<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://maturitait4.iunas.cz/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martin</id>
		<title>Maturita 2012 - Příspěvky uživatele [cs]</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://maturitait4.iunas.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martin"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Martin"/>
		<updated>2026-04-25T11:24:23Z</updated>
		<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.18.1</generator>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_grafika</id>
		<title>Počítačová grafika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_grafika"/>
				<updated>2012-05-17T14:08:42Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: /* Rastrová grafika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Počítačová grafika ==&lt;br /&gt;
Z technického hlediska se jedná o obor informatiky, který používá počítač k tvorbě umělých grafických objektů a k úpravě nasnímaných obrazů z reálného světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
* r. 1960: vznik pojmu počítačová grafika&lt;br /&gt;
* konec 80. let: 3D počítačová grafika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení 2D počítačové grafiky ==&lt;br /&gt;
=== Vektorová grafika === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jeden ze dvou základních způsobů reprezentace obrazových informací v počítačové grafice. Zatímco v rastrové grafice je celý obrázek popsán pomocí hodnot jednotlivých barevných bodů (pixelů) uspořádaných do pravoúhlé mřížky, vektorový obrázek je složen ze základních geometrických útvarů, jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výhody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vektorová grafika má proti rastrové grafice některé výhody:&lt;br /&gt;
* Je možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality (viz ukázka v úvodu článku).&lt;br /&gt;
* Je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně.&lt;br /&gt;
* Výsledná velikost v bajtech, je u vektorového obrázku obvykle mnohem menší než u rastrové grafiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Oproti rastrové grafice zpravidla složitější pořízení obrázku. V rastrové grafice lze obrázek snadno pořídit pomocí fotoaparátu nebo skeneru.&lt;br /&gt;
* Překročí-li složitost grafického objektu určitou mez, začne být vektorová grafika náročnější na operační paměť a procesor než grafika bitmapová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použití'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vektorová grafika se používá zejména pro počítačovou sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. &lt;br /&gt;
* Pro práci s vektorovou grafikou se používají vektorové editory (např. Adobe Illustrator, CorelDraw, Inkscape, Sodipodi, Zoner Callisto).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bézierova křivka'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teoretickým základem vektorové grafiky je analytická geometrie. Obrázek není složen z jednotlivých bodů, ale z křivek – vektorů. Křivky spojují jednotlivé kotevní body a mohou mít definovanou výplň (barevná plocha nebo barevný přechod). Tyto čáry se nazývají Bézierovy křivky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francouzský matematik Pierre Bézier vyvinul metodu, díky které je schopen popsat pomocí čtyř bodů libovolný úsek křivky. Křivka je popsána pomocí dvou krajních bodů (tzv. kotevní body) a dvou bodů, které určují tvar křivky (tzv. kontrolní body). Spojnice mezi kontrolním bodem a kotevním bodem je tečnou k výsledné křivce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Formáty vektorové grafiky '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PostScript - .eps, .ps&lt;br /&gt;
* Portable Document Format - .pdf&lt;br /&gt;
* Adobe Illustrator Artwork - .ai&lt;br /&gt;
* Corel Draw - .cdr&lt;br /&gt;
* Scalable Vector Graphics - .svg&lt;br /&gt;
* Zoner Callisto - .zmf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rastrová grafika ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Celý obrázek je popsán pomocí jednotlivých barevných bodů (pixelů). Body jsou uspořádány do mřížky. Každý bod má určen svou přesnou polohu a barvu v nějakém barevném modelu (např. RGB). Tento způsob popisu obrázků používá např. televize nebo digitální fotoaparát. Kvalitu záznamu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výhody'''&lt;br /&gt;
* jednoduché zobrazení a programová podpora.&lt;br /&gt;
* pořízení obrázku je velmi snadné například pomocí fotografie nebo pomocí skeneru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* velké nároky na zdroje (při vysokém rozlišení a barevné hloubce velikost obrázku dosahuje i jednotek megabytů, v profesionální grafice se běžně operuje i s podklady o desítkách megabytů)&lt;br /&gt;
* změna velikosti (zvětšování nebo zmenšování) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku&lt;br /&gt;
* zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším zvětšení je na výsledném obrázku patrný '''rastr'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použití'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* digitální fotografie, snímky videa, textury&lt;br /&gt;
* používá se častěji než vektor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Barevná hloubka'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt; = 2 barvy) také označováno jako Mono Color (nejpoužívanější je, že bit 0 = černá = a bit 1 = bílá )&lt;br /&gt;
* 4bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;4&amp;lt;/sup&amp;gt; = 16 barev)&lt;br /&gt;
* 8bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;8&amp;lt;/sup&amp;gt; = 256 barev)&lt;br /&gt;
* 15bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;15&amp;lt;/sup&amp;gt; = 32 768 barev) také označováno jako Low Color&lt;br /&gt;
* 16bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;16&amp;lt;/sup&amp;gt; = 65 536 barev) také označováno jako High Color&lt;br /&gt;
* 24bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;24&amp;lt;/sup&amp;gt; = 16 777 216 barev) také označováno jako True Color&lt;br /&gt;
* 32bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;32&amp;lt;/sup&amp;gt; = 4 294 967 296 barev) také označováno jako Super True Color (někdy také jako True Color)&lt;br /&gt;
* 48bitová barva (2&amp;lt;sup&amp;gt;48&amp;lt;/sup&amp;gt; = 281 474 976 710 656 = 281,5 biliónů barev) také označováno jako Deep Color&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Formáty rastrové grafiky'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BMP&lt;br /&gt;
** pro true color zobrazení (24 bit) se nepoužívá komprese, u obrázků s menší barevnou hloubkou může být použita RLE komprese&lt;br /&gt;
** obrázky mají velkou datovou velikost (šířka x výška x barevná hloubka)&lt;br /&gt;
** barvy jsou reprezenovány ve formátu nezávislém na zobrazovacím zařízení, převod zajišťuje ovladač výstupního zařízení&lt;br /&gt;
** univerzální, dobře dokumentovaný formát bez licenčních omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIF&lt;br /&gt;
** bezztrátová komprese, LZW&lt;br /&gt;
** pro obrázky s malým počtem barev (maximálně 256), s jednobarevnými plochami&lt;br /&gt;
** ukládá barevnou paletu&lt;br /&gt;
** obrázek se ukládá jako množina pravoúhlých obrazců se společným pozadím; části odpovídající pozadí tak nenesou žádnou informaci, nejsou kódované&lt;br /&gt;
** možnost průhledného pozadí&lt;br /&gt;
** možnost uložení více obrázků v jednom souboru&lt;br /&gt;
** možnost animace&lt;br /&gt;
** možnost prokládaného ukládání obrázku (rychlý náhled)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PNG&lt;br /&gt;
** zaměřen pro přenos obrázků po síti&lt;br /&gt;
** slučuje výhody GIFu a JPGu&lt;br /&gt;
** dovoluje uložit až 48 bitovou barevnou hloubku&lt;br /&gt;
** má samostatný alfa kanál (8 nebo 16 bit), který uzmožňuje uložit průhlednost a průsvitnost&lt;br /&gt;
** používá bezztrátovou kompresi i pro true color obrázky, LZ77 a Huffmanovo kódování&lt;br /&gt;
** dvourozměrné prokládání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*TIFF&lt;br /&gt;
** velice univerzální formát&lt;br /&gt;
** umožňuje uložit obrázek ve vysoké kvaliatě&lt;br /&gt;
** navržen pro pořeby DTP (Desktop Publishing)&lt;br /&gt;
** používá různé typy bezztrátové komprese&lt;br /&gt;
** soubory mají velkou velikost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*RAW&lt;br /&gt;
** bezztrátový formát pro uložení snímků z digitálních fotoaparátů&lt;br /&gt;
** pro ukládání dat přímo z CCD snímače&lt;br /&gt;
** různé varianty RAW pro různé typy fotoaparátů, formát není nikde specifikovaný&lt;br /&gt;
** zvlášť uložena jasová složka a barevné složky&lt;br /&gt;
** umožňuje následnou lepší korekci expozice, vyvážení bílé aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*JPEG&lt;br /&gt;
** formát se ztrátovou kompresí, určený především pro ukládání fotografií na webu&lt;br /&gt;
** pro obrázky s velkým počtem barev a s barevnými přechody&lt;br /&gt;
** nevhodný pro obrázky s velkými s jednobarevnými plochami a ostrými hranami&lt;br /&gt;
** pro ztrátovou kompresi se nepoužívá jako pracovní formát pro úpravu obrázků (každým uložením souboru se snižuje kvalita obrázku)&lt;br /&gt;
** při ukládání umožňuje nastavit stupeň komprese (kvalita obrázku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pixel'''&lt;br /&gt;
* jinak také obrazový bod, představuje nejmenší, elementární (nedělitelný) prvek obrazu (vznikl zkrácením z picture element). Je charakterizován svou barvou (z fyzikálního hlediska frekvencí záření), jejíž zápis je dán použitým barevným modelem. Pixely jsou většinou uspořádány v dvojrozměrné matici, která tvoří výsledný obraz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DPI'''&lt;br /&gt;
* body na palec (dots per inch), je údaj určující počet obrazových bodů (pixelů), které se vejdou do délky jednoho palce. Tak vyjadřují výstupní, fyzické rozlišení obrazu. Čím je tato hodnota vyšší, tím je obraz detailnější. Hodnota DPI charakterizuje obrázek o konrétních fyzických rozměrech, pokud nedojde k jeho zmenšení, počet bodů se nemění, a tím ani jeho velikost v paměti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Barevná hloubka'''&lt;br /&gt;
* je veličina vyjadřující objem dat, která popisují barvu jednoho pixelu. Uvádí se v bitech a prakticky značí počet barev, které může pixel, a tím i obraz, mít (n bitů = 2&amp;lt;sup&amp;gt;n&amp;lt;/sup&amp;gt; barev). Čím je vyšší, tím může být obraz reálnější, na druhou stranu, zabírá více místa v paměti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítačová 3D grafika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je to speciální část počítačové grafiky, která pracuje s trojrozměrnými objekty. &lt;br /&gt;
* Převod 3D objektů do 2D zobrazení se nazývá renderování. &lt;br /&gt;
* Nejznámějším využitím počítačové 3D grafiky je vytváření animací (pro tvorbu filmů nebo počítačových her), avšak 3D grafika je využívána i ve vědě a průmyslu (například pro počítačové simulace nebo trojrozměrné zobrazení orgánů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3D modelování ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces tvarování a vytváření 3D modelu, který může být reprezentován několika způsoby. Modely mohou být vytvořeny na počítači člověkem pomocí modelovacího nástroje, podle dat získaných měřicím přístrojem z reálného světa nebo na základě počítačové simulace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* architektura, interiérový design&lt;br /&gt;
* nábytek, solitéry, katalogy zařizovacích předmětů&lt;br /&gt;
* průmyslový design&lt;br /&gt;
* šperkařství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Renderování ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rendering je vykreslení dvourozměrného obrazu na základě modelu scény a dalších informací (polohy pozorovatele, textur, osvětlení a stínování). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Simulují se zejména tyto vlastnosti obrazu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Stínování – kolísání barvy a jasu povrchu v závislosti na osvětlení&lt;br /&gt;
* Texturování – dodání realistického vzhledu povrchu modelu&lt;br /&gt;
* Mlha – tlumení světla při průchodu atmosférou&lt;br /&gt;
* Stíny – důsledek zakrytí zdroje světla jiným objektem&lt;br /&gt;
* Odraz světla – zrcadlové nebo velmi lesklé reflexe&lt;br /&gt;
* Průhlednost – šíření světla skrze objekty bez zkreslení&lt;br /&gt;
* Hloubka ostrosti – objekty vzdálené od objektu v centru pozornosti se jeví nezaostřené&lt;br /&gt;
* Pohybové rozostření – rychle pohybující se objekty se jeví rozmazané&lt;br /&gt;
* Nefotorealistické zobrazování – vykreslování scény v uměleckém stylu, který má připomínat malování nebo kreslení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Barevné modely ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== RGB model ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model RGB je aditivní barevný model (složky barev se sčítají a vytváří světlo o větší intenzitě) založený na lidském vnímání barev. Každá barva je dána intenzitou tří složek: červené, zelené a modré (v tomto pořadí), což jsou zároveň barvy, které vnímá lidské oko. Používá se všude, kde je světlo vyzařováno a příjmáno, tedy u monitorů a digitálních fotoaparátů a kamer. Každý pixel je pak v takovém zařízení složen ze tří subpixelů, přičemž každý z nich vyzařuje světlo příslušející jedné složce. Uspořádání těchto subpixelů na ploše se liší podle zařízení, u vyzařujících zařízení jsou většinou vedle sebe, tak blízko, že je lidské oko od sebe nerozezná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hexadecimální kódy barev v modelu RGB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Černá: #000000&lt;br /&gt;
* Bílá: #ffffff&lt;br /&gt;
* Červená: #ff0000&lt;br /&gt;
* Zelená: #00ff00&lt;br /&gt;
* Modrá: #0000ff&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CMYK model ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barevný model CMYK je založen na subtraktivním míchání barev, kdy se bílý papír zakrývá inkousty a tím se omezujeme barevné spektrum, které se od povrchu papíru odráží. Proto se mu říká subtraktivní - odčítací míchání barev. Teoreticky by pro generování všech barev stačilo míchat inkousty tří barev CMY - Cyan (azurová), Magenta (purpurová), Yellow (žlutá). V praxi se ale používá ještě čtvrtá barva blacK (černá), která pomáhá tisknout typicky černý text, zlevňuje tisk a pomáhá míchat tmavé odstíny. Barevný model CMYK je používán při tisku a potřebuje vnější světlo pro generování bílé barvy odrazem od papíru.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Metalick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD</id>
		<title>Metalické technologie počítačových sítí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Metalick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD"/>
				<updated>2012-05-15T12:36:07Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: /* Kabeláž a zásuvky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pasivní a aktivní prvky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Počítačové sítě se skládají ze dvou základních částí. Pasivní část, zahrnující různá vedení, která propojují jednotlivá zařízení sítě (např. metalické a optické vedení). &lt;br /&gt;
*Proto, aby se mohli uživatelé dostat k informacím na lokální server či do Internetu, jsou potřeba aktivní prvky. Ty zahrnují síťové přepínače (switche), routery, access pointy, firewally, různá bezpečnostní zařízení zajišťující vyšší prioritu pro vyřízení některých požadavků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Pasivní prvky'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mezi pasivní prvky se řadí především datové rozvaděče, které fyzicky přenášejí data do počítače.&lt;br /&gt;
*Pasivní spojení počítačových sítí se skládá z mnoha částí, které musíme všechny spojit do jednoho celku. Jedná se o:&lt;br /&gt;
*Kabel UTP (křížený dvoupár) kategorie 5, 5e, 6 a 7. Nižší typy kategorii kabelů se v dnešní době již nepoužívají.&lt;br /&gt;
*Zásuvky UTP, zakončovací konektory příslušné stejné kategorie a doporučuje je i výrobce.&lt;br /&gt;
*19“ rozvaděče, plechové skříně, které se stávají prostorem pro centra zakončení a rozvodu.&lt;br /&gt;
*Patch panely, zakončovací panely do 19“  rozvaděče.&lt;br /&gt;
*UTP propojovací kabely, které se používají na propojení v rozvaděči a pro spojení mezi zásuvkou a zařízením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kroucená dvojlinka''' - druh kabelu, který je tvořen páry vodičů, které jsou po své délce pravidelným způsobem zkrouceny a následně jsou do sebe zakrouceny i samy výsledné páry.&lt;br /&gt;
*'''Koaxiální kabel''' - je asymetrický elektrický kabel s jedním válcovým vnějším vodičem a jedním drátovým nebo trubkovým vodičem vnitřním.&lt;br /&gt;
*'''ITU-T G.hn''' - technologie využívá existující domácí sítě (síťová kabeláž, koaxiální kabeláž, ADSL apod.) a podporuje provoz sítě přes elektrické přípojky, telefonní linky a koaxiální kabely s datovým tokem až do 1 Gbit/s v lokální síti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Aktivní prvky'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* S pasivní částí počítačových sítí samozřejmě přímo spolupracují aktivní části.&lt;br /&gt;
* Aktivní síťové prvky jsou všechny zařízení, které slouží ke vzájemnému propojení v počítačových sítích. Aktivní síťový prvek je všechno to, co nějakým způsobem aktivně působí na přenášené signály - tedy je zesiluje a různě modifikuje.&lt;br /&gt;
Mezi aktivní prvky se řadí především: opakovač, hub, switch, bridge nebo router. Patří zde však i další zařízení jako například síťová karta, tiskový server nebo host adapter.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přenos FullDuplex a HalfDuplex ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Full Duplex (plný duplex)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*U plného duplexu může obousměrná komunikace probíhat současně. Příkladem takové komunikace může být běžný telefonický hovor, kdy obě zúčastněné strany mohou hovořit zároveň.&lt;br /&gt;
*Plný duplex v Ethernetu funguje tak, že dva páry vodičů v ethernetovém kabelu jsou využívány pro odesílání rámců a dva páry jsou využívány pro příjem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Half duplex(poloduplex)''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Poloduplex nebo anglicky half-duplex je režim střídavé obousměrné komunikace (např. v počítačové síti nebo rádiotelefonní síti).&lt;br /&gt;
*V daném okamžiku může probíhat pouze v jednom směru, směr přenosu se ale může měnit.&lt;br /&gt;
*Příkladem takové komunikace je vysílání radiostanic (vysílaček) přes opakovač; typické pro half-duplexní spojení je používání signalizace „přepínám“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kabeláž a zásuvky ==&lt;br /&gt;
*'''Strukturovaná kabeláž''' je obecné označení metalických prvků, které umožňují propojení jednotlivých uživatelů v rámci počítačové sítě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Je to univerzální systém, který: &lt;br /&gt;
*podporuje přenos digitálních i analogových signálů,&lt;br /&gt;
*u něhož se přípojné body instalují i tam, kde momentálně nejsou potřeba,&lt;br /&gt;
*který používá datové kabely se čtyřmi kroucenými páry,&lt;br /&gt;
*u kterého se předpokládá dlouhá technická i morální životnost,&lt;br /&gt;
*jehož správná funkčnost je pro firmu stejně tak důležitá jako fungování elektrických rozvodů a dalších prvků firemní infrastruktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Telekomunikační zásuvky:'''&lt;br /&gt;
*Slouží pro připojení koncových uživatelských zařízení - např. stolní počítač, notebook, analogový nebo ISDN telefon, VoIP telefon či síťová tiskárna. Nejčastěji se tyto zásuvky dodávají v dvouportovém provedení - tj. u jednoho uživatele slouží jeden port pro připojení počítače nebo notebooku, druhý port pak pro připojení telefonu. Telekomunikační zásuvky bývají umístěny přímo v pracovních prostorách (např. kancelářích) každé budovy, a to buď přímo ve zdi, v parapetních žlabech, případně podlahových systémech tak, aby byly lehce dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Patch panely:'''&lt;br /&gt;
