Zobrazit zdroj

* základní datové typy v jazyce C# 
* explicitní a implicitní deklarace proměnných 
* konstanta 
* pole (velikost pole, rozměr pole, index, asociativní pole) 
* datové typy u databází 
* označování proměnných 
* operace s proměnnými a sestavování výrazů 
* priorita operátorů


== Základní datové typy ==

'''Konkrétní hodnoty rozsahu čísel si pamatovat nemusíte, je to tu, aby jste měli představu o&nbsp;tom, o&nbsp;jakých číslech mluvíte.'''

<table style="width:100%" class="wikitable">
<tr>
<th style="width:50%" colspan="2">VB</th>

<th style="width:50%" colspan="2">C#</th>
</tr>

<tr>
<th colspan="4">Celočíselné</th>
</tr>
<tr>
<td><code>Byte</code></td>

<td>zabírá 1&nbsp;byte (0&ndash;255)</td>

<td>&nbsp;</td>

<td>&nbsp;</td>
</tr>

<tr>
<td><code>Integer</code></td>

<td>zabírá 2&nbsp;byty, číslo se znaménkem (-32768&nbsp;až 32767)</td>

<td><code>int</code></td>

<td>zabírá 4&nbsp;byty</td>
</tr>

<tr>
<td><code>Long</code></td>

<td>zabírá 4&nbsp;byty, celočíselná hodnota (-2147483648&nbsp;až 2147483647)</td>

<td><code>long</code></td>

<td>zabírá 8&nbsp;bytů</td>
</tr>

<tr>
<th colspan="4">Reálné</th>
</tr>

<tr>
<td><code>Decimal</code></td>

<td>zabírá 14&nbsp;bytů, číslo se znaménkem, lze ho použít jen pomocí
Variant, jehož je podtypem</td>

<td>&nbsp;</td>

<td>&nbsp;</td>
</tr>

<tr>
<td><code>Single</code></td>

<td>zabírá 4&nbsp;byty, číselná hodnota (-3.402823E38 až&nbsp;&ndash;1.401298E-45&nbsp;pro
záporné hodnoty, 1,401298E-45&nbsp;až 3,402823E38 pro kladné hodnoty)</td>

<td><code>float</code></td>

<td>zabírá 4&nbsp;byty</td>
</tr>

<tr>
<td><code>Double</code></td>

<td>zabírá 8&nbsp;bytů, obdoba <code>Single</code> s&nbsp;dvoujnásobnou
přesností</td>

<td><code>double</code></td>

<td>zabírá 8&nbsp;bytů</td>
</tr>

<tr>
<th colspan="4">Logické</th>
</tr>

<tr>
<td><code>Boolean</code></td>

<td>zabírá 2&nbsp;byty, uchovává hodnotu <code>True</code> (pravda), nebo
<code>False</code>&nbsp;(lež)</td>

<td><code>bool</code></td>

<td>zabírá 1&nbsp;byte, logická hodnota&nbsp;&ndash; nabývá hodnot <code>true</code>,
nebo&nbsp;<code>false</code></td>
</tr>

<tr>
<th colspan="4">Řetězcové</th>
</tr>

<tr>
<td><code>String</code></td>

<td>řetězec libovolných znaků kódovaných pomocí ASCII, délka prakticky
neomezena (asi 2&nbsp;miliardy znaků); dělí se na řetězec pevné a
dynamické&nbsp;délky</td>

<td><code>string</code></td>

<td>posloupnost znaků (řetězec), 2&nbsp;byty na jeden znak</td>
</tr>

<tr>
<th colspan="4">Nestandardní</th>
</tr>

<tr>
<td><code>Object</code></td>

<td>zabírá 4&nbsp;byty, obsahuje odkaz na objekt (adresu objektu v&nbsp;paměti)</td>

<td><code>object</code></td>

<td>podle přiřazené hodnoty přiřazuje i&nbsp;datový typ
<pre>object a;
a = 1;</pre>
 proměnná <code>a</code> je typu <code>Int32</code></td>
</tr>

<tr>
<td><code>Variant</code></td>

<td>zabírá 16&nbsp;bytů, obecný datový typ, který může obsahovat jeden
z&nbsp;výše uvedených datových typů, proměnná tohoto typu může dynamicky
měnit svůj datový&nbsp;typ</td>

