Proměnné a datové typy

Verze z 21. 4. 2012, 19:36

• základní datové typy v jazyce C#
• explicitní a implicitní deklarace proměnných
• konstanta
• pole (velikost pole, rozměr pole, index, asociativní pole)
• datové typy u databází
• označování proměnných
• operace s proměnnými a sestavování výrazů
• priorita operátorů

Základní datové typy:

Celočíselné:

• Byte - zabírá 1Byte ( 0 až 255 )
• Integer - celočíselná hodnota se znaménkem zabírající 2Byte (-32768 až 32767 )
• Long - celočíselná hodnota zabírající 4Byte (-2147483648 až 2147483647 )
• Currency - reálné číslo s 15 desetinnými čísly před desetinnou čárkou a 4 za desetinnou čárkou, zabírající 8 Byte

Reálné:

• Decimal - celočíselná hodnota bez znaménka,lze ho použít jen pomocí Variant jehož je podtypem,zabírá 12 Byte
• Single - celočíselná hodnota zabírající 4 Byte (-3.402823E38 až -1.401298E-45 pro záporné hodnoty,1,401298E-45 až 3,402823E38 pro kladné hodnoty)
• Double - je obdobou single,ale ve dvojnásobné přesnosti ,zabírá 8 Byte

Logické:

• Boolean - uchovává hodnoty True nebo False zabírající 2Byte

Nestardantní:

• Object - obsahují odkaz na objekt (adresu),zabírá 4 Byte
• Variant - je to obecný datový typ,který může obsahovat jeden z výše uvedených datových typů,proměnná tohoto typu může dynamicky měnit svůj datový typ,jestliže není proměnná nadimenzovaná pak je typu Variant,zabírá 16 Byte
• Date - obsahuje hodnoty datum a čas (1.leden 100 až 31.prosinec 9999,00:00:00 až 23:59:59),zabírá 8 Byte

Řetězcové:

• String - řetězec libov. znaků kódovaných pomocí ASCII,jeho délka je prakticky neomezena - asi 2 miliardy znaků,dále se dělí na řetězec promněnlivé délky a pevné délky

Explicitní a implicitní deklarace proměnných

Explicitní

• Pro proměnnou rezervujeme za běhu programu prostor v paměti pro uložení proměnné. Explicitní deklarace proměnné se zapisuje před jejím vlastním použitím, zpravidla na začátku procedury události. Deklarace začíná příkazem Dim (v podstatě znamená dimenze nebo dimenzovat). V deklaraci můžeme sdělit VBA jaký typ dat budeme používat (není povinné). Neuvedeme-li v deklaraci typ proměnné je automaticky použit implicitní typ dat Variant - může obsahovat data libovolného typu a velikosti.

• Příklad přiřazení explicitní deklarace proměnné Prijmeni datového typu String

                  Dim Prijmeni As String

• Příklad přiřazení hodnoty do proměnné Prijmeni

                  Prijmeni = "Karel IV"

• Implicitní

• Jedná se o deklaraci proměnné bez příkazu Dim. Implicitní deklarace znamená, že proměnnou přímo použijeme v programu (viz příklad). Implicitní deklarace má výhodu rychlejšího zápisu programového kódu, ale nese s sebou určitá rizika. Hlavním rizikem je to, že VBA při použití implicitních deklarací nepovažuje za chybu případný překlep ve jménu proměnné a považuje překlep za deklaraci nové proměnné.
• Příklad implicitní deklarace proměnné Jmeno

                  Jmeno = "Pepa"

Konstanta

• Konstanty jsou symboly reprezentující v programu neměnnou hodnotu.
• Příklad konstant v jazyce C#:

const int months = 12, weeks = 52, days = 365;

• Konstant2 je přiřazen řetězec nebo číslo,které se nemění.Uživatel si může nadefinovat svou konstantu příkazem const.Definice vlastních konstant má tuto syntaxi:

[Public|Private] Const název konstanty [As typ] = výraz

Pole

• kolekce proměnných
• Velikost pole odpovídá počtu jeho prvků. U jednorozměrného pole je tedy dána maximální hodnotou indexu. U pole dvourozměrného odpovídá součinu maximálních hodnot obou indexů.
• Index: při deklaraci proměnných může být identifikátor proměnné opatřen indexovým rozsahem ,to je, že řada po sobě jdoucích prvků(paměťových míst) je nazvána stejným jménem,rozlišena číslem a vložena do pole,indexový rozsah udává jeden rozměr pole,teoreticky může být pole velké o n*n prvcích
• Asociativní pole: je pole jehož prvky nejsou indexovány pomocí posloupnosti celých čísel, ale pomocí klíčů. Klíčem může být číslo (v nesekvenční posloupnosti), textový řetězec a jiné.

