http://maturitait4.iunas.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=LubasMaturita 2012 - Příspěvky uživatele [cs]2026-04-25T11:42:46ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.18.1http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Programov%C3%A9_strukturyProgramové struktury2012-04-30T05:36:08Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>* způsob zápisu algoritmu pomocí VD <br />
* událostní funkce <br />
* obecná funkce, objektová metoda, předávání parametrů funkci, návratová hodnota <br />
* binární větvení <br />
* cyklus (podmíněný, s definovaným počtem opakování) <br />
* objekt <br />
* příklady programů ve vybraném jazyce<br />
<br />
<br />
== Strukturované programování (strukturovaný programovací jazyk) ==<br />
* Označuje v informatice '''programovací techniku''', kdy se implementovaný algoritmus rozděluje na dílčí úlohy (tzn. na procedury či funkce), které se spojují v jeden celek. Na strukturované programování lze nahlížet jako na imperativní programování za využití vybraných řídicích struktur. U strukturovaného programování se vyhýbáme řídicímu příkazu skoku.<br />
<br />
* Strukturované programování definuje, že se program může skládat pouze z následujících čtyř struktur:<br />
** '''sekvence:''' provádí posloupnost příkazů jeden po druhém<br />
** '''větvení:''' jeden nebo více příkazů je vykonán v závislosti na stavu programu (obvykle vyjadřováno klíčovými slovy if-else)<br />
** '''cyklus:''' příkazy jsou prováděny do té doby, dokud program nedosáhne nějakého stavu (obvykle vyjadřováno klíčovými slovy while, for)<br />
** '''podprogram:''' příkazy jsou shromažďovány do samostatného bloku, který má své jméno a definuje vstupy a výstupy. Tento blok (funkci nebo proceduru) lze z jiné části programu volat jeho jménem (identifikátorem). Funkce s návratovou hodnotou lze zařadit do výrazu.<br />
* Nejznámějším důsledkem těchto zásad je snaha zabránit nebo v závislosti na programovacím jazyce alespoň omezit používání příkazu skoku. Programový kód nerespektující výše uvedené zásady se často hanlivě označuje jako „špagetový kód“.<br />
<br />
<br />
== Sekvence ==<br />
* Sekvence představuje posloupnost jednotlivých příkazů řazených v pořadí za sebou tak, jak mají být vykonány. Uzavřená sekvence se nazývá '''složený příkaz nebo blok.'''<br />
<br />
<br />
== Větvení ==<br />
* Větvení umožňuje volit další postup řešení na základě splnění nebo nesplnění určité podmínky. Z obecného pohledu ale nemusí být vždy testována podmínka, neboť rozhodující pro větvení je až logická hodnota (true/false), která je výsledkem zmíněné podmínky. Větvit lze tedy i jen na základě hodnoty v logické proměnné. Větvení může být realizováno jako neúplný podmíněný příkaz, úplný podmíněný příkaz nebo jako přepínač.<br />
<br />
<br />
=== 1) Neúplný podmíněný příkaz ===<br />
[[Soubor:neuplny_podm_prikaz.jpg]] <br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Když je splněna, provede se sekvence S. Není-li podmínka splněna, nic se neprovádí a běh programu pokračuje dále.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int x;<br />
if (x > 0) MessageBox.Show("Kladné číslo");<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim x As Integer<br />
If (x > 0) Then<br />
MsgBox "Kladné číslo"<br />
End If<br />
</pre><br />
<br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 2) Úplný podmíněný příkaz ===<br />
[[Soubor:uplny_podm_prikaz.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Když je splněna, provede se sekvence S1. Není-li podmínka splněna, provede se sekvence S2.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int x;<br />
if (x > 0)<br />
{<br />
MessageBox.Show("Je přirozené číslo");<br />
}<br />
else<br />
{<br />
MessageBox.Show("Není přirozené číslo");<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim x As Integer<br />
If (x > 0) Then<br />
MsgBox "Je přirozené číslo"<br />
Else<br />
MsgBox "Není přirozené číslo"<br />
End If<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
<br />
== Cyklus ==<br />
* Slouží k vyjádření opakujících se operací. Počet opakování může být předem zadán, nebo je odvozen od splnění některé dané podmínky. Existují tak tři základní druhy cyklu: '''cyklus s výčtem hodnot, cyklus s podmínkou na počátku a cyklus s podmínkou na konci.'''<br />
<br />
<br />
=== 1) Cyklus s výčtem hodnot (cyklus s předepsaným počtem opakování) ===<br />
[[Soubor:cyklus_s_vyctem_hodnot.jpg]]<br />
<br />
Tento druh cyklu se provádí tolikrát, kolikrát je opakování cyklu předepsáno. Předpis je dán definicí dolní hodnoty p, kroku a horní hodnoty p (případně podmínky, která musí být po celou dobu vykonávání cyklu splněna).<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre>for (int i = 0; i < 10; i++) x[i] = nahoda.next(0, 11);</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(10) As Double<br />
Randomize<br />
For i = 0 To 9<br />
x(i) = 11 * Rnd<br />
Next i<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 2) Cyklus s podmínkou na začátku ===<br />
[[Soubor:podm_zac.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Je-li podmínka splněna, provedou se příkazy sekvencí C a následuje návrat na začátek cyklu. Tato se opakuje, pokud stále platí podmínka P. Z uvedeného je zřejmé, že v sekvenci S musí být operace, která mění některou z hodnot logického výrazu podmínky P. Kdyby tomu tak nebylo, cyklus by nemohl skončit. Při dosažení neplatnosti podmínky P cyklus skončí.<br />
<br />
Je tedy zřejmé, že cyklus s podmínkou na začátku (někdy zvaný cyklus POKUD) nemusí proběhnout vůbec (je-li podmínka P nesplněna před vstupem do cyklu), nebo jednou, či n-krát. V případě chybného naprogramování cyklu může dojít k zacyklení, což nastane, pokud podmínka P platí stále.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int i=0;<br />
while (i<10)<br />
{<br />
x[i] = nahoda.next(0, 11);<br />
i++;<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(9) As Double<br />
i = 0<br />
Randomize<br />
<br />
Do While (i < 10)<br />
x(i) = 11 * Rnd<br />
i = i + 1<br />
Loop<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 3) Cyklus s podmínkou na konci ===<br />
[[Soubor:podm_kon.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je provedena sekvence S. Poté je vyhodnocena podmínka, pokud platí, sekvence S se znovu neprovádí a běh programu pokračuje za cyklem. Není-li podmínka splněna opakuje se sekvence S a to tak dlouho, dokud podmínka stále neplatí. Z uvedeného je zřejmé, že v sekvenci S musí být operace, která mění některou z hodnot logického výrazu podmínky P. Kdyby tomu tak nebylo, cyklus by nemohl skončit.<br />
<br />
Tento cyklus se někdy nazývá cyklus DOKUD, čímž se myslí - dokud podmínka neplatí, opakuje se sekvence S. Tento cyklus proběhne vždy alespoň jednou. Četnost výskytu potřeby tohoto typu cyklu v programech je asi desetkrát menší než cyklu s podmínkou na začátku.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int i=0;<br />
do<br />
{<br />
x[i] = nahoda.next(0, 11);<br />
i++;<br />
} while (i<10)<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(9) As Double<br />
i = 0<br />
Randomize<br />
<br />
Do<br />
x(i) = 11 * Rnd<br />
i = i + 1<br />
Loop While (i < 10)<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
<br />
== Podprogram ==<br />
[[Soubor:podprogram.jpg]]<br />
<br />
* Podprogramy představují ucelené, relativně samostatné části programu, napsané v tomto programu jenom jednou, ale s možností využít je vícekrát v různých místech tohoto programu. Podprogram musí mít své jméno (identifikátor), jehož prostřednictvím se na něj v programu odvoláváme a seznam formálních parametrů, které slouží po jejich nahrazení skutečnými parametry při odvolání se na podprogram.<br />
<br />
* Podprogram se může vyskytovat v podobě funkce bez návratové hodnoty nebo s návratovou hodnotou. Funkci s návratovou hodnotou můžeme zahrnout do výrazu.<br />
** Funkce, která je volána při nějaké události (kliknutí na tlačítko, stisknutí klávesy,...), se nazývá jako '''událostní funkce''' (také událostní procedura).<br />
<br />
=== Parametry předávané do podprogramu ===<br />
* Parametr je označení pro vstupní data příslušné funkce. Existují dva způsoby předávání parametrů funkci.<br />
** Při '''předávání hodnotou''' (call-by-value) se těsně před zpracováním těla funkce předávaný parametr vyčíslí a výsledek se zkopíruje do lokální proměnné uvnitř volané funkce. Jakékoli změny parametru uvnitř volané funkce nemají vliv na volající funkci, neboť se pracuje s lokální kopií hodnoty původního parametru. Předávání hodnotou tedy lze používat pouze pro vstupní parametry. Tento způsob je typický např. při vytváření aritmetických funkcí.<br />
** Při '''předávání odkazem''' (call-by-reference) se formální parametr uvnitř volané funkce bere jen jako jiné označení (alias) pro proměnnou předanou jako skutečný parametr, tzn. ve volané funkci se pracuje přímo s předávanou proměnnou, nevytváří se tedy kopie hodnoty (což zvláště u strukturovaných proměnných znamená zpravidla úsporu času i paměti). Volaná funkce změnou parametru ovlivňuje i původní volající funkci, takže předávání odkazem lze používat pro výstupní či vstupně-výstupní parametry. Nevýhodou však je, že parametrem může být jen proměnná a nikoli výsledek obecného výrazu. Předávání odkazem se obvykle implementuje pomocí ukazatele na předávanou proměnnou.<br />
<br />
<br />
==== 1) Předávání parametrů hodnotou v jazyce C# ====<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
void Zamen(int a, int b) //zameni hodnoty v promennych<br />
{<br />
int pom;<br />
pom = a;<br />
a = b;<br />
b = pom;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
Tuto funkci budeme volat z volající funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
static void Main(string[] args)<br />
{<br />
int promennaA = 10, promennaB = 20;<br />
Zamen(promennaA, promennaB);<br />
return 0;<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Private Sub Zamen(ByVal a As Integer, ByVal b As Integer)<br />
Dim pom As Integer<br />
pom = a<br />
a = b<br />
b = pom<br />
End Sub<br />
</pre><br />
<br />
Tuto proceduru (funkci) budeme volat z následující funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
Private Sub NejakaFunkce()<br />
Dim promennaA As Integer<br />
Dim promennaB As Integer<br />
promennaA = 10<br />
promennaB = 20<br />
Zamen promennaA, promennaB<br />
End Sub<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
Při předávání parametrů funkci hodnotou zůstanou původní proměnné (<code>promennaA</code> a <code>promennaB</code>) po návratu zpět do volající funkce beze změny.<br />
<br />
==== 2) Předávání parametrů odkazem v jazyce C# ====<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
void Zamen(ref int a, ref int b) //zameni hodnoty v promennych<br />
{<br />
int pom = a;<br />
a = b;<br />
b = pom;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
Tuto funkci budeme volat z volající funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
static void Main(string[] args)<br />
{<br />
int promennaA = 10, promennaB = 20;<br />
Zamen(ref promennaA, ref promennaB);<br />
return 0;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
</td><td><br />
<pre><br />
Private Sub Zamen(ByRef a As Integer, ByRef b As Integer)<br />
Dim pom As Integer<br />
pom = a<br />
a = b<br />
b = pom<br />
End Sub<br />
</pre><br />
<br />
Tuto proceduru (funkci) budeme volat z následující funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
Private Sub NejakaFunkce()<br />
Dim promennaA As Integer<br />
Dim promennaB As Integer<br />
promennaA = 10<br />
promennaB = 20<br />
Zamen promennaA, promennaB<br />
End Sub<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
Po předání parametrů funkci tímto způsobem budou po návratu zpět do volající funkce v našich proměnných (<code>promennaA</code> a <code>promennaB</code>) hodnoty 20 a 10.<br />
<br />
<br />
== Objekt ==<br />
''Poznámka: Pojem '''objekt''' souvisí s objektovým programování. Podle Procházkových slov je objektové programování vyučováno až na vysoké škole. U maturity tento pojem pravděpobně nezazní. Pokud přece jen ano, můžete říci, že jste se s objekty setkali především při programování v '''C#''' (ostatně i ve VB - za objekt se tam dá považovat každé tlačítko, vstupní pole, zaškrtávátko, ...). Objekt je datová struktura, která seskupuje určité '''vlastnosti''' (tj. proměnné objektu) a '''metody''' (funkce, které pracují s vlastnostmi objektu). Objektem může být cokoliv - např. člověk. Vlastnostmi (proměnnými) by poté bylo např. jméno, věk, datum narození, počet životů, barva očí, apod. Metodami (funkcemi) např. změnBarvuVlasů(), jdiSpát(), najezSe(), jdiNaMísto(xyz), pracuj(), apod.''</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Programov%C3%A9_strukturyProgramové struktury2012-04-30T05:35:22Z<p>Lubas: /* 2) Cyklus s podmínkou na začátku */</p>
<hr />
<div>* způsob zápisu algoritmu pomocí VD <br />
* událostní funkce <br />
* obecná funkce, objektová metoda, předávání parametrů funkci, návratová hodnota <br />
* binární větvení <br />
* cyklus (podmíněný, s definovaným počtem opakování) <br />
* objekt <br />
* příklady programů ve vybraném jazyce<br />
<br />
<br />
== Strukturované programování (strukturovaný programovací jazyk) ==<br />
* Označuje v informatice '''programovací techniku''', kdy se implementovaný algoritmus rozděluje na dílčí úlohy (tzn. na procedury či funkce), které se spojují v jeden celek. Na strukturované programování lze nahlížet jako na imperativní programování za využití vybraných řídicích struktur. U strukturovaného programování se vyhýbáme řídicímu příkazu skoku.<br />
<br />
* Strukturované programování definuje, že se program může skládat pouze z následujících čtyř struktur:<br />
** '''sekvence:''' provádí posloupnost příkazů jeden po druhém<br />
** '''větvení:''' jeden nebo více příkazů je vykonán v závislosti na stavu programu (obvykle vyjadřováno klíčovými slovy if-else)<br />
** '''cyklus:''' příkazy jsou prováděny do té doby, dokud program nedosáhne nějakého stavu (obvykle vyjadřováno klíčovými slovy while, for)<br />
** '''podprogram:''' příkazy jsou shromažďovány do samostatného bloku, který má své jméno a definuje vstupy a výstupy. Tento blok (funkci nebo proceduru) lze z jiné části programu volat jeho jménem (identifikátorem). Funkce s návratovou hodnotou lze zařadit do výrazu.<br />
* Nejznámějším důsledkem těchto zásad je snaha zabránit nebo v závislosti na programovacím jazyce alespoň omezit používání příkazu skoku. Programový kód nerespektující výše uvedené zásady se často hanlivě označuje jako „špagetový kód“.<br />
<br />
<br />
== Sekvence ==<br />
* Sekvence představuje posloupnost jednotlivých příkazů řazených v pořadí za sebou tak, jak mají být vykonány. Uzavřená sekvence se nazývá '''složený příkaz nebo blok.'''<br />
<br />
<br />
== Větvení ==<br />
* Větvení umožňuje volit další postup řešení na základě splnění nebo nesplnění určité podmínky. Z obecného pohledu ale nemusí být vždy testována podmínka, neboť rozhodující pro větvení je až logická hodnota (true/false), která je výsledkem zmíněné podmínky. Větvit lze tedy i jen na základě hodnoty v logické proměnné. Větvení může být realizováno jako neúplný podmíněný příkaz, úplný podmíněný příkaz nebo jako přepínač.<br />
<br />
<br />
=== 1) Neúplný podmíněný příkaz ===<br />
[[Soubor:neuplny_podm_prikaz.jpg]] <br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Když je splněna, provede se sekvence S. Není-li podmínka splněna, nic se neprovádí a běh programu pokračuje dále.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int x;<br />
if (x > 0) MessageBox.Show("Kladné číslo");<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim x As Integer<br />
If (x > 0) Then<br />
MsgBox "Kladné číslo"<br />
End If<br />
</pre><br />
<br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 2) Úplný podmíněný příkaz ===<br />
[[Soubor:uplny_podm_prikaz.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Když je splněna, provede se sekvence S1. Není-li podmínka splněna, provede se sekvence S2.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int x;<br />
if (x > 0)<br />
{<br />
MessageBox.Show("Je přirozené číslo");<br />
}<br />
else<br />
{<br />
MessageBox.Show("Není přirozené číslo");<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim x As Integer<br />
If (x > 0) Then<br />
MsgBox "Je přirozené číslo"<br />
Else<br />
MsgBox "Není přirozené číslo"<br />
End If<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
<br />
== Cyklus ==<br />
* Slouží k vyjádření opakujících se operací. Počet opakování může být předem zadán, nebo je odvozen od splnění některé dané podmínky. Existují tak tři základní druhy cyklu: '''cyklus s výčtem hodnot, cyklus s podmínkou na počátku a cyklus s podmínkou na konci.'''<br />
<br />
<br />
=== 1) Cyklus s výčtem hodnot (cyklus s předepsaným počtem opakování) ===<br />
[[Soubor:cyklus_s_vyctem_hodnot.jpg]]<br />
<br />
Tento druh cyklu se provádí tolikrát, kolikrát je opakování cyklu předepsáno. Předpis je dán definicí dolní hodnoty p, kroku a horní hodnoty p (případně podmínky, která musí být po celou dobu vykonávání cyklu splněna).<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre>for (int i = 0; i < 10; i++) x[i] = nahoda.next(0, 11);</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(10) As Double<br />
Randomize<br />
For i = 0 To 9<br />
x(i) = 11 * Rnd<br />
Next i<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 2) Cyklus s podmínkou na začátku ===<br />
[[Soubor:podm_zac.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Je-li podmínka splněna, provedou se příkazy sekvencí C a následuje návrat na začátek cyklu. Tato se opakuje, pokud stále platí podmínka P. Z uvedeného je zřejmé, že v sekvenci S musí být operace, která mění některou z hodnot logického výrazu podmínky P. Kdyby tomu tak nebylo, cyklus by nemohl skončit. Při dosažení neplatnosti podmínky P cyklus skončí.<br />
<br />
Je tedy zřejmé, že cyklus s podmínkou na začátku (někdy zvaný cyklus POKUD) nemusí proběhnout vůbec (je-li podmínka P nesplněna před vstupem do cyklu), nebo jednou, či n-krát. V případě chybného naprogramování cyklu může dojít k zacyklení, což nastane, pokud podmínka P platí stále.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int i=0;<br />
while (i<10)<br />
{<br />
x[i] = nahoda.next(0, 11);<br />
i++;<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(9) As Double<br />
i = 0<br />
Randomize<br />
<br />
Do While (i < 10)<br />
x(i) = 11 * Rnd<br />
i = i + 1<br />
Loop<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 3) Cyklus s podmínkou na konci ===<br />
