Boccaccio: Dekameron - Historie editací

Jan Pecha: formátování

2012-04-22T17:58:29Z

formátování

Ukázat změny

88.103.48.188 v 22. 4. 2012, 15:47

2012-04-22T15:47:53Z

88.103.48.188 v 22. 4. 2012, 15:40

2012-04-22T15:40:50Z

88.103.48.188: /* CUM 4 – Giovanni Boccaccio: Dekameron */

2012-04-22T15:34:37Z

CUM 4 – Giovanni Boccaccio: Dekameron

88.103.48.188: /* CUM 4 – Giovanni Boccaccio: Dekameron */

2012-04-22T15:32:34Z

CUM 4 – Giovanni Boccaccio: Dekameron

88.103.48.188 v 22. 4. 2012, 15:31

2012-04-22T15:31:03Z

88.103.48.188 v 22. 4. 2012, 15:21

2012-04-22T15:21:22Z

Jan Pecha: formátování

2012-04-16T15:08:01Z

formátování

Ukázat změny

88.103.48.188 v 16. 4. 2012, 14:05

2012-04-16T14:05:14Z

88.103.48.188: Založena nová stránka: Giovanni Boccaccio – Dekameron Giovanni Boccaccio • Psal latinsky, ale dekameron je v italštině • Rysy děl: pozemská láska • Snažil se uskutečnit velký p...

2012-04-16T14:03:02Z

Založena nová stránka: Giovanni Boccaccio – Dekameron Giovanni Boccaccio • Psal latinsky, ale dekameron je v italštině • Rysy děl: pozemská láska • Snažil se uskutečnit velký p...

Nová stránka

Giovanni Boccaccio – Dekameron
Giovanni Boccaccio
• Psal latinsky, ale dekameron je v italštině
• Rysy děl: pozemská láska
• Snažil se uskutečnit velký plán o galerii literárních portrétů světových velikánů (mužů)

Forma: próza
Druh: epika
Žánr: cyklus 100 novel (= delší povídka s překvapivým závěrem (pointou), (novelistický román)

Literárně historický kontext:
• Renesance (14./15. století)
 Znovuzrození (návrat k antice)
 Popředí: lidský rozum, lidský život (člověk)
 Realističtější než Baroko
 Optimismus
 Zámořské plavby o objevy = rozvoj obchodu = rozvoj měst a vzdělanosti
 Kritika církve a boha
• Itálie
• Knížka vydána: 1470, ale byla napsána dříve (1438)

Kompozice:
• Rámcová (příběh v příběhu)
 Rámec: útěk před morem deseti lidí z Florencie
• 10 lidí se nudí a pro ukrácení dlouhé chvíle si vypráví příběhy
• 10 příběhů v každém dni (celkem 100 novel)
• Každý den se určí královna/král, která určí téma vyprávění
• ukazuje svůj optimistický a sebevědomý náhled na svět. V díle se vysmívá pověrčivosti a pokrytectví, převažují milostné příběhy (vážné, ale většinou laškovné) podávající obraz o způsobu myšlení a mravů soudobé Itálie.
• postavy jsou reálné, chytré, rázní jedinci, kteří mají svůj svět (chtějí si užívat života)
• střídá optimistický a ironický pohled, rád baví čtenáře lidskou nedokonalostí
• čerpal z mnoha starších látek, většinou antických, ale i z rytířských románů ze staré francouzské a italské literatury

Forma vypravěče: er-forma

Místo děje: statek nedaleko Florencie

Proč je dílo renesanční:
• Navazuje na baroko
• Orientuje se na člověka (nemodlí se, žijí tak, aby si život užili, spoléhají na svůj rozum)
• PŘÍKLAD: Mnich si užívá s dívkou (nechová se jako kněz), dívka se mu podvolila

Hlavní motivy díla: erotika, láska, vychytralost, poučení, lidské požitky, rozkoše (jídlo, pití, …)

Jazyk: spisovná čeština – ačkoli, ježto, tuze (= knižní výrazy)

Zajímavost:
• Autor chtěl Dekameron spálit, od úmyslu ho odvrátil Petrarca. Ve stáří se ale díla zřekl.
• Dekameron způsobil rozruch (umělecké kvality X erotično, nejhorší lidské vlastnosti) = církev ho na Tridentském koncilu zakázala

Děj celého díla obecně:
Skupina tří mladých mužů a sedmi mladých žen uteče z Florencie před morovou nákazou na venkovské sídlo. Tam si pro ukrácení dlouhé chvíle vyprávějí každý den (kromě pátků a sobot, které tráví ve zbožném rozjímání) 10 příběhů. Pro každý večer je určeno jiné téma, například: příběhy o šťastně zamilovaných, ale i o nešťastných láskách, o schopnostech lidí, o ženách, které vyzrály na manžele, či o šlechetných činech v lásce.

