Eko:21. Mezinárodní ekonomika

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Stránka vyprázdněna)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
21. Mezinárodní ekonomika
  
 +
-makroekonomická úroveň je pro jednotlivé státy omezená, daný stát musí vnímat ekonomické vztahy i v mezinárodním a celosvětovém kontextu
 +
mezinárodní dělba práce
 +
mezinárodní obcho vychází z možností jednotlivích států, které jsou dány klimatem, vyspělostí,...
 +
je zde snaha zapojovat i méně vyspělé státy
 +
absolutní výhoda
 +
na základě této výhody, tj. levnější výroba, větší kvalita,... se rozděluje práce pro jednotlivé národy
 +
komparativní výhoda
 +
pro zemi je výhodné vyrábět to, v čem dosahuje ve srovnání s ostatními určité výhody – obvykle se používá v zemědělství a živočišné produkci
 +
význam zahraničního obchodu
 +
představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivími zemi
 +
spojuje hosp. dané země s hosp. jiné země prostřednictvím vzájemné směny zboží
 +
zajišťuje všechny činnosti, aby zboží došlo od výrobce v jedné zemi k příjemci do druhé
 +
formi zahraničního obchodu
 +
export – činnosti spojené s prodejem zboží a služeb do jiné země
 +
přímí vývoz – od výrobce jde zboží přímo k příjemci
 +
nepřímí – v předání zboží figuruje ještě prostředník, který např. zboží nějak obrábí
 +
import – zajišťuje pro danou zemi suroviny, které v ní nejsou naturálně
 +
přímí dovoz – vývoz naopak
 +
nepřími dovoz – např. tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce suroviny v cizině
 +
reexport – nakoupení surovin v cizině a následné prodání dál do ciziny
 +
celní politika
 +
každý stát podporuje zahraniční obchod a cest. ruch a tím i devizové příjmi, zároveň musí zajistit jejich evidenci a chhránit ekonom zájmy domácího trhu
 +
clo – dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží přes hranice

Verze z 17. 4. 2012, 12:58

21. Mezinárodní ekonomika

-makroekonomická úroveň je pro jednotlivé státy omezená, daný stát musí vnímat ekonomické vztahy i v mezinárodním a celosvětovém kontextu mezinárodní dělba práce

mezinárodní obcho vychází z možností jednotlivích států, které jsou dány klimatem, vyspělostí,... 	
je zde snaha zapojovat i méně vyspělé státy

absolutní výhoda na základě této výhody, tj. levnější výroba, větší kvalita,... se rozděluje práce pro jednotlivé národy komparativní výhoda pro zemi je výhodné vyrábět to, v čem dosahuje ve srovnání s ostatními určité výhody – obvykle se používá v zemědělství a živočišné produkci význam zahraničního obchodu představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivími zemi spojuje hosp. dané země s hosp. jiné země prostřednictvím vzájemné směny zboží zajišťuje všechny činnosti, aby zboží došlo od výrobce v jedné zemi k příjemci do druhé formi zahraničního obchodu export – činnosti spojené s prodejem zboží a služeb do jiné země přímí vývoz – od výrobce jde zboží přímo k příjemci nepřímí – v předání zboží figuruje ještě prostředník, který např. zboží nějak obrábí import – zajišťuje pro danou zemi suroviny, které v ní nejsou naturálně přímí dovoz – vývoz naopak nepřími dovoz – např. tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce suroviny v cizině reexport – nakoupení surovin v cizině a následné prodání dál do ciziny celní politika každý stát podporuje zahraniční obchod a cest. ruch a tím i devizové příjmi, zároveň musí zajistit jejich evidenci a chhránit ekonom zájmy domácího trhu clo – dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží přes hranice

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje