DNS a doménová jména edituje sosnovec

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 23: Řádka 23:
 
**URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.
 
**URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.
 
**Jednotlivá pole v URL:schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry
 
**Jednotlivá pole v URL:schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry
 +
**Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP).
 +
**Pomocí URL lze zadat také autentizační informace: mezi protokol a doménové jméno je možno vložit uživatelské jméno a případně i heslo oddělená navzájem dvojtečkou a od následující domény zavináčem; například:
 +
http://mirek:mojetajneheslo@www.example.com/
 
*8
 
*8

Verze z 11. 4. 2012, 20:01

  • 1 co to je DNS
  • 2 jaký port používá DNS
  • 3 jak zjistí počítač s OS Windows, jaká konkrétní adresa odpovídá adrese vyjádřené doménovým jménem (konkrétně popište konfiguraci počítače)
  • 4 kořenové DNS servery
  • 5 zónové soubory a typy DNS záznamů
  • 6 princip tvorby doménového jména (TLD, domény 2. úrovně)
  • 7 URL
  • 8 registrátoři
  • 1 DNS= Domain Name System, je to hierarchický systém doménových jmen, který se realizován servery DNS a DNS protokolem. Umožňuje dát číselné IP adrese tzv. doménové jméno, které si uživatelé snadno zapamatují (147.230.16.108 = www.cesnet.cz) . V minulosti a současnosti je masově rozšířeno IPV4(xxx.xxx.xxx.xxx), blízká budoucnost patří IPV6 (2001:200:8002:203:47ff:fea5:3085) Jeho kořen je TDL (top domain level), tj. většinou je to značka daného státu (.cz, .com, .org, .net,…). Skládá se ještě z domény prvního až XYtého řádu.
    • Existuje množství implementací DNS serverů pro Linux, nejznámější je BIND. Je konstruován pro obrovské zatížení, a proto se s ním setkáme u všech velkých DNS serverů. Umožňuje kešování.
  • 2 Používá při tom protokol UDP(= nespojový protokol, jednoduchý interfejs mezi protokoly vyšší vrstvy a IP protokolem) a port č. 53.
  • 3-4 Kořenový DNS server je první z uzlů stromu DNS serverů. Jde o servery, které obsluhují Top-Level domény. Top-Level domény přiděluje organizace Internic , konfigurace kořenových DNS serverů je tedy v její kompetenci. Tyto servery převezmou dotaz, podívají se na něj a odpoví "nevím, ale tuto top-level doménu spravuje ten a ten DNS server, zeptej se tam". Tato odpověď se vrátí DNS serveru, kterého se ptal klient, a ten znovu pošle dotaz na klientem zadanou doménu, tentokrát ovšem nikoliv kořenovému DNS serveru, ale DNS serveru který dostal v odpovědi od kořenového DNS serveru. Tento buď odpoví IP adresou stroje, jemuž je přiřazena doména, nebo zase pošle adresu DNS serveru pro nižší doménu, a tak se klientův DNS server ptá, až se dobere poslední domény, na niž by měl jako odpověď dostat IP adresu stroje. Tuto adresu pak pošle klientovi jako odpověď.
  • 5 Typy záznamů: - SOA = speciální typ záznamu, který se musí v zónovém souboru vyskytovat pouze jednou, musí obsahovat informace: MNAME( název primárního DNS serveru pro danou zónu), RNAME( kontakt na správce souboru), SERIAL( sériové číslo zóny), REFRESH( počet sekund pro následující kontrolu zóny), a několik dalších

-AAAA = IP adresa protokolu IPv6 -A = IP adresa IPv4 protokolu, v protokolu jsou předávány jako 32 bit. číslo -CNAME = oznamuje, že daná adresa je aliasem jiné domény -NS = sděluje seznam autoritativních DNS serverů pro danou doménu -MX = doménový název mailserveru, na který se má doručovat pošta pro tuto doménu -PTR = rezervní záznamy

  • 6
  • 7 URL, celým názvem Uniform Resource Locator („jednotný lokátor zdrojů“) je řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu.
    • URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.
    • Jednotlivá pole v URL:schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry
    • Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např. pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový prohlížeč se předpokládá protokol HTTP).
    • Pomocí URL lze zadat také autentizační informace: mezi protokol a doménové jméno je možno vložit uživatelské jméno a případně i heslo oddělená navzájem dvojtečkou a od následující domény zavináčem; například:
http://mirek:mojetajneheslo@www.example.com/
  • 8
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje