Čapek, K.: R.U.R.

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(+odkazy)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 +
 +
*'''Literární forma''': próza
 +
 +
*'''Literární druh''': drama
 +
 +
*'''Literární žánr''': vědeckofantastické antiutopické drama
 +
 +
** '''Antiutopie''' = literární žánr, který na rozdíl od utopie nepopisuje ideální stát, aby tímto popisem kritizoval reálnou společnost, ale naopak varuje před nebezpečím vývoje společnosti k totalitě.
 +
 +
*'''Doba a místo děje''': blíže nespecifikovaný ostrov, budoucnost
 +
 +
*'''Doba vzniku''': 1920, divadelní premiéra v roce 1921 (Klicperovo dovadlo v Hradci Králové)
 +
 +
− dílo bylo přeloženo do více než třiceti jazyků, včetně esperanta
 +
 +
Název díla: RUR je zkratka z názvu firmy Rossums Universal Robots. Pan Rossum byl vynálezcem Robotů. Jeho
 +
 +
jméno je odvozeno z českého slova rozum.
 +
 +
Kompozice díla:
 +
 +
− předehra + 3 dějství
 +
 +
− poměrně dlouhá předehra - uvádí diváka do děje. Ten musí přijmout fakt, že lidstvo dokázalo vytvořit roboty,
 +
 +
kteří za něj a na něj pracují. Dozvídá se to zcela nenásilně z rozhovoru Harryho Domina s Helenou Gloriovou,
 +
 +
které je princip robotů vysvětlován.
 +
 +
− dialogy - postavy říkají filozofické myšlenky, které se v normální řeči běžně nepoužívají. I když se tyto věty
 +
 +
hodí spíše do esejů, plyne konverzace velmi lehce a působí přirozeně
 +
 +
Hlavní myšlenka díla:
 +
 +
− varování před možnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Čapek je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale
 +
 +
také obavami o budoucnost lidstva (zažil ničivou 1. světovou válku, ve které byla v tak hojné míře zneužita
 +
 +
technika proti lidstvu).
 +
 +
Nejdůležitější motiv: lidská práce – bez práce přestává být člověk člověkem, práce zušlechťuje duši člověka
 +
 +
Vyznění závěru: optimismus, naděje → lidé byli sice vyhubeni, ale zrodila se láska mezi roboty → život bude
 +
 +
pokračovat
 +
 +
Převážně spisovný, srozumitelný
 +
 +
Nespisovnou češtinou mluví služka Nána, jakožto zástupkyně prostého, nevzdělaného lidu
 +
 +
Svižné, rychlé dialogy (kromě Alquistova monologu na konci) → posunují děj dopředu
 +
 +
Odborná terminologie – především z lékařského prostředí – katalyzátory, enzymy, hormony, koloidální
 +
 +
rosol, protoplazma…
 +
 +
Poprvé použito slovo robot (Čapkovi ho poradil bratr Josef) → ve své době neologismus (= česky novotvar -
 +
 +
nově utvořené nebo přejaté slovo. Vzniká nejčastěji pro označení nových skutečností, např. vynálezů nebo
 +
 +
myšlenek, a postupem času se může stát součástí běžné slovní zásoby.)
 +
 +
Čapkovi roboti nejsou roboty v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření stejným způsobem
 +
 +
jako třeba Frankenstein (autorka Mary Shelley). Jsou zázrakem biologických a chemických dovedností
