Programovací jazyky
(Rozdíly mezi verzemi)
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
**příklady | **příklady | ||
**přímý přístup k navazujícím nástrojům (vyvolání kompilátoru, možnost krokování a sledování průběhu programu pomocí debuggeru, vytváření souborů pro řízení překladu - Makefile, zpracování dokumentace a podobně)...... | **přímý přístup k navazujícím nástrojům (vyvolání kompilátoru, možnost krokování a sledování průběhu programu pomocí debuggeru, vytváření souborů pro řízení překladu - Makefile, zpracování dokumentace a podobně)...... | ||
+ | *'''Strojový kód''' | ||
+ | **je v informatice posloupnost strojových instrukcí prováděných procesorem počítače, které jsou zapsány pomocí posloupností číselných kódů těchto strojových instrukcí. Instrukce jsou uloženy v paměti jako '''sekvence bitů, tedy jako čísla''' | ||
==Algoritmus== | ==Algoritmus== | ||
Řádka 29: | Řádka 31: | ||
*Myslí se jím teoretický princip řešení problému, oproti přesnému zápisu v konkrétním programovacím jazyce. Obecně se ale algoritmus může objevit v jakémkoli jiném odvětví. Jako jistý druh algoritmu se může chápat i např. kuchařský recept. | *Myslí se jím teoretický princip řešení problému, oproti přesnému zápisu v konkrétním programovacím jazyce. Obecně se ale algoritmus může objevit v jakémkoli jiném odvětví. Jako jistý druh algoritmu se může chápat i např. kuchařský recept. | ||
*'''Vlastnosti algoritmu''' | *'''Vlastnosti algoritmu''' | ||
− | **'''konečnost''' - každý algoritmus musí skončit v konečném počtu kroků. Tento počet kroků může být libovolně velký (podle rozsahu a hodnot vstupních údajů), ale pro každý jednotlivý vstup musí být konečný. | + | **'''konečnost''' - '''každý algoritmus musí skončit v konečném počtu kroků.''' Tento počet kroků může být libovolně velký (podle rozsahu a hodnot vstupních údajů), ale '''pro každý jednotlivý vstup musí být konečný.''' |
− | **'''obecnost (hromadnost, masovost, univerzálnost)''' - algoritmus neřeší jeden konkrétní problém | + | **'''obecnost (hromadnost, masovost, univerzálnost)''' - algoritmus '''neřeší jeden konkrétní problém, musí řešit danou úlohu pro různé vstupní hodnoty''' |
− | **'''determinovanost (opakovatelnost)''' - každý krok algoritmu musí být jednoznačně a přesně definován. V každé situaci musí být naprosto zřejmé, co a jak se má provést, jak má provádění algoritmu pokračovat. Pro stejné vstupy dostaneme pokaždé stejné výsledky. | + | **'''determinovanost (opakovatelnost)''' - každý krok algoritmu musí být '''jednoznačně a přesně definován'''. V každé situaci musí být naprosto zřejmé, co a jak se má provést, jak má provádění algoritmu pokračovat. '''Pro stejné vstupy dostaneme pokaždé stejné výsledky.''' |
+ | |||
+ | *'''Způsoby zápisu algoritmu''' | ||
+ | **slovní vyjádření | ||
+ | **grafické vyjádření | ||
+ | ** ->'''Strukturogram''' je algoritmus přepsaný do tabulkového způsobu seřazení příkazů pod sebou v návaznosti tak, aby se po přepsání do programovacího jazyka dosáhnul požadovaný výsledek. | ||
+ | ** ->'''vývojový diagram''' | ||
+ | Postup řešení určité úlohy lze zapsat pomocí vývojového diagramu. Ten se skládá ze značek, do kterých se zapisují jednotlivé příkazy |
Verze z 18. 4. 2012, 21:12
- co to je program, zdrojový kód
- co to je algoritmus, způsoby zápisu algoritmů, vlastnosti algoritmů
- rozdělení prg. jazyků: imperativní (procedurální) a deklarativní (neprocedurální)
- rozdělení prg. jazyků: kompilující a interpretující
- JAVA platforma
- událostmi řízené programování
- syntaxe a sémantika
- vysvětlit předložený zdrojový text v C#
Program
- Je v informatice postup operací, který popisuje realizaci dané úlohy
- Zápis algoritmů pomocí příkazů určitého programovacího jazyka
- Počítačový program (též jen program, obecně pak software) je v informatice posloupnost instrukcí (ne nutně strojových instrukcí), která popisuje realizaci dané úlohy počítačem. Aby počítač mohl vykonávat nějakou činnost, potřebuje mít ve své operační paměti alespoň jeden program
Zdrojový kód
- Zdrojový kód nebo zdrojový text je v informatice označení zápisu textu počítačového programu v některém programovacím jazyce, který je uložen v jednom nebo více textových souborech (tzv. projekty).
- Zdrojový kód obvykle programátor zapisuje pomocí textového editoru, ale může být též generován specializovaným programem.
- Textový editor může být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE), které programátorovi tvorbu zdrojového kódu usnadňuje a poskytuje mu další podporu:
- zvýraznění syntaxe
- vyznačení syntaktických chyb
- nápověda
- seznamy funkcí
- příklady
- přímý přístup k navazujícím nástrojům (vyvolání kompilátoru, možnost krokování a sledování průběhu programu pomocí debuggeru, vytváření souborů pro řízení překladu - Makefile, zpracování dokumentace a podobně)......
- Strojový kód
- je v informatice posloupnost strojových instrukcí prováděných procesorem počítače, které jsou zapsány pomocí posloupností číselných kódů těchto strojových instrukcí. Instrukce jsou uloženy v paměti jako sekvence bitů, tedy jako čísla
Algoritmus
- je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.
- Myslí se jím teoretický princip řešení problému, oproti přesnému zápisu v konkrétním programovacím jazyce. Obecně se ale algoritmus může objevit v jakémkoli jiném odvětví. Jako jistý druh algoritmu se může chápat i např. kuchařský recept.
- Vlastnosti algoritmu
- konečnost - každý algoritmus musí skončit v konečném počtu kroků. Tento počet kroků může být libovolně velký (podle rozsahu a hodnot vstupních údajů), ale pro každý jednotlivý vstup musí být konečný.
- obecnost (hromadnost, masovost, univerzálnost) - algoritmus neřeší jeden konkrétní problém, musí řešit danou úlohu pro různé vstupní hodnoty
- determinovanost (opakovatelnost) - každý krok algoritmu musí být jednoznačně a přesně definován. V každé situaci musí být naprosto zřejmé, co a jak se má provést, jak má provádění algoritmu pokračovat. Pro stejné vstupy dostaneme pokaždé stejné výsledky.
- Způsoby zápisu algoritmu
- slovní vyjádření
- grafické vyjádření
** ->Strukturogram je algoritmus přepsaný do tabulkového způsobu seřazení příkazů pod sebou v návaznosti tak, aby se po přepsání do programovacího jazyka dosáhnul požadovaný výsledek. ** ->vývojový diagram
Postup řešení určité úlohy lze zapsat pomocí vývojového diagramu. Ten se skládá ze značek, do kterých se zapisují jednotlivé příkazy