[[Soubor:podm_kon.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je provedena sekvence S. Poté je vyhodnocena podmínka, pokud platí, sekvence S se znovu neprovádí a běh programu pokračuje za cyklem. Není-li podmínka splněna opakuje se sekvence S a to tak dlouho, dokud podmínka stále neplatí. Z uvedeného je zřejmé, že v sekvenci S musí být operace, která mění některou z hodnot logického výrazu podmínky P. Kdyby tomu tak nebylo, cyklus by nemohl skončit.<br />
<br />
Tento cyklus se někdy nazývá cyklus DOKUD, čímž se myslí - dokud podmínka neplatí, opakuje se sekvence S. Tento cyklus proběhne vždy alespoň jednou. Četnost výskytu potřeby tohoto typu cyklu v programech je asi desetkrát menší než cyklu s podmínkou na začátku.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int i=0;<br />
do<br />
{<br />
x[i] = nahoda.next(0, 11);<br />
i++;<br />
} while (i<10)<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(9) As Double<br />
i = 0<br />
<br />
Do<br />
x(i) = 11 * Rnd 'nevim jiste, nikdy jsem s tim nepracoval<br />
i = i + 1<br />
Loop While (i < 10)<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
<br />
== Podprogram ==<br />
[[Soubor:podprogram.jpg]]<br />
<br />
* Podprogramy představují ucelené, relativně samostatné části programu, napsané v tomto programu jenom jednou, ale s možností využít je vícekrát v různých místech tohoto programu. Podprogram musí mít své jméno (identifikátor), jehož prostřednictvím se na něj v programu odvoláváme a seznam formálních parametrů, které slouží po jejich nahrazení skutečnými parametry při odvolání se na podprogram.<br />
<br />
* Podprogram se může vyskytovat v podobě funkce bez návratové hodnoty nebo s návratovou hodnotou. Funkci s návratovou hodnotou můžeme zahrnout do výrazu.<br />
** Funkce, která je volána při nějaké události (kliknutí na tlačítko, stisknutí klávesy,...), se nazývá jako '''událostní funkce''' (také událostní procedura).<br />
<br />
=== Parametry předávané do podprogramu ===<br />
* Parametr je označení pro vstupní data příslušné funkce. Existují dva způsoby předávání parametrů funkci.<br />
** Při '''předávání hodnotou''' (call-by-value) se těsně před zpracováním těla funkce předávaný parametr vyčíslí a výsledek se zkopíruje do lokální proměnné uvnitř volané funkce. Jakékoli změny parametru uvnitř volané funkce nemají vliv na volající funkci, neboť se pracuje s lokální kopií hodnoty původního parametru. Předávání hodnotou tedy lze používat pouze pro vstupní parametry. Tento způsob je typický např. při vytváření aritmetických funkcí.<br />
** Při '''předávání odkazem''' (call-by-reference) se formální parametr uvnitř volané funkce bere jen jako jiné označení (alias) pro proměnnou předanou jako skutečný parametr, tzn. ve volané funkci se pracuje přímo s předávanou proměnnou, nevytváří se tedy kopie hodnoty (což zvláště u strukturovaných proměnných znamená zpravidla úsporu času i paměti). Volaná funkce změnou parametru ovlivňuje i původní volající funkci, takže předávání odkazem lze používat pro výstupní či vstupně-výstupní parametry. Nevýhodou však je, že parametrem může být jen proměnná a nikoli výsledek obecného výrazu. Předávání odkazem se obvykle implementuje pomocí ukazatele na předávanou proměnnou.<br />
<br />
<br />
==== 1) Předávání parametrů hodnotou v jazyce C# ====<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
void Zamen(int a, int b) //zameni hodnoty v promennych<br />
{<br />
int pom;<br />
pom = a;<br />
a = b;<br />
b = pom;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
Tuto funkci budeme volat z volající funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
static void Main(string[] args)<br />
{<br />
int promennaA = 10, promennaB = 20;<br />
Zamen(promennaA, promennaB);<br />
return 0;<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Private Sub Zamen(ByVal a As Integer, ByVal b As Integer)<br />
Dim pom As Integer<br />
pom = a<br />
a = b<br />
b = pom<br />
End Sub<br />
</pre><br />
<br />
Tuto proceduru (funkci) budeme volat z následující funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
Private Sub NejakaFunkce()<br />
Dim promennaA As Integer<br />
Dim promennaB As Integer<br />
promennaA = 10<br />
promennaB = 20<br />
Zamen promennaA, promennaB<br />
End Sub<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
Při předávání parametrů funkci hodnotou zůstanou původní proměnné (<code>promennaA</code> a <code>promennaB</code>) po návratu zpět do volající funkce beze změny.<br />
<br />
==== 2) Předávání parametrů odkazem v jazyce C# ====<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
void Zamen(ref int a, ref int b) //zameni hodnoty v promennych<br />
{<br />
int pom = a;<br />
a = b;<br />
b = pom;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
Tuto funkci budeme volat z volající funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
static void Main(string[] args)<br />
{<br />
int promennaA = 10, promennaB = 20;<br />
Zamen(ref promennaA, ref promennaB);<br />
return 0;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
</td><td><br />
<pre><br />
Private Sub Zamen(ByRef a As Integer, ByRef b As Integer)<br />
Dim pom As Integer<br />
pom = a<br />
a = b<br />
b = pom<br />
End Sub<br />
</pre><br />
<br />
Tuto proceduru (funkci) budeme volat z následující funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
Private Sub NejakaFunkce()<br />
Dim promennaA As Integer<br />
Dim promennaB As Integer<br />
promennaA = 10<br />
promennaB = 20<br />
Zamen promennaA, promennaB<br />
End Sub<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
Po předání parametrů funkci tímto způsobem budou po návratu zpět do volající funkce v našich proměnných (<code>promennaA</code> a <code>promennaB</code>) hodnoty 20 a 10.<br />
<br />
<br />
== Objekt ==<br />
''Poznámka: Pojem '''objekt''' souvisí s objektovým programování. Podle Procházkových slov je objektové programování vyučováno až na vysoké škole. U maturity tento pojem pravděpobně nezazní. Pokud přece jen ano, můžete říci, že jste se s objekty setkali především při programování v '''C#''' (ostatně i ve VB - za objekt se tam dá považovat každé tlačítko, vstupní pole, zaškrtávátko, ...). Objekt je datová struktura, která seskupuje určité '''vlastnosti''' (tj. proměnné objektu) a '''metody''' (funkce, které pracují s vlastnostmi objektu). Objektem může být cokoliv - např. člověk. Vlastnostmi (proměnnými) by poté bylo např. jméno, věk, datum narození, počet životů, barva očí, apod. Metodami (funkcemi) např. změnBarvuVlasů(), jdiSpát(), najezSe(), jdiNaMísto(xyz), pracuj(), apod.''</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Programov%C3%A9_strukturyProgramové struktury2012-04-30T05:34:56Z<p>Lubas: /* 1) Cyklus s výčtem hodnot (cyklus s předepsaným počtem opakování) */</p>
<hr />
<div>* způsob zápisu algoritmu pomocí VD <br />
* událostní funkce <br />
* obecná funkce, objektová metoda, předávání parametrů funkci, návratová hodnota <br />
* binární větvení <br />
* cyklus (podmíněný, s definovaným počtem opakování) <br />
* objekt <br />
* příklady programů ve vybraném jazyce<br />
<br />
<br />
== Strukturované programování (strukturovaný programovací jazyk) ==<br />
* Označuje v informatice '''programovací techniku''', kdy se implementovaný algoritmus rozděluje na dílčí úlohy (tzn. na procedury či funkce), které se spojují v jeden celek. Na strukturované programování lze nahlížet jako na imperativní programování za využití vybraných řídicích struktur. U strukturovaného programování se vyhýbáme řídicímu příkazu skoku.<br />
<br />
* Strukturované programování definuje, že se program může skládat pouze z následujících čtyř struktur:<br />
** '''sekvence:''' provádí posloupnost příkazů jeden po druhém<br />
** '''větvení:''' jeden nebo více příkazů je vykonán v závislosti na stavu programu (obvykle vyjadřováno klíčovými slovy if-else)<br />
** '''cyklus:''' příkazy jsou prováděny do té doby, dokud program nedosáhne nějakého stavu (obvykle vyjadřováno klíčovými slovy while, for)<br />
** '''podprogram:''' příkazy jsou shromažďovány do samostatného bloku, který má své jméno a definuje vstupy a výstupy. Tento blok (funkci nebo proceduru) lze z jiné části programu volat jeho jménem (identifikátorem). Funkce s návratovou hodnotou lze zařadit do výrazu.<br />
* Nejznámějším důsledkem těchto zásad je snaha zabránit nebo v závislosti na programovacím jazyce alespoň omezit používání příkazu skoku. Programový kód nerespektující výše uvedené zásady se často hanlivě označuje jako „špagetový kód“.<br />
<br />
<br />
== Sekvence ==<br />
* Sekvence představuje posloupnost jednotlivých příkazů řazených v pořadí za sebou tak, jak mají být vykonány. Uzavřená sekvence se nazývá '''složený příkaz nebo blok.'''<br />
<br />
<br />
== Větvení ==<br />
* Větvení umožňuje volit další postup řešení na základě splnění nebo nesplnění určité podmínky. Z obecného pohledu ale nemusí být vždy testována podmínka, neboť rozhodující pro větvení je až logická hodnota (true/false), která je výsledkem zmíněné podmínky. Větvit lze tedy i jen na základě hodnoty v logické proměnné. Větvení může být realizováno jako neúplný podmíněný příkaz, úplný podmíněný příkaz nebo jako přepínač.<br />
<br />
<br />
=== 1) Neúplný podmíněný příkaz ===<br />
[[Soubor:neuplny_podm_prikaz.jpg]] <br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Když je splněna, provede se sekvence S. Není-li podmínka splněna, nic se neprovádí a běh programu pokračuje dále.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int x;<br />
if (x > 0) MessageBox.Show("Kladné číslo");<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim x As Integer<br />
If (x > 0) Then<br />
MsgBox "Kladné číslo"<br />
End If<br />
</pre><br />
<br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 2) Úplný podmíněný příkaz ===<br />
[[Soubor:uplny_podm_prikaz.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Když je splněna, provede se sekvence S1. Není-li podmínka splněna, provede se sekvence S2.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int x;<br />
if (x > 0)<br />
{<br />
MessageBox.Show("Je přirozené číslo");<br />
}<br />
else<br />
{<br />
MessageBox.Show("Není přirozené číslo");<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim x As Integer<br />
If (x > 0) Then<br />
MsgBox "Je přirozené číslo"<br />
Else<br />
MsgBox "Není přirozené číslo"<br />
End If<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
<br />
== Cyklus ==<br />
* Slouží k vyjádření opakujících se operací. Počet opakování může být předem zadán, nebo je odvozen od splnění některé dané podmínky. Existují tak tři základní druhy cyklu: '''cyklus s výčtem hodnot, cyklus s podmínkou na počátku a cyklus s podmínkou na konci.'''<br />
<br />
<br />
=== 1) Cyklus s výčtem hodnot (cyklus s předepsaným počtem opakování) ===<br />
[[Soubor:cyklus_s_vyctem_hodnot.jpg]]<br />
<br />
Tento druh cyklu se provádí tolikrát, kolikrát je opakování cyklu předepsáno. Předpis je dán definicí dolní hodnoty p, kroku a horní hodnoty p (případně podmínky, která musí být po celou dobu vykonávání cyklu splněna).<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre>for (int i = 0; i < 10; i++) x[i] = nahoda.next(0, 11);</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(10) As Double<br />
Randomize<br />
For i = 0 To 9<br />
x(i) = 11 * Rnd<br />
Next i<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 2) Cyklus s podmínkou na začátku ===<br />
[[Soubor:podm_zac.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je vyhodnocena podmínka P. Je-li podmínka splněna, provedou se příkazy sekvencí C a následuje návrat na začátek cyklu. Tato se opakuje, pokud stále platí podmínka P. Z uvedeného je zřejmé, že v sekvenci S musí být operace, která mění některou z hodnot logického výrazu podmínky P. Kdyby tomu tak nebylo, cyklus by nemohl skončit. Při dosažení neplatnosti podmínky P cyklus skončí.<br />
<br />
Je tedy zřejmé, že cyklus s podmínkou na začátku (někdy zvaný cyklus POKUD) nemusí proběhnout vůbec (je-li podmínka P nesplněna před vstupem do cyklu), nebo jednou, či n-krát. V případě chybného naprogramování cyklu může dojít k zacyklení, což nastane, pokud podmínka P platí stále.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int i=0;<br />
while (i<10)<br />
{<br />
x[i] = nahoda.next(0, 11);<br />
i++;<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(9) As Double<br />
i = 0<br />
<br />
Do While (i < 10)<br />
x(i) = 11 * Rnd 'nevim jiste, nikdy jsem s tim nepracoval<br />
i = i + 1<br />
Loop<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
=== 3) Cyklus s podmínkou na konci ===<br />
[[Soubor:podm_kon.jpg]]<br />
<br />
Nejprve je provedena sekvence S. Poté je vyhodnocena podmínka, pokud platí, sekvence S se znovu neprovádí a běh programu pokračuje za cyklem. Není-li podmínka splněna opakuje se sekvence S a to tak dlouho, dokud podmínka stále neplatí. Z uvedeného je zřejmé, že v sekvenci S musí být operace, která mění některou z hodnot logického výrazu podmínky P. Kdyby tomu tak nebylo, cyklus by nemohl skončit.<br />
<br />
Tento cyklus se někdy nazývá cyklus DOKUD, čímž se myslí - dokud podmínka neplatí, opakuje se sekvence S. Tento cyklus proběhne vždy alespoň jednou. Četnost výskytu potřeby tohoto typu cyklu v programech je asi desetkrát menší než cyklu s podmínkou na začátku.<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
int i=0;<br />
do<br />
{<br />
x[i] = nahoda.next(0, 11);<br />
i++;<br />
} while (i<10)<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Dim i As Integer<br />
Dim x(9) As Double<br />
i = 0<br />
<br />
Do<br />
x(i) = 11 * Rnd 'nevim jiste, nikdy jsem s tim nepracoval<br />
i = i + 1<br />
Loop While (i < 10)<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
<br />
== Podprogram ==<br />
[[Soubor:podprogram.jpg]]<br />
<br />
* Podprogramy představují ucelené, relativně samostatné části programu, napsané v tomto programu jenom jednou, ale s možností využít je vícekrát v různých místech tohoto programu. Podprogram musí mít své jméno (identifikátor), jehož prostřednictvím se na něj v programu odvoláváme a seznam formálních parametrů, které slouží po jejich nahrazení skutečnými parametry při odvolání se na podprogram.<br />
<br />
* Podprogram se může vyskytovat v podobě funkce bez návratové hodnoty nebo s návratovou hodnotou. Funkci s návratovou hodnotou můžeme zahrnout do výrazu.<br />
** Funkce, která je volána při nějaké události (kliknutí na tlačítko, stisknutí klávesy,...), se nazývá jako '''událostní funkce''' (také událostní procedura).<br />
<br />
=== Parametry předávané do podprogramu ===<br />
* Parametr je označení pro vstupní data příslušné funkce. Existují dva způsoby předávání parametrů funkci.<br />
** Při '''předávání hodnotou''' (call-by-value) se těsně před zpracováním těla funkce předávaný parametr vyčíslí a výsledek se zkopíruje do lokální proměnné uvnitř volané funkce. Jakékoli změny parametru uvnitř volané funkce nemají vliv na volající funkci, neboť se pracuje s lokální kopií hodnoty původního parametru. Předávání hodnotou tedy lze používat pouze pro vstupní parametry. Tento způsob je typický např. při vytváření aritmetických funkcí.<br />
** Při '''předávání odkazem''' (call-by-reference) se formální parametr uvnitř volané funkce bere jen jako jiné označení (alias) pro proměnnou předanou jako skutečný parametr, tzn. ve volané funkci se pracuje přímo s předávanou proměnnou, nevytváří se tedy kopie hodnoty (což zvláště u strukturovaných proměnných znamená zpravidla úsporu času i paměti). Volaná funkce změnou parametru ovlivňuje i původní volající funkci, takže předávání odkazem lze používat pro výstupní či vstupně-výstupní parametry. Nevýhodou však je, že parametrem může být jen proměnná a nikoli výsledek obecného výrazu. Předávání odkazem se obvykle implementuje pomocí ukazatele na předávanou proměnnou.<br />
<br />
<br />
==== 1) Předávání parametrů hodnotou v jazyce C# ====<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
void Zamen(int a, int b) //zameni hodnoty v promennych<br />
{<br />
int pom;<br />
pom = a;<br />
a = b;<br />
b = pom;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
Tuto funkci budeme volat z volající funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
static void Main(string[] args)<br />
{<br />
int promennaA = 10, promennaB = 20;<br />
Zamen(promennaA, promennaB);<br />
return 0;<br />
}<br />
</pre><br />
</td><td><br />
<pre><br />
Private Sub Zamen(ByVal a As Integer, ByVal b As Integer)<br />
Dim pom As Integer<br />
pom = a<br />
a = b<br />
b = pom<br />
End Sub<br />
</pre><br />
<br />
Tuto proceduru (funkci) budeme volat z následující funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
Private Sub NejakaFunkce()<br />
Dim promennaA As Integer<br />
Dim promennaB As Integer<br />
promennaA = 10<br />
promennaB = 20<br />
Zamen promennaA, promennaB<br />
End Sub<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
Při předávání parametrů funkci hodnotou zůstanou původní proměnné (<code>promennaA</code> a <code>promennaB</code>) po návratu zpět do volající funkce beze změny.<br />
<br />
==== 2) Předávání parametrů odkazem v jazyce C# ====<br />
<br />
<table style="width:100%;"><tr><th style="width:50%">C#</th><th>VB</th></tr><tr><td><br />
<pre><br />
void Zamen(ref int a, ref int b) //zameni hodnoty v promennych<br />
{<br />
int pom = a;<br />
a = b;<br />
b = pom;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
Tuto funkci budeme volat z volající funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
static void Main(string[] args)<br />
{<br />
int promennaA = 10, promennaB = 20;<br />
Zamen(ref promennaA, ref promennaB);<br />
return 0;<br />
}<br />
</pre><br />
<br />
</td><td><br />
<pre><br />
Private Sub Zamen(ByRef a As Integer, ByRef b As Integer)<br />
Dim pom As Integer<br />
pom = a<br />
a = b<br />
b = pom<br />
End Sub<br />
</pre><br />
<br />
Tuto proceduru (funkci) budeme volat z následující funkce následně:<br />
<br />
<pre><br />
Private Sub NejakaFunkce()<br />
Dim promennaA As Integer<br />
Dim promennaB As Integer<br />
promennaA = 10<br />
promennaB = 20<br />
Zamen promennaA, promennaB<br />
End Sub<br />
</pre><br />
</td></tr></table><br />
<br />
Po předání parametrů funkci tímto způsobem budou po návratu zpět do volající funkce v našich proměnných (<code>promennaA</code> a <code>promennaB</code>) hodnoty 20 a 10.<br />
<br />
<br />
== Objekt ==<br />