<td>&nbsp;</td>

<td>&nbsp;</td>
</tr>

<tr>
<td><code>Date</code></td>

<td>zabírá 8&nbsp;bytů, obsahuje hodnotu odpovídající datumu a času (1.leden
100&nbsp;až 31.prosinec 9999,00:00:00 až 23:59:59</td>

<td><code>DateTime</code></td>

<td>uchovává datum a čas</td>
</tr>
</table>




== Explicitní a implicitní deklarace proměnných ==

=== Explicitní ===
* Pro proměnnou rezervujeme za běhu programu prostor v paměti pro uložení proměnné. Explicitní deklarace proměnné se zapisuje před jejím vlastním použitím, zpravidla na začátku procedury události. Deklarace začíná příkazem Dim (v podstatě znamená dimenze nebo dimenzovat). V deklaraci můžeme sdělit VBA jaký typ dat budeme používat (není povinné). Neuvedeme-li v deklaraci typ proměnné je automaticky použit implicitní typ dat Variant - může obsahovat data libovolného typu a velikosti.

*Příklad přiřazení explicitní deklarace proměnné ve Visual Basicu Prijmeni datového typu String
 Dim Prijmeni As String

*Příklad přiřazení explicitní deklarace proměnné ve CSharpu Prijmeni datového typu String i s přiřazením hodnoty
 string Prijmeni = "Karel IV";

*Příklad přiřazení hodnoty do proměnné Prijmeni
 Prijmeni = "Karel IV"


=== Implicitní ===

*Jedná se o deklaraci proměnné bez příkazu Dim. Implicitní deklarace znamená, že proměnnou přímo použijeme v programu (viz příklad). Implicitní deklarace má výhodu rychlejšího zápisu programového kódu, ale nese s sebou určitá rizika. Hlavním rizikem je to, že VBA při použití implicitních deklarací nepovažuje za chybu případný překlep ve jménu proměnné a považuje překlep za deklaraci nové proměnné.
*<b>CSharp tuto deklaraci proměnné nepodporuje. V CSharpu lze provést deklaraci proměnné pouze explicitně.</b>
*Příklad implicitní deklarace proměnné Jmeno
 Jmeno = "Pepa"


== Konstanta ==

* Konstanty jsou symboly reprezentující v programu neměnnou hodnotu. Konstantě může být přiřazen řetězec, nebo číslo.
* Příklad konstant v jazyce C#:
 const int months = 12, weeks = 52, days = 365;
* Uživatel si může nadefinovat svou konstantu příkazem <code>const</code>. Definice vlastních konstant má tuto syntaxi (ve VisualBasicu):
 [Public|Private] Const název konstanty [As typ] = výraz
 
 ' např.:
 Const Months As Integer = 12
 Const Weeks As Integer = 52
 Public Const Days As Integer = 365
 
 Private Const MyTitle As String = "HELP"


== Pole ==

* kolekce hodnot (čísel, textových řetězců, ...) daného datového typu
* '''Velikost pole''' - odpovídá počtu jeho prvků. U jednorozměrného pole je tedy dána maximální hodnotou indexu. U pole dvourozměrného odpovídá součinu maximálních hodnot obou indexů.
 ' Jednorozměrné pole - 3 indexy (0-2) => velikost pole = 3; jedna se v podstate o 'seznam hodnot'
 pole1(0) = 18
 pole1(1) = 45
 pole1(2) = 10
 
 ' Dvourozměrné pole - indexy 2x3 (0-1, 0-2) => velikost pole = 2*3 = 6; jedna se v podstate o 'tabulku hodnot' s dvema radky a tremi sloupci
 pole2(0,0) = 18
 pole2(0,1) = 45
 pole2(0,2) = 12

 pole2(1,0) = 16
 pole2(1,1) = 8
 pole2(1,2) = 60

* '''Index''' - při deklaraci proměnných může být identifikátor proměnné opatřen indexovým rozsahem, to je, že řada po sobě jdoucích prvků (paměťových míst) je nazvána stejným jménem, rozlišena číslem a vložena do pole, indexový rozsah udává jeden rozměr pole, teoreticky může být pole velké o <code>n*n</code> prvcích
** příklad deklarace pole v CSharpu:
***<code>int[] poleJedenIndex = new int[10];</code>
**** deklaruje pole s názvem poleJedenIndex o velikosti 10 prvků, indexem budou čísla od 0 do 9, každý jeden prvek bude datového typu Int32
** příklad deklarace pole ve Visual Basicu:
***<code>Dim MePole(10) As Integer</code>
**** deklaruje pole s názvem MePole o velikosti 10 prvků, každý jeden prvek pole bude datového typu Integer
**** Pole může být indexováno od 0 nebo od 1. Způsob indexování závisí na nastavení příkazu Option Base. Není-li specifikován příkaz Option Base =  1, začínají se všechna pole indexovat od nuly.

