<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://maturitait4.iunas.cz/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=81.200.55.171</id>
		<title>Maturita 2012 - Příspěvky uživatele [cs]</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://maturitait4.iunas.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=81.200.55.171"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/81.200.55.171"/>
		<updated>2026-04-24T21:07:22Z</updated>
		<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.18.1</generator>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Wolker:_T%C4%9B%C5%BEk%C3%A1_hodina</id>
		<title>Wolker: Těžká hodina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Wolker:_T%C4%9B%C5%BEk%C3%A1_hodina"/>
				<updated>2012-04-23T14:19:21Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;81.200.55.171: Založena nová stránka:  == 1) Obecná charakteristika díla ==  -Literární druh: lyricko-epický  -Literární žánr: sociální balada  -Doba vzniku díla: 1922, česká proletářská poe...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== 1) Obecná charakteristika díla ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Literární druh: lyricko-epický&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Literární žánr: sociální balada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Doba vzniku díla: 1922, česká proletářská poezie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Ústřední myšlenka díla: Wolker se proměňuje z lehkomyslného poetika na cílevědomého proletáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 2) Organizace jazykových prostředků ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
-Wolker využívá různých rýmů, nejčastěji se oběvuje rým sdružený&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
-Časté využití metafor&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
-Jazykově je použitá spisovná Čeština&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 3) tematická výstavba ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''A) Lyrická část'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Lyrika sociální, někdy přírodní&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''B) Epická část'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Epická část popisuje jeho přeměnu a také různé přihody prostého lidu odehrávajíci převážně se v městském prostředí, použitá Ich i Er forma, podle obsahu balady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''C) Hl. postavy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Každá balada má jinou ale dali by se shrnout jako většinou trpíci nebo tvrdě pracujíci proletariát utlačovaný buržoazií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''D) Děj, kdy se odehrává'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Odehrává se během období mezi válkami, píše o aktuálním statusu společnosti (1922)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Těžká hodina'''&lt;br /&gt;
Báseň popisuje přeměnu chlapce v muže. Zatímco chlapec sní, má své ideály, muž musí pracovat, za muže mluví čin. Autor je přesně na hraně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Balada o nenarozeném dítěti'''&lt;br /&gt;
Milenci si vyšli za město na louku a milovali se. Žena však nečekaně otěhotněla. Jelikož jsou oba chudí a nemohli by dítě uživit, musí jít žena na potrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Básník zde lituje, že děti, které byly počaty z velké lásky, se nemohou narodit, protože jejich rodiče jsou příliš chudí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slepí muzikanti'''&lt;br /&gt;
Jeden s harmonikou, druhý s houslemi, báseň o tom, jak lze skrz hudbu vidět lépe svět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Zatím co slepí hráli&lt;br /&gt;
 písničku veselou,&lt;br /&gt;
 tak lidem narůstaly&lt;br /&gt;
 nové a nové oči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čepobití'''&lt;br /&gt;
Mladý voják se musí rozloučit se svojí milenkou. Válka oba změní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tvář za sklem'''&lt;br /&gt;
V kavárně Bellevue sedí bohatí lidé a veselí se. Za okny se objeví tvář chudého muže, jehož pohledem se stoly změní v mramorové náhrobky, úsměvy strnou v mrtvolné tváře. Takto odsuzuje vyšší třídu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kázání na hoře'''&lt;br /&gt;
Řečník káže, že když budou lidé za svého života dobří, po smrti se jim dobře povede. Zároveň ale také říká, že vrazi, vojáci a nevěstky (vyvrhelové společnosti) nemusí být smutní, protože je lepší být živý a špatný než mrtvý a dobrý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Ten, kdo je živý,&lt;br /&gt;