''Poznámka: Pojem '''objekt''' souvisí s objektovým programování. Podle Procházkových slov je objektové programování vyučováno až na vysoké škole. U maturity tento pojem pravděpobně nezazní. Pokud přece jen ano, můžete říci, že jste se s objekty setkali především při programování v '''C#''' (ostatně i ve VB - za objekt se tam dá považovat každé tlačítko, vstupní pole, zaškrtávátko, ...). Objekt je datová struktura, která seskupuje určité '''vlastnosti''' (tj. proměnné objektu) a '''metody''' (funkce, které pracují s vlastnostmi objektu). Objektem může být cokoliv - např. člověk. Vlastnostmi (proměnnými) by poté bylo např. jméno, věk, datum narození, počet životů, barva očí, apod. Metodami (funkcemi) např. změnBarvuVlasů(), jdiSpát(), najezSe(), jdiNaMísto(xyz), pracuj(), apod.''</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A1_po%C5%A1taElektronická pošta2012-04-26T15:09:08Z<p>Lubas: /* MIME */</p>
<hr />
<div>* schéma funkce distribuce zprávy elektronického emailu (včetně role DNS) <br />
* serverový a klientský software <br />
* formát zprávy podle standardu RFC822 <br />
* protokoly pro práci s poštou <br />
* MIME <br />
* zabezpečení zprávy elektronického mailu<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta''' je forma datové komunikace po internetu, označována také jako e-mail nebo SMTP pošta (podle používaného protokolu zajišťující přenos), která není vlastněna žádnou osobou nebo firmou → vychází z plně otevřených standardů (není proprietární).<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta je:'''<br />
* rychlá (čas doručení v minutách a sekundách, i když může být ovlivněno stavem serveru...)<br />
* levná (záleží na způsobu připojení, používaném softwaru...)<br />
* pohodlná (možnost automatizace některých úkolů - třídění apod. (záleží na softwaru...))<br />
* efektivní (snadná propojitelnost s ostatními aplikacemi, hromadné odesílání zpráv...)<br />
* funguje "off-line" (nevyžaduje současné připojení odesílatele a příjemce)<br />
<br />
<br />
== Historický základ - Standardy ==<br />
Původní zadání pro koncepci elektronické komunikace znělo asi takto: '''Budou se přenášet co nejefektivněji krátké, čistě textové zprávy.'''<br />
Od toho se odvíjí veškeré protokoly a techniky pro přenos, protože dnes se do tohoto zadání nevejdeme → velké zprávy, nestandardní znakové sady, přílohy...<br />
<br />
Koncepce elektronické pošty je dodnes založena na dvou dokumentech:<br />
* RFC821 - definuje přenosový protokol SMTP<br />
* RFC822 - definuje formát zpráv<br />
<br />
== RFC821 - Přenosový protokol SMTP ==<br />
Tento dokument definuje přenosový protokol SMTP:<br />
* Přenosový protokol '''SMTP''' ('''S'''imple '''M'''ail '''T'''ransfer '''P'''rotocol)<br />
** Podle tohoto protokolu spolu komunikují jednotlivé poštovní servery (jednotky MTA - Message Transfer Agents), když si mezi sebou předávají jednotlivé zprávy. <br />
** Spojení probíhá na smluveném '''portu 25'''<br />
** Předpokládá, že '''přenášená data jsou sedmibitová'''<br />
*** Zpráva může obsahovat 128 ASCII znaků (základní sada ASCII)<br />
*** Každý znak je zobrazitelný v sedmi bitech ( 2<sup>7</sup> = 128)<br />
*** Při přenosu osmibitových zpráv není zaručen správný přenos<br />
<br />
<br />
== RFC822 - Definice zpráv ==<br />
Tento dokument definuje formát zpráv přenášených přes SMTP. Říká že:<br />
* Zpráva '''se skládá''' z hlavičky a těla<br />
* Definuje typ a přesný tvar (syntaxi i sémantiku) jednotlivých položek v '''hlavičce''':<br />
**'''From:''' adresy odesilatelů<br />
** '''To:''' adresáti<br />
** Cc: adresy na které se dopis odešle i když nejsou hlavními adresáty<br />
** Bcc: tajné kopie. Jako cc, ale adresy se vymažou z ostatních mailů<br />
** '''Subject:''' předmět<br />
** Return Path: zpáteční cesta k odesílateli<br />
** Received: záznamy přidané během zpracování<br />
** Reply to: adresa pro zaslání odpovědi<br />
** Sender: adresa skutečného odesílatele pokud je jiná než From: nebo je ve From: více adres.<br />
** Message ID: identifikace zprávy<br />
** Resent-klic: při přeposílání se klíče původních hlaviček uvodí Resent-<br />
** X-neco: doplňující hlavička (např. X-priority: 3)<br />
** Mime-version: použitá verze MIME. viz dále<br />
* Říká, co smí a nesmí být v '''těle zprávy'''<br />
* Definuje přesný '''formát adres''', které lze používat pro potřeby elektronické pošty<br />
** <code>frantisek@vysmrkmaslo.cz</code><br />
<br />
<br />
== Postup při komunikaci ==<br />
[[Soubor:Mail2.gif|thumb]]<br />
* Uživatel spustí klientský program ('''Microsoft Outlook''', '''Mozilla Thunderbird''',...) a napíše zprávu<br />
* Zpráva je upravena tak, aby vyhovovala standardu RFC822 a pokud zpráva obsahuje nepovolené znaky (diakritika) nebo přílohy, je na ni aplikován standard '''MIME'''.<br />
* Poté je zpráva předána serveru pro odchozí poštu pomocí protokolu SMTP. Klientský program zde vystupuje jako SMTP klient.<br />
** Jako poštovní servery se používají např.: '''Sendmail, Postfix'''<br />
* Zpráva je na serveru zařazena do fronty zpráv. Server se je postupně pokouší odeslat: (pokud se nezdaří, zpráva jde zpátky do fronty, v případě vypršení limitu je zpráva označena jako nedoručitelná...)<br />
** Nejprve se podívá na část adresy vpravo od zavináče (seznam.cz)<br />
** Snaží se ptát systému DNS kam má být doručena pošta pro "seznam.cz"<br />
** Odpověď mu může dát pouze cílový name server (seznam.cz), (cesta k němu může vést postupně nejdřív přes name server pro CZ doménu)<br />
** V name serveru Seznam.cz bude tzv. '''MX''' záznam (Mail Exchange), který nám řekne, kam tuto zprávu doručit<br />
** Odesílací server tedy naváže spojení se serverem příjemce a zprávu mu pošle pomocí SMTP protokolu (server odesílatele je zde jako SMTP klient)<br />
* Podle části adresy vlevo od zavináče uloží server příjemce zprávu k příslušnému uživateli<br />
* Příjemce si poté zprávu vyzvedne pomocí svého e-mailového klienta (klientského programu).<br />
* E-mailový klient stahuje zprávy ze serveru pomocí protokolu '''POP3''', nebo '''IMAP'''.<br />
<br />
[[Soubor:Mail1.gif|center]]<br />
<br />
== Protokoly pro stahování zpráv ==<br />
Pro stahování příchozích zpráv z poštovního serveru se používají dva protokoly:<br />
* '''POP3'''<br />
** Dávkově se stahuje pošta do PC, nezůstává na serveru<br />
* '''IMAP4'''<br />
** Emaily zůstávají na serveru, pouze se stáhnou, když si je chceme prohlédnout<br />
<br />
<br />
== MIME ==<br />
[[Soubor:Zprava.gif|thumb]]<br />
* Multipurpose Internet Mail Extension<br />
* Umožňuje posílat nestandardní ASCII znaky (8-bitové - s ASCII kódem 128-255) a umožňuje posílat přílohy<br />
* Pomocí MIME se 8-bitové znaky překódují do 7-bitového vyjádření, aby šli odeslat přes SMTP<br />
* Ukázka zprávy, na kterou bylo použito MIME → viz. obrázek →<br />
* Metody pro překódování nestandardních znaků do 7-bit. vyjádření:<br />
** '''Quated Printable'''<br />
*** použití tam, kde se text příliš neliší od čistého ASCII textu<br />
*** převod nestandardních znaků na základní ASCII znaky v 7-bitovém vyjádření<br />
*** např.: Č → "=C8" (kód znaku v šestnáctkové soustavě)<br />
*** zakódovaný text je stále pro člověka čitelný (při malém výskytu cizích znaků)<br />
** '''Base64'''<br />
*** použití při větší odlišnosti textu od klasických ASCII znaků<br />
*** určeno především pro obecná binární data<br />
*** kódovaná data jsou o třetinu delší než originální text<br />
*** pro člověka zcela nesrozumitelný text<br />
*** text se rozdělí na bity a ty se pak po šesti useknou a vytvoří standardní ASCII znak → viz. obrázek<br />
[[Soubor:Mail3.gif|center]]<br />
<br />
== Zabezpečení zprávy ==<br />
Pro zabezpečení elektronických zpráv se využívá šifrování pomocí klíčů, které zajistí, že zprávu přečtou jen povolané osoby, a digitální podpisy pro ověření identity odesílatele.<br />
<br />
<br />
'''Šifrování'''<br />
* nebo-li moderní kryptografie<br />
* dělí se na:<br />
** '''Symetrické šifrování'''<br />
*** použití jednoho (privátního) klíče<br />
*** privátním klíčem se šifruje i dešifruje<br />
*** rychlejší, ale nemožnost bezpečného předání klíče<br />
*** Přehled šifrovacích algoritmů:<br />
**** DES<br />
***** klíč o 56 bitech<br />
***** používá se i víckrát za sebou (Double DES, Triple DES...)<br />
**** RC<br />
**** IDEA<br />
** '''Asymetrické šifrování'''<br />
*** používá dva klíče - veřejný a privátní<br />
*** předává se jen veřejný klíč, kterým druhá strana zprávu zašifruje a příjemce ho pak svým privátním klíčem dešifruje<br />
*** šifruje se veřejným klíčem příjemce, přečíst zprávu jde jen pomocí příjemcova privátního klíče<br />
*** algoritmus RSA - klíč s libovolnou délkou, používá se i jako základ pro digitální podpisy<br />
<br />
<br />
'''Podepisování - HASH'''<br />
* HASH = otisk<br />
* díky HASHi máme jistotu, že zpráva nebyla změněna<br />
* HASH je obsažen v digitálním podpisu, který je zašifrován privátním (podpisovým klíčem)<br />
* V podpisu je Veřejný klíč odesílatele, zašifrovaný HASH a adresa odesílatele<br />
** Obsahuje také podpis certifikační autority<br />
** Celý certifikát obsahuje jak privátní tak veřejný klíč, ale posílá se pouze veřejná část !<br />
** Certifikáty mají příponu .P12<br />
<br />
* '''Hashovací algoritmy:'''<br />
** MD5 (128 bitový výtah)<br />
** SHA (160 bitový výtah)<br />
<br />
* Uložení certifikátu<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A1_po%C5%A1taElektronická pošta2012-04-26T15:08:14Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>* schéma funkce distribuce zprávy elektronického emailu (včetně role DNS) <br />
* serverový a klientský software <br />
* formát zprávy podle standardu RFC822 <br />
* protokoly pro práci s poštou <br />
* MIME <br />
* zabezpečení zprávy elektronického mailu<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta''' je forma datové komunikace po internetu, označována také jako e-mail nebo SMTP pošta (podle používaného protokolu zajišťující přenos), která není vlastněna žádnou osobou nebo firmou → vychází z plně otevřených standardů (není proprietární).<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta je:'''<br />
* rychlá (čas doručení v minutách a sekundách, i když může být ovlivněno stavem serveru...)<br />
* levná (záleží na způsobu připojení, používaném softwaru...)<br />
* pohodlná (možnost automatizace některých úkolů - třídění apod. (záleží na softwaru...))<br />
* efektivní (snadná propojitelnost s ostatními aplikacemi, hromadné odesílání zpráv...)<br />
* funguje "off-line" (nevyžaduje současné připojení odesílatele a příjemce)<br />
<br />
<br />
== Historický základ - Standardy ==<br />
Původní zadání pro koncepci elektronické komunikace znělo asi takto: '''Budou se přenášet co nejefektivněji krátké, čistě textové zprávy.'''<br />
Od toho se odvíjí veškeré protokoly a techniky pro přenos, protože dnes se do tohoto zadání nevejdeme → velké zprávy, nestandardní znakové sady, přílohy...<br />
<br />
Koncepce elektronické pošty je dodnes založena na dvou dokumentech:<br />
* RFC821 - definuje přenosový protokol SMTP<br />
* RFC822 - definuje formát zpráv<br />
<br />
== RFC821 - Přenosový protokol SMTP ==<br />
Tento dokument definuje přenosový protokol SMTP:<br />
* Přenosový protokol '''SMTP''' ('''S'''imple '''M'''ail '''T'''ransfer '''P'''rotocol)<br />
** Podle tohoto protokolu spolu komunikují jednotlivé poštovní servery (jednotky MTA - Message Transfer Agents), když si mezi sebou předávají jednotlivé zprávy. <br />
** Spojení probíhá na smluveném '''portu 25'''<br />
** Předpokládá, že '''přenášená data jsou sedmibitová'''<br />
*** Zpráva může obsahovat 128 ASCII znaků (základní sada ASCII)<br />
*** Každý znak je zobrazitelný v sedmi bitech ( 2<sup>7</sup> = 128)<br />
*** Při přenosu osmibitových zpráv není zaručen správný přenos<br />
<br />
<br />
== RFC822 - Definice zpráv ==<br />
Tento dokument definuje formát zpráv přenášených přes SMTP. Říká že:<br />
* Zpráva '''se skládá''' z hlavičky a těla<br />
* Definuje typ a přesný tvar (syntaxi i sémantiku) jednotlivých položek v '''hlavičce''':<br />
**'''From:''' adresy odesilatelů<br />
** '''To:''' adresáti<br />
** Cc: adresy na které se dopis odešle i když nejsou hlavními adresáty<br />
** Bcc: tajné kopie. Jako cc, ale adresy se vymažou z ostatních mailů<br />
** '''Subject:''' předmět<br />
** Return Path: zpáteční cesta k odesílateli<br />
** Received: záznamy přidané během zpracování<br />
** Reply to: adresa pro zaslání odpovědi<br />
** Sender: adresa skutečného odesílatele pokud je jiná než From: nebo je ve From: více adres.<br />
** Message ID: identifikace zprávy<br />
** Resent-klic: při přeposílání se klíče původních hlaviček uvodí Resent-<br />
** X-neco: doplňující hlavička (např. X-priority: 3)<br />
** Mime-version: použitá verze MIME. viz dále<br />
* Říká, co smí a nesmí být v '''těle zprávy'''<br />
* Definuje přesný '''formát adres''', které lze používat pro potřeby elektronické pošty<br />
** <code>frantisek@vysmrkmaslo.cz</code><br />
<br />
<br />
== Postup při komunikaci ==<br />
[[Soubor:Mail2.gif|thumb]]<br />
* Uživatel spustí klientský program ('''Microsoft Outlook''', '''Mozilla Thunderbird''',...) a napíše zprávu<br />
* Zpráva je upravena tak, aby vyhovovala standardu RFC822 a pokud zpráva obsahuje nepovolené znaky (diakritika) nebo přílohy, je na ni aplikován standard '''MIME'''.<br />
* Poté je zpráva předána serveru pro odchozí poštu pomocí protokolu SMTP. Klientský program zde vystupuje jako SMTP klient.<br />
** Jako poštovní servery se používají např.: '''Sendmail, Postfix'''<br />
* Zpráva je na serveru zařazena do fronty zpráv. Server se je postupně pokouší odeslat: (pokud se nezdaří, zpráva jde zpátky do fronty, v případě vypršení limitu je zpráva označena jako nedoručitelná...)<br />
** Nejprve se podívá na část adresy vpravo od zavináče (seznam.cz)<br />
** Snaží se ptát systému DNS kam má být doručena pošta pro "seznam.cz"<br />
** Odpověď mu může dát pouze cílový name server (seznam.cz), (cesta k němu může vést postupně nejdřív přes name server pro CZ doménu)<br />
** V name serveru Seznam.cz bude tzv. '''MX''' záznam (Mail Exchange), který nám řekne, kam tuto zprávu doručit<br />
** Odesílací server tedy naváže spojení se serverem příjemce a zprávu mu pošle pomocí SMTP protokolu (server odesílatele je zde jako SMTP klient)<br />
* Podle části adresy vlevo od zavináče uloží server příjemce zprávu k příslušnému uživateli<br />
* Příjemce si poté zprávu vyzvedne pomocí svého e-mailového klienta (klientského programu).<br />
* E-mailový klient stahuje zprávy ze serveru pomocí protokolu '''POP3''', nebo '''IMAP'''.<br />
<br />
[[Soubor:Mail1.gif|center]]<br />
<br />
== Protokoly pro stahování zpráv ==<br />
Pro stahování příchozích zpráv z poštovního serveru se používají dva protokoly:<br />
* '''POP3'''<br />
** Dávkově se stahuje pošta do PC, nezůstává na serveru<br />
* '''IMAP4'''<br />
** Emaily zůstávají na serveru, pouze se stáhnou, když si je chceme prohlédnout<br />
<br />
<br />
== MIME ==<br />
[[Soubor:Zprava.gif|thumb]]<br />
* Multipurpose Internet Mail Extension<br />
* Umožňuje posílat nestandardní ASCII znaky (8-bitové - s ASCII kódem 128-255) a umožňuje posílat přílohy<br />
* Pomocí MIME se 8-bitové znaky překódují do 7-bitového vyjádření, aby šli odeslat přes SMTP<br />
* Metody pro překódování nestandardních znaků do 7-bit. vyjádření:<br />
** '''Quated Printable'''<br />
*** použití tam, kde se text příliš neliší od čistého ASCII textu<br />
*** převod nestandardních znaků na základní ASCII znaky v 7-bitovém vyjádření<br />
*** např.: Č → "=C8" (kód znaku v šestnáctkové soustavě)<br />
*** zakódovaný text je stále pro člověka čitelný (při malém výskytu cizích znaků)<br />
** '''Base64'''<br />
*** použití při větší odlišnosti textu od klasických ASCII znaků<br />
*** určeno především pro obecná binární data<br />
*** kódovaná data jsou o třetinu delší než originální text<br />
*** pro člověka zcela nesrozumitelný text<br />
*** text se rozdělí na bity a ty se pak po šesti useknou a vytvoří standardní ASCII znak → viz. obrázek<br />
[[Soubor:Mail3.gif|center]]<br />
<br />
== Zabezpečení zprávy ==<br />
Pro zabezpečení elektronických zpráv se využívá šifrování pomocí klíčů, které zajistí, že zprávu přečtou jen povolané osoby, a digitální podpisy pro ověření identity odesílatele.<br />
<br />
<br />
'''Šifrování'''<br />
* nebo-li moderní kryptografie<br />
* dělí se na:<br />
** '''Symetrické šifrování'''<br />
*** použití jednoho (privátního) klíče<br />
*** privátním klíčem se šifruje i dešifruje<br />
*** rychlejší, ale nemožnost bezpečného předání klíče<br />
*** Přehled šifrovacích algoritmů:<br />
**** DES<br />
***** klíč o 56 bitech<br />
***** používá se i víckrát za sebou (Double DES, Triple DES...)<br />
**** RC<br />
**** IDEA<br />
** '''Asymetrické šifrování'''<br />
*** používá dva klíče - veřejný a privátní<br />
*** předává se jen veřejný klíč, kterým druhá strana zprávu zašifruje a příjemce ho pak svým privátním klíčem dešifruje<br />
*** šifruje se veřejným klíčem příjemce, přečíst zprávu jde jen pomocí příjemcova privátního klíče<br />
*** algoritmus RSA - klíč s libovolnou délkou, používá se i jako základ pro digitální podpisy<br />
<br />
<br />
'''Podepisování - HASH'''<br />
* HASH = otisk<br />
* díky HASHi máme jistotu, že zpráva nebyla změněna<br />
* HASH je obsažen v digitálním podpisu, který je zašifrován privátním (podpisovým klíčem)<br />
* V podpisu je Veřejný klíč odesílatele, zašifrovaný HASH a adresa odesílatele<br />
** Obsahuje také podpis certifikační autority<br />
** Celý certifikát obsahuje jak privátní tak veřejný klíč, ale posílá se pouze veřejná část !<br />
** Certifikáty mají příponu .P12<br />
<br />
* '''Hashovací algoritmy:'''<br />
** MD5 (128 bitový výtah)<br />
** SHA (160 bitový výtah)<br />
<br />
* Uložení certifikátu<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A1_po%C5%A1taElektronická pošta2012-04-26T15:07:48Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>* schéma funkce distribuce zprávy elektronického emailu (včetně role DNS) <br />
* serverový a klientský software <br />
* formát zprávy podle standardu RFC822 <br />
* protokoly pro práci s poštou <br />
* MIME <br />
* zabezpečení zprávy elektronického mailu<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta''' je forma datové komunikace po internetu, označována také jako e-mail nebo SMTP pošta (podle používaného protokolu zajišťující přenos), která není vlastněna žádnou osobou nebo firmou → vychází z plně otevřených standardů (není proprietární).<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta je:'''<br />