*'''Asociativní pole'''
** je pole jehož prvky nejsou indexovány pomocí posloupnosti celých čísel, ale pomocí ''klíčů''. Klíčem může být číslo (v nesekvenční posloupnosti), textový řetězec a jiné.
Příklad asociativního pole v jazyce PHP:

 $foo = array(
     "a" => "1",
     "b" => "10",
     "c" => "100",
     1254 => "apple item",
     "name" => "John Doe"
 );
 echo $foo["c"] . $foo["b"] . $foo["a"] . $foo[1254] . $foo["name"]; // vypise text 100101apple itemJohn Doe


== Datové typy u databází ==
*'''MySQL datové typy'''
<table style="width:100%" class="wikitable">
<tr>
<th colspan="2">Číselné typy</th>
</tr>

<tr>
<th>Název</th>

<th>Rozsah čísel</th>
</tr>
<tr>
<td><code>TINYINT</code></td>

<td>−128 až 127&nbsp;nebo 0&nbsp;až 255</td>
</tr>

<tr>
<td><code>SMALLINT</code></td>

<td>−32768 až 32767&nbsp;nebo 0&nbsp;až 65535</td>
</tr>

<tr>
<td><code>MEDIUMINT</code></td>

<td>−8388608 až 8388607&nbsp;nebo 0&nbsp;až 16777215</td>
</tr>

<tr>
<td><code>INT</code></td>

<td>−2147483648 až 2147483647&nbsp;nebo 0&nbsp;až 4294967295</td>
</tr>

<tr>
<td><code>DOUBLE</code></td>

<td>nejmenší nenulové hodnoty jsou ±2,2250738585&shy;072014E-308; největší nenulové hodnoty jsou −±1,179769313&shy;48623157E+308&shy;.&nbsp;Je-li sloupec <code>UNSIGNED</code>, jsou záporné hodnoty zakázané.<br>
</td>
</tr>

<tr>
<th colspan="2">Řetězcové typy</th>
</tr>

<tr>
<th>Název</th>

<th>Velikost</th>
</tr>

<tr>
<td><code>VARCHAR</code></td>

<td>řetězec s&nbsp;pevně danou délkou&nbsp;&ndash; od 0&nbsp;do 255&nbsp;znaků</td>
</tr>

<tr>
<td><code>TEXT</code></td>

<td>řetězec o&nbsp;velké velikosti</td>
</tr>

<tr>
<td colspan="2"><em>a spousta dalších řetězcových typů...</em></td>
</tr>

<tr>
<th colspan="2">Typy pro datum a čas</th>
</tr>

<tr>
<td><code>DATE</code>, <code>TIME</code>, <code>DATETIME</code>,
<code>TIMESTAMP</code>,&nbsp;<code>YEAR</code></td>

<td>typy pro reprezentaci datumu a času</td>
</tr>
</table>


== Označování proměnných ==
* To jak proměnnou označíme (pojmenujeme) závisí na použitém programovacím jazyce. Obecně lze pojmenovat proměnnou podle následujících pravidel (tato pravidla většinou platí i pro pojmenování funkcí a procedur):
** název proměnné ('''identifikátor''') může být sestaven z libovolné kombinace písmen a číslic a případně dalších znaků (většinou se používá ještě podtržítko <code>_</code>)
** název nesmí začínat číslicí
** rozlišují se malá a velká písmena
** jako identifikátor nesmí být použito klíčové (vyhrazené) slovo daného programovacího jazyka (<code>if</code>, <code>then</code>, <code>for</code>, <code>else</code>, ...)
** název by neměl obsahovat háčky a čárky (může způsobovat problémy)