 ví, že svět musí být spravedlivý.&lt;br /&gt;
 Každý má někdy srdce,&lt;br /&gt;
 i když s sebou je nenosí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oči (malíři O. Lasákovi)'''&lt;br /&gt;
Oči jsou oknem do duše, a tak jsou schopné vstřebat to nejkrásnější, ale také to nejhorší. Vše, co za celý život uvidí, putuje do srdíčka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 Nejhlubší moře lidské oči jsou,&lt;br /&gt;
 dnem svým až k srdci dosáhnou.&lt;br /&gt;
 Co v očích ztroskotá, k srdci se propadne,&lt;br /&gt;
 do srdce zaroste a srdce ovládne, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaro'''&lt;br /&gt;
Na básníka leze jaro, všímá si děvčat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Báseň milostná'''&lt;br /&gt;
Vyznání, v očích se obrazí celý krásný svět, ale jak je možné, že se v tomto krásném světě stávají i špatné věci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;quot;... proč jsi dopustila, že dělník dnes ráno z lešení spadl a před mýma očima se zabil?&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Balada o snu (Seifertovi)'''&lt;br /&gt;
Mládenec jménem Jan bloudí po světě a vidí krutost a nerovnoprávnost světa a chce žíti lépe. Zdá se mu krásný sen o spravedlivém světě. Ale ráno bylo vše pryč. Jana sen trápil a nemohl se ho zbavit. A tak se zeptal své dívky, jak by svůj sen měl zabít. Jedinou možností, jak se se snem vypořádat, je uskutečnit jej.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sloky'''&lt;br /&gt;
 &amp;quot;...a přemoz svou bolest a nepřežvykuj ji, bys stále v boji byl a nikdy po boji.&amp;quot; &amp;quot;Neb bolest přemoci je víc než trpěti.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pohřeb'''&lt;br /&gt;
Vnuk jde po pohřbu své babičky na vojnu. Nechce zemřít doma, ale v boji za slávu světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Muž'''&lt;br /&gt;
Věnoval svému zesnulému dědečkovi, který zemřel na mrtvici. Dědeček umírá potichu v noci, aby nevzbudil svá vnoučata. Jedno z jeho vnoučat - jmenovec Jiří - se ptá, jestli bude také tak mužný, jako byl on.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fotografie'''&lt;br /&gt;
U topiče ve výkladní skříni visí fotografie zobrazující hlad v Rusku. Básník nazývá bohaté a přesycené lidi lidojedy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dům v noci'''&lt;br /&gt;
Uprostřed ulice stojí dům se šedesáti okny. Každé okno má svůj příběh. V každém okně bydlí někdo z dělnické třídy a žije svůj těžký život. Jen nahoře v podkroví bydlí dva milenci, které láska udržuje při životě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Setkání'''&lt;br /&gt;
O nevěstce podobné hvězdě, její zevnějšek působí krásně, přitažlivě, ale mluví sprostě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mirogoj'''&lt;br /&gt;
Autor přemýšlí nad smyslem války a lituje ty, kteří v boji padli. Chce je všechny oživit a nějak jim pomoci (Mirogoj = záhřebský hřbitov).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevěrná'''&lt;br /&gt;
Krásná žena slíbí muži věrnost, ale když odjede, oddá se námořníkovi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odjezd'''&lt;br /&gt;
Krajina okolo nádraží je smutná jako cizinec, který ji opouští. Vzpomínky si sice schová v hlavě nebo kufříku, ale milenku z Bakarského pobřeží musí opustit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Milenci'''&lt;br /&gt;
Láska, fabrika a pracující ruce. Vyznání narušuje řev sirény z fabriky. Milenec se ptá své milé, jestli počká, až se špatný, tvrdý svět změní k lepšímu a on ji pak bude moci &amp;quot;obejmout&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Balada o očích topičových'''&lt;br /&gt;
Antonín již pětadvacet let přikládá do kotle a to i v noci, kdy jiní spí. Jeho žena si všimne, že má něco s očima a Antonín za svou tvrdou práci u pece oslepne a poté umře. Zanechá po sobě ženu s dítětem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moře'''&lt;br /&gt;
Z pobytu na ostrově Krk. Vypravěč hledá šest dnů moře a nemůže ho najít. Až večer v hospodě u mola skutečně spatří moře. Naproti němu seděli u dubového stolu námořníci, barkaři, rybáři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 4) Hlavní myšlenka textu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Wolker se proměňuje z lehkomyslného poetika na cílevědomého proletáře, jelikož je to proletářské dílo, ukazuje také bídu a tvrdou dřinu proletariátu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 5) Oientační zasazení díla do literárně-historického kontextu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Wolkerova nejvíznamnější básnická sbírka, ikonické dílo proletářské poezie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 6) Autor ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiří Wolker byl nejnadanějším představitelem proletářské poezie, narodil se roku 1900 v Prostějově jako syn bankovního úředníka. Pobýval v Olomouci u svých prarodičů – kteří bydleli na Svatém kopečku =&amp;gt; pozdější inspirace. Dělnickou bídu poznal zejména za pražských studií práv, kde se seznámil s S. K. Neumannem, K. Bieblem a V. Nezvalem. Sblížil se s brněnskou Literární skupinou, která vydávala časopis Host. S Literární skupinou se později rozešel a vstoupil do revolučního seskupení proletářských umělců Devětsil, které však brzy opustil. Za studií onemocněl Wolker tuberkulózou a léčil se v Tatranské Poljance, trpěl také od dětství na játra a klouby...proto Jiří Wolker umírá v mladém věku 24 let a to 3.1. 1924. Z předtuchy své brzké smrti si napsal vlastní epitaf: Zde leží Jiří Wolker,básník jež miloval svět, a pro spravedlnost jeho chtěl se bít, dřív však, než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Host do domu'''&lt;br /&gt;
První básnická sbírka, poetismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Svatý kopeček'''&lt;br /&gt;
delší báseň, inspirace od prarodičů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 7) Zasazení díla do tvorby autora ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-2. Wolkerova básnická sbírka, další již nenapsal, jeho největší dílo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 8) Inspirace ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>81.200.55.171</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Aplika%C4%8Dn%C3%AD_software</id>
		<title>Aplikační software</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Aplika%C4%8Dn%C3%AD_software"/>
				<updated>2012-04-22T12:25:01Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;81.200.55.171: /* Zde začni šídlo */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Odkaz na FTP ==&lt;br /&gt;
http://maturitait4.iunas.cz/public-files/maturitni%20otazky/pvy/22.%20aplikacni_software.doc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co je a co není aplikační software ==&lt;br /&gt;
Aplikační software (zkráceně aplikace) je v informatice veškeré programové vybavení počítače (tj. software), které umožňuje provádět nějakou užitečnou činnost (řešení konkrétního problému, interaktivní tvorbu uživatele) Aplikace využívají pro interakci s uživatelem grafické nebo textové rozhraní, případně příkazový řádek. Mezi aplikace nepatří systémový software (jádro a další součásti operačního systému, např. služba Windows, démon).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Rozdělení aplikačního software podle účelu ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Aplikační software můžeme rozdělit do různých skupin. Některé aplikace mohou patřit i do více skupin a skupiny se mohou překrývat, protože rozdělení nemusí být jednoznačné (seřazeno podle abecedy):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Antivirové programy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Databázové systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Grafické editory &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Hry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Internetové prohlížeče (browsery)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Kancelářské balíky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Pomocné programy – utility&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Poštovní programy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Prezentační programy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Výukové programy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Tabulkové procesory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-Vývojové nástroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Softwarová licence, příklady ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Softwarová licence je v informatice právní nástroj, který umožňuje používat nebo rozšiřovat software, který je chráněn zákonem. V České republice se jedná o Autorský zákon.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvorbu přenechávají autoři software právníkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často se používá licence ve formě EULA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autor může licenci měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kancelářský balík ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Aplikace se může skládat z několika programů, případně je několik aplikací spojeno do skupiny, kterou označujeme jako aplikační balíky (anglicky application suite), mezi které patří například kancelářské balíky OpenOffice.org a Microsoft Office.