* rychlá (čas doručení v minutách a sekundách, i když může být ovlivněno stavem serveru...)<br />
* levná (záleží na způsobu připojení, používaném softwaru...)<br />
* pohodlná (možnost automatizace některých úkolů - třídění apod. (záleží na softwaru...))<br />
* efektivní (snadná propojitelnost s ostatními aplikacemi, hromadné odesílání zpráv...)<br />
* funguje "off-line" (nevyžaduje současné připojení odesílatele a příjemce)<br />
<br />
<br />
== Historický základ - Standardy ==<br />
Původní zadání pro koncepci elektronické komunikace znělo asi takto: '''Budou se přenášet co nejefektivněji krátké, čistě textové zprávy.'''<br />
Od toho se odvíjí veškeré protokoly a techniky pro přenos, protože dnes se do tohoto zadání nevejdeme → velké zprávy, nestandardní znakové sady, přílohy...<br />
<br />
Koncepce elektronické pošty je dodnes založena na dvou dokumentech:<br />
* RFC821 - definuje přenosový protokol SMTP<br />
* RFC822 - definuje formát zpráv<br />
<br />
== RFC821 - Přenosový protokol SMTP ==<br />
Tento dokument definuje přenosový protokol SMTP:<br />
* Přenosový protokol '''SMTP''' ('''S'''imple '''M'''ail '''T'''ransfer '''P'''rotocol)<br />
** Podle tohoto protokolu spolu komunikují jednotlivé poštovní servery (jednotky MTA - Message Transfer Agents), když si mezi sebou předávají jednotlivé zprávy. <br />
** Spojení probíhá na smluveném '''portu 25'''<br />
** Předpokládá, že '''přenášená data jsou sedmibitová'''<br />
*** Zpráva může obsahovat 128 ASCII znaků (základní sada ASCII)<br />
*** Každý znak je zobrazitelný v sedmi bitech ( 2<sup>7</sup> = 128)<br />
*** Při přenosu osmibitových zpráv není zaručen správný přenos<br />
<br />
<br />
== RFC822 - Definice zpráv ==<br />
Tento dokument definuje formát zpráv přenášených přes SMTP. Říká že:<br />
* Zpráva '''se skládá''' z hlavičky a těla<br />
* Definuje typ a přesný tvar (syntaxi i sémantiku) jednotlivých položek v '''hlavičce''':<br />
**'''From:''' adresy odesilatelů<br />
** '''To:''' adresáti<br />
** Cc: adresy na které se dopis odešle i když nejsou hlavními adresáty<br />
** Bcc: tajné kopie. Jako cc, ale adresy se vymažou z ostatních mailů<br />
** '''Subject:''' předmět<br />
** Return Path: zpáteční cesta k odesílateli<br />
** Received: záznamy přidané během zpracování<br />
** Reply to: adresa pro zaslání odpovědi<br />
** Sender: adresa skutečného odesílatele pokud je jiná než From: nebo je ve From: více adres.<br />
** Message ID: identifikace zprávy<br />
** Resent-klic: při přeposílání se klíče původních hlaviček uvodí Resent-<br />
** X-neco: doplňující hlavička (např. X-priority: 3)<br />
** Mime-version: použitá verze MIME. viz dále<br />
* Říká, co smí a nesmí být v '''těle zprávy'''<br />
* Definuje přesný '''formát adres''', které lze používat pro potřeby elektronické pošty<br />
** <code>frantisek@vysmrkmaslo.cz</code><br />
<br />
<br />
== Postup při komunikaci ==<br />
[[Soubor:Mail2.gif|thumb]]<br />
* Uživatel spustí klientský program ('''Microsoft Outlook''', '''Mozilla Thunderbird''',...) a napíše zprávu<br />
* Zpráva je upravena tak, aby vyhovovala standardu RFC822 a pokud zpráva obsahuje nepovolené znaky (diakritika) nebo přílohy, je na ni aplikován standard '''MIME'''.<br />
* Poté je zpráva předána serveru pro odchozí poštu pomocí protokolu SMTP. Klientský program zde vystupuje jako SMTP klient.<br />
** Jako poštovní servery se používají např.: '''Sendmail, Postfix'''<br />
* Zpráva je na serveru zařazena do fronty zpráv. Server se je postupně pokouší odeslat: (pokud se nezdaří, zpráva jde zpátky do fronty, v případě vypršení limitu je zpráva označena jako nedoručitelná...)<br />
** Nejprve se podívá na část adresy vpravo od zavináče (seznam.cz)<br />
** Snaží se ptát systému DNS kam má být doručena pošta pro "seznam.cz"<br />
** Odpověď mu může dát pouze cílový name server (seznam.cz), (cesta k němu může vést postupně nejdřív přes name server pro CZ doménu)<br />
** V name serveru Seznam.cz bude tzv. '''MX''' záznam (Mail Exchange), který nám řekne, kam tuto zprávu doručit<br />
** Odesílací server tedy naváže spojení se serverem příjemce a zprávu mu pošle pomocí SMTP protokolu (server odesílatele je zde jako SMTP klient)<br />
* Podle části adresy vlevo od zavináče uloží server příjemce zprávu k příslušnému uživateli<br />
* Příjemce si poté zprávu vyzvedne pomocí svého e-mailového klienta (klientského programu).<br />
* E-mailový klient stahuje zprávy ze serveru pomocí protokolu '''POP3''', nebo '''IMAP'''.<br />
<br />
[[Soubor:Mail1.gif|center]]<br />
<br />
== Protokoly pro stahování zpráv ==<br />
Pro stahování příchozích zpráv z poštovního serveru se používají dva protokoly:<br />
* '''POP3'''<br />
** Dávkově se stahuje pošta do PC, nezůstává na serveru<br />
* '''IMAP4'''<br />
** Emaily zůstávají na serveru, pouze se stáhnou, když si je chceme prohlédnout<br />
<br />
<br />
== MIME ==<br />
[[Soubor:Zprava.gif|thumb]]<br />
* Multipurpose Internet Mail Extension<br />
* Umožňuje posílat nestandardní ASCII znaky (8-bitové - s ASCII kódem 128-255) a umožňuje posílat přílohy<br />
* Pomocí MIME se 8-bitové znaky překódují do 7-bitového vyjádření, aby šli odeslat přes SMTP<br />
* Metody pro překódování nestandardních znaků do 7-bit. vyjádření:<br />
** '''Quated Printable'''<br />
*** použití tam, kde se text příliš neliší od čistého ASCII textu<br />
*** převod nestandardních znaků na základní ASCII znaky v 7-bitovém vyjádření<br />
*** např.: Č → "=C8" (kód znaku v šestnáctkové soustavě)<br />
*** zakódovaný text je stále pro člověka čitelný (při malém výskytu cizích znaků)<br />
** '''Base64'''<br />
*** použití při větší odlišnosti textu od klasických ASCII znaků<br />
*** určeno především pro obecná binární data<br />
*** kódovaná data jsou o třetinu delší než originální text<br />
*** pro člověka zcela nesrozumitelný text<br />
*** text se rozdělí na bity a ty se pak po šesti useknou a vytvoří standardní ASCII znak → viz. obrázek<br />
[[Soubor:Mail3.gif|right]]<br />
[[Soubor:Zprava.gif|left]]<br />
<br />
== Zabezpečení zprávy ==<br />
Pro zabezpečení elektronických zpráv se využívá šifrování pomocí klíčů, které zajistí, že zprávu přečtou jen povolané osoby, a digitální podpisy pro ověření identity odesílatele.<br />
<br />
<br />
'''Šifrování'''<br />
* nebo-li moderní kryptografie<br />
* dělí se na:<br />
** '''Symetrické šifrování'''<br />
*** použití jednoho (privátního) klíče<br />
*** privátním klíčem se šifruje i dešifruje<br />
*** rychlejší, ale nemožnost bezpečného předání klíče<br />
*** Přehled šifrovacích algoritmů:<br />
**** DES<br />
***** klíč o 56 bitech<br />
***** používá se i víckrát za sebou (Double DES, Triple DES...)<br />
**** RC<br />
**** IDEA<br />
** '''Asymetrické šifrování'''<br />
*** používá dva klíče - veřejný a privátní<br />
*** předává se jen veřejný klíč, kterým druhá strana zprávu zašifruje a příjemce ho pak svým privátním klíčem dešifruje<br />
*** šifruje se veřejným klíčem příjemce, přečíst zprávu jde jen pomocí příjemcova privátního klíče<br />
*** algoritmus RSA - klíč s libovolnou délkou, používá se i jako základ pro digitální podpisy<br />
<br />
<br />
'''Podepisování - HASH'''<br />
* HASH = otisk<br />
* díky HASHi máme jistotu, že zpráva nebyla změněna<br />
* HASH je obsažen v digitálním podpisu, který je zašifrován privátním (podpisovým klíčem)<br />
* V podpisu je Veřejný klíč odesílatele, zašifrovaný HASH a adresa odesílatele<br />
** Obsahuje také podpis certifikační autority<br />
** Celý certifikát obsahuje jak privátní tak veřejný klíč, ale posílá se pouze veřejná část !<br />
** Certifikáty mají příponu .P12<br />
<br />
* '''Hashovací algoritmy:'''<br />
** MD5 (128 bitový výtah)<br />
** SHA (160 bitový výtah)<br />
<br />
* Uložení certifikátu<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A1_po%C5%A1taElektronická pošta2012-04-26T15:06:57Z<p>Lubas: /* MIME */</p>
<hr />
<div>* schéma funkce distribuce zprávy elektronického emailu (včetně role DNS) <br />
* serverový a klientský software <br />
* formát zprávy podle standardu RFC822 <br />
* protokoly pro práci s poštou <br />
* MIME <br />
* zabezpečení zprávy elektronického mailu<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta''' je forma datové komunikace po internetu, označována také jako e-mail nebo SMTP pošta (podle používaného protokolu zajišťující přenos), která není vlastněna žádnou osobou nebo firmou → vychází z plně otevřených standardů (není proprietární).<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta je:'''<br />
* rychlá (čas doručení v minutách a sekundách, i když může být ovlivněno stavem serveru...)<br />
* levná (záleží na způsobu připojení, používaném softwaru...)<br />
* pohodlná (možnost automatizace některých úkolů - třídění apod. (záleží na softwaru...))<br />
* efektivní (snadná propojitelnost s ostatními aplikacemi, hromadné odesílání zpráv...)<br />
* funguje "off-line" (nevyžaduje současné připojení odesílatele a příjemce)<br />
<br />
<br />
== Historický základ - Standardy ==<br />
Původní zadání pro koncepci elektronické komunikace znělo asi takto: '''Budou se přenášet co nejefektivněji krátké, čistě textové zprávy.'''<br />
Od toho se odvíjí veškeré protokoly a techniky pro přenos, protože dnes se do tohoto zadání nevejdeme → velké zprávy, nestandardní znakové sady, přílohy...<br />
<br />
Koncepce elektronické pošty je dodnes založena na dvou dokumentech:<br />
* RFC821 - definuje přenosový protokol SMTP<br />
* RFC822 - definuje formát zpráv<br />
<br />
== RFC821 - Přenosový protokol SMTP ==<br />
Tento dokument definuje přenosový protokol SMTP:<br />
* Přenosový protokol '''SMTP''' ('''S'''imple '''M'''ail '''T'''ransfer '''P'''rotocol)<br />
** Podle tohoto protokolu spolu komunikují jednotlivé poštovní servery (jednotky MTA - Message Transfer Agents), když si mezi sebou předávají jednotlivé zprávy. <br />
** Spojení probíhá na smluveném '''portu 25'''<br />
** Předpokládá, že '''přenášená data jsou sedmibitová'''<br />
*** Zpráva může obsahovat 128 ASCII znaků (základní sada ASCII)<br />
*** Každý znak je zobrazitelný v sedmi bitech ( 2<sup>7</sup> = 128)<br />
*** Při přenosu osmibitových zpráv není zaručen správný přenos<br />
<br />
<br />
== RFC822 - Definice zpráv ==<br />
Tento dokument definuje formát zpráv přenášených přes SMTP. Říká že:<br />
* Zpráva '''se skládá''' z hlavičky a těla<br />
* Definuje typ a přesný tvar (syntaxi i sémantiku) jednotlivých položek v '''hlavičce''':<br />
**'''From:''' adresy odesilatelů<br />
** '''To:''' adresáti<br />
** Cc: adresy na které se dopis odešle i když nejsou hlavními adresáty<br />
** Bcc: tajné kopie. Jako cc, ale adresy se vymažou z ostatních mailů<br />
** '''Subject:''' předmět<br />
** Return Path: zpáteční cesta k odesílateli<br />
** Received: záznamy přidané během zpracování<br />
** Reply to: adresa pro zaslání odpovědi<br />
** Sender: adresa skutečného odesílatele pokud je jiná než From: nebo je ve From: více adres.<br />
** Message ID: identifikace zprávy<br />
** Resent-klic: při přeposílání se klíče původních hlaviček uvodí Resent-<br />
** X-neco: doplňující hlavička (např. X-priority: 3)<br />
** Mime-version: použitá verze MIME. viz dále<br />
* Říká, co smí a nesmí být v '''těle zprávy'''<br />
* Definuje přesný '''formát adres''', které lze používat pro potřeby elektronické pošty<br />
** <code>frantisek@vysmrkmaslo.cz</code><br />
<br />
<br />
== Postup při komunikaci ==<br />
[[Soubor:Mail2.gif|thumb]]<br />
* Uživatel spustí klientský program ('''Microsoft Outlook''', '''Mozilla Thunderbird''',...) a napíše zprávu<br />
* Zpráva je upravena tak, aby vyhovovala standardu RFC822 a pokud zpráva obsahuje nepovolené znaky (diakritika) nebo přílohy, je na ni aplikován standard '''MIME'''.<br />
* Poté je zpráva předána serveru pro odchozí poštu pomocí protokolu SMTP. Klientský program zde vystupuje jako SMTP klient.<br />
** Jako poštovní servery se používají např.: '''Sendmail, Postfix'''<br />
* Zpráva je na serveru zařazena do fronty zpráv. Server se je postupně pokouší odeslat: (pokud se nezdaří, zpráva jde zpátky do fronty, v případě vypršení limitu je zpráva označena jako nedoručitelná...)<br />
** Nejprve se podívá na část adresy vpravo od zavináče (seznam.cz)<br />
** Snaží se ptát systému DNS kam má být doručena pošta pro "seznam.cz"<br />
** Odpověď mu může dát pouze cílový name server (seznam.cz), (cesta k němu může vést postupně nejdřív přes name server pro CZ doménu)<br />
** V name serveru Seznam.cz bude tzv. '''MX''' záznam (Mail Exchange), který nám řekne, kam tuto zprávu doručit<br />
** Odesílací server tedy naváže spojení se serverem příjemce a zprávu mu pošle pomocí SMTP protokolu (server odesílatele je zde jako SMTP klient)<br />
* Podle části adresy vlevo od zavináče uloží server příjemce zprávu k příslušnému uživateli<br />
* Příjemce si poté zprávu vyzvedne pomocí svého e-mailového klienta (klientského programu).<br />
* E-mailový klient stahuje zprávy ze serveru pomocí protokolu '''POP3''', nebo '''IMAP'''.<br />
<br />
[[Soubor:Mail1.gif|center]]<br />
<br />
== Protokoly pro stahování zpráv ==<br />
Pro stahování příchozích zpráv z poštovního serveru se používají dva protokoly:<br />
* '''POP3'''<br />
** Dávkově se stahuje pošta do PC, nezůstává na serveru<br />
* '''IMAP4'''<br />
** Emaily zůstávají na serveru, pouze se stáhnou, když si je chceme prohlédnout<br />
<br />
<br />
== MIME ==<br />
* Multipurpose Internet Mail Extension<br />
* Umožňuje posílat nestandardní ASCII znaky (8-bitové - s ASCII kódem 128-255) a umožňuje posílat přílohy<br />
* Pomocí MIME se 8-bitové znaky překódují do 7-bitového vyjádření, aby šli odeslat přes SMTP<br />
* Metody pro překódování nestandardních znaků do 7-bit. vyjádření:<br />
** '''Quated Printable'''<br />
*** použití tam, kde se text příliš neliší od čistého ASCII textu<br />
*** převod nestandardních znaků na základní ASCII znaky v 7-bitovém vyjádření<br />
*** např.: Č → "=C8" (kód znaku v šestnáctkové soustavě)<br />
*** zakódovaný text je stále pro člověka čitelný (při malém výskytu cizích znaků)<br />
** '''Base64'''<br />
*** použití při větší odlišnosti textu od klasických ASCII znaků<br />
*** určeno především pro obecná binární data<br />
*** kódovaná data jsou o třetinu delší než originální text<br />
*** pro člověka zcela nesrozumitelný text<br />
*** text se rozdělí na bity a ty se pak po šesti useknou a vytvoří standardní ASCII znak → viz. obrázek<br />
[[Soubor:Mail3.gif|right]]<br />
[[Soubor:Zprava.gif|left]]<br />
<br />
== Zabezpečení zprávy ==<br />
Pro zabezpečení elektronických zpráv se využívá šifrování pomocí klíčů, které zajistí, že zprávu přečtou jen povolané osoby, a digitální podpisy pro ověření identity odesílatele.<br />
<br />
<br />
'''Šifrování'''<br />
* nebo-li moderní kryptografie<br />
* dělí se na:<br />
** '''Symetrické šifrování'''<br />
*** použití jednoho (privátního) klíče<br />
*** privátním klíčem se šifruje i dešifruje<br />
*** rychlejší, ale nemožnost bezpečného předání klíče<br />
*** Přehled šifrovacích algoritmů:<br />
**** DES<br />
***** klíč o 56 bitech<br />
***** používá se i víckrát za sebou (Double DES, Triple DES...)<br />
**** RC<br />
**** IDEA<br />
** '''Asymetrické šifrování'''<br />
*** používá dva klíče - veřejný a privátní<br />
*** předává se jen veřejný klíč, kterým druhá strana zprávu zašifruje a příjemce ho pak svým privátním klíčem dešifruje<br />
*** šifruje se veřejným klíčem příjemce, přečíst zprávu jde jen pomocí příjemcova privátního klíče<br />
*** algoritmus RSA - klíč s libovolnou délkou, používá se i jako základ pro digitální podpisy<br />
<br />
<br />
'''Podepisování - HASH'''<br />
* HASH = otisk<br />
* díky HASHi máme jistotu, že zpráva nebyla změněna<br />
* HASH je obsažen v digitálním podpisu, který je zašifrován privátním (podpisovým klíčem)<br />
* V podpisu je Veřejný klíč odesílatele, zašifrovaný HASH a adresa odesílatele<br />
** Obsahuje také podpis certifikační autority<br />
** Celý certifikát obsahuje jak privátní tak veřejný klíč, ale posílá se pouze veřejná část !<br />
** Certifikáty mají příponu .P12<br />
<br />
* '''Hashovací algoritmy:'''<br />
** MD5 (128 bitový výtah)<br />
** SHA (160 bitový výtah)<br />
<br />
* Uložení certifikátu<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Soubor:Zprava.gifSoubor:Zprava.gif2012-04-26T15:05:57Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div></div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A1_po%C5%A1taElektronická pošta2012-04-25T19:54:05Z<p>Lubas: /* Zabezpečení zprávy */</p>
<hr />
<div>* schéma funkce distribuce zprávy elektronického emailu (včetně role DNS) <br />
* serverový a klientský software <br />
* formát zprávy podle standardu RFC822 <br />
* protokoly pro práci s poštou <br />
* MIME <br />
* zabezpečení zprávy elektronického mailu<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta''' je forma datové komunikace po internetu, označována také jako e-mail nebo SMTP pošta (podle používaného protokolu zajišťující přenos), která není vlastněna žádnou osobou nebo firmou → vychází z plně otevřených standardů (není proprietární).<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta je:'''<br />
* rychlá (čas doručení v minutách a sekundách, i když může být ovlivněno stavem serveru...)<br />
* levná (záleží na způsobu připojení, používaném softwaru...)<br />
* pohodlná (možnost automatizace některých úkolů - třídění apod. (záleží na softwaru...))<br />
* efektivní (snadná propojitelnost s ostatními aplikacemi, hromadné odesílání zpráv...)<br />
* funguje "off-line" (nevyžaduje současné připojení odesílatele a příjemce)<br />
<br />
<br />
== Historický základ - Standardy ==<br />
Původní zadání pro koncepci elektronické komunikace znělo asi takto: '''Budou se přenášet co nejefektivněji krátké, čistě textové zprávy.'''<br />
Od toho se odvíjí veškeré protokoly a techniky pro přenos, protože dnes se do tohoto zadání nevejdeme → velké zprávy, nestandardní znakové sady, přílohy...<br />
<br />
Koncepce elektronické pošty je dodnes založena na dvou dokumentech:<br />
* RFC821 - definuje přenosový protokol SMTP<br />
* RFC822 - definuje formát zpráv<br />
<br />
== RFC821 - Přenosový protokol SMTP ==<br />
Tento dokument definuje přenosový protokol SMTP:<br />
* Přenosový protokol '''SMTP''' ('''S'''imple '''M'''ail '''T'''ransfer '''P'''rotocol)<br />
** Podle tohoto protokolu spolu komunikují jednotlivé poštovní servery (jednotky MTA - Message Transfer Agents), když si mezi sebou předávají jednotlivé zprávy. <br />
** Spojení probíhá na smluveném '''portu 25'''<br />
** Předpokládá, že '''přenášená data jsou sedmibitová'''<br />
*** Zpráva může obsahovat 128 ASCII znaků (základní sada ASCII)<br />
*** Každý znak je zobrazitelný v sedmi bitech ( 2<sup>7</sup> = 128)<br />
*** Při přenosu osmibitových zpráv není zaručen správný přenos<br />
<br />
<br />
== RFC822 - Definice zpráv ==<br />
Tento dokument definuje formát zpráv přenášených přes SMTP. Říká že:<br />
* Zpráva '''se skládá''' z hlavičky a těla<br />
* Definuje typ a přesný tvar (syntaxi i sémantiku) jednotlivých položek v '''hlavičce''':<br />
**'''From:''' adresy odesilatelů<br />
** '''To:''' adresáti<br />
** Cc: adresy na které se dopis odešle i když nejsou hlavními adresáty<br />
** Bcc: tajné kopie. Jako cc, ale adresy se vymažou z ostatních mailů<br />
** '''Subject:''' předmět<br />
** Return Path: zpáteční cesta k odesílateli<br />
** Received: záznamy přidané během zpracování<br />
** Replay to: adresa pro zaslání odpovědi<br />
** Sender: adresa skutečného odesílatele pokud je jiná než From: nebo je ve From: více adres.<br />
** Message ID: identifikace zprávy<br />
** Resent-klic: při přeposílání se klíče původních hlaviček uvodí Resent-<br />
** X-neco: doplňující hlavička (např. X-priority: 3)<br />
** Mime-version: použitá verze MIME. viz dále<br />
* Říká, co smí a nesmí být v '''těle zprávy'''<br />
* Definuje přesný '''formát adres''', které lze používat pro potřeby elektronické pošty<br />
** <code>frantisek@vysmrkmaslo.cz</code><br />
<br />
<br />
== Postup při komunikaci ==<br />
[[Soubor:Mail2.gif|thumb]]<br />
* Uživatel spustí klientský program ('''Microsoft Outlook''', '''Mozilla Thunderbird''', popřípadě webový prohlížeč) a napíše zprávu<br />
* Zpráva je upravena tak, aby vyhovovala standardu RFC822 a pokud zpráva obsahuje nepovolené znaky (diakritika) nebo přílohy, je na ni aplikován standard '''MIME'''.<br />
* Poté je zpráva předána serveru pro odchozí poštu pomocí protokolu SMTP. Klientský program zde vystupuje jako SMTP klient.<br />
** Jako poštovní servery se používají např.: '''Sendmail, Postfix'''<br />
* Zpráva je na serveru zařazena do fronty zpráv. Server se je postupně pokouší odeslat: (pokud se nezdaří, zpráva jde zpátky do fronty, v případě vypršení limitu je zpráva označena jako nedoručitelná...)<br />
** Nejprve se podívá na část adresy vpravo od zavináče (seznam.cz)<br />
** Snaží se ptát systému DNS kam má být doručena pošta pro "seznam.cz"<br />
** Odpověď mu může dát pouze cílový name server (seznam.cz), (cesta k němu může vést postupně nejdřív přes name server pro CZ doménu)<br />
** V name serveru Seznam.cz bude tzv. '''MX''' záznam (Mail Exchange), který nám řekne, kam tuto zprávu doručit<br />
** Odesílací server tedy naváže spojení se serverem příjemce a zprávu mu pošle pomocí SMTP protokolu (server odesílatele je zde jako SMTP klient)<br />
* Podle části adresy vlevo od zavináče uloží server příjemce zprávu k příslušnému uživateli<br />
* Příjemce si poté zprávu vyzvedne pomocí svého e-mailového klienta (klientského programu).<br />
* E-mailový klient stahuje zprávy ze serveru pomocí protokolu '''POP3''', nebo '''IMAP'''.<br />
<br />
[[Soubor:Mail1.gif|center]]<br />
<br />
== Protokoly pro stahování zpráv ==<br />
Pro stahování příchozích zpráv z poštovního serveru se používají dva protokoly:<br />
* '''POP3'''<br />
** Dávkově se stahuje pošta do PC, nezůstává na serveru<br />
* '''IMAP4'''<br />
** Emaily zůstávají na serveru, pouze se stáhnou, když si je chceme prohlédnout<br />
<br />
<br />
== MIME ==<br />
* Multipurpose Internet Mail Extension<br />
* Umožňuje posílat nestandardní ASCII znaky a umožňuje posílat přílohy<br />
* Pomocí MIME se 8-bitové znaky překódují do 7-bitového vyjádření, aby šli odeslat přes SMTP<br />
* Metody pro překódování nestandardních znaků do 7-bit. vyjádření:<br />
** '''Quated Printable'''<br />
*** použití tam, kde se text příliš neliší od čistého ASCII textu<br />
*** převod nestandardních znaků na základní ASCII znaky v 7-bitovém vyjádření<br />
*** např.: Č → "=C8" (kód znaku v šestnáctkové soustavě)<br />
*** zakódovaný text je stále pro člověka čitelný (při malém výskytu cizích znaků)<br />
** '''Base64'''<br />
*** použití při větší odlišnosti textu od klasických ASCII znaků<br />
*** určeno především pro obecná binární data<br />
*** kódovaná data jsou o třetinu delší než originální text<br />
*** pro člověka zcela nesrozumitelný text<br />
*** text se rozdělí na bity a ty se pak po šesti useknou a vytvoří standardní ASCII znak → viz. obrázek<br />
[[Soubor:Mail3.gif|center]]<br />
<br />
== Zabezpečení zprávy ==<br />
Pro zabezpečení elektronických zpráv se využívá šifrování pomocí klíčů, které zajistí, že zprávu přečtou jen povolané osoby, a digitální podpisy pro ověření identity odesílatele.<br />
<br />
<br />
'''Šifrování'''<br />
* nebo-li moderní kryptografie<br />
* dělí se na:<br />
** '''Symetrické šifrování'''<br />
*** použití jednoho (privátního) klíče<br />
*** privátním klíčem se šifruje i dešifruje<br />
*** rychlejší, ale nemožnost bezpečného předání klíče<br />
*** Přehled šifrovacích algoritmů:<br />
**** DES<br />
***** klíč o 56 bitech<br />
***** používá se i víckrát za sebou (Double DES, Triple DES...)<br />
**** RC<br />
**** IDEA<br />
** '''Asymetrické šifrování'''<br />
*** používá dva klíče - veřejný a privátní<br />
*** předává se jen veřejný klíč, kterým druhá strana zprávu zašifruje a příjemce ho pak svým privátním klíčem dešifruje<br />
*** šifruje se veřejným klíčem, přečíst zprávu jde jen pomocí privátního<br />
*** algoritmus RSA - klíč s libovolnou délkou, používá se i jako základ pro digitální podpisy<br />
<br />
<br />
'''Podepisování - HASH'''<br />
* HASH = otisk<br />
* díky HASHi máme jistotu, že zpráva nebyla změněna<br />
* HASH je obsažen v digitálním podpisu, který je zašifrován privátním (podpisovým klíčem)<br />
* V podpisu je Veřejný klíč odesílatele, zašifrovaný HASH a adresa odesílatele<br />
** Obsahuje také podpis certifikační autority<br />
** Celý certifikát obsahuje jak privátní tak veřejný klíč, ale posílá se pouze veřejná část !<br />
** Certifikáty mají příponu .P12<br />
<br />
* '''Hashovací algoritmy:'''<br />
** MD5 (128 bitový výtah)<br />
** SHA (160 bitový výtah)<br />
<br />
* Uložení certifikátu<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Elektronick%C3%A1_po%C5%A1taElektronická pošta2012-04-25T19:50:21Z<p>Lubas: /* MIME */</p>
<hr />
<div>* schéma funkce distribuce zprávy elektronického emailu (včetně role DNS) <br />
* serverový a klientský software <br />
* formát zprávy podle standardu RFC822 <br />
* protokoly pro práci s poštou <br />
* MIME <br />
* zabezpečení zprávy elektronického mailu<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta''' je forma datové komunikace po internetu, označována také jako e-mail nebo SMTP pošta (podle používaného protokolu zajišťující přenos), která není vlastněna žádnou osobou nebo firmou → vychází z plně otevřených standardů (není proprietární).<br />
<br />
<br />
'''Elektronická pošta je:'''<br />
* rychlá (čas doručení v minutách a sekundách, i když může být ovlivněno stavem serveru...)<br />
* levná (záleží na způsobu připojení, používaném softwaru...)<br />
* pohodlná (možnost automatizace některých úkolů - třídění apod. (záleží na softwaru...))<br />
* efektivní (snadná propojitelnost s ostatními aplikacemi, hromadné odesílání zpráv...)<br />
* funguje "off-line" (nevyžaduje současné připojení odesílatele a příjemce)<br />
<br />
<br />
== Historický základ - Standardy ==<br />
Původní zadání pro koncepci elektronické komunikace znělo asi takto: '''Budou se přenášet co nejefektivněji krátké, čistě textové zprávy.'''<br />
Od toho se odvíjí veškeré protokoly a techniky pro přenos, protože dnes se do tohoto zadání nevejdeme → velké zprávy, nestandardní znakové sady, přílohy...<br />
<br />
Koncepce elektronické pošty je dodnes založena na dvou dokumentech:<br />
* RFC821 - definuje přenosový protokol SMTP<br />
* RFC822 - definuje formát zpráv<br />
<br />
== RFC821 - Přenosový protokol SMTP ==<br />
Tento dokument definuje přenosový protokol SMTP:<br />
* Přenosový protokol '''SMTP''' ('''S'''imple '''M'''ail '''T'''ransfer '''P'''rotocol)<br />
** Podle tohoto protokolu spolu komunikují jednotlivé poštovní servery (jednotky MTA - Message Transfer Agents), když si mezi sebou předávají jednotlivé zprávy. <br />
** Spojení probíhá na smluveném '''portu 25'''<br />
** Předpokládá, že '''přenášená data jsou sedmibitová'''<br />
*** Zpráva může obsahovat 128 ASCII znaků (základní sada ASCII)<br />
*** Každý znak je zobrazitelný v sedmi bitech ( 2<sup>7</sup> = 128)<br />
*** Při přenosu osmibitových zpráv není zaručen správný přenos<br />
<br />
<br />
== RFC822 - Definice zpráv ==<br />
Tento dokument definuje formát zpráv přenášených přes SMTP. Říká že:<br />
* Zpráva '''se skládá''' z hlavičky a těla<br />
* Definuje typ a přesný tvar (syntaxi i sémantiku) jednotlivých položek v '''hlavičce''':<br />
**'''From:''' adresy odesilatelů<br />
** '''To:''' adresáti<br />
** Cc: adresy na které se dopis odešle i když nejsou hlavními adresáty<br />
** Bcc: tajné kopie. Jako cc, ale adresy se vymažou z ostatních mailů<br />
** '''Subject:''' předmět<br />
** Return Path: zpáteční cesta k odesílateli<br />
** Received: záznamy přidané během zpracování<br />
** Replay to: adresa pro zaslání odpovědi<br />
** Sender: adresa skutečného odesílatele pokud je jiná než From: nebo je ve From: více adres.<br />
** Message ID: identifikace zprávy<br />
** Resent-klic: při přeposílání se klíče původních hlaviček uvodí Resent-<br />
** X-neco: doplňující hlavička (např. X-priority: 3)<br />
** Mime-version: použitá verze MIME. viz dále<br />
* Říká, co smí a nesmí být v '''těle zprávy'''<br />
* Definuje přesný '''formát adres''', které lze používat pro potřeby elektronické pošty<br />
** <code>frantisek@vysmrkmaslo.cz</code><br />
<br />
<br />
== Postup při komunikaci ==<br />
[[Soubor:Mail2.gif|thumb]]<br />
* Uživatel spustí klientský program ('''Microsoft Outlook''', '''Mozilla Thunderbird''', popřípadě webový prohlížeč) a napíše zprávu<br />
* Zpráva je upravena tak, aby vyhovovala standardu RFC822 a pokud zpráva obsahuje nepovolené znaky (diakritika) nebo přílohy, je na ni aplikován standard '''MIME'''.<br />
* Poté je zpráva předána serveru pro odchozí poštu pomocí protokolu SMTP. Klientský program zde vystupuje jako SMTP klient.<br />
** Jako poštovní servery se používají např.: '''Sendmail, Postfix'''<br />
* Zpráva je na serveru zařazena do fronty zpráv. Server se je postupně pokouší odeslat: (pokud se nezdaří, zpráva jde zpátky do fronty, v případě vypršení limitu je zpráva označena jako nedoručitelná...)<br />
** Nejprve se podívá na část adresy vpravo od zavináče (seznam.cz)<br />
** Snaží se ptát systému DNS kam má být doručena pošta pro "seznam.cz"<br />
** Odpověď mu může dát pouze cílový name server (seznam.cz), (cesta k němu může vést postupně nejdřív přes name server pro CZ doménu)<br />
** V name serveru Seznam.cz bude tzv. '''MX''' záznam (Mail Exchange), který nám řekne, kam tuto zprávu doručit<br />
** Odesílací server tedy naváže spojení se serverem příjemce a zprávu mu pošle pomocí SMTP protokolu (server odesílatele je zde jako SMTP klient)<br />
* Podle části adresy vlevo od zavináče uloží server příjemce zprávu k příslušnému uživateli<br />
* Příjemce si poté zprávu vyzvedne pomocí svého e-mailového klienta (klientského programu).<br />
* E-mailový klient stahuje zprávy ze serveru pomocí protokolu '''POP3''', nebo '''IMAP'''.<br />
<br />
[[Soubor:Mail1.gif|center]]<br />
<br />
== Protokoly pro stahování zpráv ==<br />
Pro stahování příchozích zpráv z poštovního serveru se používají dva protokoly:<br />
* '''POP3'''<br />
** Dávkově se stahuje pošta do PC, nezůstává na serveru<br />
* '''IMAP4'''<br />
** Emaily zůstávají na serveru, pouze se stáhnou, když si je chceme prohlédnout<br />
<br />
<br />
== MIME ==<br />
* Multipurpose Internet Mail Extension<br />
* Umožňuje posílat nestandardní ASCII znaky a umožňuje posílat přílohy<br />
* Pomocí MIME se 8-bitové znaky překódují do 7-bitového vyjádření, aby šli odeslat přes SMTP<br />
* Metody pro překódování nestandardních znaků do 7-bit. vyjádření:<br />
** '''Quated Printable'''<br />
*** použití tam, kde se text příliš neliší od čistého ASCII textu<br />
*** převod nestandardních znaků na základní ASCII znaky v 7-bitovém vyjádření<br />
*** např.: Č → "=C8" (kód znaku v šestnáctkové soustavě)<br />
*** zakódovaný text je stále pro člověka čitelný (při malém výskytu cizích znaků)<br />
** '''Base64'''<br />
*** použití při větší odlišnosti textu od klasických ASCII znaků<br />
*** určeno především pro obecná binární data<br />
*** kódovaná data jsou o třetinu delší než originální text<br />
*** pro člověka zcela nesrozumitelný text<br />
*** text se rozdělí na bity a ty se pak po šesti useknou a vytvoří standardní ASCII znak → viz. obrázek<br />
[[Soubor:Mail3.gif|center]]<br />
<br />
== Zabezpečení zprávy ==<br />
Pro zabezpečení elektronických zpráv se využívá šifrování pomocí klíčů, které zajistí, že zprávu přečtou jen povolané osoby, a digitální podpisy pro ověření identity odesílatele.<br />
<br />
<br />
'''Šifrování'''<br />
* nebo-li moderní kryptografie<br />
* dělí se na:<br />
** '''Symetrické šifrování'''<br />
*** použití jednoho (privátního) klíče<br />
*** privátním klíčem se šifruje i rozšifrovává<br />
*** rychlejší, ale nemožnost předání klíče<br />
*** Přehled šifrovacích algoritmů:<br />
**** DES<br />
***** klíč o 56 bitech<br />
***** používá se i víckrát za sebou (Double DES, Triple DES...)<br />
**** RC<br />
**** IDEA<br />
** '''Asymetrické šifrování'''<br />
*** používá dva klíče - veřejný a privátní<br />
*** jednoduché předání privátního klíče → posílá se jen veřejný<br />
*** šifruje se veřejným klíčem, přečíst zprávu jde jen pomocí privátního<br />
*** algoritmus RSA - klíč s libovolnou délkou, používá se i jako základ pro digitální podpisy<br />
<br />
<br />
'''Podepisování - HASH'''<br />
* HASH = otisk<br />
* díky HASHi máme jistotu, že zpráva nebyla změněna<br />
* HASH je obsažen v certifikátu, který je zašifrován privátním (podpisovým klíčem)<br />
* V certifikátu je Veřejný klíč odesílatele, zašifrovaný HASH a adresa odesílatele<br />
** Obsahuje také podpis certifikační autority<br />
** Celý certifikát obsahuje jak privátní tak veřejný klíč, ale posílá se pouze veřejná část !<br />
** Certifikáty mají příponu .P12<br />
<br />
* '''Hashovací algoritmy:'''<br />
** MD5 (128 bitový výtah)<br />
** SHA (160 bitový výtah)<br />
<br />
* Uložení certifikátu<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-24T17:44:40Z<p>Lubas: /* Certifikáty */</p>
<hr />
<div>* zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti <br />
* zásada integrity <br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče <br />
* způsoby uložení podpisových klíčů<br />
<br />
<br />
== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' <br />
** Vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
** Zajišťuje se pomocí šifrování<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti'''<br />
** Vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. <br />
** Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity'''<br />
** Má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná.<br />
** Tuto funkci plní HASH<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis plní funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (jméno, adresa ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu:<br />
* Pro uložení celého certifikátu: '''.P12'''<br />
* Uložení jednoho certifikátu bez privátního klíče: '''.DER'''<br />
* Soubor .DER, akorát v textové podobě v Base64 má příponu '''.PEM'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
* Řešením problému distribuce a uchování veřejných klíčů je tedy využití služeb certifikační autority (tzv. '''PKI - Public Key Infrastructure''' neboli Infrastruktura veřejného klíče). <br />
* Instituce '''CA''' (certifikačních autorit) se podobají státním notářům, kteří při vzájemné komunikaci dvou subjektů vystupují jako třetí nezávislý důvěryhodný subjekt. Prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho veřejným klíčem a potažmo tedy i s jím vytvořeným digitálním podpisem. <br />
* Certifikáty obsahují ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující nezaměnitelnost subjektů.<br />
* Běžně používané certifikáty též obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace.<br />
* Certifikační autorita garantuje jedinečnost subjektů podle užité identifikace subjektu. To je zajištěno legislativními a technickými pravidly provozu instituce certifikační autority. Splnění těchto požadavků potvrdí certifikační autorita podepsáním dokumentu svým privátním klíčem a následným vydáním tohoto certifikátu.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému (chráněn heslem)<br />
* Hardwarové řešení <br />
** Čipové karty (i bezkontaktní, chráněna pinem)<br />
** USB Tokeny (iKey)</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-24T17:43:44Z<p>Lubas: /* Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy */</p>
<hr />
<div>* zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti <br />
* zásada integrity <br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče <br />
* způsoby uložení podpisových klíčů<br />
<br />
<br />
== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' <br />
** Vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
** Zajišťuje se pomocí šifrování<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti'''<br />
** Vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. <br />
** Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity'''<br />
** Má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná.<br />
** Tuto funkci plní HASH<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis plní funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu:<br />
* Pro uložení celého certifikátu: '''.P12'''<br />
* Uložení jednoho certifikátu bez privátního klíče: '''.DER'''<br />
* Soubor .DER, akorát v textové podobě v Base64 má příponu '''.PEM'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
* Řešením problému distribuce a uchování veřejných klíčů je tedy využití služeb certifikační autority (tzv. '''PKI - Public Key Infrastructure''' neboli Infrastruktura veřejného klíče). <br />
* Instituce '''CA''' (certifikačních autorit) se podobají státním notářům, kteří při vzájemné komunikaci dvou subjektů vystupují jako třetí nezávislý důvěryhodný subjekt. Prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho veřejným klíčem a potažmo tedy i s jím vytvořeným digitálním podpisem. <br />