 +
 +
člověka. Čapek je nechápal jako pouhé stroje, a proto psal vždy slovo Robot s velkým písmenem.
 +
 +
Roboti jsou zároveň i alegorií lidstva, které ztratilo svoji lidskost, chová se jako tupé, nemyslící stádo,
 +
 +
poslušné těch nejnesmyslnějších rozkazů (lidé se mechanicky, bez vlastní vůle jako stroje zabíjejí ve válkách)
 +
 +
Podrobná charakteristika postav
 +
 +
− Zajímavá jsou jména postav, většinou mají nějaký skrytý význam a pocházejí z různých jazyků
 +
 +
− Čapek nechtěl totiž výrobu robotů spojovat s žádnou konkrétní zemí a i ostrov, kde jsou roboti vyráběni,
 +
 +
zůstává anonymní.
 +
 +
• Harry Domin [dominus = lat. pán] - ředitel R.U.R.; má svou velkou a snad i vznešenou myšlenku: osvobodit
 +
 +
člověka od každodenní práce, aby se mohl zabývat jen duchovnem a uměním. A tuto svou myšlenku chce
 +
 +
prosadit za každou cenu. Jeho postoj k přírodě i ostatním lidem je útočný a dobyvatelský. Chce ovládat svět
 +
 +
a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu. Čapek však Domina zcela nezavrhuje, na touze vytvořit nový
 +
 +
svět, jako zázrakem vše změnit, je i něco pozitivního, chvályhodného
 +
 +
• Alquist [Alkyoné byla podle bájí královna, proměněná po smrti se svým manželem v ledňáčky, a alkyónské
 +
 +
dny znamenají blažený a klidný čas] - nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem
 +
 +
změnit celý svět. V R.U.R. je šéfem staveb. Když se cítí smutný nebo má strach, jde klidně pracovat jako
 +
 +
řadový zedník na lešení. Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot. Má plno dobrých
 +
 +
vlastností, divákovi je od počátku sympatický. Dokonce se dozvídáme, že miluje květiny. Je zjevné, že jeho
 +
 +
ústy mluví samotný autor. Alquist je jediný člověk, kterého roboti ušetří. Potřebují totiž někoho, kdo by jim
 +
 +
znovuobjevil tajemství jejich výroby a rozhodnou se pro Alquista, protože pracuje jako oni, rukama. Jeho
 +
 +
profese má i symbolický význam - tvořit. Lidé vždy pracovali, tak proč se najednou práce zříkají? Alquist je
 +
 +
představitelem starých hodnot.
 +
 +
• Helena - je ve svém vnímání života podobná Alquistovi. Je ztělesněním ženského, citového a laskavého
 +
 +
přístupu k lidem i Robotům. Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat. Na rozdíl od
 +
 +
Nány nebo Alquista se však neomezuje jen na pasivní odpor. Když vidí, že lidstvo hyne, zničí recept na výrobu
 +
 +
robotů. Je to gesto ženy, která sama nemůže mít děti, ale přesto brání svůj rod. Právě proto, že si uvědomuje
 +
 +
situaci, že lidstvo vyhyne i kvůli ní, je asi nejtragičtější postavou hry.
 +
 +
Jméno Helena je již od dob Heleny trojské symbolem ženské krásy a ženy, pro kterou jsou muži ochotni
 +
 +
zemřít. Bylo tomu tak u trojské Heleny, je tomu tak i u hrdinky RUR. Umírá se zde také kvůli jejímu
 +
 +
nerozvážnému činu. Ve hře je spíše symbolem - symbolem ostatních žen po celém světě - krásných, ale
 +
 +
neplodných. Zbytečných, odsuzujících lidstvo k zániku.
 +
 +
• Dr. Gall - vedoucí fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Jeho jméno je odvozeno od stejného člověka,
 +
 +
jako jméno hlavního hrdiny Bílé nemoci - Dr. Galéna, totiž od starověkého řeckého lékaře Galléna z Pergamu.
 +
 +
Jeho úkolem je starat se o tělesnou stránku robotů, aby byli technicky co nejdokonalejší.
 +
 +
• Ing. Fabry [faber = lat. Kovář, člověk obrábějící nějakou hmotu] - generální technický ředitel R.U.R., vše
 +
 +
posuzuje z pohledu technika; nejde mu o zisk, ale jen o pokrok; člověka považuje za nevýkonného a příliš
 +
 +
drahého na to, aby mohl konkurovat robotům; „Člověk byl málo výkonný. Moderní technice už nemohl stačit.
 +
 +
A za druhé– za druhé– je to veliký pokrok, že…. pardon. Prosím za odpuštění. Je to veliký pokrok rodit strojem.
 +
 +
Je to pohodlnější a rychlejší. Každé zrychlení je pokrok, slečno. Příroda neměla ponětí o moderním tempu
 +
 +
práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas. Neudržitelné mrháni časem, slečno
 +
 +
Gloryová.“
 +
 +
• doktor Busman - jeho jméno pravděpodobně pochází z anglického slova businessman; finanční ředitel R.U.R.,
 +
 +
krátkozraký obtloustlý žid fascinovaný světem čísel; v Robotech vidí jen stroje, výhodný prodejní artikl;
 +
 +
zachová se jako opravdový kamarád, když chce sebe i ostatní vykoupit penězi;
 +
 +
• Dr. Hallemeier [hell = něm. světlý, jasný] - zabývá se psychologií a výchovou robotů; na Helenino přání
 +
 +
vypěstuje u pár vybraných robotů i rozumové a citové schopnosti.
 +
 +
• Služka Nána - je zástupcem prostých lidí, nechápe mnoho, ale má strach s přílišné troufalosti člověka. Nejlépe
 +
 +
ji charakterizuje Helenina věta: „Z Nány mluví tisíc let a z vás všech jenom dnešek."
 +
 +
Podrobný obsah:
 +
 +
• Předehra: V kanceláři firmy Rossum´s Universal Robots sedí ředitel Harry Domin. Na návštěvu přichází
 +
 +
prezidentova dcera Helena Gloryová (za Ligu Humanity), zajímá se o výrobu a existenci Robotů. Helena
 +
 +
nepozná, že Dominova sekretářka je Robotka, naopak pokládá za Roboty šéfy a vědce Fabryho, Galla,
 +
 +
Hallemeiera a stavitele Alquista. Všichni jí vysvětlují, že Roboti přispějí k všeobecnému dobru lidstva, neboť
 +
 +
zastanou práci, vše se zlevní a lidé se budou moci soustřeďovat na své štěstí a zdokonalování. Helena je
 +
 +
zmatena. Když ostatní odejdou připravovat slavnostní snídani pro hosta (Roboti příliš nezastanou vaření –
 +
 +
nemají chuť), Domin požádá Helenu o ruku, neb se do ní během návštěvy zamiloval. Ta nakonec souhlasí.
 +
 +
• Dějství první: Do Helenina salónu tiše přicházejí všichni výše jmenovaní a přináší květiny. Je na den deset let
 +
 +
poté, co k nim Helena připlula. Všichni jsou však z něčeho nervózní a i Helena cítí úzkost. Již týden nepřišla