Děj předmluvy a 1. dne:
Ve Florencii je mor a 10 lidí uteče na statek, zpočátku se nudí a tak vymyslí, že každý den bude zvolena královna nebo král, který bude vyprávět příběhy.

První den je vladařkou zvolena Pampinea, která určila volné téma vyprávění povídek.

Příběh první
Ser Ciappelletto oklame falešnou zpovědí zbožného mnicha a zemře; ačkoli to byl za svého života nejhanebnější člověk, nabude po smrti pověsti světce a je nazýván svatým Ciappellettem.

Příběh druhý
Žid Abraham se na popud Giannotta z Civigny vypraví na římský dvůr. Spatří tu zpustlé duchovní, i vrátí se do Paříže - a stane se křesťanem.

Příběh třetí
Žid Melchisedech vyvázne pomocí příběhu o třech prstenech z velikého nebezpečí, které na něho nastrojil Saladin.

Příběh čtvrtý
Jeden mnich upadne do hříchu, za kterého zasluhuje nejtěžší trest, ale unikne trestu, ježto vtipně vytkne svému opatovi totéž provinění.

Příběh pátý
Markýza z Monferratu potlačí hostinou ze slepic a několika půvabnými slovy šílenou láskou krále francouzkého.

Příběh šestý
Jeden řádný muž usadí vtipným výrokem hanebné pokrytectví řeholníků.

Příběh sedmý
Bergamino se ve vší počestnosti vysměje messeru Canovi della Scala za jeho záchvat lakotnosti tím, že mu vypravuje příběh o Primasovi a opatu z Cluny.

Příběh osmý
Guiglielmo Borsiere vtipnámi slovy pranýřuje lakotnost messera Ermina de'Grimaldi.

Příběh devátý
Posměšek jedné gaskoňské paní se dotkne kyperského krále tak, že se ze slabocha stane muž.

Příběh desátý
Mistr Alberto z Bologne ve vší počestnosti zahanbí jednu paní, která ho chtěla zostudit za to, že se do ní zamiloval.

Po dovyprávění příběhů je volba královny na další den a stanoví se téma povídek (ale poslední vyprávějící má milost a může změnit téma, kdyby se ostatní nudili) a program na další den.
Pak se všichni vykoupali, navečeřeli a šli spát. (= typická renesance)

Děj uplně na konci díla:
Návrat ze statku do Florencie.

CUM 4 – Giovanni Boccaccio: Dekameron
Ačkoli byl mnich převelice zaneprázdněn zábavou a radostmi s touto dívkou, přece jen byl neustále ve střehu, a ježto měl dojem, že zaslechl nějaké šoupání nohama v dormitáři, přitiskl oko k malé škvírce a tuze dobře viděl opata, jak stojí a poslouchá. I bylo mu náramně dobře zřejmé, že opat zjistil, že v cele je děvče, což ho nadmíru zarmoutilo, neboť věděl, že ho za to stihne velký trest. Nicméně však nedal děvčeti své trápení nikterak najevo, mžikem všechno promyslil, a hledaje nějakou spásonosnou myšlenku připadl na novou lest, jež ho dovedla rovnou k žádanému cíli.
(...)
Když dívka viděla, že přišel opat, byla celá v rozpacích, a protože se bála hanby, dala se do pláče. Pan opat se na ni zahleděl, a když seznal, že je hezká a svěží, pocítil najednou, ač už byl starý, onou žhnoucí tělesné nutkání, které pocítil předtím také onen mladý mnich. I řekl si:
„A proč bych si vlastně neměl užít rozkoše, když ji mohu mít? Nepříjemností a mrzutostí
mám, kdykoli se mi zachce! Je to hezké děvče, je tady a nikdo o tom neví. Podaří-li se mi ji přimět, aby mi byla po vůli, nevím, proč bych to neměl udělat. Kdo se o tom doví? Nikdy nikdo - a tajný hřích je zpola odpuštěný hřích. Takováhle příležitost se mi možná už nikdy nenaskytne, a když Pánbůh někomu posílá nějaké dobro, má si je rozumný člověk podle mého vzít.“¨
A zatímco takto hovořil sám k sobě, změnil úplně úmysl, pro který sem přišel, přistoupil k děvčeti a potichu je začal utěšovat a prosit, aby neplakala. A tak slovo za slovem došel až k tomu, že jí vyjevil své tužby.
Dívka nebyla ani ze železa, ani z diamantu a velmi ochotně se podvolila opatovým choutkám.