* Certifikáty obsahují ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující nezaměnitelnost subjektů.<br />
* Běžně používané certifikáty též obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace.<br />
* Certifikační autorita garantuje jedinečnost subjektů podle užité identifikace subjektu. To je zajištěno legislativními a technickými pravidly provozu instituce certifikační autority. Splnění těchto požadavků potvrdí certifikační autorita podepsáním dokumentu svým privátním klíčem a následným vydáním tohoto certifikátu.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému (chráněn heslem)<br />
* Hardwarové řešení <br />
** Čipové karty (i bezkontaktní, chráněna pinem)<br />
** USB Tokeny (iKey)</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-24T17:43:01Z<p>Lubas: /* Zásady bezpečné elektronické komunikace */</p>
<hr />
<div>* zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti <br />
* zásada integrity <br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče <br />
* způsoby uložení podpisových klíčů<br />
<br />
<br />
== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' <br />
** Vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
** Zajišťuje se pomocí šifrování<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti'''<br />
** Vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. <br />
** Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity'''<br />
** Má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná.<br />
** Tuto funkci plní HASH<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu:<br />
* Pro uložení celého certifikátu: '''.P12'''<br />
* Uložení jednoho certifikátu bez privátního klíče: '''.DER'''<br />
* Soubor .DER, akorát v textové podobě v Base64 má příponu '''.PEM'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
* Řešením problému distribuce a uchování veřejných klíčů je tedy využití služeb certifikační autority (tzv. '''PKI - Public Key Infrastructure''' neboli Infrastruktura veřejného klíče). <br />
* Instituce '''CA''' (certifikačních autorit) se podobají státním notářům, kteří při vzájemné komunikaci dvou subjektů vystupují jako třetí nezávislý důvěryhodný subjekt. Prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho veřejným klíčem a potažmo tedy i s jím vytvořeným digitálním podpisem. <br />
* Certifikáty obsahují ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující nezaměnitelnost subjektů.<br />
* Běžně používané certifikáty též obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace.<br />
* Certifikační autorita garantuje jedinečnost subjektů podle užité identifikace subjektu. To je zajištěno legislativními a technickými pravidly provozu instituce certifikační autority. Splnění těchto požadavků potvrdí certifikační autorita podepsáním dokumentu svým privátním klíčem a následným vydáním tohoto certifikátu.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému (chráněn heslem)<br />
* Hardwarové řešení <br />
** Čipové karty (i bezkontaktní, chráněna pinem)<br />
** USB Tokeny (iKey)</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:8._Ukazatele_v%C3%BDvoje_n%C3%A1rodn%C3%ADho_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%ADEko:8. Ukazatele vývoje národního hospodářství2012-04-22T16:28:49Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>''Sektory NH, HDP, nezaměstnanost, inflace, platební a obchodní bilance, hospodářský cyklus, šedá a černá ekonomika.''<br />
<br />
== Ukazatele vývoje národního hospodářství ==<br />
*Sektory NH<br />
*'''Hrubý národní produkt (HNP)'''<br />
**Souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích, výrobními faktory občané příslušné země bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu<br />
*'''Hrubý domácí produkt (HDP)'''<br />
**Souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích, vytvořený za určité období výrobními faktory na území státu<br />
**Metody výpočtu HDP:<br />
***Zbožová (produktová): spotřeba domácností + investice domácích soukromých firem + vládní nákupy + čistý vývoz<br />
***Důchodová: mzdy + renty + zisky + úroky + nepřímé daně + odpisy<br />
****Důchodová metoda spočívá z fáze rozdělování, kdy každý z účastníků výroby získává svůj podíl na vyrobených statcích a službách<br />
**Nominální HPD = vyjádřené v běžných cenách<br />
**Reálné HDP = vyjádřené ve stálých cenách s vyloučením inflace<br />
**Stínová ekonomika:<br />
***Šedá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné etické a morální normy společnosti, ale jsou těžko právně postižitelné<br />
***Černá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země a zahrnuje se sem hospodářská kriminalita jednotlivců, ale i hospodářská trestná činnost organizovaná mafií<br />
*'''Nezaměstnanost'''<br />
**Na trhu práce nabídka převyšuje poptávku<br />
***Dobrovolná – lidé mají schopnost pracovat, ale nechtějí<br />
***Nedobrovolná – chtějí pracovat, ale nemůžou, jsou evidováni na Úřadu práce a dostávají podporu od státu<br />
**Příčiny nezaměstnanosti:<br />
***Frikční – není brána jako ekonomický problém, jedná se o krátkodobý přirozený jev, vzniká v souvislosti s běžnou mobilitou obyvatelstva<br />
***Cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu v období expanze klesá, v období recese stoupá (recese = firmy jsou v krizi)<br />
***Strukturální – souvisí s restrukturalizací národního hospodářství, některá odvětví jsou rušena nebo se dostávají do útlumu v souvislosti se změnami v národním hospodářství a tudíž v určitých oblastech vzniká vysoká nezaměstnanost¨<br />
**Míra nezaměstnanosti<br />
*** (Nedobrovolně nezaměstnaní / ekonomicky aktivní obyvatelstvo) * 100 = x %<br />
*'''Inflace'''<br />
**Cenová hladina roste →hodnota peněz klesá<br />
**Opakem inflace je deflace<br />
**Faktory, které spouštějí inflaci:<br />
***Inflace tažená poptávkou<br />
***Inflace tlačená nabídkou (v důsledku růstu nabídkou)<br />
***Inflační očekávání<br />
**Typy inflace:<br />
***Inflace mírná – do 10%, neroste rychle, ale postupně<br />
***Inflace pádivá – do 99%, roste velice rychle<br />
***Hyper inflace – tří až čtyř ciferná<br />
**Míra inflace <br />
*'''Platební bilance'''<br />
**Rozdíl mezi hodnotou dovezeného zboží a hodnotou vyvezeného zboží<br />
**Sleduje ČNB <br />
**Může být:<br />
***Aktivní, pasivní, vyrovnaná<br />
*'''Obchodní bilance'''<br />
**Rozdíl mezi importem a exportem<br />
**Sleduje celní úřad<br />
*'''Hospodářský cyklus'''<br />
**Hospodářství se nevyvíjí rovnoměrně v důsledku působení zákona nabídky a poptávky<br />
***Expanze – domácnostem, firmám i státu se daří, rostou mzdy, zisky, poptávky firmy produkují další služby a statky, nezaměstnanost je nízká<br />
***Vrchol – dochází k převisu nabídky nad poptávkou, firmy produkují poměrně vysokým tempem další statky a služby, ale poptávka zaostává<br />
***Recese – firmy mají problémy s prodejem, začnou snižovat náklady, roste nezaměstnanost, klesá poptávka, některé firmy krachují<br />
***Dno – poptávka s nabídkou se vyrovnávají, ale na velmi nízké úrovni, firmy minimalizují ceny a hledají nové impulzy pro obnovení poptávky</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:26:50Z<p>Lubas: /* Certifikáty */</p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu:<br />
* Pro uložení celého certifikátu: '''.P12'''<br />
* Uložení jednoho certifikátu bez privátního klíče: '''.DER'''<br />
* Soubor .DER, akorát v textové podobě v Base64 má příponu '''.PEM'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
* Řešením problému distribuce a uchování veřejných klíčů je tedy využití služeb certifikační autority (tzv. '''PKI - Public Key Infrastructure''' neboli Infrastruktura veřejného klíče). <br />
* Instituce '''CA''' (certifikačních autorit) se podobají státním notářům, kteří při vzájemné komunikaci dvou subjektů vystupují jako třetí nezávislý důvěryhodný subjekt. Prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho veřejným klíčem a potažmo tedy i s jím vytvořeným digitálním podpisem. <br />
* Certifikáty obsahují ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující nezaměnitelnost subjektů.<br />
* Běžně používané certifikáty též obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace.<br />
* Certifikační autorita garantuje jedinečnost subjektů podle užité identifikace subjektu. To je zajištěno legislativními a technickými pravidly provozu instituce certifikační autority. Splnění těchto požadavků potvrdí certifikační autorita podepsáním dokumentu svým privátním klíčem a následným vydáním tohoto certifikátu.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému (chráněn heslem)<br />
* Hardwarové řešení <br />
** Čipové karty (i bezkontaktní, chráněna pinem)<br />
** USB Tokeny (iKey)</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:24:24Z<p>Lubas: /* Uložení certifikátů - podpisových klíčů */</p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu '''.P12'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
* Řešením problému distribuce a uchování veřejných klíčů je tedy využití služeb certifikační autority (tzv. '''PKI - Public Key Infrastructure''' neboli Infrastruktura veřejného klíče). <br />
* Instituce '''CA''' (certifikačních autorit) se podobají státním notářům, kteří při vzájemné komunikaci dvou subjektů vystupují jako třetí nezávislý důvěryhodný subjekt. Prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho veřejným klíčem a potažmo tedy i s jím vytvořeným digitálním podpisem. <br />
* Certifikáty obsahují ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující nezaměnitelnost subjektů.<br />
* Běžně používané certifikáty též obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace.<br />
* Certifikační autorita garantuje jedinečnost subjektů podle užité identifikace subjektu. To je zajištěno legislativními a technickými pravidly provozu instituce certifikační autority. Splnění těchto požadavků potvrdí certifikační autorita podepsáním dokumentu svým privátním klíčem a následným vydáním tohoto certifikátu.<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému (chráněn heslem)<br />
* Hardwarové řešení <br />
** Čipové karty (i bezkontaktní, chráněna pinem)<br />
** USB Tokeny (iKey)</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:19:58Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu '''.P12'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
* Řešením problému distribuce a uchování veřejných klíčů je tedy využití služeb certifikační autority (tzv. '''PKI - Public Key Infrastructure''' neboli Infrastruktura veřejného klíče). <br />
* Instituce '''CA''' (certifikačních autorit) se podobají státním notářům, kteří při vzájemné komunikaci dvou subjektů vystupují jako třetí nezávislý důvěryhodný subjekt. Prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho veřejným klíčem a potažmo tedy i s jím vytvořeným digitálním podpisem. <br />
* Certifikáty obsahují ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující nezaměnitelnost subjektů.<br />
* Běžně používané certifikáty též obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace.<br />
* Certifikační autorita garantuje jedinečnost subjektů podle užité identifikace subjektu. To je zajištěno legislativními a technickými pravidly provozu instituce certifikační autority. Splnění těchto požadavků potvrdí certifikační autorita podepsáním dokumentu svým privátním klíčem a následným vydáním tohoto certifikátu.<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:17:39Z<p>Lubas: /* Certifikáty */</p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu '''.P12'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
* Řešením problému distribuce a uchování veřejných klíčů je tedy využití služeb certifikační autority (tzv. '''PKI - Public Key Infrastructure''' neboli Infrastruktura veřejného klíče). <br />
* Instituce '''CA''' (certifikačních autorit) se podobají státním notářům, kteří při vzájemné komunikaci dvou subjektů vystupují jako třetí nezávislý důvěryhodný subjekt. Prostřednictvím jím vydaného certifikátu jednoznačně svazuje identifikaci subjektu s jeho veřejným klíčem a potažmo tedy i s jím vytvořeným digitálním podpisem. <br />
* Certifikáty obsahují ve své nejjednodušší formě veřejný klíč, jméno a další údaje zajišťující nezaměnitelnost subjektů.<br />
* Běžně používané certifikáty též obsahují datum počátku platnosti, datum ukončení platnosti, jméno certifikační autority, která certifikát vydala, sériové číslo a některé další informace.<br />
* Certifikační autorita garantuje jedinečnost subjektů podle užité identifikace subjektu. To je zajištěno legislativními a technickými pravidly provozu instituce certifikační autority. Splnění těchto požadavků potvrdí certifikační autorita podepsáním dokumentu svým privátním klíčem a následným vydáním tohoto certifikátu.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:15:04Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
Certifikáty mají příponu '''.P12'''<br />
<br />
Do zpráv se posílá pouze veřejná část certifikátu, podpisový klíč se neposílá a jeho majitel by ho měl chránit (viz. Uložení certifikátů)<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:12:08Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává. Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:11:35Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
* Veřejný klíč je veřejně známý a je dostupný z nezaměnitelných zdrojů.<br />
<br />
* Držitelem privátního klíče je tzv. certifikační autorita (v ČR např. PostSignum), tedy instituce nebo útvar, který tyto certifikáty neboli elektronické občanské průkazy vydává.<br />
Každý může požádat certifikační autoritu o digitální certifikát.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:08:20Z<p>Lubas: /* Certifikáty */</p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
Digitální certifikát obsahuje:<br />
* Uživatelův veřejný klíč<br />
* Uživatelovi popisné údaje (adresa, bydliště ...)<br />
* To vše je zašifrováno privátním (podpisovým klíčem)<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T09:03:34Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
<br />
== Certifikáty ==<br />
[[Soubor:Podpis3.gif|thumb]]<br />
Problémem asymetrické kryptografie je způsob, jak ověřit pravost zveřejněných veřejných klíčů.<br />
K tomu slouží digitální či elektronický certifikát.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Soubor:Podpis3.gifSoubor:Podpis3.gif2012-04-22T08:59:44Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div></div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:57:05Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
<br />
== Kryptografické algoritmy pro digitální podpis ==<br />
V současné době se pro vytváření digitálních podpisů nejčastěji používají:<br />
* Kombinace algoritmu pro výtah zprávy MD5 a kryptografického mechanismu s veřejným klíčem RSA<br />
* Kombinace algoritmu SHA (Secure Hash Function) a ElGamalova mechanismu veřejného klíče – tyto algoritmy dohromady vytvářejí algoritmus DSA (Digital Signature Algorithm).<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:53:29Z<p>Lubas: /* Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy */</p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:52:58Z<p>Lubas: /* Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy */</p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
[[Soubor:Podpis2.gif|thumb]]<br />
*** Když příjemce zašifrovanou hodnotu obdrží, může ji dešifrovat veřejným klíčem. Ze vstupního souboru se rovněž snadno vytvoří hashovaná hodnota. <br />
*** Pokud se obě hodnoty shodují, máte jistotu, že jste obdrželi stejnou zprávu, která byla odesílána.<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Soubor:Podpis2.gifSoubor:Podpis2.gif2012-04-22T08:51:09Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div></div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:48:30Z<p>Lubas: /* Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy */</p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
*** '''Použitím privátního klíče a funkce pro výtah zprávy vypočítáme digitální podpis odesílané zprávy'''<br />
*** Šifruje se pouze otisk zprávy a přikládá se k zašifrované zprávě, protože použitím privátního klíče k zašifrování trvá poměrně dlouho<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:45:11Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
[[Soubor:Podpis1.gif|thumb]]<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Výtah zprávy zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Soubor:Podpis1.gifSoubor:Podpis1.gif2012-04-22T08:43:53Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div></div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:38:32Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** '''Spočívá v šifrování s veřejným klíčem – provozovaném ovšem opačným směrem'''<br />
*** Zprávu zašifrujeme svým privátním ('''podpisovým''') klíčem a kdokoli ji pak může rozšifrovat klíčem veřejným → tím je zajištěna autentizace, protože se šifruje naším jedinečným podpisovým klíčem<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:31:00Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
** V certifikátu je Veřejný klíč odesílatele, zašifrovaný HASH a adresa odesílatele<br />
** Obsahuje také podpis certifikační autority<br />
** Celý certifikát obsahuje jak privátní tak veřejný klíč, ale posílá se pouze veřejná část !<br />
** Certifikáty mají příponu .P12<br />
<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:29:51Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
** '''Hashovací algoritmy:'''<br />
*** MD5 (128 bitový výtah)<br />
*** SHA (160 bitový výtah)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-22T08:29:13Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
* '''Hashovací algoritmy:'''<br />
** MD5 (128 bitový výtah)<br />
** SHA (160 bitový výtah)<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Ha%C5%A1ek:_Osudy_dobr%C3%A9ho_voj%C3%A1ka_%C5%A0vejka_za_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lkyHašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války2012-04-22T08:16:57Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Svejk.jpg|thumb]]<br />
<br />
== Obecná charakteristika díla ==<br />
<br />
* '''Literární druh''': Epika<br />
* '''Literární žánr''': Čtyřdílný (nedokončený) humoristický román, satira a karikatura Rakousko-Uherska<br />
<br />
<br />
== Organizace jazykových prostředků ==<br />
<br />
* '''Forma:'''<br />
** próza, hovorový jazyk obyčejného člověka (Švejk) x uhlazená vojenská mluva, vojenský slang, využití grotesky i frašky<br />
<br />
<br />
