Adresace IPV4 - Historie editací

Jan Pecha: /* Routování (neboli směrování) */

2012-05-19T16:03:32Z

Routování (neboli směrování)

178.77.234.251: /* Charakteristika IP (Internet Protokolu) */

2012-05-18T11:12:11Z

Charakteristika IP (Internet Protokolu)

Skalpel v 30. 4. 2012, 14:12

2012-04-30T14:12:03Z

Skalpel v 24. 4. 2012, 21:19

2012-04-24T21:19:53Z

Skalpel v 24. 4. 2012, 21:15

2012-04-24T21:15:45Z

Skalpel v 24. 4. 2012, 21:14

2012-04-24T21:14:48Z

Jan Pecha: text by Skalicky, formátování

2012-04-18T06:45:24Z

text by Skalicky, formátování

195.113.176.229: Založena nová stránka: * IP adresa, konfigurace síťového adapteru, routing

2012-04-10T07:29:14Z

Založena nová stránka: * IP adresa, konfigurace síťového adapteru, routing

Nová stránka

* IP adresa, konfigurace síťového adapteru, routing

@@ Řádka 42: / Řádka 42: @@
 ** Na úrovni IANA byl vyčerpán prostor IPv4 1. 2. 2011
 == Routování (neboli směrování) ==
-* Je to volba směru pro další předání paketu či diagramu
+* Je to volba směru pro další předání paketu či datagramu
 * Zahrnuje:
 ** Výpočet optimální cesty

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 * Je to univerzální přenosový protokol síťové vrstvy, který se snaží fungovat „nad vším“ – to znamená nad libovolnou přenosovou technologií
 * Je jediným přenosovým protokolem TCP/IP na síťové vrstvě
-* Používá virtuální pakety – nemají ekvivalent v Hardware, musí se zpracovávat v Softwaru, říká se jim IP diagramy
+* Používá virtuální pakety – nemají ekvivalent v Hardware, musí se zpracovávat v Softwaru, říká se jim IP datagramy
-* Zajišťuje přenos diagramů skrz internet a realizuje směrování
+* Zajišťuje přenos datagramů skrz internet a realizuje směrování
 * Je implementován v hostitelských počítačích a ve směrovačích
 * Funguje nespolehlivě a nespojovaně
 * Dnes se používá verze číslo 4 (IPv4) a v jejím rámci se používají 32bitové IP adresy
 == Adresace ==
 * Každý uzel musí mít unikátní IP adresu, aby jej bylo možné rozlišit.

@@ Řádka 34: / Řádka 34: @@
 *** Jednotlivé části jsou spojeny tečkou (193.84.57.34)
 * Způsob přidělování IP adres:
-** Existuje zásada, že žádná IP adresa nesmí být přidělena dvakrát, avšak dnes již existují výjimky
+** Existuje zásada, že žádná IP adresa nesmí být přidělena dvakrát
 ** Existuje centrální autorita, která přiděluje adresy, centrální autoritou je IANA, která přiděluje cele bloky IP adres regionálním přidělovatelům
 ***  RIPE (Evropa)

@@ Řádka 86: / Řádka 86: @@
 **Překlad síťových adres je funkce, která umožňuje překládání adres. Což znamená, že adresy z lokální sítě přeloží na jedinečnou adresu, která slouží pro vstup do jiné sítě (např. Internetu), adresu překládanou si uloží do tabulky pod náhodným portem, při odpovědi si v tabulce vyhledá port a pošle pakety na IP adresu přiřazenou k danému portu. NAT je vlastně jednoduchým proxy serverem. NAT může být softwarového typu (Nat32, Kerio Winroute firewall), nebo hardwarového typu (router s implementací nat).
-*<i>Příklad:</i>
+*'''Příklad:'''
 *Zapojení 3 routrů, aby každý routoval a na každý routr bude připojený jedno PC.
 *Nejprve zapojíme do každého routru na LAN port PC, poté z Routru 1(R1) přes WAN do LAN R2 a z WAN R2 do LAN R3.Zmenežujeme zařízení viz. nastavení. Následně nastavíme pro každý routr s počítačem jinou IP síť :

@@ Řádka 89: / Řádka 89: @@
 *Zapojení 3 routrů, aby každý routoval a na každý routr bude připojený jedno PC.
 *Nejprve zapojíme do každého routru na LAN port PC, poté z Routru 1(R1) přes WAN do LAN R2 a z WAN R2 do LAN R3.Zmenežujeme zařízení viz. nastavení. Následně nastavíme pro každý routr s počítačem jinou IP síť :
-) PC1,R1- 192.168.1.0/24 (LAN rozhraní R1)
+**1) PC1,R1- 192.168.1.0/24 (LAN rozhraní R1)
-) PC2,R2- 192.168.2.0/24 (WAN rozhraní R1 a LAN rozhraní R2)
+**2) PC2,R2- 192.168.2.0/24 (WAN rozhraní R1 a LAN rozhraní R2)
-) PC3,R3- 192.168.3.0/24 (WAN rozhraní R2 a WAN rozhraní R3)
+**3) PC3,R3- 192.168.3.0/24 (WAN rozhraní R2 a WAN rozhraní R3)
 * Nastavíme routovací tabulky pro R1 a R3
-)R1- 192.168.3.0/24 Výchozí brána 192.168.2.x(co nastavíme na LAN rozhraní R2)
+**1)R1- 192.168.3.0/24 Výchozí brána 192.168.2.x(co nastavíme na LAN rozhraní R2)
-)R3- 192.168.1.0/24 Výchozí brána 192.168.3.x(co nastavíme na WAN rozhraní R2)
+**2)R3- 192.168.1.0/24 Výchozí brána 192.168.3.x(co nastavíme na WAN rozhraní R2)

@@ Řádka 11: / Řádka 11: @@
 * Dnes se používá verze číslo 4 (IPv4) a v jejím rámci se používají 32bitové IP adresy
 == Adresace ==
-* Každý uzel musí mít unikátní IP adresu, aby jej bylo možné rozlišit, avšak existují určité výjimky
+* Každý uzel musí mít unikátní IP adresu, aby jej bylo možné rozlišit.
 * IP adresy jsou:
 ** Fyzicky „jednolité“ – každá má 32 bitů
@@ Řádka 83: / Řádka 83: @@
 * Zapneme DHCP server aby nám uděloval IP adresy automaticky v lokální síti a můžeme nastavit aj výchozí DNS server (př: 8.8.8.8 – Google, 195.113.176.229 –Školní ,….).
 * Dále zapneme NAT, který nám maskuje IP adresy z lokální sítě za jednu IP adresu z veřejné sítě( za IP adresu na WAN rozhraní).