1) Literárně historický kontext
2) Forma, Žánr, Druh
3) Kompozice díla
4) Příslušnost díla k danému uměleckému směru
5) Obecná charakteristika postav
6) Charakterizovat jazyk
7) Místo děje
8) Motivy díla

1) Italská renesance, 14/15 století, po roce 1348
2) F-> próza D-> Epika Ž-> cyklus 100 novel, (novelistický román)
Novela -> delší povídka s překvapivým závěrem
3) Rámcová (příběh v příběhu), 10 dní po 10 příběhů
4) Renesance – optimalismus, kritika církve a boha, realističtější, zámořské plavby a objevy, důraz na člověka, na lidský rozum, odklon od boha, lidé si chtějí užívat života
5) 3 muži a 7 žen, důvtipní, chytří, realističtí lidé, nejsou zakřiknutí, mají klady i zápory
6) Spisovná čeština, knižní výrazy
7) Opuštěný statek nedaleko Florencie
8) Smrt, útěk před smrtí, naděje, láska, přátelství, zábava, chytrost, důvtip

← Starší verze		Verze z 22. 4. 2012, 15:47
Řádka 141:		Řádka 141:

	9) kritika		9) kritika
		+
		+	*Dekameron byl díky svému obsahu přijímán evropskou kulturou značně rozporně – nepopiratelné umělecké kvality na straně jedné, erotično a groteskně vykreslená směs nejhorších lidských vlastností na straně druhé. Sám Boccaccio, vyděšen ve stáří mnichem, který mu „sliboval“ posmrtnou odplatu, pokud Dekameron nespálí, dospěl k jeho dočasnému zavržení. Od úmyslu spálit jej ho odvrátil Petrarca. Co dodat? Snad jen poděkování Francescu Petrarcovi za záchranu Dekameronu, který podstatně ovlivnil vývoj celé evropské prózy.

	=== Proč je dílo renesanční ===		=== Proč je dílo renesanční ===

@@ Řádka 132: / Řádka 132: @@
 ) zasazení díla do tvorby autora
-Dílo patří mezi jeho nejslavnější. Kniha byla napsána v roce 1438, ale vydána byla až roku 1470.
+*Dílo patří mezi jeho nejslavnější. Kniha byla napsána v roce 1438, ale vydána byla až roku 1470.
 ) inspirace

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 ) Organizace jazykových prostředků
 * psal latinsky, ale Dekameron je v italštině
 * rysy děl: pozemská láska
@@ Řádka 108: / Řádka 107: @@
 ) zasazení díla do tvorby autora
@@ Řádka 116: / Řádka 120: @@
 * Orientuje se na člověka (nemodlí se, žijí tak, aby si život užili, spoléhají na svůj rozum)
 * PŘÍKLAD: Mnich si užívá s dívkou (nechová se jako kněz), dívka se mu podvolila
@@ Řádka 123: / Řádka 125: @@
 * Autor chtěl Dekameron spálit, od úmyslu ho odvrátil Petrarca. Ve stáří se ale díla zřekl.
 * Dekameron způsobil rozruch (umělecké kvality X erotično, nejhorší lidské vlastnosti) = církev ho na Tridentském koncilu zakázala