Příklad asociativního pole v jazyce PHP: $foo = array("a"=>"1", "b"=>"10", "c"=>"100"); echo $foo["c"] . $foo["b"] . $foo["a"];

Datové typy u databází

• Textové
  • char: textový typ pevně stanovené šířky (počtu znaků), které zabírá nezávisle na tom, je-li vyplněna nebo ne (v takovém případě je v datovém souboru databáze doplněna na tuto šířku). Výhodou je rychlejší manipulace a přepisování hodnot, nevýhodou je toto nadbytečné místo.
  • varchar: (zkratka z variant char nebo char varying) – na rozdíl od typu char se ukládané hodnoty nedoplňují na zadanou šířku, ale v datovém souboru se uloží délka a za ní data; délka je tedy pohyblivá (odtud označení variant). Výhodou je úspornější uložení bez zbytečného, nevyužitého místa, nevýhodou je problematičtější přeukládání kratšího řetězce delším (kdy databázový stroj musí realokovat dostupné místo v datovém souboru).
• Binární
  • binary: binárně citlivá obdoba typu char (tj. pevná šířka pro uložení dat)
  • varbinary: binárně citlivá obdoba typu varchar (tj. proměnlivá šířka při ukládání dat)

Označování proměnných

• Způsoby označování proměnných jsou závislé na použitém BASICu. Název proměnné (identifikátor) může být sestaven z jakékoliv kombinace písmen a číslic. Název nesmí začínat číslicí a rozlišují se malá a velká písmena. Dále nesmí být jako identifikátor použito vyhrazené slovo, které v příslušném jazyce má již svůj význam (IF, TO, GO, atd.). První znak vždy bývá písmeno, některé druhy BASICu dovolují na druhém místě pouze číslici, jiné pak číslice i písmena. Neměli by obsahovat háčky a čárky.

Operace s proměnnými a sestavování výrazů

• Matematické operátory
  • / * + - %
  • arg + arg sečte oba argumenty

arg - arg odečte oba argumenty -arg změní znaménko arg*arg vynásobí oba argumenty arg/arg vydělí první druhým argarg celočíselné dělení (výsledek je jen celá část podílu) arg1 MOD arg2 zbytek po celočíselném dělení arg1^arg2 umocnění základ arg1 mocnitelem arg2

• Relační
  • < > <= >= != ==
  • arg1 < arg2 výsledek je true , je-li arg1 menší než arg2 , jinak false
  • arg1 > arg2 výsledek je true , je-li arg1 větší než arg2 , jinak false
  • arg1 = arg2 výsledek je true , je-li arg1 větší nebo roven arg2 , jinak false
  • arg1 = arg2 výsledek je true , je-li arg1 roven arg2 , jinak false
  • arg1 arg2 výsledek je true , když arg1 není roven arg2 , jinak false
  • Like prověří , zda se v řetězci nachází určitý vzorek
  • Is prověří ,zda existuje objektová proměnná daného typu , nebo zda dvě
  • objektové proměnné obsahují odkaz na stejný objekt.

• Logické
  • ! && ||
  • arg1 AND arg2 logický součin obou argumentů
  • arg1 OR arg2 log. součet obou argumentů
  • arg1 XOR arg2 výlučně OR (nonekvivalence) argumentů
  • NOT arg negace arg.
  • arg1 IMP arg2 implikace arg.
  • arg1 EQV arg2 ekvivalence arg.

• Bitové
  • bit1 bit2 výsledek
  • 0 0 1
  • 0 1 1
  • 1 0 0
  • 1 1 1

Priorita operátorů

určuje pořadí vyhodnocování částí výrazu. Nejvyšší prioritu mají operátory aritmetické, pak následují relační a nejnižší prioritu u kombinovaných výrazů mají logické operátory. V rámci aritmetických operátorů mají vyšší prioritu * a / před + a -.