== Operace s proměnnými a sestavování výrazů ==

<table class="wikitable">
<tr>
<th style="width:25%">VisualBasic</th>
<th style="width:25%">C#</th>
<th>Popis</th>
<th>Příklad</th>
</tr>
<tr>
<th style="width:100%" colspan="4">Aritmetické operátory</th>
</tr>
<tr>
<td>
<code>+</code>
</td>
<td>
<code>+</code>
</td>
<td>sčítání</td>
<td>
<code>1 + 2</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>-</code>
</td>
<td>
<code>-</code>
</td>
<td>odčítání</td>
<td>
<code>2 - 1</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>/</code>
</td>
<td>
<code>/</code>
</td>
<td>dělení</td>
<td>
<code>30/10</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>*</code>
</td>
<td>
<code>*</code>
</td>
<td>násobení</td>
<td>
<code>3 * 3</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>Mod</code>
</td>
<td>
<code>%</code>
</td>
<td>modulo – zbytek po celočíselném dělení</td>
<td>
<code>7 Mod 3</code>
výsledek bude 
<code>1</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>\</code>
</td>
<td> </td>
<td>celočíselné dělení</td>
<td>
<code>7 \ 3</code>
výsledek bude 
<code>2</code>
</td>
</tr>
<tr>
<th style="width:100%" colspan="4">Relační (porovnávací) operátory</th>
</tr>
<tr>
<td colspan="4">
<em>
Relační operátory vrací hodnotu 
<code>TRUE</code>
, pokud vztah platí, jinak vrací 
<code>FALSE</code>
.
</em>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>&lt;</code>
</td>
<td>
<code>&lt;</code>
</td>
<td>menší než</td>
<td>
<code>1 &lt; 2</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>></code>
</td>
<td>
<code>></code>
</td>
<td>větší než</td>
<td>
<code>2 > 1</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>&lt;=</code>
</td>
<td>
<code>&lt;=</code>
</td>
<td>menší nebo rovno</td>
<td>
<code>10 &lt;= 10</code>
, 
<code>20 &lt;= 30</code>
,…
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>>=</code>
</td>
<td>
<code>>=</code>
</td>
<td>větší nebo rovno</td>
<td>
<code>3 >= 3</code>
, 
<code>10 >= 5</code>
, …
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>&lt;></code>
</td>
<td>
<code>!=</code>
</td>
<td>není rovno</td>
<td>
<code>7 &lt;> 3</code>
→ výsledek bude 
<code>TRUE</code>
, 
<code>5 &lt;> 5</code>
→ výsledek bude 
<code>FALSE</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>=</code>
</td>
<td>
<code>==</code>
</td>
<td>je rovno</td>
<td>
<code>10 = 10</code>
→ výsledek bude 
<code>TRUE</code>
,
<br>
<code>5 = 2</code>
→ výsledek bude 
<code>FALSE</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>Like</code>
</td>
<td> </td>
<td>prověří , zda se v řetězci nachází určitý vzorek</td>
<td> </td>
</tr>
<tr>
<th style="width:100%" colspan="4">Logické operátory</th>
</tr>
<tr>
<td>
<code>AND</code>
</td>
<td>
<code>&amp;&amp;</code>
</td>
<td>logický součin</td>
<td> </td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>OR</code>
</td>
<td>
<code>||</code>
</td>
<td>logický součet</td>
<td> </td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>XOR</code>
</td>
<td><code>^</code></td>
<td>
exkluzivní 
<code>OR</code>
(
<em>buď …, anebo …</em>
)
</td>
<td>
<code>0 XOR 0</code>
→ 
<code>0</code>
<br>
<code>0 XOR 1</code>
→ 
<code>1</code>
<br>
<code>1 XOR 0</code>
→ 
<code>1</code>
<br>
<code>1 XOR 1</code>
→ 
<code>0</code>
</td>
</tr>
<tr>
<td>
<code>NOT</code>
</td>
<td>
<code>!</code>
</td>
<td>negace argumentu</td>
<td>
<code>NOT TRUE</code>
→ 
<code>FALSE</code>
<br>
<code>NOT FALSE</code>
→ 
<code>TRUE</code>
</td>
</tr>
</table>


== Priorita operátorů ==

Určuje pořadí vyhodnocování částí výrazu. Nejvyšší prioritu mají operátory aritmetické, pak následují relační a nejnižší prioritu u kombinovaných výrazů mají logické operátory.
V rámci aritmetických operátorů mají vyšší prioritu <code>*</code> a <code>/</code> před <code>+</code> a <code>-</code>.