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-== Giovanni Boccaccio ==
+) Obecná charakteristika díla
-* psal latinsky, ale Dekameron je v italštině
-* rysy děl: pozemská láska
-* snažil se uskutečnit velký plán o galerii literárních portrétů světových velikánů (mužů)
-−
-−
-== Dílo ==
 * Forma: próza
@@ Řádka 11: / Řádka 5: @@
 * Žánr: cyklus 100 novel (= delší povídka s překvapivým závěrem (pointou), (novelistický román)
-=== Literárně historický kontext ===
+== Giovanni Boccaccio ==
-* Renesance (14./15. století)
+* Jazyk: spisovná čeština – ačkoli, ježto, tuze (= knižní výrazy)
-* Znovuzrození (návrat k antice)
-* Popředí: lidský rozum, lidský život (člověk)
-* Realističtější než Baroko
-* Optimismus
-* Zámořské plavby o objevy = rozvoj obchodu = rozvoj měst a vzdělanosti
-* Kritika církve a boha
-* Itálie
-* Knížka vydána: 1470, ale byla napsána dříve (1438)
 * Rámcová (příběh v příběhu)
 * Rámec: útěk před morem deseti lidí z Florencie
@@ Řádka 36: / Řádka 29: @@
 * čerpal z mnoha starších látek, většinou antických, ale i z rytířských románů ze staré francouzské a italské literatury
-Forma vypravěče: er-forma
+*3 mladí muži a 7 mladých žen,  důvtipní, chytří, realističtí lidé, nejsou zakřiknutí, mají klady i zápory
-=== Proč je dílo renesanční ===
+* statek nedaleko Florencie
-* Navazuje na baroko
-* Orientuje se na člověka (nemodlí se, žijí tak, aby si život užili, spoléhají na svůj rozum)
-* PŘÍKLAD: Mnich si užívá s dívkou (nechová se jako kněz), dívka se mu podvolila
-−
-Hlavní motivy díla: erotika, láska, vychytralost, poučení, lidské požitky, rozkoše (jídlo, pití, …)
+d) děj
-−
-Jazyk: spisovná čeština – ačkoli, ježto, tuze (= knižní výrazy)
-−
-−
-=== Zajímavost ===
-* Autor chtěl Dekameron spálit, od úmyslu ho odvrátil Petrarca. Ve stáří se ale díla zřekl.
-* Dekameron způsobil rozruch (umělecké kvality X erotično, nejhorší lidské vlastnosti) = církev ho na Tridentském koncilu zakázala
-−
-−
-=== Děj ===
 Děj celého díla obecně:
@@ Řádka 97: / Řádka 77: @@
 Dívka nebyla ani ze železa, ani z diamantu a velmi ochotně se podvolila opatovým choutkám.

@@ Řádka 77: / Řádka 77: @@
 Dívka nebyla ani ze železa, ani z diamantu a velmi ochotně se podvolila opatovým choutkám.
-)	Literárně historický kontext
+* 1)	Literárně historický kontext
-)	Forma, Žánr, Druh
+* 2)	Forma, Žánr, Druh
-)	Kompozice díla
+* 3)	Kompozice díla
-)	Příslušnost díla k danému uměleckému směru
+* 4)	Příslušnost díla k danému uměleckému směru
-)	Obecná charakteristika postav
+* 5)	Obecná charakteristika postav
-)	Charakterizovat jazyk
+* 6)	Charakterizovat jazyk
-)	Místo děje
+* 7)	Místo děje
-)	Motivy díla
+* 8)	Motivy díla
-)	Italská renesance, 14/15 století, po roce 1348
+* 1)	Italská renesance, 14/15 století, po roce 1348
-)	F-> próza	D-> Epika	Ž-> cyklus 100 novel, (novelistický román)
+* 2)	F-> próza	D-> Epika	Ž-> cyklus 100 novel, (novelistický román)
          Novela -> delší povídka s překvapivým závěrem
-)	Rámcová (příběh v příběhu), 10 dní po 10 příběhů
+* 3)	Rámcová (příběh v příběhu), 10 dní po 10 příběhů
-)	Renesance – optimalismus, kritika církve a boha, realističtější, zámořské plavby a objevy, důraz na člověka, na lidský       rozum, odklon od boha, lidé si chtějí užívat života
+* 4)	Renesance – optimalismus, kritika církve a boha, realističtější, zámořské plavby a objevy, důraz na člověka, na lidský       rozum, odklon od boha, lidé si chtějí užívat života
-)	3 muži a 7 žen, důvtipní, chytří, realističtí lidé, nejsou zakřiknutí, mají klady i zápory
+* 5)	3 muži a 7 žen, důvtipní, chytří, realističtí lidé, nejsou zakřiknutí, mají klady i zápory
-)	Spisovná čeština, knižní výrazy
+* 6)	Spisovná čeština, knižní výrazy
-)	Opuštěný statek nedaleko Florencie
+* 7)	Opuštěný statek nedaleko Florencie
-)	Smrt, útěk před smrtí, naděje, láska, přátelství, zábava, chytrost, důvtip
+* 8)	Smrt, útěk před smrtí, naděje, láska, přátelství, zábava, chytrost, důvtip