*Na rozdíl od běžně dostupných zásuvek jsou patch panely umístěny v rozvaděčích v telekomunikační místnosti a nejsou tedy pro běžné uživatele přístupné. Patch panely slouží správci sítě k připojení jednotlivých uživatelů do aktivních zařízení jako jsou switche nebo telefonní ústředny. Pro připojení vodičů do zářezových konektorů se používá narážecí nástroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Horizontální kabely:'''&lt;br /&gt;
*Jedná se o měděné kabely obsahující čtyři kroucené páry, které vzájemně propojují již zmíněné telekomunikační zásuvky a patch panely.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Patch kabely:'''&lt;br /&gt;
*Jedná se o propojovací kabely, jejichž užití bylo již naznačeno výše; umožňují totiž připojení uživatelských zařízení do počítačové sítě na straně telekomunikačních zásuvek a připojení jednotlivých portů patch panelů do aktivních zařízení na straně rozvaděče.&lt;br /&gt;
U všech výše zmíněných komponent je již od roku 1991, kdy vznikl první standard pro strukturovanou kabeláž, přesně definován způsob jejich použití, jsou dány jejich elektrické vlastnosti a je přesně specifikováno fyzické rozhraní, které umožňuje jejich vzájemné propojení do jednoho celku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kategorie prvků (podle výkonnosti):'''&lt;br /&gt;
*Kategorie 3 (Cat. 3) - je nejnižší kategorií. U prvních sítí se komponenty kategorie 3 používaly pro přenos hlasu i dat. Dnes se již prvky kategorie 3 ve většině případů používají pouze pro telefonní rozvody (např. propojovací ISDN panely, kabely k telefonní ústředně či propojovací šňůry k telefonnímu přístroji). Maximální přenosová rychlost, které bylo možné dosahovat na kabelážích kategorie 3, byla 10 Mb/s (protokol 10Base-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 4 (Cat. 4) - tato kategorie se již téměř nepoužívá. Byla spojována především se společností IBM a jejími prvky pro sítě Token Ring. Kategorie 4 byla silně zastoupená především v USA, v evropských standardech nebyla nikdy zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 5 (Cat. 5) - tato kategorie byla schválena v roce 1995. Nyní je již nahrazena kategorií 5E – tzn. stejně jako v případě kategorie 3 a 4, se jedná již o historickou kategorii. Maximální přenosová rychlost, které bylo možné dosahovat na komponentech kategorie 5 byla 100 Mb/s (tzv. Fast Ethernet, protokol 100Base-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 5E (Cat. 5E) – vychází z kategorie 5 a má i stejnou šířku pásma (tj. 100 MHz). Z důvodu cenové dostupnosti je v této chvíli kategorie 5E stále nejrozšířenější kategorií ve strukturované kabeláži. Komponenty kategorie 5E umí přenést i Gigabit Ethernet v podání protokolu 1000BaseT. Nicméně přenosová rychlost 1 Gb/s je limitní rychlostí pro všechny komponenty kategorie 5E.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 6 (Cat. 6) - tato kategorie byla schválena v roce 2002. Pracuje s dvojnásobnou šířkou pásma než kategorie 5E (tj. až 250 MHz). Vyšší kvalita komponent s větší šířkou pásma zajišťuje vynikající spolehlivost přenosu Gigabit Ethernetu (1 Gb/s) u kabelážních systémů kategorie 6 ve srovnání s kategorií 5E a zároveň i podporu dalších protokolů (např. kromě již zmíněného 1000Base-T i 1000Base-TX nebo částečně i nového protokolu 10GBase-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 6A (Cat. 6A) – toto je nejnovější kategorie, která vznikla v dubnu 2008. V této chvíli je plně specifikována pouze v americké normě ANSI/TIA/EIA 568B.2-10. S kategorií 6A se počítá především pro plnohodnotný přenos protokolu 10GBase-T na všechny vzdálenosti (rychlost 10 Gb/s), které jsou v metalické kabeláži běžné. Oproti kategorii 6 pracují komponenty kategorie 6A s dvojnásobnou šířkou pásma – tj. 500 MHz, která poskytuje komponentům této nové kategorie již zmíněnou vyšší datovou propustnost. Kompletní schválení těchto nových prvků i v ostatních standardech (tj. ISO/IEC a CENELEC) se očekává ve druhé polovině roku 2009. I když se zpočátku počítalo s nasazením kategorie 6A především v páteřních spojích nebo datových centrech, mnozí výrobci (např. Solarix, Signamax či RiT) nabízí svá 10G řešení i pro kabeláže běžných LAN sítí – tj. až k uživateli na stůl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 7 (Cat. 7) - tato kategorie byla poprvé zmíněna již v roce 1997, nicméně schválení se dočkala až v roce 2002, a to navíc pouze pro kabel a nikoli pro spojovací hardware (tj. zásuvky, patch panely atd.). Pracovní frekvence kategorie 7 je nyní 600 MHz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 7A (Cat. 7A) - současná kategorie 7 z důvodu malého odstupu šířky pásma od komponentů kategorie 6A (500 MHz vs. 600 MHz) bude postupně nahrazena touto novou kategorií s dvojnásobnou šířkou pásma - tj. 1000 MHz..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice generické kabeláže pro čtyři třídy vedení :'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vedení třídy A: specifikováno do 100 KHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy B: specifikováno do 1 MHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy C: specifikováno do 16 MHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy D: specifikováno do 100 MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vztah mezi kategoriemi a třídou v závislosti na délce kanálu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-align=center&lt;br /&gt;
! Typ kabelu !! Třída A !! Třída B !! Třída C !! Třída D !! Třída D+ !! Třída E&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 3 || 2 Km || 200 m || 100 m || - || - || - &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 4 || 3 Km || 260 m || 150 m || - || - || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 5 || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || - || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 5E || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || 100 m || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 6 || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || 100 m || 100 m&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Barvy kabelů dle typu ethernetu: (zleva doprava)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fast ethernet:'''&lt;br /&gt;
oranžovobílá, oranžová, zelenobílá, modrá, modrobílá, zelená, hnědobílá, hnědá,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ethernet:'''&lt;br /&gt;
oranžovobílá, oranžová, zelenobílá, zelená,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PC do PC: (křížený)'''&lt;br /&gt;
zelenobílá, zelená, oranžovobílá, modrá, modrobílá, oranžová, hnědobílá, hnědá,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PoE - power over ethernet - napětí přes ethernet:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hlavním účelem technologie PoE je ušetřit kabely při napájení zařízení. Napětí je jednoduše vedeno ethernetovým kabelem a zjednodušit připojování přístrojů; zapojuje se jen 1 datový konektor místo 2 (data+napájení)&lt;br /&gt;
*Může být využíváno jako záložní zdroj energie při výpadku napájecí sítě v okolí přístroje, centrální zdroj PoE je obvykle napájen zálohovaně&lt;br /&gt;
*Umožňuje správci sítě snadný dálkový restart napájeného přístroje na konci kabelu vypnutím a zapnutím napájení pomocí příkazu na portu (síťový *LAN přepínač s napájecími porty).&lt;br /&gt;
*Funguje jen na ethernetu!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Způsoby PoE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pro PoE se využívá v zásadě dvou možných řešení:&lt;br /&gt;
*Napájení po volných nevyužitých párech v datovém kabelu (režim B). Napájecí páry jsou 4,5 a 7,8.&lt;br /&gt;
*Napájení „fantómovým“ napětím mezi dvojicí aktivních párů vodičů, po kterých se současně přenášejí i data (režim A). Napájecí (a datové) páry jsou zde 1,2 a 3,6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zapojení párů v konektoru RJ-45.&lt;br /&gt;
*Na vysvětlení lze dodat, že osm vodičů v kabelu je rozděleno do 4 párů, které jsou samostatně krouceny. Vodičům jsou dle normy přiřazena      &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
čísla 1-8 a do párů jsou rozděleny takto:&lt;br /&gt;
*1,2&lt;br /&gt;
*3,6&lt;br /&gt;
*4,5&lt;br /&gt;
*7,8&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Čísla současně udávají pořadí kontaktů na konektoru RJ45.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Switching ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''rozdělení:'''&lt;br /&gt;
*Adaptive switching&lt;br /&gt;
*Cut-through switching&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adaptive switching:'''&lt;br /&gt;
*Adaptive switching je v informatice metoda přeposílání datových rámců v počítačových sítích. Pracuje-li switch v adaptivním režimu, nakládá s daty podle metody cut through. Zvýší-li se však množství chyb v přenosu na některém portu switche, dojde ke změně nastavení a dále se používá metoda store and forward.&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že tato metoda dokáže efektivně optimalizovat výkon switche v závislosti na podmínkách, ve kterých switch pracuje. Jsou-li komunikace bezchybná, zaručí metoda cut through jejich doručení příjemci s nejmenší možnou latencí. Avšak v případě, že dochází při přenosu k chybám, postará se metoda store and forward o to, aby síť zbytečně nezahlcovaly vadné rámce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cut-through switching:'''&lt;br /&gt;
*Cut-through switching je v informatice metoda přeposílání datových rámců v počítačových sítích, pomocí které je dosahováno nejmenší latence (zpoždění). Switch začne s odesíláním přijímaného ethernetového rámce ještě před tím, než ho přijme celý. Dochází tak k výraznému snížení latence způsobené průchodem rámce switchem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''jak Cut-through switching pracuje:'''&lt;br /&gt;
*Metoda cut-through začne s odesíláním ve chvíli, kdy je známa MAC adresa příjemce. Vzhledem k tomu, že adresa příjemce je v ethernetovém rámci hned na začátku, je zpoždění způsobené průchodem rámce skrze switch pouze 7+1+6 oktetů (preambule, SFD, MAC adresa příjemce). Cut-through znatelně snižuje latenci síťového provozu mezi odesílatelem a příjemcem, avšak doručeny jsou i poškozené rámce. Data jsou switchem při metodě cut-through přijímána a odesílána jako kontinuální proud dat. Proto může být tato metoda použita jen tam, kde je rychlost výstupního rozhraní menší nebo rovna rychlosti vstupního rozhraní, protože by po chvíli nebyla k dispozici data pro odeslání. Problém latence se snižuje se zvyšující se velikostí přenosových rychlostí.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Metalick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD</id>
		<title>Metalické technologie počítačových sítí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Metalick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD"/>
				<updated>2012-05-15T12:35:23Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: /* Kabeláž a zásuvky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pasivní a aktivní prvky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Počítačové sítě se skládají ze dvou základních částí. Pasivní část, zahrnující různá vedení, která propojují jednotlivá zařízení sítě (např. metalické a optické vedení). &lt;br /&gt;
*Proto, aby se mohli uživatelé dostat k informacím na lokální server či do Internetu, jsou potřeba aktivní prvky. Ty zahrnují síťové přepínače (switche), routery, access pointy, firewally, různá bezpečnostní zařízení zajišťující vyšší prioritu pro vyřízení některých požadavků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Pasivní prvky'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mezi pasivní prvky se řadí především datové rozvaděče, které fyzicky přenášejí data do počítače.&lt;br /&gt;
*Pasivní spojení počítačových sítí se skládá z mnoha částí, které musíme všechny spojit do jednoho celku. Jedná se o:&lt;br /&gt;
*Kabel UTP (křížený dvoupár) kategorie 5, 5e, 6 a 7. Nižší typy kategorii kabelů se v dnešní době již nepoužívají.&lt;br /&gt;
*Zásuvky UTP, zakončovací konektory příslušné stejné kategorie a doporučuje je i výrobce.&lt;br /&gt;
*19“ rozvaděče, plechové skříně, které se stávají prostorem pro centra zakončení a rozvodu.&lt;br /&gt;
*Patch panely, zakončovací panely do 19“  rozvaděče.&lt;br /&gt;
*UTP propojovací kabely, které se používají na propojení v rozvaděči a pro spojení mezi zásuvkou a zařízením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kroucená dvojlinka''' - druh kabelu, který je tvořen páry vodičů, které jsou po své délce pravidelným způsobem zkrouceny a následně jsou do sebe zakrouceny i samy výsledné páry.&lt;br /&gt;
*'''Koaxiální kabel''' - je asymetrický elektrický kabel s jedním válcovým vnějším vodičem a jedním drátovým nebo trubkovým vodičem vnitřním.&lt;br /&gt;
*'''ITU-T G.hn''' - technologie využívá existující domácí sítě (síťová kabeláž, koaxiální kabeláž, ADSL apod.) a podporuje provoz sítě přes elektrické přípojky, telefonní linky a koaxiální kabely s datovým tokem až do 1 Gbit/s v lokální síti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Aktivní prvky'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* S pasivní částí počítačových sítí samozřejmě přímo spolupracují aktivní části.&lt;br /&gt;
* Aktivní síťové prvky jsou všechny zařízení, které slouží ke vzájemnému propojení v počítačových sítích. Aktivní síťový prvek je všechno to, co nějakým způsobem aktivně působí na přenášené signály - tedy je zesiluje a různě modifikuje.&lt;br /&gt;
Mezi aktivní prvky se řadí především: opakovač, hub, switch, bridge nebo router. Patří zde však i další zařízení jako například síťová karta, tiskový server nebo host adapter.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přenos FullDuplex a HalfDuplex ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Full Duplex (plný duplex)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*U plného duplexu může obousměrná komunikace probíhat současně. Příkladem takové komunikace může být běžný telefonický hovor, kdy obě zúčastněné strany mohou hovořit zároveň.&lt;br /&gt;
*Plný duplex v Ethernetu funguje tak, že dva páry vodičů v ethernetovém kabelu jsou využívány pro odesílání rámců a dva páry jsou využívány pro příjem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Half duplex(poloduplex)''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Poloduplex nebo anglicky half-duplex je režim střídavé obousměrné komunikace (např. v počítačové síti nebo rádiotelefonní síti).&lt;br /&gt;
*V daném okamžiku může probíhat pouze v jednom směru, směr přenosu se ale může měnit.&lt;br /&gt;
*Příkladem takové komunikace je vysílání radiostanic (vysílaček) přes opakovač; typické pro half-duplexní spojení je používání signalizace „přepínám“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kabeláž a zásuvky ==&lt;br /&gt;
*'''Strukturovaná kabeláž''' je obecné označení metalických prvků, které umožňují propojení jednotlivých uživatelů v rámci počítačové sítě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Je to univerzální systém, který: &lt;br /&gt;
*podporuje přenos digitálních i analogových signálů,&lt;br /&gt;
*u něhož se přípojné body instalují i tam, kde momentálně nejsou potřeba,&lt;br /&gt;
*který používá datové kabely se čtyřmi kroucenými páry,&lt;br /&gt;
*u kterého se předpokládá dlouhá technická i morální životnost,&lt;br /&gt;
*jehož správná funkčnost je pro firmu stejně tak důležitá jako fungování elektrických rozvodů a dalších prvků firemní infrastruktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Telekomunikační zásuvky:'''&lt;br /&gt;
*Slouží pro připojení koncových uživatelských zařízení - např. stolní počítač, notebook, analogový nebo ISDN telefon, VoIP telefon či síťová tiskárna. Nejčastěji se tyto zásuvky dodávají v dvouportovém provedení - tj. u jednoho uživatele slouží jeden port pro připojení počítače nebo notebooku, druhý port pak pro připojení telefonu. Telekomunikační zásuvky bývají umístěny přímo v pracovních prostorách (např. kancelářích) každé budovy, a to buď přímo ve zdi, v parapetních žlabech, případně podlahových systémech tak, aby byly lehce dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Patch panely:'''&lt;br /&gt;
*Na rozdíl od běžně dostupných zásuvek jsou patch panely umístěny v rozvaděčích v telekomunikační místnosti a nejsou tedy pro běžné uživatele přístupné. Patch panely slouží správci sítě k připojení jednotlivých uživatelů do aktivních zařízení jako jsou switche nebo telefonní ústředny. Pro připojení vodičů do zářezových konektorů se používá narážecí nástroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Horizontální kabely:'''&lt;br /&gt;
*Jedná se o měděné kabely obsahující čtyři kroucené páry, které vzájemně propojují již zmíněné telekomunikační zásuvky a patch panely.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Patch kabely:'''&lt;br /&gt;
*Jedná se o propojovací kabely, jejichž užití bylo již naznačeno výše; umožňují totiž připojení uživatelských zařízení do počítačové sítě na straně telekomunikačních zásuvek a připojení jednotlivých portů patch panelů do aktivních zařízení na straně rozvaděče.&lt;br /&gt;
U všech výše zmíněných komponent je již od roku 1991, kdy vznikl první standard pro strukturovanou kabeláž, přesně definován způsob jejich použití, jsou dány jejich elektrické vlastnosti a je přesně specifikováno fyzické rozhraní, které umožňuje jejich vzájemné propojení do jednoho celku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kategorie prvků (podle výkonnosti):'''&lt;br /&gt;
*Kategorie 3 (Cat. 3) - je nejnižší kategorií. U prvních sítí se komponenty kategorie 3 používaly pro přenos hlasu i dat. Dnes se již prvky kategorie 3 ve většině případů používají pouze pro telefonní rozvody (např. propojovací ISDN panely, kabely k telefonní ústředně či propojovací šňůry k telefonnímu přístroji). Maximální přenosová rychlost, které bylo možné dosahovat na kabelážích kategorie 3, byla 10 Mb/s (protokol 10Base-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 4 (Cat. 4) - tato kategorie se již téměř nepoužívá. Byla spojována především se společností IBM a jejími prvky pro sítě Token Ring. Kategorie 4 byla silně zastoupená především v USA, v evropských standardech nebyla nikdy zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 5 (Cat. 5) - tato kategorie byla schválena v roce 1995. Nyní je již nahrazena kategorií 5E – tzn. stejně jako v případě kategorie 3 a 4, se jedná již o historickou kategorii. Maximální přenosová rychlost, které bylo možné dosahovat na komponentech kategorie 5 byla 100 Mb/s (tzv. Fast Ethernet, protokol 100Base-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 5E (Cat. 5E) – vychází z kategorie 5 a má i stejnou šířku pásma (tj. 100 MHz). Z důvodu cenové dostupnosti je v této chvíli kategorie 5E stále nejrozšířenější kategorií ve strukturované kabeláži. Komponenty kategorie 5E umí přenést i Gigabit Ethernet v podání protokolu 1000BaseT. Nicméně přenosová rychlost 1 Gb/s je limitní rychlostí pro všechny komponenty kategorie 5E.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 6 (Cat. 6) - tato kategorie byla schválena v roce 2002. Pracuje s dvojnásobnou šířkou pásma než kategorie 5E (tj. až 250 MHz). Vyšší kvalita komponent s větší šířkou pásma zajišťuje vynikající spolehlivost přenosu Gigabit Ethernetu (1 Gb/s) u kabelážních systémů kategorie 6 ve srovnání s kategorií 5E a zároveň i podporu dalších protokolů (např. kromě již zmíněného 1000Base-T i 1000Base-TX nebo částečně i nového protokolu 10GBase-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 6A (Cat. 6A) – toto je nejnovější kategorie, která vznikla v dubnu 2008. V této chvíli je plně specifikována pouze v americké normě ANSI/TIA/EIA 568B.2-10. S kategorií 6A se počítá především pro plnohodnotný přenos protokolu 10GBase-T na všechny vzdálenosti (rychlost 10 Gb/s), které jsou v metalické kabeláži běžné. Oproti kategorii 6 pracují komponenty kategorie 6A s dvojnásobnou šířkou pásma – tj. 500 MHz, která poskytuje komponentům této nové kategorie již zmíněnou vyšší datovou propustnost. Kompletní schválení těchto nových prvků i v ostatních standardech (tj. ISO/IEC a CENELEC) se očekává ve druhé polovině roku 2009. I když se zpočátku počítalo s nasazením kategorie 6A především v páteřních spojích nebo datových centrech, mnozí výrobci (např. Solarix, Signamax či RiT) nabízí svá 10G řešení i pro kabeláže běžných LAN sítí – tj. až k uživateli na stůl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 7 (Cat. 7) - tato kategorie byla poprvé zmíněna již v roce 1997, nicméně schválení se dočkala až v roce 2002, a to navíc pouze pro kabel a nikoli pro spojovací hardware (tj. zásuvky, patch panely atd.). Pracovní frekvence kategorie 7 je nyní 600 MHz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 7A (Cat. 7A) - současná kategorie 7 z důvodu malého odstupu šířky pásma od komponentů kategorie 6A (500 MHz vs. 600 MHz) bude postupně nahrazena touto novou kategorií s dvojnásobnou šířkou pásma - tj. 1000 MHz..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice generické kabeláže pro čtyři třídy vedení :'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vedení třídy A: specifikováno do 100 KHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy B: specifikováno do 1 MHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy C: specifikováno do 16 MHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy D: specifikováno do 100 MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vztah mezi kategoriemi a třídou v závislosti na délce kanálu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-textalign=center&lt;br /&gt;
! Typ kabelu !! Třída A !! Třída B !! Třída C !! Třída D !! Třída D+ !! Třída E&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 3 || 2 Km || 200 m || 100 m || - || - || - &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 4 || 3 Km || 260 m || 150 m || - || - || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 5 || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || - || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 5E || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || 100 m || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 6 || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || 100 m || 100 m&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Barvy kabelů dle typu ethernetu: (zleva doprava)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fast ethernet:'''&lt;br /&gt;
oranžovobílá, oranžová, zelenobílá, modrá, modrobílá, zelená, hnědobílá, hnědá,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ethernet:'''&lt;br /&gt;
oranžovobílá, oranžová, zelenobílá, zelená,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PC do PC: (křížený)'''&lt;br /&gt;
zelenobílá, zelená, oranžovobílá, modrá, modrobílá, oranžová, hnědobílá, hnědá,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PoE - power over ethernet - napětí přes ethernet:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hlavním účelem technologie PoE je ušetřit kabely při napájení zařízení. Napětí je jednoduše vedeno ethernetovým kabelem a zjednodušit připojování přístrojů; zapojuje se jen 1 datový konektor místo 2 (data+napájení)&lt;br /&gt;
*Může být využíváno jako záložní zdroj energie při výpadku napájecí sítě v okolí přístroje, centrální zdroj PoE je obvykle napájen zálohovaně&lt;br /&gt;
*Umožňuje správci sítě snadný dálkový restart napájeného přístroje na konci kabelu vypnutím a zapnutím napájení pomocí příkazu na portu (síťový *LAN přepínač s napájecími porty).&lt;br /&gt;
*Funguje jen na ethernetu!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Způsoby PoE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pro PoE se využívá v zásadě dvou možných řešení:&lt;br /&gt;
*Napájení po volných nevyužitých párech v datovém kabelu (režim B). Napájecí páry jsou 4,5 a 7,8.&lt;br /&gt;
*Napájení „fantómovým“ napětím mezi dvojicí aktivních párů vodičů, po kterých se současně přenášejí i data (režim A). Napájecí (a datové) páry jsou zde 1,2 a 3,6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zapojení párů v konektoru RJ-45.&lt;br /&gt;
*Na vysvětlení lze dodat, že osm vodičů v kabelu je rozděleno do 4 párů, které jsou samostatně krouceny. Vodičům jsou dle normy přiřazena      &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
čísla 1-8 a do párů jsou rozděleny takto:&lt;br /&gt;
*1,2&lt;br /&gt;
*3,6&lt;br /&gt;
*4,5&lt;br /&gt;
*7,8&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Čísla současně udávají pořadí kontaktů na konektoru RJ45.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Switching ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''rozdělení:'''&lt;br /&gt;
*Adaptive switching&lt;br /&gt;
*Cut-through switching&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adaptive switching:'''&lt;br /&gt;
*Adaptive switching je v informatice metoda přeposílání datových rámců v počítačových sítích. Pracuje-li switch v adaptivním režimu, nakládá s daty podle metody cut through. Zvýší-li se však množství chyb v přenosu na některém portu switche, dojde ke změně nastavení a dále se používá metoda store and forward.&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že tato metoda dokáže efektivně optimalizovat výkon switche v závislosti na podmínkách, ve kterých switch pracuje. Jsou-li komunikace bezchybná, zaručí metoda cut through jejich doručení příjemci s nejmenší možnou latencí. Avšak v případě, že dochází při přenosu k chybám, postará se metoda store and forward o to, aby síť zbytečně nezahlcovaly vadné rámce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cut-through switching:'''&lt;br /&gt;
*Cut-through switching je v informatice metoda přeposílání datových rámců v počítačových sítích, pomocí které je dosahováno nejmenší latence (zpoždění). Switch začne s odesíláním přijímaného ethernetového rámce ještě před tím, než ho přijme celý. Dochází tak k výraznému snížení latence způsobené průchodem rámce switchem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''jak Cut-through switching pracuje:'''&lt;br /&gt;
*Metoda cut-through začne s odesíláním ve chvíli, kdy je známa MAC adresa příjemce. Vzhledem k tomu, že adresa příjemce je v ethernetovém rámci hned na začátku, je zpoždění způsobené průchodem rámce skrze switch pouze 7+1+6 oktetů (preambule, SFD, MAC adresa příjemce). Cut-through znatelně snižuje latenci síťového provozu mezi odesílatelem a příjemcem, avšak doručeny jsou i poškozené rámce. Data jsou switchem při metodě cut-through přijímána a odesílána jako kontinuální proud dat. Proto může být tato metoda použita jen tam, kde je rychlost výstupního rozhraní menší nebo rovna rychlosti vstupního rozhraní, protože by po chvíli nebyla k dispozici data pro odeslání. Problém latence se snižuje se zvyšující se velikostí přenosových rychlostí.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Metalick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD</id>
		<title>Metalické technologie počítačových sítí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Metalick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD"/>
				<updated>2012-05-15T12:34:49Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Pasivní a aktivní prvky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Počítačové sítě se skládají ze dvou základních částí. Pasivní část, zahrnující různá vedení, která propojují jednotlivá zařízení sítě (např. metalické a optické vedení). &lt;br /&gt;
*Proto, aby se mohli uživatelé dostat k informacím na lokální server či do Internetu, jsou potřeba aktivní prvky. Ty zahrnují síťové přepínače (switche), routery, access pointy, firewally, různá bezpečnostní zařízení zajišťující vyšší prioritu pro vyřízení některých požadavků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Pasivní prvky'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mezi pasivní prvky se řadí především datové rozvaděče, které fyzicky přenášejí data do počítače.&lt;br /&gt;
*Pasivní spojení počítačových sítí se skládá z mnoha částí, které musíme všechny spojit do jednoho celku. Jedná se o:&lt;br /&gt;
*Kabel UTP (křížený dvoupár) kategorie 5, 5e, 6 a 7. Nižší typy kategorii kabelů se v dnešní době již nepoužívají.&lt;br /&gt;
*Zásuvky UTP, zakončovací konektory příslušné stejné kategorie a doporučuje je i výrobce.&lt;br /&gt;
*19“ rozvaděče, plechové skříně, které se stávají prostorem pro centra zakončení a rozvodu.&lt;br /&gt;
*Patch panely, zakončovací panely do 19“  rozvaděče.&lt;br /&gt;
*UTP propojovací kabely, které se používají na propojení v rozvaděči a pro spojení mezi zásuvkou a zařízením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kroucená dvojlinka''' - druh kabelu, který je tvořen páry vodičů, které jsou po své délce pravidelným způsobem zkrouceny a následně jsou do sebe zakrouceny i samy výsledné páry.&lt;br /&gt;
*'''Koaxiální kabel''' - je asymetrický elektrický kabel s jedním válcovým vnějším vodičem a jedním drátovým nebo trubkovým vodičem vnitřním.&lt;br /&gt;
*'''ITU-T G.hn''' - technologie využívá existující domácí sítě (síťová kabeláž, koaxiální kabeláž, ADSL apod.) a podporuje provoz sítě přes elektrické přípojky, telefonní linky a koaxiální kabely s datovým tokem až do 1 Gbit/s v lokální síti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Aktivní prvky'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* S pasivní částí počítačových sítí samozřejmě přímo spolupracují aktivní části.&lt;br /&gt;
* Aktivní síťové prvky jsou všechny zařízení, které slouží ke vzájemnému propojení v počítačových sítích. Aktivní síťový prvek je všechno to, co nějakým způsobem aktivně působí na přenášené signály - tedy je zesiluje a různě modifikuje.&lt;br /&gt;
Mezi aktivní prvky se řadí především: opakovač, hub, switch, bridge nebo router. Patří zde však i další zařízení jako například síťová karta, tiskový server nebo host adapter.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přenos FullDuplex a HalfDuplex ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Full Duplex (plný duplex)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*U plného duplexu může obousměrná komunikace probíhat současně. Příkladem takové komunikace může být běžný telefonický hovor, kdy obě zúčastněné strany mohou hovořit zároveň.&lt;br /&gt;
*Plný duplex v Ethernetu funguje tak, že dva páry vodičů v ethernetovém kabelu jsou využívány pro odesílání rámců a dva páry jsou využívány pro příjem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Half duplex(poloduplex)''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Poloduplex nebo anglicky half-duplex je režim střídavé obousměrné komunikace (např. v počítačové síti nebo rádiotelefonní síti).&lt;br /&gt;
*V daném okamžiku může probíhat pouze v jednom směru, směr přenosu se ale může měnit.&lt;br /&gt;
*Příkladem takové komunikace je vysílání radiostanic (vysílaček) přes opakovač; typické pro half-duplexní spojení je používání signalizace „přepínám“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kabeláž a zásuvky ==&lt;br /&gt;
*'''Strukturovaná kabeláž''' je obecné označení metalických prvků, které umožňují propojení jednotlivých uživatelů v rámci počítačové sítě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Je to univerzální systém, který: &lt;br /&gt;
*podporuje přenos digitálních i analogových signálů,&lt;br /&gt;
*u něhož se přípojné body instalují i tam, kde momentálně nejsou potřeba,&lt;br /&gt;
*který používá datové kabely se čtyřmi kroucenými páry,&lt;br /&gt;
*u kterého se předpokládá dlouhá technická i morální životnost,&lt;br /&gt;
*jehož správná funkčnost je pro firmu stejně tak důležitá jako fungování elektrických rozvodů a dalších prvků firemní infrastruktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Telekomunikační zásuvky:'''&lt;br /&gt;
*Slouží pro připojení koncových uživatelských zařízení - např. stolní počítač, notebook, analogový nebo ISDN telefon, VoIP telefon či síťová tiskárna. Nejčastěji se tyto zásuvky dodávají v dvouportovém provedení - tj. u jednoho uživatele slouží jeden port pro připojení počítače nebo notebooku, druhý port pak pro připojení telefonu. Telekomunikační zásuvky bývají umístěny přímo v pracovních prostorách (např. kancelářích) každé budovy, a to buď přímo ve zdi, v parapetních žlabech, případně podlahových systémech tak, aby byly lehce dostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Patch panely:'''&lt;br /&gt;
*Na rozdíl od běžně dostupných zásuvek jsou patch panely umístěny v rozvaděčích v telekomunikační místnosti a nejsou tedy pro běžné uživatele přístupné. Patch panely slouží správci sítě k připojení jednotlivých uživatelů do aktivních zařízení jako jsou switche nebo telefonní ústředny. Pro připojení vodičů do zářezových konektorů se používá narážecí nástroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Horizontální kabely:'''&lt;br /&gt;
*Jedná se o měděné kabely obsahující čtyři kroucené páry, které vzájemně propojují již zmíněné telekomunikační zásuvky a patch panely.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Patch kabely:'''&lt;br /&gt;
*Jedná se o propojovací kabely, jejichž užití bylo již naznačeno výše; umožňují totiž připojení uživatelských zařízení do počítačové sítě na straně telekomunikačních zásuvek a připojení jednotlivých portů patch panelů do aktivních zařízení na straně rozvaděče.&lt;br /&gt;
U všech výše zmíněných komponent je již od roku 1991, kdy vznikl první standard pro strukturovanou kabeláž, přesně definován způsob jejich použití, jsou dány jejich elektrické vlastnosti a je přesně specifikováno fyzické rozhraní, které umožňuje jejich vzájemné propojení do jednoho celku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kategorie prvků (podle výkonnosti):'''&lt;br /&gt;
*Kategorie 3 (Cat. 3) - je nejnižší kategorií. U prvních sítí se komponenty kategorie 3 používaly pro přenos hlasu i dat. Dnes se již prvky kategorie 3 ve většině případů používají pouze pro telefonní rozvody (např. propojovací ISDN panely, kabely k telefonní ústředně či propojovací šňůry k telefonnímu přístroji). Maximální přenosová rychlost, které bylo možné dosahovat na kabelážích kategorie 3, byla 10 Mb/s (protokol 10Base-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 4 (Cat. 4) - tato kategorie se již téměř nepoužívá. Byla spojována především se společností IBM a jejími prvky pro sítě Token Ring. Kategorie 4 byla silně zastoupená především v USA, v evropských standardech nebyla nikdy zmíněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 5 (Cat. 5) - tato kategorie byla schválena v roce 1995. Nyní je již nahrazena kategorií 5E – tzn. stejně jako v případě kategorie 3 a 4, se jedná již o historickou kategorii. Maximální přenosová rychlost, které bylo možné dosahovat na komponentech kategorie 5 byla 100 Mb/s (tzv. Fast Ethernet, protokol 100Base-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 5E (Cat. 5E) – vychází z kategorie 5 a má i stejnou šířku pásma (tj. 100 MHz). Z důvodu cenové dostupnosti je v této chvíli kategorie 5E stále nejrozšířenější kategorií ve strukturované kabeláži. Komponenty kategorie 5E umí přenést i Gigabit Ethernet v podání protokolu 1000BaseT. Nicméně přenosová rychlost 1 Gb/s je limitní rychlostí pro všechny komponenty kategorie 5E.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 6 (Cat. 6) - tato kategorie byla schválena v roce 2002. Pracuje s dvojnásobnou šířkou pásma než kategorie 5E (tj. až 250 MHz). Vyšší kvalita komponent s větší šířkou pásma zajišťuje vynikající spolehlivost přenosu Gigabit Ethernetu (1 Gb/s) u kabelážních systémů kategorie 6 ve srovnání s kategorií 5E a zároveň i podporu dalších protokolů (např. kromě již zmíněného 1000Base-T i 1000Base-TX nebo částečně i nového protokolu 10GBase-T).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 6A (Cat. 6A) – toto je nejnovější kategorie, která vznikla v dubnu 2008. V této chvíli je plně specifikována pouze v americké normě ANSI/TIA/EIA 568B.2-10. S kategorií 6A se počítá především pro plnohodnotný přenos protokolu 10GBase-T na všechny vzdálenosti (rychlost 10 Gb/s), které jsou v metalické kabeláži běžné. Oproti kategorii 6 pracují komponenty kategorie 6A s dvojnásobnou šířkou pásma – tj. 500 MHz, která poskytuje komponentům této nové kategorie již zmíněnou vyšší datovou propustnost. Kompletní schválení těchto nových prvků i v ostatních standardech (tj. ISO/IEC a CENELEC) se očekává ve druhé polovině roku 2009. I když se zpočátku počítalo s nasazením kategorie 6A především v páteřních spojích nebo datových centrech, mnozí výrobci (např. Solarix, Signamax či RiT) nabízí svá 10G řešení i pro kabeláže běžných LAN sítí – tj. až k uživateli na stůl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 7 (Cat. 7) - tato kategorie byla poprvé zmíněna již v roce 1997, nicméně schválení se dočkala až v roce 2002, a to navíc pouze pro kabel a nikoli pro spojovací hardware (tj. zásuvky, patch panely atd.). Pracovní frekvence kategorie 7 je nyní 600 MHz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kategorie 7A (Cat. 7A) - současná kategorie 7 z důvodu malého odstupu šířky pásma od komponentů kategorie 6A (500 MHz vs. 600 MHz) bude postupně nahrazena touto novou kategorií s dvojnásobnou šířkou pásma - tj. 1000 MHz..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice generické kabeláže pro čtyři třídy vedení :'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vedení třídy A: specifikováno do 100 KHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy B: specifikováno do 1 MHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy C: specifikováno do 16 MHz&lt;br /&gt;
*Vedení třídy D: specifikováno do 100 MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vztah mezi kategoriemi a třídou v závislosti na délce kanálu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Typ kabelu !! Třída A !! Třída B !! Třída C !! Třída D !! Třída D+ !! Třída E&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 3 || 2 Km || 200 m || 100 m || - || - || - &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 4 || 3 Km || 260 m || 150 m || - || - || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 5 || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || - || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 5E || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || 100 m || -&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| CAT 6 || 3 Km || 260 m || 160 m || 100 m || 100 m || 100 m&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Barvy kabelů dle typu ethernetu: (zleva doprava)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fast ethernet:'''&lt;br /&gt;
oranžovobílá, oranžová, zelenobílá, modrá, modrobílá, zelená, hnědobílá, hnědá,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ethernet:'''&lt;br /&gt;
oranžovobílá, oranžová, zelenobílá, zelená,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PC do PC: (křížený)'''&lt;br /&gt;
zelenobílá, zelená, oranžovobílá, modrá, modrobílá, oranžová, hnědobílá, hnědá,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''PoE - power over ethernet - napětí přes ethernet:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hlavním účelem technologie PoE je ušetřit kabely při napájení zařízení. Napětí je jednoduše vedeno ethernetovým kabelem a zjednodušit připojování přístrojů; zapojuje se jen 1 datový konektor místo 2 (data+napájení)&lt;br /&gt;
*Může být využíváno jako záložní zdroj energie při výpadku napájecí sítě v okolí přístroje, centrální zdroj PoE je obvykle napájen zálohovaně&lt;br /&gt;
*Umožňuje správci sítě snadný dálkový restart napájeného přístroje na konci kabelu vypnutím a zapnutím napájení pomocí příkazu na portu (síťový *LAN přepínač s napájecími porty).&lt;br /&gt;