== Tématická výstavba díla ==<br />
<br />
* '''Kompozice''':<br />
** vypravěčem je sám autor (er-forma), přímá řeč, román rozdělen do čtyř dílů (nedokončený)<br />
<br />
* '''Hlavní postavy''':<br />
** Švejk<br />
*** Vojenský veterán, vojenskou komisí prohlášen za blba, trpěl revmatismem. Živil se prodejem psů (padělal rodokmeny). Není hloupý - jen žije v přesvědčení, že na militantní a absolutistický systém platí nejlépe pitomec, který obrátí blbost představitelů takovéhoto systému proti nim samotným. Často se velmi inteligentně vysmívá rakouskému systému → doslovné plnění rozkazů.<br />
*** Švejkovat = radši ze sebe dělat blba a lehce proplout problémem, než se mu postavit čelem (Švejk tímto "bojoval" proti systému)<br />
** Polní kurát Otto Katz<br />
*** Vojenský kněz, nenapravitelný opilec, holduje i hazardu. Věčně opilý (i při bohoslužbách). Švejk u něj slouží jako sluha, než ho Katz prohraje v kartách.<br />
** Nadporučík Lukáš<br />
*** Vzorný rakouský důstojník, trochu sukničkář. Dodržuje vojenské nařízení, ale často je vytáčen Švejkovým chováním. Švejk ho často dostal do problémů<br />
<br />
* '''Místo a doba děje''':<br />
** Čechy pod nadvládou Rakouska-Uherska na počátku 1. světové války a během ní<br />
<br />
* '''Obsah''':<br />
** Román rozdělen na čtyři díly:<br />
*** '''V zázemí''' (1921)<br />
**** Na začátku knihy oznamuje Švejkovi posluhovačka paní Müllerová slovy „Tak nám zabili Ferdinanda“, že v Sarajevu byl zavražděn arcivévoda Ferdinand. V pražském hostinci U kalicha se Švejk setkává s tajným policistou Bretschneidrem, který později dostane sprostého hostinského Palivce do vězení pro velezradu za to, že řekl, že „mouchy sraly na (obraz) císaře pána“. Zatčen je i Švejk, protože tvrdí, že bude válka. Ocitne se na policejním ředitelství a poté v blázinci. Když válka skutečně vypukne, je Švejk povolán na vojnu. Protože trpí silným revmatismem, veze ho k odvodu paní Müllerová na kolečkovém křesle. Švejk přitom mává berlemi a křičí „Na Bělehrad“, čímž způsobí obrovské pozdvižení. Pak je léčen v nemocnici pro simulanty, pobývá na garnizóně (vojenské vězení), slouží u polního kuráta Katze a poté, co jej věčně opilý Katz prohraje v kartách, skončí jako vojenský sluha (pucflek) u nadporučíka Lukáše, známého mnoha milostnými aférami. Když mu nadporučík přikáže, aby mu sehnal stájového pinče, Švejk jej pro něho ukradne. Ukáže se však, že pes patřil plukovníkovi Krausovi von Zillergut a nadporučík Lukáš je poslán do Českých Budějovic k 91. pěšímu pluku, který se připravuje k odjezdu na frontu. Švejk jede pochopitelně s ním a říká nadporučíkovi, že „to bude něco nádhernýho, když voba padneme spolu za císaře pána a jeho rodinu…“<br />
*** '''Na frontě''' (1922)<br />
**** Do Českých Budějovic jede nadporučík Lukáš se Švejkem rychlíkem a Švejkovi se přihodí nehoda. Baví se s železničním zaměstnancem o problematice záchranných brzd a možná on, možná oba za tuto brzdu zatáhnou a způsobí nenadálé zastavení vlaku. V Táboře je Švejk vyveden na nádraží kvůli sepsání protokolu a vlak mu mezitím ujede. Velitel nádraží mu poté, co zjistí, že Švejk nemá peníze na lístek, nařídí dojít do Českých Budějovic pěšky. Při této budějovické anabázi Švejk pěkně zabloudí, přihlouplým putimským strážmistrem Flanderkou je považován za ruského špióna a nakonec je ke svému pluku doveden četníkem jako údajný zběh. Se slovy „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem opět zde“, se radostně hlásí u nadporučíka Lukáše. U pluku se Švejk postupně seznamuje s nezapomenutelnými postavami knihy jako je účetní šikovatel Vaněk, kuchař okultista Jurajda, jednoroční dobrovolník Marek nebo sapér Vodička. Setkává se i s karikaturami důstojníků, jako je přičinlivý až podlézavý kadet Biegler nebo omezený poručík Dub, v civilu gymnaziální profesor, jehož oblíbeným koníčkem je buzerace vojáků a který svými radami otravuje život i zkušeným aktivním důstojníkům jakými jsou hejtman Ságner nebo plukovník Schröder. Oblíbeným Dubovým rčením, které ve vzteku pokřikuje na vojáky, je „Ty mne ještě neznáš, ale až mne poznáš, já tě přinutím až k pláči“.<br />
****Švejkův pluk je brzy poslán na frontu a přemístěn do města Királyhidy na rakousko-uherském pomezí. Zde se nadporučík Lukáš opět zaplete do dalšího milostného dobrodružství s vdanou paničkou a pošle Švejka s dopisem ke své vyvolené. Švejk doprovázený sapérem Vodičkou se dostane do rvačky s jejím manželem, která skončí jako hromadná pouliční bitka. Za to jsou oba zatčeni. Nadporučík Lukáš si musí najít nového sluhu, kterým se stane věčně nenažraný tlustý obr Baloun, neustále ztrpčující svému pánovi život tím, že mu všechno sní. Po propuštění se Švejk stane ordonancem (= vojenským poslem) své 11. marškumpanie a loučí se se sapérem (= ženistou) Vodičkou slovy „Až bude po tý vojně, tak mé přijeď navštívit. Najdeš mé každej večer od šesti hodin u Kalicha na Bojišti.“<br />
*** '''Slavný výprask''' (1922)<br />
**** 91. pěší pluk je opět naložen do vlaku, který jej veze jako „novou skupinu lidí hnaných na jatky“ do Haliče na ruskou frontu. Hašek tuto pouť přes celé Uhry popisuje tak, že se román stává skutečnou obžalobou války a stupidních důstojníků, kterým nejde o nic jiného než o vlastní prospěch bez ohledu na osudy vojáků, kterým mají velet. Jejich schopnosti Hašek popisuje takto: „Byl to pán velkých vojenských schopností, které se mu vrazily do nohou ve formě podágry“. Názory prostých vojáků na válku charakterizuje Hašek slovy: „Po celou dobu železniční přepravy bataliónu, který měl sklízet válečnou slávu, až projde pěšky od Laborce východní Haličí na front, vedly se ve vagónu, kde byl jednoroční dobrovolník a Švejk, opět podivné řeči, víceméně velezrádného obsahu“.<br />
**** Na konci dílu je Švejk vyslán jako kvartýrmachr zajistit pro svou kumpanii nocleh ve Felštýně. Když Švejk dojde k malému rybníku, setká se tam s uprchlým ruským zajatcem, který se tam koupal a po spatření Švejka se dal nahý na útěk. Švejk si oblékne jeho uniformu, protože je zvědav, jak by mu asi slušela. V této uniformě ho najde patrola polního četnictva, která tohoto ruského uprchlíka hledala. Jsou to Maďaři, kteří Švejkovi nerozumí a přes jeho protesty ho zařadí do transportu ruských zajatců určených pracovat na opravě železniční trati. Tak Švejk upadne omylem do rakouského zajetí.<br />
*** '''Pokračování slavného výprasku''' (1923)<br />
**** Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“.<br />
**** Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie. Haškův text pak končí proslovem poručíka Duba „S okresním hejtmanem jsme vždy říkávali: Patriotismus, věrnost k povinnosti, sebepřekonání, to jsou ty pravé zbraně ve válce! Připomínám si to zejména dnes, když naše vojska v dohledné době překročí hranice“. Vše, co případně v knize následuje za touto větou, je pokračování dopsané od Karla Vaňka.<br />
<br />
<br />
== Hlavní myšlenka díla ==<br />
* Ukázat nesmyslnost války a Rakousko - Uherská nadvlády. Doslova výsměch Rakousku - Uhersku.<br />
<br />
<br />
== Orientační zasazení díla do literárně - historického kontextu ==<br />
* Česká literatura 1. poloviny 20. století - PRÓZA<br />
* Téma 1. světové války - otřesné zážitky z fronty<br />
* Další autoři: I. Olbracht: Podivné přátelství herce Jesenia, V. Vančura: Pole orná a válečná, Legionářská literatura (F. Langer - Jízdní hlídka)<br />
<br />
<br />
== Autor ==<br />
* '''Jaroslav Hašek''' (30. dubna 1883, Praha – 3. ledna 1923, Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, satirik, publicista a novinář.<br />
** Nedokončil studium na gymnáziu, vyučil se drogistou a poté odmaturoval na obchodní akademii<br />
** Začal pracovat v bance Slavia → seznámení s anarchisty<br />
** Začal vést bohémský a tulácký život<br />
** Pěšky prošel mj. Slovensko, Halič (část Polska) a Uhry<br />
** Začal mít problémy s alkoholem<br />
** V roce 1907 krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost<br />
** V roce 1915 dobrovolně narukoval do armády, v Rusku byl zajat a vstoupil do československých legií, publikoval v časopise Čechoslovan<br />
** Vstoupil do České sociálně demokratické strany, opustil anarchistické myšlenky a přešel k socialismu<br />
** V prosinci 1920 se vrátil do Prahy, návrat k bohémství, znechucen politikou odešel do Lipnice nad Sázavou, kde později zemřel na tuberkulózu<br />
* '''Jaroslav Hašek jako člověk:'''<br />
**Je znám jako bohém, ve skutečnosti nebyl zase až takový, chtěl jen, aby tak vypadal → jako autor byl velmi produktivní, což vyžaduje přiměřenou vnitřní disciplínu<br />
**V Rusku vnímán jako zodpovědný bolševický armádní funkcionář a intelektuál → dostal stranický zákaz pití alkoholu<br />
**Do Československa byl vyslán s cílem zorganizovat komunistické hnutí → vnímán jako zodpovědný a schopný organizátor<br />
**V Moskvě je po něm pojmenována i ulice poblíž českého velvyslanectví<br />
**I v zahraničí vnímán jako geniální romanopisec, který dal světu jeden z nejpůsobivějších satirických popisů dění na bojištích v době světové války<br />
<br />
<br />
== Zasazení díla do tvorby autora ==<br />
* Nejvýznamnější autorovo dílo<br />
* Psáno až na konci jeho života, kvůli své smrti ho nestačil dokončit<br />
* Už předtím psal pár povídek se Švejkem, které už naznačovali děj v tomto románu<br />
* Psáno v roce 1921 - 1923 = počátky první republiky<br />
<br />
<br />
== Inspirace ==<br />
* Autor se inspiroval vlastními zážitky na ruské frontě a v době Rakouska - Uherska<br />
* Chtěl ukázat nesmyslnost války a Rakousko - Uherské nadvlády<br />
* Několikrát filmově zpracováno:<br />
** Asi nejznámější adaptace s Rudolfem Hrušínským:<br />
*** http://www.csfd.cz/film/8668-dobry-vojak-svejk/<br />
*** http://www.csfd.cz/film/8680-poslusne-hlasim/<br />
** Animovaný film od J. Trnky → http://www.csfd.cz/film/180322-osudy-dobreho-vojaka-svejka/<br />
* V americe zpracováno i jako opera Good Soldier Schweik<br />
<br />
<br />
== Kritika ==<br />
* Příznivců měl román zpočátku málo (jako první ho za velké dílo označil zřejmě Ivan Olbracht, pozitivní postoj k němu zaujali i bratři Čapkové).<br />
* Diskuse o hodnotě díla se vedly i později. Proti Švejkovi se postavil např. Václav Černý, přihlásila se však k němu celá plejáda českých literárních teoretiků, umělců, či intelektuálů.<br />
* Karel Vaněk chtěl jeho dílo dokončit = absolutní odmítnutí od kritiky, vzdálil se Haškově hlavní myšlence</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Soubor:Svejk.jpgSoubor:Svejk.jpg2012-04-22T08:15:13Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div></div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T08:07:44Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
* '''Výtahy zpráv''' (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
* '''Digitální podpis''' (digital signature) je nejčastěji výtah zprávy zašifrovaný něčím privátní klíčem. Tomuto procesu se říká podepsání. Digitální podpis první funkce, které jsou pro bezpečnost systému důležité:<br />
** '''Integrita''' – digitální podpis indikuje, zda nedošlo k modifikaci souboru nebo zprávy<br />
** '''Autentizace''' – digitální podpis umožňuje matematicky ověřit, kdo zprávu podepsal<br />
** '''Nepopiratelnost''' - jakmile zprávu podepíšete a odešlete, nemůžete nikdy v budoucnu tvrdit, že nejste autorem této zprávy. Nemůžete svou zprávu zapřít, protože byla podepsána vaším privátním klíčem, o němž se předpokládá, že jej vlastníte pouze vy.<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T08:05:08Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Výtahy zpráv (HASH) a digitální podpisy ==<br />
* Výtahy zpráv (kryptografický kontrolní součet → HASH) není nic jiného, než číslo – speciální číslo, vytvořené nějakou funkcí, která se jen velmi obtížně invertuje (těžko se provádí pozpátku)<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T08:00:50Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
* '''Dešifrování''' je opačný proces: zašifrovaný text se pomocí matematické funkce a klíče převede zpět na text nešifrovaný.<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T08:00:22Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T08:00:10Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu (zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T07:59:52Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
* '''Šifrování''' je proces, při němž se zpráva (nešifrovaný text) transformuje na jinou zprávu<br />
(zašifrovaný text) pomocí matematické funkce a speciálního šifrovacího hesla, tzv. klíče.<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T07:58:53Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátů - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T07:58:37Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Kryptografie ==<br />
* Kryptografie je věda, zabývající se šifrováním<br />
** slouží k ochraně dat před neautorizovaným odhalením<br />
** může zabránit neautorizovaným modifikacím (změnění) dokumentu<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátu - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T07:55:23Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
== Uložení certifikátu - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T07:55:16Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
== Uložení certifikátu - podpisových klíčů ==<br />
* v počítači (nedoporučuje se)<br />
* zakryptován pomocí operačního systému<br />
* Šifrovací token (iKey)<br />
* Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T07:53:26Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
<br />
== Zásady bezpečné elektronické komunikace ==<br />
* '''Zásada důvěrnosti''' vyjadřuje potřebu uložit data tak, aby jejich obsah mohl přečíst jen ten, komu jsou určena, přičemž kdokoliv další nemá šanci obsah rozluštit ani za pomoci nejmodernějších technologií.<br />
* '''Zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti''' vyjadřuje neméně důležitou potřebu možnosti dokázat, kdo je autorem zprávy. Zde nejde o utajení, ale naopak o průkaznost původu dat. Požadavek neodmítnutelnosti odpovědnosti bývá často v praxi splněn digitálním, elektronickým podpisem.<br />
* '''Zásada integrity''' má na starosti, aby data došla nejen úplná, ale též prokazatelně nezměněná<br />
<br />
<br />
* Uložení certifikátu - podpisových klíčů<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
* zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti <br />
* zásada integrity <br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_podpisDigitální podpis2012-04-21T07:50:31Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Úloha digitálního podpisu ==<br />
* Pro plnohodnotnou práci s elektronickými dokumenty je potřeba právně správný a ověřitelný digitální nebo chcete-li elektronický podpis.<br />
* Zajistí ověření vaší totožnosti, nebo totožnosti toho, kdo vám dokument poslal (úřad, firma ...)<br />
* Digitální podpis je velmi složitý, zašifrovaný číselný kód, který je pro každého uživatele ojedinělý obdobně jako otisk prstu, a který je právně ověřitelný.<br />
* Podstata digitálního podpisu spočívá v "označkování" elektronického dokumentu, ze kterého je zřejmá nezpochybnitelná identita autora.<br />
* K podepisování dokumentu slouží privátní, tajné klíče. Ke čtení dokumentu a ověření podpisů slouží veřejné klíče.<br />
<br />
* Uložení certifikátu - podpisových klíčů<br />
** v počítači (nedoporučuje se)<br />
** zakryptován pomocí operačního systému<br />
** Šifrovací token (iKey)<br />
** Čipová karta<br />
<br />
<br />
<br />
* zásada neodmítnutelnosti odpovědnosti <br />
* zásada integrity <br />
* kryptografické algoritmy pro digitální podepisování <br />
* princip digitálního podepisování <br />
* PKI, CA, RA <br />
* certifikát veřejného klíče</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Ha%C5%A1ek:_Osudy_dobr%C3%A9ho_voj%C3%A1ka_%C5%A0vejka_za_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lkyHašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války2012-04-21T07:32:39Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div>== Obecná charakteristika díla ==<br />
<br />
* '''Literární druh''': Epika<br />
* '''Literární žánr''': Čtyřdílný (nedokončený) humoristický román, satira a karikatura Rakousko-Uherska<br />
<br />
<br />
== Organizace jazykových prostředků ==<br />
<br />
* '''Forma:'''<br />
** próza, hovorový jazyk obyčejného člověka (Švejk) x uhlazená vojenská mluva, vojenský slang, využití grotesky i frašky<br />
<br />
<br />
== Tématická výstavba díla ==<br />
<br />
* '''Kompozice''':<br />
** vypravěčem je sám autor (er-forma), přímá řeč, román rozdělen do čtyř dílů (nedokončený)<br />
<br />
* '''Hlavní postavy''':<br />
** Švejk<br />
*** Vojenský veterán, vojenskou komisí prohlášen za blba, trpěl revmatismem. Živil se prodejem psů (padělal rodokmeny). Není hloupý - jen žije v přesvědčení, že na militantní a absolutistický systém platí nejlépe pitomec, který obrátí blbost představitelů takovéhoto systému proti nim samotným. Často se velmi inteligentně vysmívá rakouskému systému → doslovné plnění rozkazů.<br />
*** Švejkovat = radši ze sebe dělat blba a lehce proplout problémem, než se mu postavit čelem (Švejk tímto "bojoval" proti systému)<br />
** Polní kurát Otto Katz<br />
*** Vojenský kněz, nenapravitelný opilec, holduje i hazardu. Věčně opilý (i při bohoslužbách). Švejk u něj slouží jako sluha, než ho Katz prohraje v kartách.<br />
** Nadporučík Lukáš<br />
*** Vzorný rakouský důstojník, trochu sukničkář. Dodržuje vojenské nařízení, ale často je vytáčen Švejkovým chováním. Švejk ho často dostal do problémů<br />
<br />
* '''Místo a doba děje''':<br />
** Čechy pod nadvládou Rakouska-Uherska na počátku 1. světové války a během ní<br />
<br />
* '''Obsah''':<br />