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co to je kontingenční tabulka v tabulkovém procesoru ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kontingenční tabulka se užívá k přehledné vizualizaci vzájemného vztahu dvou statistických znaků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řádky kontingenční tabulky odpovídají možným hodnotám prvního znaku, sloupce pak možným hodnotám druhého znaku. V příslušné buňce kontingenční tabulky je pak zařazen počet případů, kdy zároveň měl první znak hodnotu odpovídající příslušnému řádku a druhý znak hodnotu odpovídající příslušnému sloupci. Například prvním znakem může být pohlaví člověka a druhým znakem měsíc jeho narození. Kontingenční tabulka o 2 řádcích (žena, muž) a 12 sloupcích (leden, únor,…, prosinec) pak popisuje počty výskytů všech kombinací pohlaví a měsíce v nějakém souboru sledovaných jedinců.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je možné, aby jeden řádek či sloupec odpovídal více možným hodnotám znaku. To se děje v případě, kdy znak nabývá některých hodnot příliš zřídka, takže je vhodné spojit více možných hodnot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Relativní a absolutní adresování v tabulkovém procesoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní adresa''' je odkaz přizpůsobující se nové pozici (U Excelu např. A1, B8, T3, ...). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Absolutní adresa''' je odkaz směřující stále na stejné buňky (U Excelu pomocí znaku $, např. $C8 pro absolutní sloupce, $C$8 pro absolutní sloupce i řádky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Relativní odkazy:''' Pokud vytvoříte vzorec, jsou odkazy na buňky nebo oblasti&lt;br /&gt;
obvykle založeny na jejich umístění vzhledem k buňce, která obsahuje daný vzorec.&lt;br /&gt;
V následujícím příkladu obsahuje buňka B6 vzorec =A5 a v aplikaci Microsoft Excel bude&lt;br /&gt;
vyhledána hodnota jednu buňku nad a jednu buňku doleva od B6. Toto je takzvaný relativní&lt;br /&gt;
odkaz.&lt;br /&gt;
Pokud zkopírujete vzorec s relativními odkazy, upraví aplikace Excel automaticky&lt;br /&gt;
odkazy ve vloženém vzorci tak, aby odkazovaly na jiné buňky vzhledem k umístě ní vzorce.&lt;br /&gt;
V následujícím příkladu byl vzorec v buňce B6 (=A5, cožje buňka o jednu buňku nad a&lt;br /&gt;
doleva od buňky B6) zkopírován do buňky B7. Vzorec v buňce B7 se upravil na =A6, který&lt;br /&gt;
odkazuje na buňku, která je jednu buňku nad a doleva od buňky B7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Absolutní odkazy''': Pokud nechcete, aby aplikace Excel upravovala odkazy&lt;br /&gt;
při kopírování vzorce do jiné buňky, použijte absolutní odkaz. Jestliže například vzorec&lt;br /&gt;
násobí buňku A5 buňkou C1 (=A5*C1) a daný vzorec zkopírujete do jiné buňky, upraví se&lt;br /&gt;
oba odkazy. Absolutní odkaz na buňku C1 vytvoříte umístě ním znaku dolaru ($) před části&lt;br /&gt;
odkazu, které se nemě ní. Absolutní odkaz například na buňku C1 vytvoříte přidáním znaků&lt;br /&gt;
dolaru do vzorce podle následujícího příkladu: =A5*$C$1&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>81.200.55.171</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:21._Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_ekonomika</id>
		<title>Eko:21. Mezinárodní ekonomika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:21._Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_ekonomika"/>
				<updated>2012-04-17T11:05:33Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;81.200.55.171: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;21. Mezinárodní ekonomika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
makroekonomická úroveň je pro jednotlivé státy omezená, daný stát musí vnímat ekonomické vztahy i v mezinárodním a celosvětovém kontextu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== mezinárodní dělba práce ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
mezinárodní obcho vychází z možností jednotlivích států, které jsou dány klimatem, vyspělostí,... 	&lt;br /&gt;
je zde snaha zapojovat i méně vyspělé státy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== absolutní výhoda ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
na základě této výhody, tj. levnější výroba, větší kvalita,... se rozděluje práce pro jednotlivé národy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== komparativní výhoda ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