← Starší verze		Verze z 18. 4. 2012, 06:45
Řádka 1:		Řádka 1:
	* IP adresa, konfigurace síťového adapteru, routing		* IP adresa, konfigurace síťového adapteru, routing
		+
		+
		+	== Charakteristika IP (Internet Protokolu) ==
		+	* Je to univerzální přenosový protokol síťové vrstvy, který se snaží fungovat „nad vším“ – to znamená nad libovolnou přenosovou technologií
		+	* Je jediným přenosovým protokolem TCP/IP na síťové vrstvě
		+	* Používá virtuální pakety – nemají ekvivalent v Hardware, musí se zpracovávat v Softwaru, říká se jim IP diagramy
		+	* Zajišťuje přenos diagramů skrz internet a realizuje směrování
		+	* Je implementován v hostitelských počítačích a ve směrovačích
		+	* Funguje nespolehlivě a nespojovaně
		+	* Dnes se používá verze číslo 4 (IPv4) a v jejím rámci se používají 32bitové IP adresy
		+	== Adresace ==
		+	* Každý uzel musí mít unikátní IP adresu, aby jej bylo možné rozlišit, avšak existují určité výjimky
		+	* IP adresy jsou:
		+	** Fyzicky „jednolité“ – každá má 32 bitů
		+	** Logicky dvousložkové – mají síťovou část (s adresou sítě, identifikující síť jako celek), a adresu uzlu v rámci sítě (relativní část)
		+	*** Hranici mezi složkami tvoří bitová pozice
		+	**** Síťovou část tvoří vyšší bity, relativní adresu uzlu tvoří zbývající nižší bity IP adresy, dnes je hranice volitelná
		+	* Adresy nemohou být přidělovány libovolně, musí být respektováno rozdělení na sítě a uzly ve stejné síti musí mít IP adresy se stejnou síťovou částí, kdežto uzly v různých sítích musí mít IP adresy s různými síťovými částmi
		+	* IP adresy patří rozhraním, ne uzlům; musí se přidělovat po celých blocích, se stejnou síťovou částí, bez ohledu na to, kolik se jich využije a pokud jsou přidělené jedné síti, nelze je použít v jiné
		+	* Autoři předpokládali, že bude existovat:
		+	** Malý počet opravdu velkých sítí, které vyžadují malou síťovou část a naopak velkou část pro relativní adresu uzlu ( třída A)
		+	** Střední počet středně velkých sítí, které by měli mít srovnatelně velkou síťovou i relativní část (neboli třída B)
		+	** Velký počet malých sítí, které vyžadují velkou síťovou část a postačí jim malá část pro relativní adresy (neboli třída C)
		+	* Existují tři třídy adres:
		+	** Třída A - pro velmi velké sítě, rozděluje 32bitů na 8 a 24
		+	** Třída B - pro středně velké sítě, rozděluje na 16 a 16
		+	** Třída C - pro malé sítě, rozděluje na 24 a 8
		+	** Autoři se tímto rozdělením snažili zmenšit plýtvání s IP adresami
		+	* Symbolický zápis IP adres
		+	** IP adresu lze chápat jako jedno velké (32bitové) binární číslo, které se však špatně zapisuje i čte
		+	** Používá se jednotný způsob zápisu:
		+	*** Obsah každého bytu je vyjádřen jako desítkové číslo
		+	*** Jednotlivé části jsou spojeny tečkou (193.84.57.34)
		+	* Způsob přidělování IP adres:
		+	** Existuje zásada, že žádná IP adresa nesmí být přidělena dvakrát, avšak dnes již existují výjimky
		+	** Existuje centrální autorita, která přiděluje adresy, centrální autoritou je IANA, která přiděluje cele bloky IP adres regionálním přidělovatelům
		+	*** RIPE (Evropa)
		+	*** APNIC (Asie a Pacific)
		+	*** Internic (ARIN, v USA)
		+	** Na úrovni IANA byl vyčerpán prostor IPv4 1. 2. 2011
		+	== Routování (neboli směrování) ==
		+	* Je to volba směru pro další předání paketu či diagramu
		+	* Zahrnuje:
		+	** Výpočet optimální cesty
		+	** Uchovávání směrových informací (což znamená vedení směrovacích tabulek)
		+	** Předávání paketů (neboli forwarding)
		+	** Udržování směrových informací – aktualizuje údaje pro vypočtení cesty a reaguje na změny
		+	* Dále s routováním souvisí:
		+	** Celková koncepce směrování
		+	** '''Statické směrování'''
		+	*** Obsah směrovacích tabulek má statický charakter a nemění se (ruční konfigurace směrovačů a jejich směrovacích tabulek, nereaguje to na změny v síti)
		+	*** Používá se jen výjimečně:
		+	**** Pro definování takzvaných implicitních cest
		+	**** Pro zavedení směrů, které nejsou inzerovány
		+	**** Pro implementaci speciálních směrovacích politik
		+	**** Jako obrana proti nekorektním směrovacím informacím, …
		+	** '''Dynamické směrování'''
		+	*** Obsah směrovacích tabulek má dynamický charakter a mění se (často je základ konfigurace vytvářen staticky, ruční konfigurací směrovačů; ostatní údaje se průběžně aktualizují)
		+	*** Existují dvě základní varianty:
		+	**** '''Vector-distance rating'''
		+	***** Sousední směrovače si předávají celé své směrovací tabulky
		+	***** Je hůře škálovatelní a méně stabilní, přestává se používat
		+	**** '''Link-state routing:'''
		+	***** Směrovače si předávají jen údaje o průchodnosti cest k sousedům
		+	***** Lépe škálovatelné, používá se
		+	** Přímé a nepřímě doručování
		+	*** '''Přímé doručování:'''
		+	**** Odesilatel a příjemce se nachází ve stejné IP síti
		+	**** Odpadá rozhodování o volbě směru, o doručení se dokáže postarat linková vrstva
		+	*** '''Nepřímé doručování:'''
		+	**** Odesilatel a příjemce se nacházejí v různých IP sítích
		+	**** Odesilatel musí určit nejvhodnější odchozí směr
		+	** Metody optimalizace směrovacích tabulek
		+	** Řešení směrování v opravdu velkých systémech jako jsou autonomní systémy (může si sám stanovit vlastní směrovací politiku)
		+
		+	== Nastavení routovacího zařízení ==
		+	* Vyresetujeme zařízení do továrního nastavení
		+	* Poté zjistíme, přes jakou IP adresu se dostaneme do routovacího zařízení (routr, L3Switch,…).
		+	* Nastavíme si na počítači IP adresu z IP sítě routru a výchozí bránu nastavíme jako IP adresu routru.
		+	* Přes prohlížeč se připojíme do menu.
		+	* V menu nastavíme IP adresu na WAN rozhraní a na LAN rozhraní. Na WAN rozhraní musí být IP adresa z IP sítě, ke které se připojujeme. Na LAN rozhraní si nastavíme nějakou IP adresu z rozsahu neveřejných IP adres.
		+	* Zapneme DHCP server aby nám uděloval IP adresy automaticky v lokální síti a můžeme nastavit aj výchozí DNS server (př: 8.8.8.8 – Google, 195.113.176.229 –Školní ,….).
		+	* Dále zapneme NAT, který nám maskuje IP adresy z lokální sítě za jednu IP adresu z veřejné sítě( za IP adresu na WAN rozhraní).