*Funguje jen na ethernetu!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Způsoby PoE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pro PoE se využívá v zásadě dvou možných řešení:&lt;br /&gt;
*Napájení po volných nevyužitých párech v datovém kabelu (režim B). Napájecí páry jsou 4,5 a 7,8.&lt;br /&gt;
*Napájení „fantómovým“ napětím mezi dvojicí aktivních párů vodičů, po kterých se současně přenášejí i data (režim A). Napájecí (a datové) páry jsou zde 1,2 a 3,6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zapojení párů v konektoru RJ-45.&lt;br /&gt;
*Na vysvětlení lze dodat, že osm vodičů v kabelu je rozděleno do 4 párů, které jsou samostatně krouceny. Vodičům jsou dle normy přiřazena      &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
čísla 1-8 a do párů jsou rozděleny takto:&lt;br /&gt;
*1,2&lt;br /&gt;
*3,6&lt;br /&gt;
*4,5&lt;br /&gt;
*7,8&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Čísla současně udávají pořadí kontaktů na konektoru RJ45.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Switching ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''rozdělení:'''&lt;br /&gt;
*Adaptive switching&lt;br /&gt;
*Cut-through switching&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adaptive switching:'''&lt;br /&gt;
*Adaptive switching je v informatice metoda přeposílání datových rámců v počítačových sítích. Pracuje-li switch v adaptivním režimu, nakládá s daty podle metody cut through. Zvýší-li se však množství chyb v přenosu na některém portu switche, dojde ke změně nastavení a dále se používá metoda store and forward.&lt;br /&gt;
Z toho vyplývá, že tato metoda dokáže efektivně optimalizovat výkon switche v závislosti na podmínkách, ve kterých switch pracuje. Jsou-li komunikace bezchybná, zaručí metoda cut through jejich doručení příjemci s nejmenší možnou latencí. Avšak v případě, že dochází při přenosu k chybám, postará se metoda store and forward o to, aby síť zbytečně nezahlcovaly vadné rámce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cut-through switching:'''&lt;br /&gt;
*Cut-through switching je v informatice metoda přeposílání datových rámců v počítačových sítích, pomocí které je dosahováno nejmenší latence (zpoždění). Switch začne s odesíláním přijímaného ethernetového rámce ještě před tím, než ho přijme celý. Dochází tak k výraznému snížení latence způsobené průchodem rámce switchem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''jak Cut-through switching pracuje:'''&lt;br /&gt;
*Metoda cut-through začne s odesíláním ve chvíli, kdy je známa MAC adresa příjemce. Vzhledem k tomu, že adresa příjemce je v ethernetovém rámci hned na začátku, je zpoždění způsobené průchodem rámce skrze switch pouze 7+1+6 oktetů (preambule, SFD, MAC adresa příjemce). Cut-through znatelně snižuje latenci síťového provozu mezi odesílatelem a příjemcem, avšak doručeny jsou i poškozené rámce. Data jsou switchem při metodě cut-through přijímána a odesílána jako kontinuální proud dat. Proto může být tato metoda použita jen tam, kde je rychlost výstupního rozhraní menší nebo rovna rychlosti vstupního rozhraní, protože by po chvíli nebyla k dispozici data pro odeslání. Problém latence se snižuje se zvyšující se velikostí přenosových rychlostí.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Bezdr%C3%A1tov%C3%A9_a_optick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD</id>
		<title>Bezdrátové a optické technologie počítačových sítí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Bezdr%C3%A1tov%C3%A9_a_optick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD"/>
				<updated>2012-05-15T11:59:17Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: /* Standard IEEE 802.11 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* pasivní a aktivní prvky &lt;br /&gt;
* bridge &lt;br /&gt;
* volné a licencované pásmo &lt;br /&gt;
* standard IEEE 802.11x&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Optické technologie počítačových sítí ==&lt;br /&gt;
Optika je dražší, ale rychlá, spolehlivá a trvanlivá komunikační infrastruktura. Základním rozdílem mezi metalickými a optickými kabely je, že u metalických kabelů jsou data přenášena za využití elektrických signálů, zatímco v optických kabelech je signál přenášen světelnými impulzy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Pasivní prvky optiky '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Optické kabely:&lt;br /&gt;
*Skleněné nebo plastové vlákno, které prostřednictvím světla přenáší signály&lt;br /&gt;
*Může dosahovat rychlosti přenosu až 111 Gb/s (typické rychlosti 10 nebo 40 Gb/s)&lt;br /&gt;
*Imunní vůči elektrickému rušení&lt;br /&gt;
*Obsahují minimálně 2 optická vlákna (pro každý směr jedno), která jsou obalená sekundární ochranou a plastovým obalem. &lt;br /&gt;
*Rozdělujeme je na mnohovidivé optické kabely a jednovidové optické kabely.&lt;br /&gt;
**Mnohavidové optické kabely - původní světelný paprsek je rozložen do více světelných paprsků - dochází k odrazu a lomu od pláště vlákna a následnému zkreslení dat. &lt;br /&gt;
***Rychlost přenosu u vícevidových linek se pohybuje okolo 10 Mbit/s až 10 Gbit/s na vzdálenosti do 600 metrů&lt;br /&gt;
**Jednovidové optické kabely - původní světelný paprsek prochází jedním optickým vláknem bez lomů a ohybů. Je tedy rychlejší.&lt;br /&gt;
***minimální zkreslení, lze použít na desítky kilometrů bez opakovače&lt;br /&gt;
***druhý nejpoužívaější typ optický vláken&lt;br /&gt;
***dražší oproti ostatním&lt;br /&gt;
*Výhody oproti metalickému vedení:&lt;br /&gt;
**velká šířka pásma&lt;br /&gt;
**nízký útlum (delší opakovací úseky, menší počet zesilovačů na optické trase)&lt;br /&gt;
**odolnost proti elektromagnetické interferenci a přeslechům&lt;br /&gt;
**bezpečnost přenosu (signál nelze jednoduše vyvázat)&lt;br /&gt;
**elektrická izolace&lt;br /&gt;
*Nevýhody:&lt;br /&gt;
**Každý ohyb optických vláken působí nepříznivě na šíření světla.&lt;br /&gt;
**V případě špatného napojení vlákna na konektor dochází ke značným ztrátám.&lt;br /&gt;
**Vyšší náklady na instalaci (drahé nářadí a přístroje).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní prvky optiky:'''&lt;br /&gt;
*Media konvertory: Media konvertory patří mezi aktivní prvky, které mění typ signálu - tzv. „převodníky médií“, kde je signál převeden na jiný typ signálu, aniž by se datově změnil. Ve většině případů se tedy jedná o převodníky kde vstupem/výstupem je optické vlákno ať již singlemode, multimode a výstupem/vstupem je 1000/100/10 Mbps ethernet se standardním konektorem RJ45 připojitelným na UTP/STP metalickou kabeláž.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výhody optiky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oproti metalickým kabelům mají optické sítě následující výhody:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Velká šířka pásma - optické nosné vlny odpovídají frekvencím 1013-1016 Hz z čehož plyne obrovský potenciál přenášených rychlostí - přenosové pásmo je možné v některých případech zvětšovat na již položeném kabelu dodatečně (nasazením nových technologii),&lt;br /&gt;
*Nízký útlum - přenos na velké vzdálenosti bez nutnosti aktivních &amp;quot;opakovačů&amp;quot;,&lt;br /&gt;
*Odolnost proti elektromagnetické interferenci - u optických vláken neexistují přeslechy a díky použité technologii lze použít v silně zarušeném elektromagnetickém prostředí,&lt;br /&gt;
*Bezpečnost přenosu - přenášené světlo nevyzařuje do okolí, těžko se dá vyvázat a v případě vyvázání dojde k poklesu signálu na koncovém zařízení a to tak může vyvázání detekovat,&lt;br /&gt;
*Dostupnost výroby vláken - vlákna se vyrábějí z křemíku, který není strategickou surovinou, jelikož je ho všude dostatek,&lt;br /&gt;
*Přenos na velké vzdálenosti - vzhledem k nízkému útlumu je možný dosah desítky km bez zapojení aktivních prvků, tak jako je tomu u metalických sítí. S rozvojem nových optických technologií se dále vzdálenosti mohou zvyšovat,&lt;br /&gt;
*Menší průměr a nižší hmotnost kabelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezdrátové technologie počítačových síťí ==&lt;br /&gt;
Bezdrátová síť je typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými účastníky sítě uskutečňováno pomocí bezdrátové komunikace, nejčastěji elektromagnetických vln. Tato implementace se nachází na fyzickém vrstvě síťové struktury. Bezdrátová síť se používá v domácnostech, telekomunikačních sítích a ve společnostech, kde by zavádění kabelů do budovy a spojování jednotlivých místností bylo příliš drahé, či je instalace kabelů z historického hlediska nemožná (zámky, hrady a jiné památky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wireless PAN '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezdrátové osobní sítě (WPAN) spojují jednotlivá zařízení v relativně malé oblasti. Která je obecně pro osobu připojenou do této sítě snadno dosažitelná. Například pomocí [[bluetooth]] nebo [[IrDA|infračerveného světla]] můžeme připojit sluchátka k laptopu a tím si vytvořit malou osobní bezdrátovou síť (WPAN). [[ZigBee]] také podporuje WPAN aplikace. Osobní Wi-Fi sítě se stali samozřejmostí (2010), jako vybavení integrované do celé škály elektronických zařízení pro běžné spotřebitele. Nástroje „My WiFi“ od [[Intel]]u a „Virtual Wi-Fi“ z [[Windows 7]] umožňují osobní bezdrátové sítě snadno a jednoduše nastavit a konfigurovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Wireless LAN'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Místní bezdrátová síť (WLAN) spojuje dvě a více zařízení na střední vzdálenosti pomocí bezdrátové distribuční metody, obvykle poskytuje přes [[přístupový bod]] připojení k internetu. Použití rozprostření signálu nebo [[OFDM]] technologie umožňuje uživatelům pohybovat se v rámci signálem pokryté oblasti a stále být připojen do sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkty používající WLAN standard [[IEEE 802.11]] jsou zaregistrované pod obchodní značkou Wi-Fi. Stálé bezdrátové technologie implementují [[point-to-point]] spojení mezi počítači nebo sítěmi, které jsou umístěny na dvou vzdálených lokacích. Obvykle se používá směrový mikrovlnný nebo modulovaný laserový paprsek mezi dvěma místy, které na sebe mají volný výhled. To se obvykle používá ve městech pro propojení dvou a více budov bez instalace drátového spojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Wireless WWAN '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velká bezdrátová síť (WWAN) je bezdrátová síť, která typicky pokrývá velké oblasti, jako například mezi sousedícími vesnicemi a městy, nebo městem a předměstím. Tyto sítě mohou být použity k připojení poboček kanceláří nebo jako veřejný přístupový systém. Bezdrátové spojení mezi přístupovými body je obvykle [[point-to-point]] mikrovlnná linka používající parabolický reflektor na frekvenci 2,4&amp;amp;nbsp;GHz, na menší vzdálenosti se používá omnidirektionální anténa. Typický systém obsahuje vstupní brány základních stanic, přístupové body a bezdrátové přemostění signálu. Ostatní konfigurace jsou síťové systémy, kde každý přístupový bod předává signál dál. Pokud zkombinujeme tyto systémy s obnovitelnými energetickými zdroji jako jsou solární energie nebo větrná energie mohou fungovat jako stand alone systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Wireless MAN '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezdrátové metropolitní sítě (WMAN) jsou typ bezdrátové sítě, které spojuje několik bezdrátových lokálních sítí. WiMAX je typ bezdrátové MAN a je popsána standardem [[IEEE 802.16]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Mobilní síť '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S vývojem smartphounů a telefonních sítí běžně přenášíme data do a z mobilních zařízení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Global System for Mobile Communications|Globální systém pro mobilní komunikaci]] (GSM): GSM síť je rozdělena mezi tři hlavní systémy: přepínací systém, systém základní stanice a operační a podpůrný systém. Mobilní telefon se připojí do základního systému, který se poté připojí do operačního a podpůrného systému. Ten poté propojí mobil s přepínací stanicí, kde je hovor přesměrován tam, kam je potřeba. GSM je nejvíce používaný standard a je to majoritní standard pro mobilní telefony.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[2G|Personal Communications Service]] (PCS): PCS je rádiová frekvence, kterou mohou používat mobilní telefony v Severní Americe a Jižní Asii. Sprint je první společnost, která zprovoznila PCS síť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* D-AMPS: Digital Advanced Mobile Phone Service, vylepšená verze AMPS. Byla nahrazena novější GSM sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Bridge&lt;br /&gt;
**Odděluje provoz dvou segmentů sítě, do své paměti RAM si sám sestaví tabulku MAC adres a portů, za kterými se dané adresy nacházejí. &lt;br /&gt;
**Pracuje na linkové vrstvě&lt;br /&gt;
**Výhody:&lt;br /&gt;
***není ho potřeba konfigurovat&lt;br /&gt;
***snižuje velikost kolizní domény&lt;br /&gt;
***transparentní k protokolům z vyšších vrstev&lt;br /&gt;
***levnější než router&lt;br /&gt;
**Nevýhody:&lt;br /&gt;
***neomezuje rozsah všesměrového vysílání&lt;br /&gt;
***vyšší latence, než opakovače z důvodu čtení MAC adresy&lt;br /&gt;
***dražší než opakovače&lt;br /&gt;
***přemosťováním různých MAC protokolů dochází k chybám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Antény &lt;br /&gt;
**Zařízení k příjmu nebo k vysílání rádiových signálů&lt;br /&gt;
**Vlastnosti antén&lt;br /&gt;
***směrovost antény – jedná se o schopnost antény vyzařovat/přijímat elektromagnetické vlny v požadovaném směru&lt;br /&gt;
***vyzařovací úhel antény&lt;br /&gt;
***šířka přenášeného pásma – udává šířku přenášeného frekvenčního pásma&lt;br /&gt;
**Druhy&lt;br /&gt;
***Směrové&lt;br /&gt;
***Sektorové&lt;br /&gt;
***Panelové&lt;br /&gt;
***OMNI (všesměrové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přenos v bezdrátových sítích ==&lt;br /&gt;
Přenos je uskutečněn pomocí modulování informací do elektromagnetických vln o určité frekvenci, které jsou následně šířeny etherem.&lt;br /&gt;
*Přenášená informace se moduluje do elektromagnetických vln&lt;br /&gt;
*Český telekomunikační úřad vymezil tyto pásma:&lt;br /&gt;
**Volné pásmo - nevede se evidence jednotlivých spojů, ČTÚ vymezil tyto pásma:&lt;br /&gt;
***2,4 GHz&lt;br /&gt;
***5 GHz&lt;br /&gt;
***10GHz&lt;br /&gt;
**Licencované - je třeba nejdříve od regulačního orgánu (ČTÚ) zajistit přidělení kmitočtových &amp;quot;kanálů&amp;quot; v požadované lokalitě instalace a povolení k provozu.&lt;br /&gt;
***3,5 GHz&lt;br /&gt;
***11GHz&lt;br /&gt;
*Point to Point - PtP - Jeden prvek komunikuje s druhým a naopak. Např. přenos signálu z domu na dům. &lt;br /&gt;
*Point to Multi Point - PtMP - Jeden aktivní prvek komunikuje s více prvky najednou. Např. standardní domácí wi-fi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standard IEEE 802.11 ==&lt;br /&gt;
*Je Wi-Fi standard pro lokální bezdrátové sítě&lt;br /&gt;
*Standardy 802.11b a 802.11g používají 2,4 GHz pásmo. Proto se mohou zařízení křížit s mikrovlnnými troubami, bezdrátovými telefony, s Bluetooth nebo s dalšími zařízeními používajícími stejné pásmo.&lt;br /&gt;
*Standard 802.11a používá 5 GHz pásmo a není tedy ovlivněn zařízeními pracujícími v pásmu 2,4 GHz.&lt;br /&gt;
*IEEE 802.11a 	1999 	(Max. rychlost) 5GHz 	54Mbit/s&lt;br /&gt;
*IEEE 802.11n 	2009 	2,4 nebo 5GHz	600Mbit/s&lt;br /&gt;
*IEEE 802.11ac 	2013 	5GHz 	1000Mbit/s&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wi-Fi ==&lt;br /&gt;
*Je v informatice označení pro několik standardů IEEE 802.11 popisujících bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích.&lt;br /&gt;
*Tato technologie využívá bezlicenčního frekvenčního pásma, proto je ideální pro budování levné, ale výkonné sítě bez nutnosti pokládky kabelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura bezdrátové sítě == &lt;br /&gt;
*Bezdrátová síť může být vybudována různými způsoby v závislosti na požadované funkci.&lt;br /&gt;
*Ve všech případech hraje klíčovou roli identifikátor SSID (Service Set Identifier), což je řetězec až 32 ASCII znaků, kterými se jednotlivé sítě rozlišují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ad-hoc sítě ===&lt;br /&gt;
*V ad-hoc síti se navzájem spojují dva klienti, kteří jsou v rovnocenné pozici (peer-to-peer). Vzájemná identifikace probíhá pomocí SSID. Obě strany musí být v přímém rádiovém dosahu, což je typické pro malou síť nebo příležitostné spojení, kdy jsou počítače ve vzdálenosti několika metrů.&lt;br /&gt;
*První spuštěný klient tvoří jakýsi imaginární access point, který pak řídí další komunikaci ostatních klientů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Infrastrukturní sítě ===&lt;br /&gt;
*Cenově náročný.&lt;br /&gt;
*Typická infrastrukturní bezdrátová síť obsahuje jeden nebo více přístupových bodů (AP – Access Point), které vysílají své SSID. Klient si podle názvů sítí vybere, ke které se připojí. Několik přístupových bodů může mít stejný SSID identifikátor a je plně záležitostí klienta, ke kterému se připojí. Může se například přepojovat v závislosti na síle signálu a umožňovat tak klientovi volný pohyb ve větší síti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 1. Fresnelova zóna ==&lt;br /&gt;
*Prostor (elipsoid) ležící na přímce mezi vysílačem a přijímačem&lt;br /&gt;
*Stínění ve Fresnelově zóně nemá za následek podstatné snížení síly signálu, pokud ale signálu v ceste stojí libovolný předmět, generují se rušivé odrazy. To ma za následek snížení kvality přenosu dat a v konečném důsledku i ztrátu rychlosti a zvýšení odezvy v bezdrátové síti.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Bezdr%C3%A1tov%C3%A9_a_optick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD</id>
		<title>Bezdrátové a optické technologie počítačových sítí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Bezdr%C3%A1tov%C3%A9_a_optick%C3%A9_technologie_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BDch_s%C3%ADt%C3%AD"/>
				<updated>2012-05-15T11:57:24Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: /* Přenos v bezdrátových sítích */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* pasivní a aktivní prvky &lt;br /&gt;
* bridge &lt;br /&gt;
* volné a licencované pásmo &lt;br /&gt;
* standard IEEE 802.11x&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Optické technologie počítačových sítí ==&lt;br /&gt;
Optika je dražší, ale rychlá, spolehlivá a trvanlivá komunikační infrastruktura. Základním rozdílem mezi metalickými a optickými kabely je, že u metalických kabelů jsou data přenášena za využití elektrických signálů, zatímco v optických kabelech je signál přenášen světelnými impulzy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Pasivní prvky optiky '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Optické kabely:&lt;br /&gt;
*Skleněné nebo plastové vlákno, které prostřednictvím světla přenáší signály&lt;br /&gt;
*Může dosahovat rychlosti přenosu až 111 Gb/s (typické rychlosti 10 nebo 40 Gb/s)&lt;br /&gt;
*Imunní vůči elektrickému rušení&lt;br /&gt;
*Obsahují minimálně 2 optická vlákna (pro každý směr jedno), která jsou obalená sekundární ochranou a plastovým obalem. &lt;br /&gt;
*Rozdělujeme je na mnohovidivé optické kabely a jednovidové optické kabely.&lt;br /&gt;
**Mnohavidové optické kabely - původní světelný paprsek je rozložen do více světelných paprsků - dochází k odrazu a lomu od pláště vlákna a následnému zkreslení dat. &lt;br /&gt;
***Rychlost přenosu u vícevidových linek se pohybuje okolo 10 Mbit/s až 10 Gbit/s na vzdálenosti do 600 metrů&lt;br /&gt;
**Jednovidové optické kabely - původní světelný paprsek prochází jedním optickým vláknem bez lomů a ohybů. Je tedy rychlejší.&lt;br /&gt;
***minimální zkreslení, lze použít na desítky kilometrů bez opakovače&lt;br /&gt;
***druhý nejpoužívaější typ optický vláken&lt;br /&gt;
***dražší oproti ostatním&lt;br /&gt;
*Výhody oproti metalickému vedení:&lt;br /&gt;