** Román rozdělen na čtyři díly:<br />
*** '''V zázemí''' (1921)<br />
**** Na začátku knihy oznamuje Švejkovi posluhovačka paní Müllerová slovy „Tak nám zabili Ferdinanda“, že v Sarajevu byl zavražděn arcivévoda Ferdinand. V pražském hostinci U kalicha se Švejk setkává s tajným policistou Bretschneidrem, který později dostane sprostého hostinského Palivce do vězení pro velezradu za to, že řekl, že „mouchy sraly na (obraz) císaře pána“. Zatčen je i Švejk, protože tvrdí, že bude válka. Ocitne se na policejním ředitelství a poté v blázinci. Když válka skutečně vypukne, je Švejk povolán na vojnu. Protože trpí silným revmatismem, veze ho k odvodu paní Müllerová na kolečkovém křesle. Švejk přitom mává berlemi a křičí „Na Bělehrad“, čímž způsobí obrovské pozdvižení. Pak je léčen v nemocnici pro simulanty, pobývá na garnizóně (vojenské vězení), slouží u polního kuráta Katze a poté, co jej věčně opilý Katz prohraje v kartách, skončí jako vojenský sluha (pucflek) u nadporučíka Lukáše, známého mnoha milostnými aférami. Když mu nadporučík přikáže, aby mu sehnal stájového pinče, Švejk jej pro něho ukradne. Ukáže se však, že pes patřil plukovníkovi Krausovi von Zillergut a nadporučík Lukáš je poslán do Českých Budějovic k 91. pěšímu pluku, který se připravuje k odjezdu na frontu. Švejk jede pochopitelně s ním a říká nadporučíkovi, že „to bude něco nádhernýho, když voba padneme spolu za císaře pána a jeho rodinu…“<br />
*** '''Na frontě''' (1922)<br />
**** Do Českých Budějovic jede nadporučík Lukáš se Švejkem rychlíkem a Švejkovi se přihodí nehoda. Baví se s železničním zaměstnancem o problematice záchranných brzd a možná on, možná oba za tuto brzdu zatáhnou a způsobí nenadálé zastavení vlaku. V Táboře je Švejk vyveden na nádraží kvůli sepsání protokolu a vlak mu mezitím ujede. Velitel nádraží mu poté, co zjistí, že Švejk nemá peníze na lístek, nařídí dojít do Českých Budějovic pěšky. Při této budějovické anabázi Švejk pěkně zabloudí, přihlouplým putimským strážmistrem Flanderkou je považován za ruského špióna a nakonec je ke svému pluku doveden četníkem jako údajný zběh. Se slovy „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem opět zde“, se radostně hlásí u nadporučíka Lukáše. U pluku se Švejk postupně seznamuje s nezapomenutelnými postavami knihy jako je účetní šikovatel Vaněk, kuchař okultista Jurajda, jednoroční dobrovolník Marek nebo sapér Vodička. Setkává se i s karikaturami důstojníků, jako je přičinlivý až podlézavý kadet Biegler nebo omezený poručík Dub, v civilu gymnaziální profesor, jehož oblíbeným koníčkem je buzerace vojáků a který svými radami otravuje život i zkušeným aktivním důstojníkům jakými jsou hejtman Ságner nebo plukovník Schröder. Oblíbeným Dubovým rčením, které ve vzteku pokřikuje na vojáky, je „Ty mne ještě neznáš, ale až mne poznáš, já tě přinutím až k pláči“.<br />
****Švejkův pluk je brzy poslán na frontu a přemístěn do města Királyhidy na rakousko-uherském pomezí. Zde se nadporučík Lukáš opět zaplete do dalšího milostného dobrodružství s vdanou paničkou a pošle Švejka s dopisem ke své vyvolené. Švejk doprovázený sapérem Vodičkou se dostane do rvačky s jejím manželem, která skončí jako hromadná pouliční bitka. Za to jsou oba zatčeni. Nadporučík Lukáš si musí najít nového sluhu, kterým se stane věčně nenažraný tlustý obr Baloun, neustále ztrpčující svému pánovi život tím, že mu všechno sní. Po propuštění se Švejk stane ordonancem (= vojenským poslem) své 11. marškumpanie a loučí se se sapérem (= ženistou) Vodičkou slovy „Až bude po tý vojně, tak mé přijeď navštívit. Najdeš mé každej večer od šesti hodin u Kalicha na Bojišti.“<br />
*** '''Slavný výprask''' (1922)<br />
**** 91. pěší pluk je opět naložen do vlaku, který jej veze jako „novou skupinu lidí hnaných na jatky“ do Haliče na ruskou frontu. Hašek tuto pouť přes celé Uhry popisuje tak, že se román stává skutečnou obžalobou války a stupidních důstojníků, kterým nejde o nic jiného než o vlastní prospěch bez ohledu na osudy vojáků, kterým mají velet. Jejich schopnosti Hašek popisuje takto: „Byl to pán velkých vojenských schopností, které se mu vrazily do nohou ve formě podágry“. Názory prostých vojáků na válku charakterizuje Hašek slovy: „Po celou dobu železniční přepravy bataliónu, který měl sklízet válečnou slávu, až projde pěšky od Laborce východní Haličí na front, vedly se ve vagónu, kde byl jednoroční dobrovolník a Švejk, opět podivné řeči, víceméně velezrádného obsahu“.<br />
**** Na konci dílu je Švejk vyslán jako kvartýrmachr zajistit pro svou kumpanii nocleh ve Felštýně. Když Švejk dojde k malému rybníku, setká se tam s uprchlým ruským zajatcem, který se tam koupal a po spatření Švejka se dal nahý na útěk. Švejk si oblékne jeho uniformu, protože je zvědav, jak by mu asi slušela. V této uniformě ho najde patrola polního četnictva, která tohoto ruského uprchlíka hledala. Jsou to Maďaři, kteří Švejkovi nerozumí a přes jeho protesty ho zařadí do transportu ruských zajatců určených pracovat na opravě železniční trati. Tak Švejk upadne omylem do rakouského zajetí.<br />
*** '''Pokračování slavného výprasku''' (1923)<br />
**** Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“.<br />
**** Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie. Haškův text pak končí proslovem poručíka Duba „S okresním hejtmanem jsme vždy říkávali: Patriotismus, věrnost k povinnosti, sebepřekonání, to jsou ty pravé zbraně ve válce! Připomínám si to zejména dnes, když naše vojska v dohledné době překročí hranice“. Vše, co případně v knize následuje za touto větou, je pokračování dopsané od Karla Vaňka.<br />
<br />
<br />
== Hlavní myšlenka díla ==<br />
* Ukázat nesmyslnost války a Rakousko - Uherská nadvlády. Doslova výsměch Rakousku - Uhersku.<br />
<br />
<br />
== Orientační zasazení díla do literárně - historického kontextu ==<br />
* Česká literatura 1. poloviny 20. století - PRÓZA<br />
* Téma 1. světové války - otřesné zážitky z fronty<br />
* Další autoři: I. Olbracht: Podivné přátelství herce Jesenia, V. Vančura: Pole orná a válečná, Legionářská literatura (F. Langer - Jízdní hlídka)<br />
<br />
<br />
== Autor ==<br />
* '''Jaroslav Hašek''' (30. dubna 1883, Praha – 3. ledna 1923, Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, satirik, publicista a novinář.<br />
** Nedokončil studium na gymnáziu, vyučil se drogistou a poté odmaturoval na obchodní akademii<br />
** Začal pracovat v bance Slavia → seznámení s anarchisty<br />
** Začal vést bohémský a tulácký život<br />
** Pěšky prošel mj. Slovensko, Halič (část Polska) a Uhry<br />
** Začal mít problémy s alkoholem<br />
** V roce 1907 krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost<br />
** V roce 1915 dobrovolně narukoval do armády, v Rusku byl zajat a vstoupil do československých legií, publikoval v časopise Čechoslovan<br />
** Vstoupil do České sociálně demokratické strany, opustil anarchistické myšlenky a přešel k socialismu<br />
** V prosinci 1920 se vrátil do Prahy, návrat k bohémství, znechucen politikou odešel do Lipnice nad Sázavou, kde později zemřel na tuberkulózu<br />
* '''Jaroslav Hašek jako člověk:'''<br />
**Je znám jako bohém, ve skutečnosti nebyl zase až takový, chtěl jen, aby tak vypadal → jako autor byl velmi produktivní, což vyžaduje přiměřenou vnitřní disciplínu<br />
**V Rusku vnímán jako zodpovědný bolševický armádní funkcionář a intelektuál → dostal stranický zákaz pití alkoholu<br />
**Do Československa byl vyslán s cílem zorganizovat komunistické hnutí → vnímán jako zodpovědný a schopný organizátor<br />
**V Moskvě je po něm pojmenována i ulice poblíž českého velvyslanectví<br />
**I v zahraničí vnímán jako geniální romanopisec, který dal světu jeden z nejpůsobivějších satirických popisů dění na bojištích v době světové války<br />
<br />
<br />
== Zasazení díla do tvorby autora ==<br />
* Nejvýznamnější autorovo dílo<br />
* Psáno až na konci jeho života, kvůli své smrti ho nestačil dokončit<br />
* Už předtím psal pár povídek se Švejkem, které už naznačovali děj v tomto románu<br />
* Psáno v roce 1921 - 1923 = počátky první republiky<br />
<br />
<br />
== Inspirace ==<br />
* Autor se inspiroval vlastními zážitky na ruské frontě a v době Rakouska - Uherska<br />
* Chtěl ukázat nesmyslnost války a Rakousko - Uherské nadvlády<br />
<br />
<br />
== Kritika ==<br />
* Příznivců měl román zpočátku málo (jako první ho za velké dílo označil zřejmě Ivan Olbracht, pozitivní postoj k němu zaujali i bratři Čapkové).<br />
* Diskuse o hodnotě díla se vedly i později. Proti Švejkovi se postavil např. Václav Černý, přihlásila se však k němu celá plejáda českých literárních teoretiků, umělců, či intelektuálů.<br />
* Karel Vaněk chtěl jeho dílo dokončit = absolutní odmítnutí od kritiky, vzdálil se Haškově hlavní myšlence</div>Lubashttp://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Ha%C5%A1ek:_Osudy_dobr%C3%A9ho_voj%C3%A1ka_%C5%A0vejka_za_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lkyHašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války2012-04-21T07:32:01Z<p>Lubas: </p>
<hr />
<div><br />
== Obecná charakteristika díla ==<br />
<br />
* '''Literární druh''': Epika<br />
* '''Literární žánr''': Čtyřdílný (nedokončený) humoristický román, satira a karikatura Rakousko-Uherska<br />
<br />
<br />
== Organizace jazykových prostředků ==<br />
<br />
* '''Forma:'''<br />
** próza, hovorový jazyk obyčejného člověka (Švejk) x uhlazená vojenská mluva, vojenský slang, využití grotesky i frašky<br />
<br />
<br />
<br />
== Tématická výstavba díla ==<br />
<br />
* '''Kompozice''':<br />
** vypravěčem je sám autor (er-forma), přímá řeč, román rozdělen do čtyř dílů (nedokončený)<br />
<br />
* '''Hlavní postavy''':<br />
** Švejk<br />
*** Vojenský veterán, vojenskou komisí prohlášen za blba, trpěl revmatismem. Živil se prodejem psů (padělal rodokmeny). Není hloupý - jen žije v přesvědčení, že na militantní a absolutistický systém platí nejlépe pitomec, který obrátí blbost představitelů takovéhoto systému proti nim samotným. Často se velmi inteligentně vysmívá rakouskému systému → doslovné plnění rozkazů.<br />
*** Švejkovat = radši ze sebe dělat blba a lehce proplout problémem, než se mu postavit čelem (Švejk tímto "bojoval" proti systému)<br />
** Polní kurát Otto Katz<br />
*** Vojenský kněz, nenapravitelný opilec, holduje i hazardu. Věčně opilý (i při bohoslužbách). Švejk u něj slouží jako sluha, než ho Katz prohraje v kartách.<br />
** Nadporučík Lukáš<br />
*** Vzorný rakouský důstojník, trochu sukničkář. Dodržuje vojenské nařízení, ale často je vytáčen Švejkovým chováním. Švejk ho často dostal do problémů<br />
<br />
* '''Místo a doba děje''':<br />
** Čechy pod nadvládou Rakouska-Uherska na počátku 1. světové války a během ní<br />
<br />
* '''Obsah''':<br />
** Román rozdělen na čtyři díly:<br />
*** '''V zázemí''' (1921)<br />
**** Na začátku knihy oznamuje Švejkovi posluhovačka paní Müllerová slovy „Tak nám zabili Ferdinanda“, že v Sarajevu byl zavražděn arcivévoda Ferdinand. V pražském hostinci U kalicha se Švejk setkává s tajným policistou Bretschneidrem, který později dostane sprostého hostinského Palivce do vězení pro velezradu za to, že řekl, že „mouchy sraly na (obraz) císaře pána“. Zatčen je i Švejk, protože tvrdí, že bude válka. Ocitne se na policejním ředitelství a poté v blázinci. Když válka skutečně vypukne, je Švejk povolán na vojnu. Protože trpí silným revmatismem, veze ho k odvodu paní Müllerová na kolečkovém křesle. Švejk přitom mává berlemi a křičí „Na Bělehrad“, čímž způsobí obrovské pozdvižení. Pak je léčen v nemocnici pro simulanty, pobývá na garnizóně (vojenské vězení), slouží u polního kuráta Katze a poté, co jej věčně opilý Katz prohraje v kartách, skončí jako vojenský sluha (pucflek) u nadporučíka Lukáše, známého mnoha milostnými aférami. Když mu nadporučík přikáže, aby mu sehnal stájového pinče, Švejk jej pro něho ukradne. Ukáže se však, že pes patřil plukovníkovi Krausovi von Zillergut a nadporučík Lukáš je poslán do Českých Budějovic k 91. pěšímu pluku, který se připravuje k odjezdu na frontu. Švejk jede pochopitelně s ním a říká nadporučíkovi, že „to bude něco nádhernýho, když voba padneme spolu za císaře pána a jeho rodinu…“<br />
*** '''Na frontě''' (1922)<br />
**** Do Českých Budějovic jede nadporučík Lukáš se Švejkem rychlíkem a Švejkovi se přihodí nehoda. Baví se s železničním zaměstnancem o problematice záchranných brzd a možná on, možná oba za tuto brzdu zatáhnou a způsobí nenadálé zastavení vlaku. V Táboře je Švejk vyveden na nádraží kvůli sepsání protokolu a vlak mu mezitím ujede. Velitel nádraží mu poté, co zjistí, že Švejk nemá peníze na lístek, nařídí dojít do Českých Budějovic pěšky. Při této budějovické anabázi Švejk pěkně zabloudí, přihlouplým putimským strážmistrem Flanderkou je považován za ruského špióna a nakonec je ke svému pluku doveden četníkem jako údajný zběh. Se slovy „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem opět zde“, se radostně hlásí u nadporučíka Lukáše. U pluku se Švejk postupně seznamuje s nezapomenutelnými postavami knihy jako je účetní šikovatel Vaněk, kuchař okultista Jurajda, jednoroční dobrovolník Marek nebo sapér Vodička. Setkává se i s karikaturami důstojníků, jako je přičinlivý až podlézavý kadet Biegler nebo omezený poručík Dub, v civilu gymnaziální profesor, jehož oblíbeným koníčkem je buzerace vojáků a který svými radami otravuje život i zkušeným aktivním důstojníkům jakými jsou hejtman Ságner nebo plukovník Schröder. Oblíbeným Dubovým rčením, které ve vzteku pokřikuje na vojáky, je „Ty mne ještě neznáš, ale až mne poznáš, já tě přinutím až k pláči“.<br />
****Švejkův pluk je brzy poslán na frontu a přemístěn do města Királyhidy na rakousko-uherském pomezí. Zde se nadporučík Lukáš opět zaplete do dalšího milostného dobrodružství s vdanou paničkou a pošle Švejka s dopisem ke své vyvolené. Švejk doprovázený sapérem Vodičkou se dostane do rvačky s jejím manželem, která skončí jako hromadná pouliční bitka. Za to jsou oba zatčeni. Nadporučík Lukáš si musí najít nového sluhu, kterým se stane věčně nenažraný tlustý obr Baloun, neustále ztrpčující svému pánovi život tím, že mu všechno sní. Po propuštění se Švejk stane ordonancem (= vojenským poslem) své 11. marškumpanie a loučí se se sapérem (= ženistou) Vodičkou slovy „Až bude po tý vojně, tak mé přijeď navštívit. Najdeš mé každej večer od šesti hodin u Kalicha na Bojišti.“<br />
*** '''Slavný výprask''' (1922)<br />
**** 91. pěší pluk je opět naložen do vlaku, který jej veze jako „novou skupinu lidí hnaných na jatky“ do Haliče na ruskou frontu. Hašek tuto pouť přes celé Uhry popisuje tak, že se román stává skutečnou obžalobou války a stupidních důstojníků, kterým nejde o nic jiného než o vlastní prospěch bez ohledu na osudy vojáků, kterým mají velet. Jejich schopnosti Hašek popisuje takto: „Byl to pán velkých vojenských schopností, které se mu vrazily do nohou ve formě podágry“. Názory prostých vojáků na válku charakterizuje Hašek slovy: „Po celou dobu železniční přepravy bataliónu, který měl sklízet válečnou slávu, až projde pěšky od Laborce východní Haličí na front, vedly se ve vagónu, kde byl jednoroční dobrovolník a Švejk, opět podivné řeči, víceméně velezrádného obsahu“.<br />
**** Na konci dílu je Švejk vyslán jako kvartýrmachr zajistit pro svou kumpanii nocleh ve Felštýně. Když Švejk dojde k malému rybníku, setká se tam s uprchlým ruským zajatcem, který se tam koupal a po spatření Švejka se dal nahý na útěk. Švejk si oblékne jeho uniformu, protože je zvědav, jak by mu asi slušela. V této uniformě ho najde patrola polního četnictva, která tohoto ruského uprchlíka hledala. Jsou to Maďaři, kteří Švejkovi nerozumí a přes jeho protesty ho zařadí do transportu ruských zajatců určených pracovat na opravě železniční trati. Tak Švejk upadne omylem do rakouského zajetí.<br />
*** '''Pokračování slavného výprasku''' (1923)<br />
**** Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“.<br />
**** Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie. Haškův text pak končí proslovem poručíka Duba „S okresním hejtmanem jsme vždy říkávali: Patriotismus, věrnost k povinnosti, sebepřekonání, to jsou ty pravé zbraně ve válce! Připomínám si to zejména dnes, když naše vojska v dohledné době překročí hranice“. Vše, co případně v knize následuje za touto větou, je pokračování dopsané od Karla Vaňka.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Hlavní myšlenka díla ==<br />
* Ukázat nesmyslnost války a Rakousko - Uherská nadvlády. Doslova výsměch Rakousku - Uhersku.<br />
<br />
== Orientační zasazení díla do literárně - historického kontextu ==<br />
* Česká literatura 1. poloviny 20. století - PRÓZA<br />
* Téma 1. světové války - otřesné zážitky z fronty<br />
* Další autoři: I. Olbracht: Podivné přátelství herce Jesenia, V. Vančura: Pole orná a válečná, Legionářská literatura (F. Langer - Jízdní hlídka)<br />
<br />
== Autor ==<br />
* '''Jaroslav Hašek''' (30. dubna 1883, Praha – 3. ledna 1923, Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, satirik, publicista a novinář.<br />
** Nedokončil studium na gymnáziu, vyučil se drogistou a poté odmaturoval na obchodní akademii<br />
** Začal pracovat v bance Slavia → seznámení s anarchisty<br />
** Začal vést bohémský a tulácký život<br />
** Pěšky prošel mj. Slovensko, Halič (část Polska) a Uhry<br />
** Začal mít problémy s alkoholem<br />
** V roce 1907 krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost<br />
** V roce 1915 dobrovolně narukoval do armády, v Rusku byl zajat a vstoupil do československých legií, publikoval v časopise Čechoslovan<br />
** Vstoupil do České sociálně demokratické strany, opustil anarchistické myšlenky a přešel k socialismu<br />
** V prosinci 1920 se vrátil do Prahy, návrat k bohémství, znechucen politikou odešel do Lipnice nad Sázavou, kde později zemřel na tuberkulózu<br />
* '''Jaroslav Hašek jako člověk:'''<br />
**Je znám jako bohém, ve skutečnosti nebyl zase až takový, chtěl jen, aby tak vypadal → jako autor byl velmi produktivní, což vyžaduje přiměřenou vnitřní disciplínu<br />
**V Rusku vnímán jako zodpovědný bolševický armádní funkcionář a intelektuál → dostal stranický zákaz pití alkoholu<br />
**Do Československa byl vyslán s cílem zorganizovat komunistické hnutí → vnímán jako zodpovědný a schopný organizátor<br />
**V Moskvě je po něm pojmenována i ulice poblíž českého velvyslanectví<br />
**I v zahraničí vnímán jako geniální romanopisec, který dal světu jeden z nejpůsobivějších satirických popisů dění na bojištích v době světové války<br />
<br />
<br />
<br />
== Zasazení díla do tvorby autora ==<br />
* Nejvýznamnější autorovo dílo<br />
* Psáno až na konci jeho života, kvůli své smrti ho nestačil dokončit<br />
* Už předtím psal pár povídek se Švejkem, které už naznačovali děj v tomto románu<br />
* Psáno v roce 1921 - 1923 = počátky první republiky<br />
<br />
<br />
== Inspirace ==<br />
* Autor se inspiroval vlastními zážitky na ruské frontě a v době Rakouska - Uherska<br />
* Chtěl ukázat nesmyslnost války a Rakousko - Uherské nadvlády<br />
<br />
<br />
== Kritika ==<br />
* Příznivců měl román zpočátku málo (jako první ho za velké dílo označil zřejmě Ivan Olbracht, pozitivní postoj k němu zaujali i bratři Čapkové).<br />
* Diskuse o hodnotě díla se vedly i později. Proti Švejkovi se postavil např. Václav Černý, přihlásila se však k němu celá plejáda českých literárních teoretiků, umělců, či intelektuálů.<br />
* Karel Vaněk chtěl jeho dílo dokončit = absolutní odmítnutí od kritiky, vzdálil se Haškově hlavní myšlence</div>Lubas