pro zemi je výhodné vyrábět to, v čem dosahuje ve srovnání s ostatními určité výhody – obvykle se používá v zemědělství a živočišné produkci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== význam zahraničního obchodu ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
- představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivími zemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- spojuje hosp. dané země s hosp. jiné země prostřednictvím vzájemné směny zboží&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- zajišťuje všechny činnosti, aby zboží došlo od výrobce v jedné zemi k příjemci do druhé&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== formi zahraničního obchodu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''export''' – činnosti spojené s prodejem zboží a služeb do jiné země&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
přímí vývoz – od výrobce jde zboží přímo k příjemci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nepřímí – v předání zboží figuruje ještě prostředník, který např. zboží nějak obrábí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''import''' – zajišťuje pro danou zemi suroviny, které v ní nejsou naturálně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
přímí dovoz – vývoz naopak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nepřími dovoz – např. tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce suroviny v cizině&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''reexport''' – nakoupení surovin v cizině a následné prodání dál do ciziny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== celní politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
každý stát podporuje zahraniční obchod a cest. ruch a tím i devizové příjmi, zároveň musí zajistit jejich evidenci a chhránit ekonom zájmy domácího trhu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''clo''' – dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží přes hranice&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>81.200.55.171</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:21._Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_ekonomika</id>
		<title>Eko:21. Mezinárodní ekonomika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:21._Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_ekonomika"/>
				<updated>2012-04-17T10:58:37Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;81.200.55.171: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;21. Mezinárodní ekonomika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-makroekonomická úroveň je pro jednotlivé státy omezená, daný stát musí vnímat ekonomické vztahy i v mezinárodním a celosvětovém kontextu&lt;br /&gt;
mezinárodní dělba práce &lt;br /&gt;
 mezinárodní obcho vychází z možností jednotlivích států, které jsou dány klimatem, vyspělostí,... 	&lt;br /&gt;
 je zde snaha zapojovat i méně vyspělé státy&lt;br /&gt;
absolutní výhoda&lt;br /&gt;
na základě této výhody, tj. levnější výroba, větší kvalita,... se rozděluje práce pro jednotlivé národy&lt;br /&gt;
komparativní výhoda &lt;br /&gt;
pro zemi je výhodné vyrábět to, v čem dosahuje ve srovnání s ostatními určité výhody – obvykle se používá v zemědělství a živočišné produkci&lt;br /&gt;
význam zahraničního obchodu	&lt;br /&gt;
představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivími zemi&lt;br /&gt;
spojuje hosp. dané země s hosp. jiné země prostřednictvím vzájemné směny zboží&lt;br /&gt;
zajišťuje všechny činnosti, aby zboží došlo od výrobce v jedné zemi k příjemci do druhé&lt;br /&gt;
formi zahraničního obchodu&lt;br /&gt;
export – činnosti spojené s prodejem zboží a služeb do jiné země&lt;br /&gt;
přímí vývoz – od výrobce jde zboží přímo k příjemci&lt;br /&gt;
nepřímí – v předání zboží figuruje ještě prostředník, který např. zboží nějak obrábí&lt;br /&gt;
import – zajišťuje pro danou zemi suroviny, které v ní nejsou naturálně&lt;br /&gt;
přímí dovoz – vývoz naopak&lt;br /&gt;
nepřími dovoz – např. tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce suroviny v cizině&lt;br /&gt;
reexport – nakoupení surovin v cizině a následné prodání dál do ciziny&lt;br /&gt;
celní politika&lt;br /&gt;
každý stát podporuje zahraniční obchod a cest. ruch a tím i devizové příjmi, zároveň musí zajistit jejich evidenci a chhránit ekonom zájmy domácího trhu&lt;br /&gt;
clo – dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží přes hranice&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>81.200.55.171</name></author>	</entry>

	</feed>