**velká šířka pásma&lt;br /&gt;
**nízký útlum (delší opakovací úseky, menší počet zesilovačů na optické trase)&lt;br /&gt;
**odolnost proti elektromagnetické interferenci a přeslechům&lt;br /&gt;
**bezpečnost přenosu (signál nelze jednoduše vyvázat)&lt;br /&gt;
**elektrická izolace&lt;br /&gt;
*Nevýhody:&lt;br /&gt;
**Každý ohyb optických vláken působí nepříznivě na šíření světla.&lt;br /&gt;
**V případě špatného napojení vlákna na konektor dochází ke značným ztrátám.&lt;br /&gt;
**Vyšší náklady na instalaci (drahé nářadí a přístroje).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní prvky optiky:'''&lt;br /&gt;
*Media konvertory: Media konvertory patří mezi aktivní prvky, které mění typ signálu - tzv. „převodníky médií“, kde je signál převeden na jiný typ signálu, aniž by se datově změnil. Ve většině případů se tedy jedná o převodníky kde vstupem/výstupem je optické vlákno ať již singlemode, multimode a výstupem/vstupem je 1000/100/10 Mbps ethernet se standardním konektorem RJ45 připojitelným na UTP/STP metalickou kabeláž.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výhody optiky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oproti metalickým kabelům mají optické sítě následující výhody:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Velká šířka pásma - optické nosné vlny odpovídají frekvencím 1013-1016 Hz z čehož plyne obrovský potenciál přenášených rychlostí - přenosové pásmo je možné v některých případech zvětšovat na již položeném kabelu dodatečně (nasazením nových technologii),&lt;br /&gt;
*Nízký útlum - přenos na velké vzdálenosti bez nutnosti aktivních &amp;quot;opakovačů&amp;quot;,&lt;br /&gt;
*Odolnost proti elektromagnetické interferenci - u optických vláken neexistují přeslechy a díky použité technologii lze použít v silně zarušeném elektromagnetickém prostředí,&lt;br /&gt;
*Bezpečnost přenosu - přenášené světlo nevyzařuje do okolí, těžko se dá vyvázat a v případě vyvázání dojde k poklesu signálu na koncovém zařízení a to tak může vyvázání detekovat,&lt;br /&gt;
*Dostupnost výroby vláken - vlákna se vyrábějí z křemíku, který není strategickou surovinou, jelikož je ho všude dostatek,&lt;br /&gt;
*Přenos na velké vzdálenosti - vzhledem k nízkému útlumu je možný dosah desítky km bez zapojení aktivních prvků, tak jako je tomu u metalických sítí. S rozvojem nových optických technologií se dále vzdálenosti mohou zvyšovat,&lt;br /&gt;
*Menší průměr a nižší hmotnost kabelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezdrátové technologie počítačových síťí ==&lt;br /&gt;
Bezdrátová síť je typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými účastníky sítě uskutečňováno pomocí bezdrátové komunikace, nejčastěji elektromagnetických vln. Tato implementace se nachází na fyzickém vrstvě síťové struktury. Bezdrátová síť se používá v domácnostech, telekomunikačních sítích a ve společnostech, kde by zavádění kabelů do budovy a spojování jednotlivých místností bylo příliš drahé, či je instalace kabelů z historického hlediska nemožná (zámky, hrady a jiné památky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Wireless PAN '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezdrátové osobní sítě (WPAN) spojují jednotlivá zařízení v relativně malé oblasti. Která je obecně pro osobu připojenou do této sítě snadno dosažitelná. Například pomocí [[bluetooth]] nebo [[IrDA|infračerveného světla]] můžeme připojit sluchátka k laptopu a tím si vytvořit malou osobní bezdrátovou síť (WPAN). [[ZigBee]] také podporuje WPAN aplikace. Osobní Wi-Fi sítě se stali samozřejmostí (2010), jako vybavení integrované do celé škály elektronických zařízení pro běžné spotřebitele. Nástroje „My WiFi“ od [[Intel]]u a „Virtual Wi-Fi“ z [[Windows 7]] umožňují osobní bezdrátové sítě snadno a jednoduše nastavit a konfigurovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Wireless LAN'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Místní bezdrátová síť (WLAN) spojuje dvě a více zařízení na střední vzdálenosti pomocí bezdrátové distribuční metody, obvykle poskytuje přes [[přístupový bod]] připojení k internetu. Použití rozprostření signálu nebo [[OFDM]] technologie umožňuje uživatelům pohybovat se v rámci signálem pokryté oblasti a stále být připojen do sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produkty používající WLAN standard [[IEEE 802.11]] jsou zaregistrované pod obchodní značkou Wi-Fi. Stálé bezdrátové technologie implementují [[point-to-point]] spojení mezi počítači nebo sítěmi, které jsou umístěny na dvou vzdálených lokacích. Obvykle se používá směrový mikrovlnný nebo modulovaný laserový paprsek mezi dvěma místy, které na sebe mají volný výhled. To se obvykle používá ve městech pro propojení dvou a více budov bez instalace drátového spojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Wireless WWAN '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velká bezdrátová síť (WWAN) je bezdrátová síť, která typicky pokrývá velké oblasti, jako například mezi sousedícími vesnicemi a městy, nebo městem a předměstím. Tyto sítě mohou být použity k připojení poboček kanceláří nebo jako veřejný přístupový systém. Bezdrátové spojení mezi přístupovými body je obvykle [[point-to-point]] mikrovlnná linka používající parabolický reflektor na frekvenci 2,4&amp;amp;nbsp;GHz, na menší vzdálenosti se používá omnidirektionální anténa. Typický systém obsahuje vstupní brány základních stanic, přístupové body a bezdrátové přemostění signálu. Ostatní konfigurace jsou síťové systémy, kde každý přístupový bod předává signál dál. Pokud zkombinujeme tyto systémy s obnovitelnými energetickými zdroji jako jsou solární energie nebo větrná energie mohou fungovat jako stand alone systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Wireless MAN '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bezdrátové metropolitní sítě (WMAN) jsou typ bezdrátové sítě, které spojuje několik bezdrátových lokálních sítí. WiMAX je typ bezdrátové MAN a je popsána standardem [[IEEE 802.16]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''' Mobilní síť '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S vývojem smartphounů a telefonních sítí běžně přenášíme data do a z mobilních zařízení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Global System for Mobile Communications|Globální systém pro mobilní komunikaci]] (GSM): GSM síť je rozdělena mezi tři hlavní systémy: přepínací systém, systém základní stanice a operační a podpůrný systém. Mobilní telefon se připojí do základního systému, který se poté připojí do operačního a podpůrného systému. Ten poté propojí mobil s přepínací stanicí, kde je hovor přesměrován tam, kam je potřeba. GSM je nejvíce používaný standard a je to majoritní standard pro mobilní telefony.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[2G|Personal Communications Service]] (PCS): PCS je rádiová frekvence, kterou mohou používat mobilní telefony v Severní Americe a Jižní Asii. Sprint je první společnost, která zprovoznila PCS síť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* D-AMPS: Digital Advanced Mobile Phone Service, vylepšená verze AMPS. Byla nahrazena novější GSM sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Bridge&lt;br /&gt;
**Odděluje provoz dvou segmentů sítě, do své paměti RAM si sám sestaví tabulku MAC adres a portů, za kterými se dané adresy nacházejí. &lt;br /&gt;
**Pracuje na linkové vrstvě&lt;br /&gt;
**Výhody:&lt;br /&gt;
***není ho potřeba konfigurovat&lt;br /&gt;
***snižuje velikost kolizní domény&lt;br /&gt;
***transparentní k protokolům z vyšších vrstev&lt;br /&gt;
***levnější než router&lt;br /&gt;
**Nevýhody:&lt;br /&gt;
***neomezuje rozsah všesměrového vysílání&lt;br /&gt;
***vyšší latence, než opakovače z důvodu čtení MAC adresy&lt;br /&gt;
***dražší než opakovače&lt;br /&gt;
***přemosťováním různých MAC protokolů dochází k chybám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Antény &lt;br /&gt;
**Zařízení k příjmu nebo k vysílání rádiových signálů&lt;br /&gt;
**Vlastnosti antén&lt;br /&gt;
***směrovost antény – jedná se o schopnost antény vyzařovat/přijímat elektromagnetické vlny v požadovaném směru&lt;br /&gt;
***vyzařovací úhel antény&lt;br /&gt;
***šířka přenášeného pásma – udává šířku přenášeného frekvenčního pásma&lt;br /&gt;
**Druhy&lt;br /&gt;
***Směrové&lt;br /&gt;
***Sektorové&lt;br /&gt;
***Panelové&lt;br /&gt;
***OMNI (všesměrové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přenos v bezdrátových sítích ==&lt;br /&gt;
Přenos je uskutečněn pomocí modulování informací do elektromagnetických vln o určité frekvenci, které jsou následně šířeny etherem.&lt;br /&gt;
*Přenášená informace se moduluje do elektromagnetických vln&lt;br /&gt;
*Český telekomunikační úřad vymezil tyto pásma:&lt;br /&gt;
**Volné pásmo - nevede se evidence jednotlivých spojů, ČTÚ vymezil tyto pásma:&lt;br /&gt;
***2,4 GHz&lt;br /&gt;
***5 GHz&lt;br /&gt;
***10GHz&lt;br /&gt;
**Licencované - je třeba nejdříve od regulačního orgánu (ČTÚ) zajistit přidělení kmitočtových &amp;quot;kanálů&amp;quot; v požadované lokalitě instalace a povolení k provozu.&lt;br /&gt;
***3,5 GHz&lt;br /&gt;
***11GHz&lt;br /&gt;
*Point to Point - PtP - Jeden prvek komunikuje s druhým a naopak. Např. přenos signálu z domu na dům. &lt;br /&gt;
*Point to Multi Point - PtMP - Jeden aktivní prvek komunikuje s více prvky najednou. Např. standardní domácí wi-fi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standard IEEE 802.11 ==&lt;br /&gt;
*Je Wi-Fi standard pro lokální bezdrátové sítě&lt;br /&gt;
*Standardy 802.11b a 802.11g používají 2,4 GHz pásmo. Proto se mohou zařízení křížit s mikrovlnnými troubami, bezdrátovými telefony, s Bluetooth nebo s dalšími zařízeními používajícími stejné pásmo.&lt;br /&gt;
*Standard 802.11a používá 5 GHz pásmo a není tedy ovlivněn zařízeními pracujícími v pásmu 2,4 GHz.&lt;br /&gt;
*IEEE 802.11a 	1999 	(Max. rychlost) 5GHZ 	54Mbit/s&lt;br /&gt;
*IEEE 802.11n 	2009 	2,4 nebo 5GHZ	600Mbit/s&lt;br /&gt;
*IEEE 802.11ac 	2013 	5GHZ 	1000Mbit/s&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wi-Fi ==&lt;br /&gt;
*Je v informatice označení pro několik standardů IEEE 802.11 popisujících bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích.&lt;br /&gt;
*Tato technologie využívá bezlicenčního frekvenčního pásma, proto je ideální pro budování levné, ale výkonné sítě bez nutnosti pokládky kabelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura bezdrátové sítě == &lt;br /&gt;
*Bezdrátová síť může být vybudována různými způsoby v závislosti na požadované funkci.&lt;br /&gt;
*Ve všech případech hraje klíčovou roli identifikátor SSID (Service Set Identifier), což je řetězec až 32 ASCII znaků, kterými se jednotlivé sítě rozlišují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ad-hoc sítě ===&lt;br /&gt;
*V ad-hoc síti se navzájem spojují dva klienti, kteří jsou v rovnocenné pozici (peer-to-peer). Vzájemná identifikace probíhá pomocí SSID. Obě strany musí být v přímém rádiovém dosahu, což je typické pro malou síť nebo příležitostné spojení, kdy jsou počítače ve vzdálenosti několika metrů.&lt;br /&gt;
*První spuštěný klient tvoří jakýsi imaginární access point, který pak řídí další komunikaci ostatních klientů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Infrastrukturní sítě ===&lt;br /&gt;
*Cenově náročný.&lt;br /&gt;
*Typická infrastrukturní bezdrátová síť obsahuje jeden nebo více přístupových bodů (AP – Access Point), které vysílají své SSID. Klient si podle názvů sítí vybere, ke které se připojí. Několik přístupových bodů může mít stejný SSID identifikátor a je plně záležitostí klienta, ke kterému se připojí. Může se například přepojovat v závislosti na síle signálu a umožňovat tak klientovi volný pohyb ve větší síti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 1. Fresnelova zóna ==&lt;br /&gt;
*Prostor (elipsoid) ležící na přímce mezi vysílačem a přijímačem&lt;br /&gt;
*Stínění ve Fresnelově zóně nemá za následek podstatné snížení síly signálu, pokud ale signálu v ceste stojí libovolný předmět, generují se rušivé odrazy. To ma za následek snížení kvality přenosu dat a v konečném důsledku i ztrátu rychlosti a zvýšení odezvy v bezdrátové síti.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Principy_datov%C3%BDch_komunikac%C3%AD</id>
		<title>Principy datových komunikací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Principy_datov%C3%BDch_komunikac%C3%AD"/>
				<updated>2012-05-15T11:26:01Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* duplex / poloduplex&lt;br /&gt;
* synchronní / asynchronní&lt;br /&gt;
* multiplexy (časový, statistický, ...)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Duplexní spojení==&lt;br /&gt;
'''Duplexní spojení''' je taková komunikace (popř. přenos dat) mezi dvěma subjekty, při které mohou data putovat oběma směry současně. Jiným způsobem provozu je simplexní spojení, při kterém v daném časovém okamžiku putují data jen jedním směrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Half-duplex (poloviční duplex)'''&lt;br /&gt;
**Obě strany mohou přijímat i vysílat, avšak nikoli současně – v každý jednotlivý okamžik probíhá přenos pouze jedním směrem (podobné simplexu). Při této komunikaci jsou však na rozdíl od simplexu využívány dvě frekvence. Na jedné frekvenci se vysílá, na druhé přijímá.&lt;br /&gt;
**Příkladem takové komunikace je vysílání radiostanic (vysílaček) přes opakovač; typické pro half-duplexní spojení je používání signalizace „přepínám“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Halfduplex.jpg|right|‎frame]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br style=&amp;quot;clear: both;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Full-duplex (plný duplex)'''&lt;br /&gt;
**U plného duplexu může obousměrná komunikace probíhat současně. Příkladem takové komunikace může být běžný telefonický hovor, kdy obě zúčastněné strany mohou hovořit zároveň.&lt;br /&gt;
**Plný duplex v Ethernetu funguje tak, že dva páry vodičů v ethernetovém kabelu jsou využívány pro odesílání rámců a dva páry jsou využívány pro příjem.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fullduplex.jpg|right|‎frame]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br style=&amp;quot;clear: both;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Synchronní a asynchronní komunikace==&lt;br /&gt;
Způsoby komunikace můžeme rozdělit na synchronní a asynchronní. Rozdíly nalezneme v čase kdy komunikace probíhá. Tedy jestli komunikace probíhá v reálném čase či zda v ní účastníci na sebe reagují s určitým zpožděním.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Synchronní komunikace'''&lt;br /&gt;
**Při synchronním přenosu jsou obvykle přenášeny celé bloky znaků. Datové bity jednotlivých znaků přitom následují těsně po sobě, bez jakýchkoli časových odstupů, a nejsou prokládány žádnými start- či stop-bity&lt;br /&gt;
**Začátek bloku je indikován jedním nebo několika speciálními synchronizačními znaky (tzv. znaky SYN)&lt;br /&gt;
**Synchronní přenos je obecně rychlejší než asynchronní, neboť není zatížen režií připadající na start- a stop-bity. Jeho technická a programová realizace však bývá poněkud složitější než u přenosu asynchronního.&lt;br /&gt;
**Mezi nástroje synchronní komunikace patří například '''chat a videokonference'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:synchronni.gif|right|Synchronní komunikace]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br style=&amp;quot;clear: both;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Asynchronní komunikace'''&lt;br /&gt;
**Při asynchronním sériovém přenosu mohou být jednotlivé znaky (přesněji značky) přenášeny s libovolnými časovými odstupy mezi sebou.&lt;br /&gt;
**Příjemce pak ovšem nemůže předem vědět, kdy začíná další znak, a proto musí být schopen jeho příchod podle vhodného příznaku rozpoznat. Tímto příznakem je tzv. start-bit (též rozběhový prvek, viz obrázek 2.1), kterým začíná každý asynchronně přenášený znak. Příchod start-bitu je pro příjemce současně i možností správně si nastavit své měřítko času (přesněji svou časovou základnu). To je nutné proto, aby příjemce správně určil časové okamžiky, kdy má vyhodnocovat stav jednotlivých datových bitů, které po start-bitu následují.&lt;br /&gt;
**Nevyžaduje zapojení účastníků ve stejném čase&lt;br /&gt;
**Mezi představitele asynchronní komunikace se řadí především '''fóra,virtuální výukové prostředí (Moodle)'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:asynchronni.gif|right|Asynchronní komunikace]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br style=&amp;quot;clear: both;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Multiplexování==&lt;br /&gt;
je termín popisující proces, ve kterém je '''více analogových signálů nebo digitálních datových toků kombinováno do jednoho signálu'''. Cílem je co možná nejefektivnější využití daného přenosového média. Zařízení provádějící multiplexování se nazývá se '''multiplexor''' (MUX) a zařízení provádějící převod signálu zpět na jednotlivé signály se nazývá '''demultiplexor''' (DEMUX).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Frekvenční multiplex'''&lt;br /&gt;
** Je mnohonásobné využití dostupné kapacity přenosového vedení, radiového nebo optického pásma pomocí frekvenčního (vlnového) dělení celkové šířky pásma na více nezávislých kanálů přiřazovaných pro jednotlivá spojení. &lt;br /&gt;
**Každý kanál je charakterizován svou polohou ve frekvenčním plánu danou nosným kmitočtem a svou frekvenční šířkou.&lt;br /&gt;
**Uživatelský signál se před zařazením do frekvenčního multiplexu musí nejdříve frekvenčně a výkonově upravit a pak pomocí modulátoru, modulační techniky a nosného signálu umístit do určeného pásma a sloučit s ostatními kanály do výsledného signálového průběhu.&lt;br /&gt;
**Na opačném konci přenosového řetězce musí dojít k zesílení a ekvalizaci signálu (signál je přenosem částečně zkreslen), rozdělení na jednotlivé kanály a k demodulaci, čímž je zpět získán původní uživatelský signál.&lt;br /&gt;
**Tato technika se také používá pro oddělení směrů přenosu na jednom vedení. Využívá se jak v analogových, tak i digitálních přenosových systémech.&lt;br /&gt;
[[Soubor:mx_frekv.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Časový multiplex'''&lt;br /&gt;
**Jednotlivé signály jsou odděleny tím, že se každý z nich vysílá (přenáší) pouze krátký pevně definovaný časový okamžik.&lt;br /&gt;
**Prakticky ve všech případech se používá rámcové struktury, která je rozdělena na stejně velké timesloty (TS), časové intervaly pro vysílání, pro každý signál jeden.&lt;br /&gt;
**Tento rámec se v čase neustále opakuje a tedy každý signál se přenáší stále se stejnou pravidelností.&lt;br /&gt;
**Pokud budeme mít čtyři signály A,B,C a D, bude vysílání pomocí časového multiplexu vypadat následovně: '''ABCD'''ABCD'''ABCD'''ABCD… a tak stále dokola.&lt;br /&gt;
**Hlavní problém spočívá v tom, jak rozlišit kde timeslot pro konkrétní signál začíná a kde končí. Nejčastějším řešením je přidání speciálního timeslotu s přesně definovaným obsahem na začátek rámce, který označuje „toto je začátek rámce“. Protože jsou všechny timesloty stejně dlouhé (časově), stačí na straně přijímače najít tento startovní bod a potom odpočítat potřebnou dobu do začátku hledaného TS.&lt;br /&gt;
**Ve výše uvedeném případě by se tedy vysílal rámec vypadající takto: '''SABCD'''SABCD'''SABCD'''SABCD…kde S označuje „startovní“ timeslot&lt;br /&gt;
[[Soubor:mx_cas.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statistický multiplex'''&lt;br /&gt;
**Statistický multiplex je řešením, které přenosovou kapacitu společné přenosové cesty přiděluje podle momentální potřeby - a dokáže tudíž pružně reagovat na to, kdy jeden dílčí kanál potřebuje více prostoru, a druhému momentálně stačí menší datový tok.&lt;br /&gt;
**Jednoduše řešeno, pořad, který momentálně potřebuje, díky složitosti obrazové scény velké rozlišení, si „půjčí“ potřebnou šíři kanálu od programu jiného, kde jsou momentálně nízké nároky na zpracování obrazu.&lt;br /&gt;
**Statistický multiplex je jedním z důvodů zpoždění digitálního vysílání oproti analogovému, protože před odesláním signálu je nutné nejdříve spočítat šířku pásma, která bude jednotlivým programům přidělena.&lt;br /&gt;
[[Soubor:mx_stat.gif]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:22._Cena,_cenov%C3%A1_politika</id>