 +
 +
pošta a nepřiplula loď, Helena v posledních novinách objevuje (krom zpráv o válkách, v nichž se používají
 +
 +
jako vojáci Roboti), že se přestaly rodit děti, její služka Nána tvrdí, že jde o boží trest. Zoufalá Helena si zavolá
 +
 +
Alquista, i ten jí říká, že pokrok přinesl pouze zkázu. Lidé jsou bez námahy a strastí, muži jsou v tomto ráji
 +
 +
zbyteční a takovým ženy nerodí děti. Lidstvo se stalo hluchým květem a tak vyhyne. Poté Helena v jakémsi
 +
 +
oblouznění z toho, co Roboti způsobili (a jak říká Gall, lidstvo už si je nedá vzít, neboť je zbavili jakékoliv
 +
 +
námahy), spálí v krbu štos papírů z manželovy pracovny.
 +
 +
Přichází muži v dobré náladě – je ono výročí a zrovna se doslechli, že k nim opět pluje loď – známka, že
 +
 +
světová revolta Robotů skončila. Helena však naléhá, aby i tak zavřeli továrnu a odjeli někam pryč.
 +
 +
Přichází Fabry: poštu z lodi tvoří jen letáky vyzývající Roboty k vyvraždění lidstva. A na lodi, kterou by mohli
 +
 +
odplout, jsou už také Roboti. Přítomní zjišťují, že jsou obklíčeni. Začíná útok Robotů.
 +
 +
• Dějství druhé: Hrdinové sledují situaci a pustí do plotu elektřinu, Robotů venku přibývá. Loď „Ultimus“,
 +
 +
Dominův dárek Heleně, na ně obrátí děla. Všichni přemýšlí, co bylo špatně, co se zvrtlo. Busman zmíní
 +
 +
Rossumův rukopis s tajemstvím výroby Robotů a možnost vykoupit se jím, nebo jej zničit – pak by se Roboti
 +
 +
nemohli vyrábět a „vymřeli“ by. Helena přizná, že papíry zničila. Busman běží ven, chce vykoupit jejich životy
 +
 +
penězi (půl miliardy), po kontaktu s mříží je zabit proudem.
 +
 +
Večer zhasne světlo – elektrárna už je také v moci Robotů. Hrdinové se rozdělí, aby každý bránil nějaký
 +
 +
vchod. Všichni jsou pobiti, kromě Alqista, který nestřílel. Je vyhlášena vláda Robotů.
 +
 +
• Dějství třetí: výzkumná laboratoř, Alquist marně dumá nad tajemstvím výroby Robotů. Příchozí Roboti mu
 +
 +
hlásí, že hledali lidi, jak je poslal, ale nikoho nenašli. Žádní lidé už nejsou. Tajemství výroby je ztraceno, Robot
 +
 +
Damon (vůdce revolty) naléhá, aby Alquist tedy dělal pokusy na živých Robotech. Alquist vybírá jeho, ovšem
 +
 +
nedokáže ho rozřezat, prohlíží si krvavé ruce. Damon, ač šel dobrovolně, nyní poraněn poznává, že lépe je žít.
 +
 +
Alquist unaven usne, laboratoř si prohlíží Roboti Primus a Helena, povídají si; oba si uvědomují a cítí podivné
 +
 +
věci. Když Alquist slyší Helenin smích, procitne, myslí, že jde o lidi, chce si ji prohlédnout, Primus ji brání.
 +
 +
Alquist ji pošle pryč a oznamuje Primovi, že ji bude pitvat – ten místo ní nabízí sebe. Helena se chce naopak
 +
 +
obětovat za Prima. Alquist otevírá dveře a oba zamilované propouští, aby si byli mužem a ženou. Život bude
 +
 +
existovat dál.
 +
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
 