@@ Řádka 76: / Řádka 76: @@
 Dívka nebyla ani ze železa, ani z diamantu a velmi ochotně se podvolila opatovým choutkám.
 ) hlavní myšlenka textu
@@ Řádka 113: / Řádka 138: @@
 ) kritika
-−
 === Proč je dílo renesanční ===

@@ Řádka 11: / Řádka 11: @@
 Literárně historický kontext:
 •	Renesance (14./15. století)
-	Znovuzrození (návrat k antice)
+•	Znovuzrození (návrat k antice)
-	Popředí: lidský rozum, lidský život (člověk)
+•	Popředí: lidský rozum, lidský život (člověk)
-	Realističtější než Baroko
+•	Realističtější než Baroko
-	Optimismus
+•	Optimismus
-	Zámořské plavby o objevy = rozvoj obchodu = rozvoj měst a vzdělanosti
+•	Zámořské plavby o objevy = rozvoj obchodu = rozvoj měst a vzdělanosti
-	Kritika církve a boha
+•	Kritika církve a boha
 •	Itálie
 •	Knížka vydána: 1470, ale byla napsána dříve (1438)
@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
 Kompozice:
 •	Rámcová (příběh v příběhu)
-	Rámec: útěk před morem deseti lidí z Florencie
+•	Rámec: útěk před morem deseti lidí z Florencie
 •	10 lidí se nudí a pro ukrácení dlouhé chvíle si vypráví příběhy
 •	10 příběhů v každém dni (celkem 100 novel)
@@ Řádka 64: / Řádka 64: @@
 Ve Florencii je mor a 10 lidí uteče na statek, zpočátku se nudí a tak vymyslí, že každý den bude zvolena královna nebo král, který bude vyprávět příběhy.
-První den je vladařkou zvolena Pampinea, která určila volné téma vyprávění povídek.
+• První den je vladařkou zvolena Pampinea, která určila volné téma vyprávění povídek.
-Příběh první
+••Příběh první
 Ser Ciappelletto oklame falešnou zpovědí zbožného mnicha a zemře; ačkoli to byl za svého života nejhanebnější člověk, nabude po smrti pověsti světce a je nazýván svatým Ciappellettem.
-Příběh druhý
+••Příběh druhý
 Žid Abraham se na popud Giannotta z Civigny vypraví na římský dvůr. Spatří tu zpustlé duchovní, i vrátí se do Paříže - a stane se křesťanem.
-Příběh třetí
+••Příběh třetí
 Žid Melchisedech vyvázne pomocí příběhu o třech prstenech z velikého nebezpečí, které na něho nastrojil Saladin.
-Příběh čtvrtý
+••Příběh čtvrtý
 Jeden mnich upadne do hříchu, za kterého zasluhuje nejtěžší trest, ale unikne trestu, ježto vtipně vytkne svému opatovi totéž provinění.
-Příběh pátý
+••Příběh pátý
 Markýza z Monferratu potlačí hostinou ze slepic a několika půvabnými slovy šílenou láskou krále francouzkého.
-Příběh šestý
+••Příběh šestý
 Jeden řádný muž usadí vtipným výrokem hanebné pokrytectví řeholníků.
-Příběh sedmý
+••Příběh sedmý
 Bergamino se ve vší počestnosti vysměje messeru Canovi della Scala za jeho záchvat lakotnosti tím, že mu vypravuje příběh o Primasovi a opatu z Cluny.
-Příběh osmý
+••Příběh osmý
 Guiglielmo Borsiere vtipnámi slovy pranýřuje lakotnost messera Ermina de'Grimaldi.
-Příběh devátý
+••Příběh devátý
 Posměšek jedné gaskoňské paní se dotkne kyperského krále tak, že se ze slabocha stane muž.
-Příběh desátý
+••Příběh desátý
 Mistr Alberto z Bologne ve vší počestnosti zahanbí jednu paní, která ho chtěla zostudit za to, že se do ní zamiloval.