		<title>Eko:22. Cena, cenová politika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:22._Cena,_cenov%C3%A1_politika"/>
				<updated>2012-05-14T13:47:02Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Tržní mechanismus, faktory ovlivňující poptávku a nabídku, cenová elasticita, kalkulace ceny.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tržní mechanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tržní mechanismus reguluje množství vyráběného a tím i prodávaného a spotřebovaného zboží a služeb a většinou vede i k hospodárnému rozdělování zdrojů a společností.&lt;br /&gt;
*Tržním mechanismem je správné stanovení ceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenová elasticita ==&lt;br /&gt;
*V ekonomii se pod pojmem cenová elasticita rozumí přímá úměrnost procentuální změny nabídky nebo poptávky určitého zboží nebo služby na její ceně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozdělení'''&lt;br /&gt;
*cenová elasticita nabídky – tedy změna nabídky vůči změně ceny (zboží nebo služby)&lt;br /&gt;
*cenová elasticita poptávky – změna poptávky po určitém zboží nebo službě vůči jeho ceně (obojí vyjádřeno procentuálně)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kalkulace ceny ==&lt;br /&gt;
*Kalkulace ceny slouží ke zjištění nákladů a dalších faktorů ovlivňujících cenu. Pomocí kalkulace lze určit konečnou cenu jednoho výrobku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Delení''' &lt;br /&gt;
*Předběžná kalkulace (Před začátkem výroby, plánování a zjištění, jestli má vůbec smysl vyrábět vzhledem ke stavu na trhu.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výsledná kalkulace (Cena po skončení výroby.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nabídku ovlivňuje ==&lt;br /&gt;
*cena&lt;br /&gt;
*náklady na výrobu (dražší energie – ceny všech výrobků se zvyšují, použitím nových technologií se ceny snižují)&lt;br /&gt;
*další vnější faktory – daně, u zemědělců vliv počasí a úrodnosti&lt;br /&gt;
*atraktivnost a výnosnost odvětví&lt;br /&gt;
*Konkurence&lt;br /&gt;
*Změny kapitálové výnosnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poptávku ovlivnuje ==&lt;br /&gt;
*cena&lt;br /&gt;
*výše příjmů obyvatel (koupěschopnost) – mzdy, důchody&lt;br /&gt;
*módní trendy (viz džíny)&lt;br /&gt;
*vazba na ceny jiného zboží (auta – a benzín nebo nafta, jablka – banány)&lt;br /&gt;
*Změny v demografické struktuře&lt;br /&gt;
*Kvalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' je užitná hodnota vyjádřená v penězích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' je z hlediska podniku nejproměnlivější částí marketingového mixu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' určuje kolik podnik z výrobku získá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' musí být minimálně taková aby byli pokryty všechny náklady a zůstal ještě nějaký prostor pro optimální zisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura ceny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' výrobní náklady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' zisk výrobce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' oběhové náklady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4.''' zisk obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5.''' nepřímé daně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.''' clo neovlivnitelné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena 1b ==&lt;br /&gt;
'''Odvíjí od vytyčených cílů společnosti tyto cíle mohou být:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Z'''isk (ten je ovšem cílem jakéhokoliv podnikání)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''M'''aximalizace zisku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''T'''ržní podíl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R'''ůst objemu prodeje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''N'''ávratnost investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Š'''pičková kvalita výrobku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''J'''iné cíle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenová politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Z'''působ rozhodování o tvorbě ceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*v tržní ekonomice se cena statků a služeb utváří na trhu, stát pouze kontroluje ceny u monopolů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody stanovení ceny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.nákladově orientovaná cena&lt;br /&gt;
*a) Fixní&lt;br /&gt;
*b) Variabilní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.metoda orientovaná na konkurenci&lt;br /&gt;
* ceny přibližně jako konkurence, ale musí zvážit čím se odlišuje&lt;br /&gt;
3.metoda podle vnímání hodnoty zákazníkem &lt;br /&gt;
* základem ceny je hodnota výrobku pro zákazníka &lt;br /&gt;
4.metoda orientovaná na poptávku&lt;br /&gt;
* cílem je maximalizace zisku, vychází ze základ. eko. zákona &lt;br /&gt;
5.metoda stanovená na základě konkurzu&lt;br /&gt;
* kupující si vybere z nabídek u vyhlášeného konkurzu podle splnění podmínek &lt;br /&gt;
6.metoda založená na smlouvě&lt;br /&gt;
* prodávající s kupujícím se dohodnou na ceně&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:22._Cena,_cenov%C3%A1_politika</id>
		<title>Eko:22. Cena, cenová politika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:22._Cena,_cenov%C3%A1_politika"/>
				<updated>2012-05-14T13:46:24Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Tržní mechanismus, faktory ovlivňující poptávku a nabídku, cenová elasticita, kalkulace ceny.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tržní mechanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tržní mechanismus reguluje množství vyráběného a tím i prodávaného a spotřebovaného zboží a služeb a většinou vede i k hospodárnému rozdělování zdrojů a společností.&lt;br /&gt;
*Tržním mechanismem je správné stanovení ceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenová elasticita ==&lt;br /&gt;
*V ekonomii se pod pojmem cenová elasticita rozumí přímá úměrnost procentuální změny nabídky nebo poptávky určitého zboží nebo služby na její ceně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozdělení'''&lt;br /&gt;
*cenová elasticita nabídky – tedy změna nabídky vůči změně ceny (zboží nebo služby)&lt;br /&gt;
*cenová elasticita poptávky – změna poptávky po určitém zboží nebo službě vůči jeho ceně (obojí vyjádřeno procentuálně)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kalkulace ceny ==&lt;br /&gt;
*Kalkulace ceny slouží ke zjištění nákladů a dalších faktorů ovlivňujících cenu. Pomocí kalkulace lze určit konečnou cenu jednoho výrobku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Delení''' &lt;br /&gt;
*Předběžná kalkulace (Před začátkem výroby, plánování a zjištění, jestli má vůbec smysl vyrábět vzhledem ke stavu na trhu.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výsledná kalkulace (Cena po skončení výroby.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nabídku ovlivňuje ==&lt;br /&gt;
*cena&lt;br /&gt;
*náklady na výrobu (dražší energie – ceny všech výrobků se zvyšují, použitím nových technologií se ceny snižují)&lt;br /&gt;
*další vnější faktory – daně, u zemědělců vliv počasí a úrodnosti&lt;br /&gt;
*atraktivnost a výnosnost odvětví&lt;br /&gt;
*Konkurence&lt;br /&gt;
*Změny kapitálové výnosnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poptávku ovlivnuje ==&lt;br /&gt;
*cena&lt;br /&gt;
*výše příjmů obyvatel (koupěschopnost) – mzdy, důchody&lt;br /&gt;
*módní trendy (viz džíny)&lt;br /&gt;
*vazba na ceny jiného zboží (auta – a benzín nebo nafta, jablka – banány)&lt;br /&gt;
*Změny v demografické struktuře&lt;br /&gt;
*Kvalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' je užitná hodnota vyjádřená v penězích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' je z hlediska podniku nejproměnlivější částí marketingového mixu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' určuje kolik podnik z výrobku získá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cena''' musí být minimálně taková aby byli pokryty všechny náklady a zůstal ještě nějaký prostor pro optimální zisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura ceny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1.''' výrobní náklady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2.''' zisk výrobce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3.''' oběhové náklady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4.''' zisk obchodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5.''' nepřímé daně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.''' clo neovlivnitelné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena 1b ==&lt;br /&gt;
'''Odvíjí od vytyčených cílů společnosti tyto cíle mohou být:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Z'''isk (ten je ovšem cílem jakéhokoliv podnikání)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''M'''aximalizace zisku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''T'''ržní podíl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R'''ůst objemu prodeje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''N'''ávratnost investic&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Š'''pičková kvalita výrobku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''J'''iné cíle&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cenová politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Z'''působ rozhodování o tvorbě ceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*v tržní ekonomice se cena statků a slžeb utváří na trhu, stát pouze kontroluje ceny u monopolů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Metody stanovení ceny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.nákladově orientovaná cena&lt;br /&gt;
*a) Fixní&lt;br /&gt;
*b) Variabilní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.metoda orientovaná na konkurenci&lt;br /&gt;
* ceny přibližně jako konkurence, ale musí zvážit čím se odlišuje&lt;br /&gt;
3.metoda podle vnímání hodnoty zákazníkem &lt;br /&gt;
* základem ceny je hodnota výrobku pro zákazníka &lt;br /&gt;
4.metoda orientovaná na poptávku&lt;br /&gt;
* cílem je maximalizace zisku, vychází ze základ. eko. zákona &lt;br /&gt;
5.metoda stanovená na základě konkurzu&lt;br /&gt;
* kupující si vybere z nabídek u vyhlášeného konkurzu podle splnění podmínek &lt;br /&gt;
6.metoda založená na smlouvě&lt;br /&gt;
* prodávající s kupujícím se dohodnou na ceně&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:20._Hlavn%C3%AD_%C4%8Dinnost_podniku</id>
		<title>Eko:20. Hlavní činnost podniku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:20._Hlavn%C3%AD_%C4%8Dinnost_podniku"/>
				<updated>2012-05-13T12:32:00Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Výroba, členění, zákon o odpadech, bezpečnost práce. &amp;lt;br&amp;gt;Základní účtování výrobků.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ ČINNOSTI'''&lt;br /&gt;
*je to činnost podniku, pro kterou je podnik zřízen a všechny ostatní činnosti provádí jen proto, aby zabezpečil tuto hlavní činnost&lt;br /&gt;
*prostřednictvím hlavní činnosti získává podnik prodejem svých výkonů tržby, které zabezpečují krytí nákladů a tvorbu zisku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''rozlišujeme tuto hlavní činnost podniku:'''&lt;br /&gt;
*činnost výrobní – provádějí výrobní podniky&lt;br /&gt;
*činnost obchodní – provádějí obchodní podniky&lt;br /&gt;
*poskytování služeb – provádějí podniky služeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU'''&lt;br /&gt;
*základem je výrobní proces (výroba) – je proces, při kterém jsou vytvářeny za spoluúčasti všech výrobních faktorů nové hodnoty (statky, služby)&lt;br /&gt;
*výroba by měla splňovat dva základní cíle : 1. kvantitativní – vyrobit konkrétní výrobek v určitém množství, 2. kvalitativní – cílem je produktivita a hospodárnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fáze výroby:'''&lt;br /&gt;
*1. přípravná fáze – připravuje se materiál pro další fáze výroby&lt;br /&gt;
*2. samotná výroba – z připraveného materiálu se vyrábí konkrétní součástka nebo jiná část výrobku&lt;br /&gt;
*3. dokončující fáze – vytváří se konečná podoba výrobku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''členění výrob:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podle výrobního programu&lt;br /&gt;
**výrobní program je souhrn výrobků, na který se zaměřuje výrobní činnost&lt;br /&gt;
**základní výroba – zaměřuje se na výrobky, které představují hlavní výrobní program&lt;br /&gt;
**doplňková výroba – produkuje výrobky, které nejsou hlavním výrobním programem, má zabezpečit lepší využití výrobních kapacit a surovin&lt;br /&gt;
**přidružená výroba – produkuje výrobky, které nepatří do příslušného oboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podle vztahu k výrobnímu procesu&lt;br /&gt;
**hlavní výroba – zhotovení základního výrobku&lt;br /&gt;
**pomocná výroba – zhotovení výrobků potřebních k zabezpečení chodu hlavní výroby&lt;br /&gt;
**vedlejší výroba – zabezpečuje podniku různé druhy energií potřebních pro hlavní a pomocnou výrobu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podle průběhu výrobních procesů&lt;br /&gt;
**spojitá – probíhá bez časových přerušení (24 hodin denně)&lt;br /&gt;
**nespojitá – je charakteristická časovými přestávkami ve výrobě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podle stupně mechanizace&lt;br /&gt;
**ruční – práci vykonává člověk&lt;br /&gt;
**mechanizovaná – práci vykonává stroj, který řídí člověk&lt;br /&gt;
**automatická – práci vykonává stroj bez zásahu člověka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podle počtu vyráběných výrobků jednoho druhu&lt;br /&gt;
**kusová – jeden nebo několik kusů určitého druhu a velká rozmanitost vyráběných druhů&lt;br /&gt;
**sériová – větší množství výrobků jednoho druhu a menší množství vyráběných druhů&lt;br /&gt;
**hromadná – velké množství jednoho druhu výrobku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon o odpadech''' &lt;br /&gt;
*zákon, který stanovuje v souladu s právem Evropské unie pravidla pro:&lt;br /&gt;
předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje,&lt;br /&gt;
nakládání (zacházení) s odpady,&lt;br /&gt;
práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a&lt;br /&gt;
působnost orgánů veřejné správy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon definuje základní pojmy z oboru odpadového hospodářství:'''&lt;br /&gt;
*'''odpad''' je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.&lt;br /&gt;
*'''odpadové hospodářství''' činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.&lt;br /&gt;
*'''původce odpadu''' právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)''' &lt;br /&gt;
*je mezivědní obor. Též je možné na ni nahlížet jako na souhrn opatření stanovených legislativou a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Součástí problematiky BOZP jsou především:'''&lt;br /&gt;
*vyhledání a vyhodnocení rizik při práci,&lt;br /&gt;
*kategorizace prací,&lt;br /&gt;
*bezpečnost technických zařízení,&lt;br /&gt;
*osobní ochranné pracovní prostředky,&lt;br /&gt;
*ergonomie,&lt;br /&gt;
*hygiena práce včetně pracovního prostředí.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:16._Kapit%C3%A1lov%C3%A1_v%C3%BDstavba_podniku</id>
		<title>Eko:16. Kapitálová výstavba podniku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:16._Kapit%C3%A1lov%C3%A1_v%C3%BDstavba_podniku"/>
				<updated>2012-05-13T11:45:31Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Financování z vlastních a cizích zdrojů, finanční analýza.''&lt;br /&gt;
== Členění financování ==&lt;br /&gt;
* podle časového hlediska&lt;br /&gt;
** krátkodobé&lt;br /&gt;
** dlouhodobé (12 měsíců a více)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podle financování&lt;br /&gt;
== Vlastní zdroje ==&lt;br /&gt;
* základní kapitál - skládají vlastníci a společníci různou výši a druh majetku&lt;br /&gt;
* zisk &lt;br /&gt;
** jedná se o nejběžnější vlastní zdroj financování&lt;br /&gt;
** akumulace kapitálu = zpětné investování do firmy &lt;br /&gt;
** akvizice = firma koupí firmu&lt;br /&gt;
* odpisy &lt;br /&gt;
** v souvislosti s dlouhodobým majetkem plní funkci nákladovou a zdrojovou&lt;br /&gt;
** vytváří se firmě podmínky pro obnovu DM(dlouhodobý majetek) a zásadně by měli krýt dlouhodobé náklady&lt;br /&gt;
* vklady vlastníků firmy &lt;br /&gt;
** podle právní normy firmy mohou mít vklady různou podobu (a.s. = akcie, družstvo = vklad člena)&lt;br /&gt;
* ostatní  peněžité i nepeněžité vklady&lt;br /&gt;
** vklad TS(tichého společníka) = mezi společností a TS musí být uzavřena písemná smlouva o tichém společenství ve které se TS zavazuje vložit určitý vklad a společnost se zavazuje k podílu na zisku&lt;br /&gt;
** T.S. – nebude uveden v obchodním rejstříku&lt;br /&gt;
** Ostatní  vlastní zdroje - firma může odprodávat nepotřebné zásoby, stroje, budovy……&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cizí zdroje == &lt;br /&gt;
* Závazky vůči zaměstnancům &lt;br /&gt;
** firma je trvale v dlužnickém vztahu ke svím zaměstnancům, protože ti vytvářejí nové hodnoty, ale firma jim vyplácí mzdu měsíčně pozadu&lt;br /&gt;
* Závazky vůči dodavatelům – nejběžnější cizí zdroj vzniká při běžných dodavatelskoodběratelských vztazích tím, že úhrady faktur se provádějí do 10 dnů od převzetí zboží/služby&lt;br /&gt;
* Závazky vůči státu – odvody daní, SP a ZP&lt;br /&gt;
* Zálohy odběratelů – odběratel při objednávce díla či zboží platí dopředu&lt;br /&gt;
* Bankovní úvěry – standardní cizí zdroj&lt;br /&gt;
* Leasing &lt;br /&gt;
** Operativní – DM si zapůjčíme, platíme pronájem a po ukončení nájemního vztahu zase majetek vrátíme&lt;br /&gt;
** Finanční  - DM si pronajmeme, splácíme a po ukončení splátek za dohodnutou cenu zakoupíme&lt;br /&gt;
* factoring&lt;br /&gt;
** znamená odkup pohledávek před dobou splatnosti krátkých pohledávek&lt;br /&gt;
*forfighting&lt;br /&gt;
** znamená odkup pohledávek před dobou splatnosti dlouhodobých pohledávek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Finanční analýza ==&lt;br /&gt;
* komplexní hodnocení úspěšnosti podnikání z finančně-ekonomických hledisek&lt;br /&gt;
* základním přístupem je srovnání údajů a ukazatelů&lt;br /&gt;
** mezipodnikové srovnání&lt;br /&gt;
** časové srovnání&lt;br /&gt;
* ukazatelé náročnosti&lt;br /&gt;
** materiálová n. (spotřeba mat. / tržby)&lt;br /&gt;
** energetická n. (spotřeba energie / tržby)&lt;br /&gt;
** mzdová n. (mzdy / tržby)&lt;br /&gt;
** rentabilita tržeb (zisk / tržby)&lt;br /&gt;
* ukazatelé rentability&lt;br /&gt;
** produktivita práce (tržby / počet pracovníků)&lt;br /&gt;
* ukazatelé účinnosti&lt;br /&gt;
** účinnost (tržby / náklady)&lt;br /&gt;
* ukazatelé fin. stability&lt;br /&gt;
** Okamžitá likvidita - schopnost zapacení krátkodobých závazků fin. prostředky ((účet + pokladna + ceniny + cenné papíry) / krátkodobé závazky)&lt;br /&gt;
** Běžná likvidita - schopnost zaplacení závazků vlastními aktivy (aktiva / krátkodobé závazky)&lt;br /&gt;
** Celková likvidita - schopnost uspokojení věřitelů při krachu firmy ((oběžný majetek - neprodejné zásoby) / krátkodobé závazky)&lt;br /&gt;
* ukazatel zadluženosti&lt;br /&gt;
** (cizí zdroje / aktiva celkem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== shrnutí ==&lt;br /&gt;
* né každá forma financování se dá vždy použít &lt;br /&gt;
* firma si musí vždy řádně propočítat schopnost splácet své závazky&lt;br /&gt;
* konzervativní firmy dávají přednost financování z vlastních zdrojů, které jsou ale velmi omezené&lt;br /&gt;
* firma si musí vždy řádně propočítávat schopnost splácet své závazky&lt;br /&gt;