* [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/prezentace/16%20Čapek/capek_rur_tomas_rak.ppt Prezentace]
 
* [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/prezentace/16%20Čapek/capek_rur_tomas_rak.ppt Prezentace]
 
* [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/Capek_Karel.pdf Materiály - Karel Čapek]
 
* [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/Capek_Karel.pdf Materiály - Karel Čapek]

Verze z 11. 4. 2012, 20:00

  • Literární forma: próza
  • Literární druh: drama
  • Literární žánr: vědeckofantastické antiutopické drama
    • Antiutopie = literární žánr, který na rozdíl od utopie nepopisuje ideální stát, aby tímto popisem kritizoval reálnou společnost, ale naopak varuje před nebezpečím vývoje společnosti k totalitě.
  • Doba a místo děje: blíže nespecifikovaný ostrov, budoucnost
  • Doba vzniku: 1920, divadelní premiéra v roce 1921 (Klicperovo dovadlo v Hradci Králové)

− dílo bylo přeloženo do více než třiceti jazyků, včetně esperanta

Název díla: RUR je zkratka z názvu firmy Rossums Universal Robots. Pan Rossum byl vynálezcem Robotů. Jeho

jméno je odvozeno z českého slova rozum.

Kompozice díla:

− předehra + 3 dějství

− poměrně dlouhá předehra - uvádí diváka do děje. Ten musí přijmout fakt, že lidstvo dokázalo vytvořit roboty,

kteří za něj a na něj pracují. Dozvídá se to zcela nenásilně z rozhovoru Harryho Domina s Helenou Gloriovou,

které je princip robotů vysvětlován.

− dialogy - postavy říkají filozofické myšlenky, které se v normální řeči běžně nepoužívají. I když se tyto věty

hodí spíše do esejů, plyne konverzace velmi lehce a působí přirozeně

Hlavní myšlenka díla:

− varování před možnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Čapek je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale

také obavami o budoucnost lidstva (zažil ničivou 1. světovou válku, ve které byla v tak hojné míře zneužita

technika proti lidstvu).

Nejdůležitější motiv: lidská práce – bez práce přestává být člověk člověkem, práce zušlechťuje duši člověka

Vyznění závěru: optimismus, naděje → lidé byli sice vyhubeni, ale zrodila se láska mezi roboty → život bude

pokračovat

Převážně spisovný, srozumitelný

Nespisovnou češtinou mluví služka Nána, jakožto zástupkyně prostého, nevzdělaného lidu

Svižné, rychlé dialogy (kromě Alquistova monologu na konci) → posunují děj dopředu

Odborná terminologie – především z lékařského prostředí – katalyzátory, enzymy, hormony, koloidální

rosol, protoplazma…

Poprvé použito slovo robot (Čapkovi ho poradil bratr Josef) → ve své době neologismus (= česky novotvar -

nově utvořené nebo přejaté slovo. Vzniká nejčastěji pro označení nových skutečností, např. vynálezů nebo

myšlenek, a postupem času se může stát součástí běžné slovní zásoby.)

Čapkovi roboti nejsou roboty v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření stejným způsobem

jako třeba Frankenstein (autorka Mary Shelley). Jsou zázrakem biologických a chemických dovedností

člověka. Čapek je nechápal jako pouhé stroje, a proto psal vždy slovo Robot s velkým písmenem.

Roboti jsou zároveň i alegorií lidstva, které ztratilo svoji lidskost, chová se jako tupé, nemyslící stádo,

poslušné těch nejnesmyslnějších rozkazů (lidé se mechanicky, bez vlastní vůle jako stroje zabíjejí ve válkách)

Podrobná charakteristika postav

− Zajímavá jsou jména postav, většinou mají nějaký skrytý význam a pocházejí z různých jazyků

− Čapek nechtěl totiž výrobu robotů spojovat s žádnou konkrétní zemí a i ostrov, kde jsou roboti vyráběni,

zůstává anonymní.

• Harry Domin [dominus = lat. pán] - ředitel R.U.R.; má svou velkou a snad i vznešenou myšlenku: osvobodit

člověka od každodenní práce, aby se mohl zabývat jen duchovnem a uměním. A tuto svou myšlenku chce

prosadit za každou cenu. Jeho postoj k přírodě i ostatním lidem je útočný a dobyvatelský. Chce ovládat svět

a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu. Čapek však Domina zcela nezavrhuje, na touze vytvořit nový

svět, jako zázrakem vše změnit, je i něco pozitivního, chvályhodného

• Alquist [Alkyoné byla podle bájí královna, proměněná po smrti se svým manželem v ledňáčky, a alkyónské

dny znamenají blažený a klidný čas] - nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem

změnit celý svět. V R.U.R. je šéfem staveb. Když se cítí smutný nebo má strach, jde klidně pracovat jako

řadový zedník na lešení. Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot. Má plno dobrých

vlastností, divákovi je od počátku sympatický. Dokonce se dozvídáme, že miluje květiny. Je zjevné, že jeho

ústy mluví samotný autor. Alquist je jediný člověk, kterého roboti ušetří. Potřebují totiž někoho, kdo by jim

znovuobjevil tajemství jejich výroby a rozhodnou se pro Alquista, protože pracuje jako oni, rukama. Jeho

profese má i symbolický význam - tvořit. Lidé vždy pracovali, tak proč se najednou práce zříkají? Alquist je

představitelem starých hodnot.

