Proměnné a datové typy

Verze z 1. 5. 2012, 18:37

• základní datové typy v jazyce C#
• explicitní a implicitní deklarace proměnných
• konstanta
• pole (velikost pole, rozměr pole, index, asociativní pole)
• datové typy u databází
• označování proměnných
• operace s proměnnými a sestavování výrazů
• priorita operátorů

Základní datové typy

object a;
a = 1;

Explicitní a implicitní deklarace proměnných

Explicitní

• Pro proměnnou rezervujeme za běhu programu prostor v paměti pro uložení proměnné. Explicitní deklarace proměnné se zapisuje před jejím vlastním použitím, zpravidla na začátku procedury události. Deklarace začíná příkazem Dim (v podstatě znamená dimenze nebo dimenzovat). V deklaraci můžeme sdělit VBA jaký typ dat budeme používat (není povinné). Neuvedeme-li v deklaraci typ proměnné je automaticky použit implicitní typ dat Variant - může obsahovat data libovolného typu a velikosti.

• Příklad přiřazení explicitní deklarace proměnné ve Visual Basicu Prijmeni datového typu String

                  Dim Prijmeni As String

• Příklad přiřazení explicitní deklarace proměnné ve CSharpu Prijmeni datového typu String i s přiřazením hodnoty

                  string Prijmeni = "Karel IV";

• Příklad přiřazení hodnoty do proměnné Prijmeni

                  Prijmeni = "Karel IV"

• Implicitní

• Jedná se o deklaraci proměnné bez příkazu Dim. Implicitní deklarace znamená, že proměnnou přímo použijeme v programu (viz příklad). Implicitní deklarace má výhodu rychlejšího zápisu programového kódu, ale nese s sebou určitá rizika. Hlavním rizikem je to, že VBA při použití implicitních deklarací nepovažuje za chybu případný překlep ve jménu proměnné a považuje překlep za deklaraci nové proměnné.
• CSharp tuto deklaraci proměnné nepodporuje. V CSharpu lze provést deklaraci proměnné pouze explicitně.
• Příklad implicitní deklarace proměnné Jmeno

                  Jmeno = "Pepa"

Konstanta

• Konstanty jsou symboly reprezentující v programu neměnnou hodnotu.
• Příklad konstant v jazyce C#:

const int months = 12, weeks = 52, days = 365;

• Konstant2 je přiřazen řetězec nebo číslo,které se nemění.Uživatel si může nadefinovat svou konstantu příkazem const.Definice vlastních konstant má tuto syntaxi:

[Public|Private] Const název konstanty [As typ] = výraz

Pole

• kolekce proměnných
• Velikost pole odpovídá počtu jeho prvků. U jednorozměrného pole je tedy dána maximální hodnotou indexu. U pole dvourozměrného odpovídá součinu maximálních hodnot obou indexů.
• Index: při deklaraci proměnných může být identifikátor proměnné opatřen indexovým rozsahem ,to je, že řada po sobě jdoucích prvků(paměťových míst) je nazvána stejným jménem,rozlišena číslem a vložena do pole,indexový rozsah udává jeden rozměr pole,teoreticky může být pole velké o n*n prvcích
  • příklad deklarace pole v CSharpu:
    • int[] poleJedenIndex = new int[10];
      • deklaruje pole s názvem poleJedenIndex o velikosti 10 prvků, indexem budou čísla od 0 do 9, každý jeden prvek bude datového typu Int32
  • příklad deklarace pole ve Visual Basicu:
    • Dim MePole(10) As Integer
      • deklaruje pole s názvem MePole o velikosti 10 prvků, každý jeden prvek pole bude datového typu Integer
      • Pole může být indexováno od 0 nebo od 1. Způsob indexování závisí na nastavení příkazu Option Base. Není-li specifikován příkaz Option Base = 1, začínají se všechna pole indexovat od nuly.

• Asociativní pole: je pole jehož prvky nejsou indexovány pomocí posloupnosti celých čísel, ale pomocí klíčů. Klíčem může být číslo (v nesekvenční posloupnosti), textový řetězec a jiné.

Příklad asociativního pole v jazyce PHP: $foo = array("a"=>"1", "b"=>"10", "c"=>"100"); echo $foo["c"] . $foo["b"] . $foo["a"];

Datové typy u databází

• MySQL datové typy

Označování proměnných

• Způsoby označování proměnných jsou závislé na použitém BASICu. Název proměnné (identifikátor) může být sestaven z jakékoliv kombinace písmen a číslic. Název nesmí začínat číslicí a rozlišují se malá a velká písmena. Dále nesmí být jako identifikátor použito vyhrazené slovo, které v příslušném jazyce má již svůj význam (IF, TO, GO, atd.). První znak vždy bývá písmeno, některé druhy BASICu dovolují na druhém místě pouze číslici, jiné pak číslice i písmena. Neměli by obsahovat háčky a čárky.

Operace s proměnnými a sestavování výrazů

• Aritmetické operátory
  • CSharp:
    • / * + - %
  • Visual Basic:
    • arg + arg sečte oba argumenty
    • arg - arg odečte oba argumenty
    • -arg změní znaménko
    • arg*arg vynásobí oba argumenty
    • arg/arg vydělí první druhým
    • argarg celočíselné dělení (výsledek je jen celá část podílu)
    • arg1 MOD arg2 zbytek po celočíselném dělení
    • arg1^arg2 umocnění základ arg1 mocnitelem arg2

• Relační
  • CSharp:
    • < > <= >= != ==
  • Visual Basic:
    • arg1 < arg2 výsledek je true , je-li arg1 menší než arg2 , jinak false
    • arg1 > arg2 výsledek je true , je-li arg1 větší než arg2 , jinak false
    • arg1 = arg2 výsledek je true , je-li arg1 větší nebo roven arg2 , jinak false
    • arg1 = arg2 výsledek je true , je-li arg1 roven arg2 , jinak false
    • arg1 arg2 výsledek je true , když arg1 není roven arg2 , jinak false
    • Like prověří , zda se v řetězci nachází určitý vzorek
    • Is prověří ,zda existuje objektová proměnná daného typu , nebo zda dvě
  • objektové proměnné obsahují odkaz na stejný objekt.

• Logické
  • CSharp:
    • ! && ||
  • Visual Basic:
    • arg1 AND arg2 logický součin obou argumentů
    • arg1 OR arg2 log. součet obou argumentů
    • arg1 XOR arg2 výlučně OR (nonekvivalence) argumentů
    • NOT arg negace arg.
    • arg1 IMP arg2 implikace arg.
    • arg1 EQV arg2 ekvivalence arg.

• Bitové

  bit1	bit2	výsledek
  0	0	1
  0	1	1
  1	0	0
  1	1	1

Priorita operátorů

Určuje pořadí vyhodnocování částí výrazu. Nejvyšší prioritu mají operátory aritmetické, pak následují relační a nejnižší prioritu u kombinovaných výrazů mají logické operátory. V rámci aritmetických operátorů mají vyšší prioritu * a / před + a -.