zadluženost, likvidita, rentabilita, rozvahy, účty zisku a ztrát&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:16._Kapit%C3%A1lov%C3%A1_v%C3%BDstavba_podniku</id>
		<title>Eko:16. Kapitálová výstavba podniku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:16._Kapit%C3%A1lov%C3%A1_v%C3%BDstavba_podniku"/>
				<updated>2012-05-13T11:38:00Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Financování z vlastních a cizích zdrojů, finanční analýza.''&lt;br /&gt;
== Členění financování ==&lt;br /&gt;
* podle časového hlediska&lt;br /&gt;
** krátkodobé&lt;br /&gt;
** dlouhodobé (12 měsíců a více)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* podle financování&lt;br /&gt;
== Vlastní zdroje ==&lt;br /&gt;
* základní kapitál - skládají vlastníci a společníci různou výši a druh majetku&lt;br /&gt;
* zisk &lt;br /&gt;
** jedná se o nejběžnější vlastní zdroj financování&lt;br /&gt;
** akumulace kapitálu = zpětné investování do firmy &lt;br /&gt;
** akvizice = firma koupí firmu&lt;br /&gt;
* odpisy &lt;br /&gt;
** v souvislosti s dlouhodobým majetkem plní funkci nákladovou a zdrojovou&lt;br /&gt;
** vytváří se firmě podmínky pro obnovu DM(dlouhodobý majetek) a zásadně by měli krýt dlouhodobé náklady&lt;br /&gt;
* vklady vlastníků firmy &lt;br /&gt;
** podle právní normy firmy mohou mít vklady různou podobu (a.s. = akcie, družstvo = vklad člena)&lt;br /&gt;
* ostatní  peněžité i nepeněžité vklady&lt;br /&gt;
** vklad TS(tichého společníka) = mezi společností a TS musí být uzavřena písemná smlouva o tichém společenství ve které se TS zavazuje vložit určitý vklad a společnost se zavazuje k podílu na zisku&lt;br /&gt;
** T.S. – nebude uveden v obchodním rejstříku&lt;br /&gt;
** Ostatní  vlastní zdroje - firma může odprodávat nepotřebné zásoby, stroje, budovy……&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cizí zdroje == &lt;br /&gt;
* Závazky vůči zaměstnancům &lt;br /&gt;
** firma je trvale v dlužnickém vztahu ke svím zaměstnancům, protože ti vytvářejí nové hodnoty, ale firma jim vyplácí mzdu měsíčně pozadu&lt;br /&gt;
* Závazky vůči dodavatelům – nejběžnější cizí zdroj vzniká při běžných dodavatelskoodběratelských vztazích tím, že úhrady faktur se provádějí do 10 dnů od převzetí zboží/služby&lt;br /&gt;
* Závazky vůči státu – odvody daní, SP a ZP&lt;br /&gt;
* Zálohy odběratelů – odběratel při objednávce díla či zboží platí dopředu&lt;br /&gt;
* Bankovní úvěry – standardní cizí zdroj&lt;br /&gt;
* Leasing &lt;br /&gt;
** Operativní – DM si zapůjčíme, platíme pronájem a po ukončení nájemního vztahu zase majetek vrátíme&lt;br /&gt;
** Finanční  - DM si pronajmeme, splácíme a po ukončení splátek za dohodnutou cenu zakoupíme&lt;br /&gt;
* factoring&lt;br /&gt;
** znamená odkup pohledávek před dobou splatnosti krátkých pohledávek&lt;br /&gt;
*forfighting&lt;br /&gt;
** znamená odkup pohledávek před dobou splatnosti dlouhodobých pohledávek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Finanční analýza ==&lt;br /&gt;
* komplexní hodnocení úspěšnosti podnikání z finančně-ekonomických hledisek&lt;br /&gt;
* základním přístupem je srovnání údajů a ukazatelů&lt;br /&gt;
** mezipodnikové srovnání&lt;br /&gt;
** časové srovnání&lt;br /&gt;
* ukazatelé náročnosti&lt;br /&gt;
** materiálová n. (spotřeba mat. / tržby)&lt;br /&gt;
** energetická n. (spotřeba energie / tržby)&lt;br /&gt;
** mzdová n. (mzdy / tržby)&lt;br /&gt;
** rentabilita tržeb (zisk / tržby)&lt;br /&gt;
* ukazatelé rentability&lt;br /&gt;
** produktivita práce (tržby / počet pracovníků)&lt;br /&gt;
* ukazatelé účinnosti&lt;br /&gt;
** účinnost (tržby / náklady)&lt;br /&gt;
* ukazatelé fin. stability&lt;br /&gt;
** Okamžitá likvidita - schopnost zapacení krátkodobých závazků fin. prostředky ((účet + pokladna + ceniny + cenné papíry) / krátkodobé závazky)&lt;br /&gt;
** Běžná likvidita - schopnost zaplacení závazků vlastními aktivy (aktiva / krátkodobé závazky)&lt;br /&gt;
** Celková likvidita - schopnost uspokojení věřitelů při krachu firmy ((oběžný majetek - neprodejné zásoby) / krátkodobé závazky)&lt;br /&gt;
* ukazatel zadluženosti&lt;br /&gt;
** (cizí zdroje / aktiva celkem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== shrnutí ==&lt;br /&gt;
* né každá forma financování se dá vždy použít &lt;br /&gt;
* firma si musí vždy řádně propočítat schopnost splácet své závazky&lt;br /&gt;
* konzervativní firmy dávají přednost financování z vlastních zdrojů, které jsou ale velmi omezené&lt;br /&gt;
* firma si musí vždy řádně propočítávat schopnost splácet své závazky&lt;br /&gt;
zasluženost, likvidita, rentabilita, rozvahy, účty zisku a ztrát&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:10._Person%C3%A1ln%C3%AD_%C4%8Dinnosti_v_podniku</id>
		<title>Eko:10. Personální činnosti v podniku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:10._Person%C3%A1ln%C3%AD_%C4%8Dinnosti_v_podniku"/>
				<updated>2012-05-10T13:51:08Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Výběr, rozmisťování a hodnocení pracovníků, vedení lidí.&amp;lt;br&amp;gt;Pracovně-právní vztahy, vznik pracovního poměru, zánik pracovního poměru.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Personální činnosti v podniku ==&lt;br /&gt;
*'''Výběr, rozmisťování a hodnocení pracovníků'''&lt;br /&gt;
*'''Vedení lidí'''&lt;br /&gt;
**Spočívá v tom, aby lidé pracovali v žádoucí kvantitě a kvalitě a naplňovali cíle firmy&lt;br /&gt;
**Motivace&lt;br /&gt;
***Vyhýbat se rovnostářskému odměňování&lt;br /&gt;
***Neopomíjet hmotné i nehmotné odměňování&lt;br /&gt;
***V čas seznámit zaměstnance s cíly&lt;br /&gt;
***Pochvala, plat, premie&lt;br /&gt;
*'''Pracovně - právní vztahy'''&lt;br /&gt;
**Zaměstnanec x zaměstnavatel = vznikají pracovně právní vztahy, které se řídí zákoníkem práce&lt;br /&gt;
**Způsobilost fyzické osoby vstupovat o pracovně právních vztahů vzniká dnem dosažení 15- ti let věku; ukončená školní docházka&lt;br /&gt;
**15-18let – zákoník práce upravuje určitá omezení&lt;br /&gt;
***Nesmí pracovat přesčas, v noci, rizikové prostředí, nesmí být dohoda o hmotné odpovědnosti (kasy)&lt;br /&gt;
**Změny pracovního poměru&lt;br /&gt;
***Po dohodě obou stran mohou být jakékoli změny &lt;br /&gt;
***Ze zdravotních důvodů může být zaměstnanec převeden na jinou práci&lt;br /&gt;
***Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci i v případě mimořádných událostí na omezenou dobu (max. 3 týdny)&lt;br /&gt;
*'''Vznik pracovního poměru'''&lt;br /&gt;
**Pracovní poměr může vzniknout třemi způsoby:&lt;br /&gt;
***Uzavřením pracovní smlouvy&lt;br /&gt;
***Zvolením&lt;br /&gt;
***Jmenováním&lt;br /&gt;
**Pracovní smlouva:&lt;br /&gt;
***Pouze písemně&lt;br /&gt;
***Musí povinně obsahovat:&lt;br /&gt;
****Druh práce &lt;br /&gt;
****Místo výkonu práce&lt;br /&gt;
****Den nástupu&lt;br /&gt;
***Na jakou dobu &lt;br /&gt;
****Určitou (max. 3 roky)&lt;br /&gt;
****neurčitou&lt;br /&gt;
**Dohoda o provedení práce&lt;br /&gt;
***Vhodná pro krátkodobé brigády, uzavírá se maximálně na 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele&lt;br /&gt;
***Uzavírá se písemně&lt;br /&gt;
***Neodvádí se ze mzdy sociální a zdravotní pojištění, pokud mzda nepřekročila 10000Kč&lt;br /&gt;
***Odvádí se daň z příjmu&lt;br /&gt;
**Dohoda o pracovní činnosti&lt;br /&gt;
***Musí být uzavřena pouze písemně&lt;br /&gt;
***Sjednává se na polovinu stanovené pracovní doby (max. 20 hodin)&lt;br /&gt;
***Odvádí se sociální a zdravotní pojištění i daň z příjmu&lt;br /&gt;
*'''Ukončení pracovního poměru'''&lt;br /&gt;
**Dohodou (písemně)&lt;br /&gt;
**Uplynutím doby určité&lt;br /&gt;
**Ve zkušební době&lt;br /&gt;
**Výpovědí (pouze písemně)&lt;br /&gt;
***Ze strany zaměstnance – nemusí uvádět důvod výpovědi a běží 2 měsíční výpovědní lhůta (začíná vždy 1. den následujícího měsíce)&lt;br /&gt;
***Ze strany zaměstnavatele – musí uvést důvod výpovědi, který je uveden v zákoníku práce&lt;br /&gt;
****Důvody:&lt;br /&gt;
*****Opakované drobné porušování pracovní kázně; běží dvouměsíční výpovědní lhůta&lt;br /&gt;
*****Organizační; běží dvouměsíční výpovědní lhůta a zaměstnanec musí dostat odstupné za odpracované roky (1rok=1plat, 2roky=2platy,3 a více=3platy)&lt;br /&gt;
**Okamžité zrušení pracovního poměru&lt;br /&gt;
***Zaměstnancem (musí mít důvod) – zdravotní důvody (má nárok na odstupné), pokud není do 14-ti dnů od výplatního termínu vyplacena výplata (má také nárok na odstupné)&lt;br /&gt;
***Zaměstnavatelem – obzvláště hrubé porušení pracovní kázně (alkohol, krádež)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:8._Ukazatele_v%C3%BDvoje_n%C3%A1rodn%C3%ADho_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD</id>
		<title>Eko:8. Ukazatele vývoje národního hospodářství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:8._Ukazatele_v%C3%BDvoje_n%C3%A1rodn%C3%ADho_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD"/>
				<updated>2012-05-09T17:47:50Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Sektory NH, HDP, nezaměstnanost, inflace, platební a obchodní bilance, hospodářský cyklus, šedá a černá ekonomika.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukazatele vývoje národního hospodářství ==&lt;br /&gt;
*Sektory NH&lt;br /&gt;
*'''Hrubý národní produkt (HNP)'''&lt;br /&gt;
**Souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích, výrobními faktory občané příslušné země bez ohledu na to, zda výroba probíhala  na území státu&lt;br /&gt;
*'''Hrubý domácí produkt (HDP)'''&lt;br /&gt;
**Souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích, vytvořený za určité období výrobními faktory na území státu&lt;br /&gt;
**Metody výpočtu HDP:&lt;br /&gt;
***Zbožová (produktová): spotřeba domácností + investice domácích soukromých firem + vládní nákupy + čistý vývoz&lt;br /&gt;
***Důchodová: mzdy + renty + zisky + úroky + nepřímé daně + odpisy&lt;br /&gt;
****Důchodová metoda spočívá z fáze rozdělování, kdy každý z účastníků výroby získává svůj podíl na vyrobených statcích a službách&lt;br /&gt;
**Nominální HDP = vyjádřené v běžných cenách&lt;br /&gt;
**Reálné HDP = vyjádřené ve stálých cenách s vyloučením inflace&lt;br /&gt;
**Stínová ekonomika:&lt;br /&gt;
***Šedá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné etické a morální normy společnosti, ale jsou těžko právně postižitelné&lt;br /&gt;
***Černá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země a zahrnuje se sem hospodářská kriminalita jednotlivců, ale i hospodářská trestná činnost organizovaná mafií&lt;br /&gt;
*'''Nezaměstnanost'''&lt;br /&gt;
**Na trhu práce nabídka převyšuje poptávku&lt;br /&gt;
***Dobrovolná – lidé mají schopnost pracovat, ale nechtějí&lt;br /&gt;
***Nedobrovolná – chtějí pracovat, ale nemůžou, jsou evidováni na Úřadu práce a dostávají podporu od státu&lt;br /&gt;
**Příčiny nezaměstnanosti:&lt;br /&gt;
***Frikční – není brána jako ekonomický problém, jedná se o krátkodobý přirozený jev, vzniká v souvislosti s běžnou mobilitou obyvatelstva&lt;br /&gt;
***Cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu v období expanze klesá, v období recese stoupá (recese = firmy jsou v krizi)&lt;br /&gt;
***Strukturální – souvisí s restrukturalizací národního hospodářství, některá odvětví jsou rušena nebo se dostávají do útlumu v souvislosti se změnami v národním hospodářství a tudíž v určitých oblastech vzniká vysoká nezaměstnanost¨&lt;br /&gt;
**Míra nezaměstnanosti&lt;br /&gt;
*** (Nedobrovolně nezaměstnaní / ekonomicky aktivní obyvatelstvo) * 100  = x %&lt;br /&gt;
*'''Inflace'''&lt;br /&gt;
**Cenová hladina roste →hodnota peněz klesá&lt;br /&gt;
**Opakem inflace je deflace&lt;br /&gt;
**Faktory, které spouštějí inflaci:&lt;br /&gt;
***Inflace tažená poptávkou&lt;br /&gt;
***Inflace tlačená nabídkou (v důsledku růstu nabídkou)&lt;br /&gt;
***Inflační očekávání&lt;br /&gt;
**Typy inflace:&lt;br /&gt;
***Inflace mírná – do 10%, neroste rychle, ale postupně&lt;br /&gt;
***Inflace pádivá – do 99%, roste velice rychle&lt;br /&gt;
***Hyper inflace – tří až čtyř ciferná&lt;br /&gt;
**Míra inflace  &lt;br /&gt;
*'''Platební bilance'''&lt;br /&gt;
**Rozdíl mezi hodnotou dovezeného zboží a hodnotou vyvezeného zboží&lt;br /&gt;
**Sleduje ČNB	&lt;br /&gt;
**Může být:&lt;br /&gt;
***Aktivní, pasivní, vyrovnaná&lt;br /&gt;
*'''Obchodní bilance'''&lt;br /&gt;
**Rozdíl mezi importem a exportem&lt;br /&gt;
**Sleduje celní úřad&lt;br /&gt;
*'''Hospodářský cyklus'''&lt;br /&gt;
**Hospodářství se nevyvíjí rovnoměrně v důsledku působení zákona nabídky a poptávky&lt;br /&gt;
***Expanze – domácnostem, firmám i státu se daří, rostou mzdy, zisky, poptávky firmy produkují další služby a statky, nezaměstnanost je nízká&lt;br /&gt;
***Vrchol – dochází k převisu nabídky nad poptávkou, firmy produkují poměrně vysokým tempem další statky a služby, ale poptávka zaostává&lt;br /&gt;
***Recese – firmy mají problémy s prodejem, začnou snižovat náklady, roste nezaměstnanost, klesá poptávka, některé firmy krachují&lt;br /&gt;
***Dno – poptávka s nabídkou se vyrovnávají, ale na velmi nízké úrovni, firmy minimalizují ceny a hledají nové impulzy pro obnovení poptávky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:1._Z%C3%A1kladn%C3%AD_ekonomick%C3%A9_pojmy</id>
		<title>Eko:1. Základní ekonomické pojmy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Eko:1._Z%C3%A1kladn%C3%AD_ekonomick%C3%A9_pojmy"/>
				<updated>2012-05-08T15:02:26Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Definice ekonomiky, potřeby, statky, služby, základní ekonomické otázky, typy ekonomik.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Řešení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Ekonomika''' - konkrétní hospodářství určitého ''ekonomického subjektu (stát, firmy, domácnosti)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Ekonomie''' - nauka o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Makroekonomie''' - zabývá se ekonomikou (hospodařením) státu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Mikroekonomie''' - zabývá se ekonomikou (hospodařením) domácností a firem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Předmět ekonomie''' - řeší, jak '''rozdělit''' co nejefektivněji '''omezené zdroje''' tak, aby došlo k co nejlepšímu '''uspokojení neomezených potřeb''' společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Omezené zdroje''' - 3 základní - kapitál, půda (přírodní zdroje), pracovní síla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Potřeba''' - pociťovaný nedostatek něčeho&lt;br /&gt;
:* zbytná&lt;br /&gt;
:* nezbytná&lt;br /&gt;
:* hmotná (''potřeba jídla'')&lt;br /&gt;
:* nehmotná (''potřeba vzdělání'')&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Statky x služby''' - &amp;lt;small&amp;gt;dělení hmotné x nehmotném | členění služeb&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
:* '''statky''' - ''výrobek, produkt''&lt;br /&gt;
::* hmotné (''lavice, okno, židle,...'')&lt;br /&gt;
::* nehmotné - ''výsledek dušení činnosti lidí'' (''patenty, licence, vynálezy, technické postupy, software, obsah knihy,...'')&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:* '''služby''' - ''činnost''&lt;br /&gt;
::* věcné (''např. nechám si v čistírně vyčistit kabát'')&lt;br /&gt;
::* osobní - ''dotýká se naší osoby'' (''kadeřník, zubař, ...'')&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Základní ekonomické otázky'''&lt;br /&gt;
:# Co vyrábět (a v jakém množství)&lt;br /&gt;
:# Jak vyrábět (''s jakými výrobními faktory'')&lt;br /&gt;
:# Jak rozdělit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''3 typy ekonomik'''&lt;br /&gt;
:# '''Zvyková''' - historicky nejstarší&lt;br /&gt;
::* kmenové uspořádání společnosti&lt;br /&gt;
::* odpovědi na otázky podle zvyku, tradice dané společnosti (''náčelník rozhodne co se bude dělat a co se s tím bude dělat'')&lt;br /&gt;
::* ''dnes např. ještě v afrických kmenech''&lt;br /&gt;
:# '''Plánovaná (příkazová)''' - hl. nástrojem 5-leté plány&lt;br /&gt;
::* totalitní uspořádání společnosti&lt;br /&gt;
::* velká byrokracie, nepružné na požadavky trhu&lt;br /&gt;
::* výhodou velice rychlá mobilizace v nouzových situacích (povodně, války,...)&lt;br /&gt;
:# '''Tržní''' - 3 otázky řeší tržní zákony&lt;br /&gt;
:# ''demokratické země mají '''smíšenou ekonomiku''' - stojí na základech tržní ekonomiky + státní zásahy''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zákon nabídky x zákon poptávky''' - &lt;br /&gt;
:* zákon nabídky - s rostoucí cenou roste nabízené množství a naopak&lt;br /&gt;
:* zákon poptávky - s rostoucí cenou klesá poptávané množství a naopak&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Moli%C3%A8re:_Lakomec</id>
		<title>Molière: Lakomec</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Moli%C3%A8re:_Lakomec"/>
				<updated>2012-04-22T15:42:29Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Obecná charakteristika díla ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Literární druh:''' &lt;br /&gt;
** drama&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Literární žánr:''' &lt;br /&gt;
** satyra&lt;br /&gt;
** komedie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Organizace jazykových prostředků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Forma:'''&lt;br /&gt;
** hra byla psána formou prózy, což byl i jeden z důvodů, proč se ve své době neuchytila&lt;br /&gt;
** jde o satirické podobenství plné ironie a nadsázky, objevují se zde metafory i hyperboly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tématická výstavba díla ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kompozice:'''&lt;br /&gt;
** přímá řeč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hlavní postavy:'''&lt;br /&gt;
** '''Harpagon''' – lichvář; tragikomická postava; představuje důkaz o tom, že peníze jsou schopny zničit charakter člověka, je schopen pro své peníze čehokoli, protože pro něj znamenají jediný smysl života&lt;br /&gt;
** '''Čipera''' (Šindel, Štika) – je zcela oddaný svému pánu Kleantovi; s myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi&lt;br /&gt;
** '''Kleantes''' – Harpagonův syn; zamilován do Mariany, i když byla velice chudá; pravý opak Harpagona; příčí se mu otcova přehnaná láska k penězům a nebojí se postavit vlastnímu otci&lt;br /&gt;
** '''Mariana''' – chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku; zamilovala se do Kleanta, ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je; skromná; nebojácná; plachá&lt;br /&gt;
** '''Valér''' – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky; kvůli Elišce přes svůj odpor k Harpagonovy mu oddaně slouží, jen aby se mu zavděčil&lt;br /&gt;
** '''Eliška''' – dcera Harpagona; zamilovaná do Valéra; bojuje za své štěstí; nechce se provdat za muže, kterého nemiluje&lt;br /&gt;
** '''Anselm''' – bohatý šlechtic; má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Místo a doba děje:'''&lt;br /&gt;
** děj hry se odehrává v Paříži - Francie roku 1670&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Obsah:'''&lt;br /&gt;
** Harpagon, hlavní postava hry, je lakomý a nepřejícný člověk zvyklý dostat vždy to, co chce. A tak se taky usmyslel, že si vezme za ženu mladou chudou dívku Marianu. Svým dětem, synu Kleantovi a dceři Elišce, již domluvil staré, avšak bohaté nápadníky. Potomci se ale jeho rozhodnutí brání, neboť každý z nich si již sám vyhlédl svou lásku. Eliška se zamilovala do Valéra, sluhu vlastního otce, a Kleant si dokonce shodou okolností vyvolil otcovu nastávající, Marianu. Ani jednomu z nich se však do přiznávání svých citů otci nechce, mají totiž strach z jeho reakce. Když ale Harpagon pozve Marianu domů a řekne, že se rozhodl si ji vzít, Kleant se ke své lásce k ní konečně přizná. S otcem se pohádají, po Marianě touží oba. Během jejich hádky ukradne Štika, Kleantův osobní sluha, Harpagonovu truhlu s penězi a později ji předá Kleantovi. Když to Harpagon zjistí, začne šílet a podezřívat všechny kolem. Prvním vyslýchaným je jejich správce Valér. Při výslechu však dojde k nedorozumění- Valér si myslí, že ho Harpagon obviňuje ne z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Harpagon se tedy domnívá, že už našel viníka, a ještě ten večer uspořádá večeři, na niž pozve jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil za ženicha své dceři - Anselm byl totiž bohatý a jako jediný ochotný vzít si ji i bez věna. Při rozhovoru se však všechno změní, ukáže se, že Valér je vlastně Mariany ztracený bratr a Anslem jejich otec! Kleant slíbí otci vrátit jeho truhlu pod podmínkou, že schválí sňatky obou svých dětí s oběma dětmi Anslemovými. Zištný Harpagon souhlasí, štědrý Anselm dá věno oběma svým dětem. Hra tedy končí poměrně šťastně i přes to, že se vlastně nic dobrého nestalo a Harpagon zůstal stále takovým lakomcem a hrabivcem, jakým býval.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní myšlenka díla ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* autor v díle zesměšňuje &amp;quot;malomešťáctví&amp;quot;&lt;br /&gt;
* autor postavou Harpagona zosobňuje lakomství a hrabivost a s nadsázkou ukazuje, jak podle něj tyto vlastnosti dokáží člověku ničit charakter i život&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační zasazení díla do literárně - historického kontextu  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Francouzká literatura &lt;br /&gt;
* Klasicismus: 17. - 18. století&lt;br /&gt;
* Další autoří:&lt;br /&gt;
** Jean de La Fontaine - Bajky ''(Francie)''&lt;br /&gt;
** Pierre Corneille - Cid ''(Francie)''&lt;br /&gt;
** Carlo Goldoni - Sluha dvou pánů ''(Itálie)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autor === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Molière''' - vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin&lt;br /&gt;
** francouzský herec, spisovatel a nejslavnější dramatik období  klasicismu&lt;br /&gt;
** proti vůli rodiny se stal komediantem&lt;br /&gt;
** začínal jako herec v kočovné společnosti, později se stal ředitelem vlastního kočovného souboru, se kterým cestoval po třináct let po francouzském venkově&lt;br /&gt;
** poté, co se proslavil, účinkoval také na královském dvoře&lt;br /&gt;
** se věnoval zejména tzv. nízkým literárním žánrům (satira, bajka, komedie, fraška)&lt;br /&gt;
** jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice společenských poměrů své doby&lt;br /&gt;
** zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev&lt;br /&gt;
** problematika jeho díla je velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inspirace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* autor se při psaní hry inspiroval Plautovou Komedií o hrnci&lt;br /&gt;
* filmové zpracování:&lt;br /&gt;
** 1980 Lakomec (L' Avare); francouzská komedie; režie: Jean Girault a Louis de Funès; hrají: Louis de Funès, Claude Gensac, Michel Galabru&lt;br /&gt;
*** http://www.csfd.cz/film/32065-lakomec/&lt;br /&gt;
** 2002 Lakomec; česká televizní inscenace; režie: Zdeněk Zelenka; hrají: Viktor Preiss, Jan Dolanský, Jiřina Bohdalová, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Vladyka&lt;br /&gt;
*** http://www.csfd.cz/film/99717-lakomec/&lt;br /&gt;
* divadlo:&lt;br /&gt;
** 1972 Lakomec; Divadlo na Vinohradech; režie: Jaroslav Dudek; hrají: Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Jaromír Hanzlík, Jaroslav Kepka, Vladimír Krška, Gustav Nezval, Stanislava Bartošová, Daniela Kolářová, Svatopluk Skládal&lt;br /&gt;
*** http://www.csfd.cz/film/128548-lakomec/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* v době vzniku Lakomce byl již Molière pozitivně přijímán u dvora i veřejnosti, nicméně konkrétně toto dílo bylo přijato veskrze negativně - při jeho premiéře 9. 9. 1668 v divadle Palais Royal se mu nikdo nesmál a Molière ho brzy musel stáhnout z repertoáru&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Moli%C3%A8re:_Lakomec</id>
		<title>Molière: Lakomec</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=Moli%C3%A8re:_Lakomec"/>
				<updated>2012-04-22T15:41:49Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Obecná charakteristika díla ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Literární druh:''' &lt;br /&gt;
** drama&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Literární žánr:''' &lt;br /&gt;
** satyra&lt;br /&gt;
** komedie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Organizace jazykových prostředků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Forma:'''&lt;br /&gt;
** hra byla psána formou prózy, což byl i jeden z důvodů, proč se ve své době neuchytila&lt;br /&gt;
** jde o satirické podobenství plné ironie a nadsázky, objevují se zde metafory i hyperboly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tématická výstavba díla ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kompozice:'''&lt;br /&gt;
** přímá řeč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hlavní postavy:'''&lt;br /&gt;
** '''Harpagon''' – lichvář; tragikomická postava; představuje důkaz o tom, že peníze jsou schopny zničit charakter člověka, je schopen pro své peníze čehokoli, protože pro něj znamenají jediný smysl života&lt;br /&gt;
** '''Čipera''' (Šindel, Štika) – je zcela oddaný svému pánu Kleantovi; s myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi&lt;br /&gt;
** '''Kleantes''' – Harpagonův syn; zamilován do Mariany, i když byla velice chudá; pravý opak Harpagona; příčí se mu otcova přehnaná láska k penězům a nebojí se postavit vlastnímu otci&lt;br /&gt;
** '''Mariana''' – chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku; zamilovala se do Kleanta, ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je; skromná; nebojácná; plachá&lt;br /&gt;
** '''Valér''' – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky; kvůli Elišce přes svůj odpor k Harpagonovy mu oddaně slouží, jen aby se mu zavděčil&lt;br /&gt;
** '''Eliška''' – dcera Harpagona; zamilovaná do Valéra; bojuje za své štěstí; nechce se provdat za muže, kterého nemiluje&lt;br /&gt;
** '''Anselm''' – bohatý šlechtic; má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Místo a doba děje:'''&lt;br /&gt;
** děj hry se odehrává v Paříži - Francie roku 1670&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Obsah:'''&lt;br /&gt;
** Harpagon, hlavní postava hry, je lakomý a nepřejícný člověk zvyklý dostat vždy to, co chce. A tak se taky usmyslel, že si vezme za ženu mladou chudou dívku Marianu. Svým dětem, synu Kleantovi a dceři Elišce, již domluvil staré, avšak bohaté nápadníky. Potomci se ale jeho rozhodnutí brání, neboť každý z nich si již sám vyhlédl svou lásku. Eliška se zamilovala do Valéra, sluhu vlastního otce, a Kleant si dokonce shodou okolností vyvolil otcovu nastávající, Marianu. Ani jednomu z nich se však do přiznávání svých citů otci nechce, mají totiž strach z jeho reakce. Když ale Harpagon pozve Marianu domů a řekne, že se rozhodl si ji vzít, Kleant se ke své lásce k ní konečně přizná. S otcem se pohádají, po Marianě touží oba. Během jejich hádky ukradne Štika, Kleantův osobní sluha, Harpagonovu truhlu s penězi a později ji předá Kleantovi. Když to Harpagon zjistí, začne šílet a podezřívat všechny kolem. Prvním vyslýchaným je jejich správce Valér. Při výslechu však dojde k nedorozumění- Valér si myslí, že ho Harpagon obviňuje ne z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Harpagon se tedy domnívá, že už našel viníka, a ještě ten večer uspořádá večeři, na niž pozve jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil za ženicha své dceři - Anselm byl totiž bohatý a jako jediný ochotný vzít si ji i bez věna. Při rozhovoru se však všechno změní, ukáže se, že Valér je vlastně Mariany ztracený bratr a Anslem jejich otec! Kleant slíbí otci vrátit jeho truhlu pod podmínkou, že schválí sňatky obou svých dětí s oběma dětmi Anslemovými. Zištný Harpagon souhlasí, štědrý Anselm dá věno oběma svým dětem. Hra tedy končí poměrně šťastně i přes to, že se vlastně nic dobrého nestalo a Harpagon zůstal stále takovým lakomcem a hrabivcem, jakým býval.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní myšlenka díla ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* autor v díle zesměšňuje &amp;quot;malomešťáctví&amp;quot;&lt;br /&gt;
* autor postavou Harpagona zosobňuje lakomství a hrabivost a s nadsázkou ukazuje, jak podle něj tyto vlastnosti dokáží člověku ničit charakter i život&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orientační zasazení díla do literárně - historického kontextu  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Francouzká literatura &lt;br /&gt;
* Klasicismus: 17. - 18. století&lt;br /&gt;
* Další autoří:&lt;br /&gt;
** Jean de La Fontaine - Bajky ''(Francie)''&lt;br /&gt;
** Pierre Corneille - Cid ''(Francie)''&lt;br /&gt;
** Carlo Goldoni - Sluha dvou pánů ''(Itálie)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autor === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Molière''' - vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin&lt;br /&gt;
** francouzský herec, spisovatel a nejslavnější dramatik období  klasicismu&lt;br /&gt;
** proti vůli rodiny se stal komediantem&lt;br /&gt;
** začínal jako herec v kočovné společnosti, později se stal ředitelem vlastního kočovného souboru, se kterým cestoval po třináct let po francouzském venkově&lt;br /&gt;
** poté, co se proslavil, účinkoval také na královském dvoře&lt;br /&gt;
** se věnoval zejména tzv. nízkým literárním žánrům (satira, bajka, komedie, fraška)&lt;br /&gt;
** jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice společenských poměrů své doby&lt;br /&gt;
** zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev&lt;br /&gt;
** problematika jeho díla je velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Inspirace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* autor se při psaní hry inspiroval Plautovou Komedií o hrnci&lt;br /&gt;
* filmové zpracování:&lt;br /&gt;
** 1980 Lakomec (L' Avare); francouzská komedie; režie: Jean Girault a Louis de Funès; hrají: Louis de Funès, Claude Gensac, Michel Galabru&lt;br /&gt;
*** http://www.csfd.cz/film/32065-lakomec/&lt;br /&gt;
** 2002 Lakomec; česká televizní inscenace; režie: Zdeněk Zelenka; hrají: Viktor Preiss, Jan Dolanský, Jiřina Bohdalová, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Vladyka&lt;br /&gt;
*** http://www.csfd.cz/film/99717-lakomec/&lt;br /&gt;
* divadlo:&lt;br /&gt;
** 1972 Lakomec; Divadlo na Vinohradech; režie: Jaroslav Dudek; hrají: Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Jaromír Hanzlík, Jaroslav Kepka, Vladimír Krška, Gustav Nezval, Stanislava Bartošová, Daniela Kolářová, Svatopluk Skládal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* v době vzniku Lakomce byl již Molière pozitivně přijímán u dvora i veřejnosti, nicméně konkrétně toto dílo bylo přijato veskrze negativně - při jeho premiéře 9. 9. 1668 v divadle Palais Royal se mu nikdo nesmál a Molière ho brzy musel stáhnout z repertoáru&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=%C4%8C%C3%ADseln%C3%A9_soustavy_-_edituje_davidek</id>
		<title>Číselné soustavy - edituje davidek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=%C4%8C%C3%ADseln%C3%A9_soustavy_-_edituje_davidek"/>
				<updated>2012-04-17T17:55:13Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: Založena nová stránka: * co to jsou číselné soustavy  * rozdělení číselných soustav (poziční, nepoziční)  * obecný zápis čísla v poziční číselné soustavě  * binární a h...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* co to jsou číselné soustavy &lt;br /&gt;
* rozdělení číselných soustav (poziční, nepoziční) &lt;br /&gt;
* obecný zápis čísla v poziční číselné soustavě &lt;br /&gt;
* binární a hexadecimální soustava &lt;br /&gt;
* nibl &lt;br /&gt;
* převody z desítkové do libovolné číselné soustavy, princip, příklad &lt;br /&gt;
* převod z libovolné číselné soustavy do desítkové, princip, příklad&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=PVY</id>
		<title>PVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=PVY"/>
				<updated>2012-04-17T17:55:00Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dokument na FTP: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; border=&amp;quot;1&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1&lt;br /&gt;
| [[Šifrování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2&lt;br /&gt;
| [[Kódování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3&lt;br /&gt;
| [[Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4&lt;br /&gt;
| [[Elektronická pošta]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5&lt;br /&gt;
| [[DNS a doménová jména]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6&lt;br /&gt;
| [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7&lt;br /&gt;
| [[Programovací jazyky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8&lt;br /&gt;
| [[Programové struktury]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9&lt;br /&gt;
| [[Proměnné a datové typy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10&lt;br /&gt;
| [[Číselné soustavy - edituje davidek]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11&lt;br /&gt;
| [[Operační systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12&lt;br /&gt;
| [[Databáze]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13&lt;br /&gt;
| [[Tvorba webových stránek]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14&lt;br /&gt;
| [[Webová aplikace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15&lt;br /&gt;
| [[Počítačová grafika]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16&lt;br /&gt;
| [[Multimédia]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17&lt;br /&gt;
| [[Aplikační software]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18&lt;br /&gt;
| [[XML]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19&lt;br /&gt;
| &amp;lt;del&amp;gt;[[Počítačová typografie]]&amp;lt;/del&amp;gt; ''nebude u maturity''&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20&lt;br /&gt;
| [[Počítačové periferie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21&lt;br /&gt;
| [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22&lt;br /&gt;
| [[Adresace IPV4 edituje skalicky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23&lt;br /&gt;
| [[Komunikační model]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24&lt;br /&gt;
| [[Metalické technologie počítačových sítí]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25&lt;br /&gt;
| [[Bezdrátové a optické technologie počítačových sítí]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26&lt;br /&gt;
| [[Principy datových komunikací]] - ''nové''&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=PVY</id>
		<title>PVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=PVY"/>
				<updated>2012-04-17T17:54:22Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: Zrušena verze 347 od uživatele Martin (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dokument na FTP: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; border=&amp;quot;1&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1&lt;br /&gt;
| [[Šifrování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2&lt;br /&gt;
| [[Kódování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3&lt;br /&gt;
| [[Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4&lt;br /&gt;
| [[Elektronická pošta]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5&lt;br /&gt;
| [[DNS a doménová jména]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6&lt;br /&gt;
| [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7&lt;br /&gt;
| [[Programovací jazyky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8&lt;br /&gt;
| [[Programové struktury]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9&lt;br /&gt;
| [[Proměnné a datové typy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10&lt;br /&gt;
| [[Číselné soustavy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11&lt;br /&gt;
| [[Operační systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12&lt;br /&gt;
| [[Databáze]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13&lt;br /&gt;
| [[Tvorba webových stránek]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14&lt;br /&gt;
| [[Webová aplikace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15&lt;br /&gt;
| [[Počítačová grafika]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16&lt;br /&gt;
| [[Multimédia]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17&lt;br /&gt;
| [[Aplikační software]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18&lt;br /&gt;
| [[XML]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19&lt;br /&gt;
| &amp;lt;del&amp;gt;[[Počítačová typografie]]&amp;lt;/del&amp;gt; ''nebude u maturity''&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20&lt;br /&gt;
| [[Počítačové periferie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21&lt;br /&gt;
| [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22&lt;br /&gt;
| [[Adresace IPV4 edituje skalicky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23&lt;br /&gt;
| [[Komunikační model]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24&lt;br /&gt;
| [[Metalické technologie počítačových sítí]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25&lt;br /&gt;
| [[Bezdrátové a optické technologie počítačových sítí]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26&lt;br /&gt;
| [[Principy datových komunikací]] - ''nové''&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=PVY</id>
		<title>PVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://maturitait4.iunas.cz/index.php?title=PVY"/>
				<updated>2012-04-17T17:53:09Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dokument na FTP: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; border=&amp;quot;1&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1&lt;br /&gt;
| [[Šifrování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2&lt;br /&gt;
| [[Kódování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3&lt;br /&gt;
| [[Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4&lt;br /&gt;
| [[Elektronická pošta]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5&lt;br /&gt;
| [[DNS a doménová jména]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6&lt;br /&gt;
| [[Informační systém]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7&lt;br /&gt;
| [[Programovací jazyky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8&lt;br /&gt;
| [[Programové struktury]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9&lt;br /&gt;
| [[Proměnné a datové typy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10&lt;br /&gt;
| [[Číselné soustavy - edituje Davídek]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11&lt;br /&gt;
| [[Operační systémy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12&lt;br /&gt;
| [[Databáze]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13&lt;br /&gt;
| [[Tvorba webových stránek]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14&lt;br /&gt;
| [[Webová aplikace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15&lt;br /&gt;
| [[Počítačová grafika]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16&lt;br /&gt;
| [[Multimédia]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17&lt;br /&gt;
| [[Aplikační software]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18&lt;br /&gt;
| [[XML]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19&lt;br /&gt;
| &amp;lt;del&amp;gt;[[Počítačová typografie]]&amp;lt;/del&amp;gt; ''nebude u maturity''&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20&lt;br /&gt;
| [[Počítačové periferie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21&lt;br /&gt;
| [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22&lt;br /&gt;
| [[Adresace IPV4 edituje skalicky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23&lt;br /&gt;
| [[Komunikační model]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24&lt;br /&gt;
| [[Metalické technologie počítačových sítí]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25&lt;br /&gt;
| [[Bezdrátové a optické technologie počítačových sítí]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26&lt;br /&gt;
| [[Principy datových komunikací]] - ''nové''&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin</name></author>	</entry>

	</feed>