• Helena - je ve svém vnímání života podobná Alquistovi. Je ztělesněním ženského, citového a laskavého

přístupu k lidem i Robotům. Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat. Na rozdíl od

Nány nebo Alquista se však neomezuje jen na pasivní odpor. Když vidí, že lidstvo hyne, zničí recept na výrobu

robotů. Je to gesto ženy, která sama nemůže mít děti, ale přesto brání svůj rod. Právě proto, že si uvědomuje

situaci, že lidstvo vyhyne i kvůli ní, je asi nejtragičtější postavou hry.

Jméno Helena je již od dob Heleny trojské symbolem ženské krásy a ženy, pro kterou jsou muži ochotni

zemřít. Bylo tomu tak u trojské Heleny, je tomu tak i u hrdinky RUR. Umírá se zde také kvůli jejímu

nerozvážnému činu. Ve hře je spíše symbolem - symbolem ostatních žen po celém světě - krásných, ale

neplodných. Zbytečných, odsuzujících lidstvo k zániku.

• Dr. Gall - vedoucí fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Jeho jméno je odvozeno od stejného člověka,

jako jméno hlavního hrdiny Bílé nemoci - Dr. Galéna, totiž od starověkého řeckého lékaře Galléna z Pergamu.

Jeho úkolem je starat se o tělesnou stránku robotů, aby byli technicky co nejdokonalejší.

• Ing. Fabry [faber = lat. Kovář, člověk obrábějící nějakou hmotu] - generální technický ředitel R.U.R., vše

posuzuje z pohledu technika; nejde mu o zisk, ale jen o pokrok; člověka považuje za nevýkonného a příliš

drahého na to, aby mohl konkurovat robotům; „Člověk byl málo výkonný. Moderní technice už nemohl stačit.

A za druhé– za druhé– je to veliký pokrok, že…. pardon. Prosím za odpuštění. Je to veliký pokrok rodit strojem.

Je to pohodlnější a rychlejší. Každé zrychlení je pokrok, slečno. Příroda neměla ponětí o moderním tempu

práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas. Neudržitelné mrháni časem, slečno

Gloryová.“

• doktor Busman - jeho jméno pravděpodobně pochází z anglického slova businessman; finanční ředitel R.U.R.,

krátkozraký obtloustlý žid fascinovaný světem čísel; v Robotech vidí jen stroje, výhodný prodejní artikl;

zachová se jako opravdový kamarád, když chce sebe i ostatní vykoupit penězi;

• Dr. Hallemeier [hell = něm. světlý, jasný] - zabývá se psychologií a výchovou robotů; na Helenino přání

vypěstuje u pár vybraných robotů i rozumové a citové schopnosti.

• Služka Nána - je zástupcem prostých lidí, nechápe mnoho, ale má strach s přílišné troufalosti člověka. Nejlépe

ji charakterizuje Helenina věta: „Z Nány mluví tisíc let a z vás všech jenom dnešek."

Podrobný obsah:

• Předehra: V kanceláři firmy Rossum´s Universal Robots sedí ředitel Harry Domin. Na návštěvu přichází

prezidentova dcera Helena Gloryová (za Ligu Humanity), zajímá se o výrobu a existenci Robotů. Helena

nepozná, že Dominova sekretářka je Robotka, naopak pokládá za Roboty šéfy a vědce Fabryho, Galla,

Hallemeiera a stavitele Alquista. Všichni jí vysvětlují, že Roboti přispějí k všeobecnému dobru lidstva, neboť

zastanou práci, vše se zlevní a lidé se budou moci soustřeďovat na své štěstí a zdokonalování. Helena je

zmatena. Když ostatní odejdou připravovat slavnostní snídani pro hosta (Roboti příliš nezastanou vaření –

nemají chuť), Domin požádá Helenu o ruku, neb se do ní během návštěvy zamiloval. Ta nakonec souhlasí.

• Dějství první: Do Helenina salónu tiše přicházejí všichni výše jmenovaní a přináší květiny. Je na den deset let

poté, co k nim Helena připlula. Všichni jsou však z něčeho nervózní a i Helena cítí úzkost. Již týden nepřišla

pošta a nepřiplula loď, Helena v posledních novinách objevuje (krom zpráv o válkách, v nichž se používají

jako vojáci Roboti), že se přestaly rodit děti, její služka Nána tvrdí, že jde o boží trest. Zoufalá Helena si zavolá

Alquista, i ten jí říká, že pokrok přinesl pouze zkázu. Lidé jsou bez námahy a strastí, muži jsou v tomto ráji

zbyteční a takovým ženy nerodí děti. Lidstvo se stalo hluchým květem a tak vyhyne. Poté Helena v jakémsi

oblouznění z toho, co Roboti způsobili (a jak říká Gall, lidstvo už si je nedá vzít, neboť je zbavili jakékoliv

námahy), spálí v krbu štos papírů z manželovy pracovny.

Přichází muži v dobré náladě – je ono výročí a zrovna se doslechli, že k nim opět pluje loď – známka, že

světová revolta Robotů skončila. Helena však naléhá, aby i tak zavřeli továrnu a odjeli někam pryč.

Přichází Fabry: poštu z lodi tvoří jen letáky vyzývající Roboty k vyvraždění lidstva. A na lodi, kterou by mohli

odplout, jsou už také Roboti. Přítomní zjišťují, že jsou obklíčeni. Začíná útok Robotů.

• Dějství druhé: Hrdinové sledují situaci a pustí do plotu elektřinu, Robotů venku přibývá. Loď „Ultimus“,

Dominův dárek Heleně, na ně obrátí děla. Všichni přemýšlí, co bylo špatně, co se zvrtlo. Busman zmíní

Rossumův rukopis s tajemstvím výroby Robotů a možnost vykoupit se jím, nebo jej zničit – pak by se Roboti

nemohli vyrábět a „vymřeli“ by. Helena přizná, že papíry zničila. Busman běží ven, chce vykoupit jejich životy

penězi (půl miliardy), po kontaktu s mříží je zabit proudem.

Večer zhasne světlo – elektrárna už je také v moci Robotů. Hrdinové se rozdělí, aby každý bránil nějaký

vchod. Všichni jsou pobiti, kromě Alqista, který nestřílel. Je vyhlášena vláda Robotů.

• Dějství třetí: výzkumná laboratoř, Alquist marně dumá nad tajemstvím výroby Robotů. Příchozí Roboti mu

hlásí, že hledali lidi, jak je poslal, ale nikoho nenašli. Žádní lidé už nejsou. Tajemství výroby je ztraceno, Robot

Damon (vůdce revolty) naléhá, aby Alquist tedy dělal pokusy na živých Robotech. Alquist vybírá jeho, ovšem

nedokáže ho rozřezat, prohlíží si krvavé ruce. Damon, ač šel dobrovolně, nyní poraněn poznává, že lépe je žít.

Alquist unaven usne, laboratoř si prohlíží Roboti Primus a Helena, povídají si; oba si uvědomují a cítí podivné

věci. Když Alquist slyší Helenin smích, procitne, myslí, že jde o lidi, chce si ji prohlédnout, Primus ji brání.

Alquist ji pošle pryč a oznamuje Primovi, že ji bude pitvat – ten místo ní nabízí sebe. Helena se chce naopak

obětovat za Prima. Alquist otevírá dveře a oba zamilované propouští, aby si byli mužem a ženou. Život bude

existovat dál.

Odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje