|
|
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| | | | |
| − | makroekonomická úroveň je pro jednotlivé státy omezená, daný stát musí vnímat ekonomické vztahy i v mezinárodním a celosvětovém kontextu
| |
| − | mezinárodní dělba práce
| |
| − | ◦ mezinárodní obcho vychází z možností jednotlivích států, které jsou dány klimatem, vyspělostí,...
| |
| − | ◦ je zde snaha zapojovat i méně vyspělé státy
| |
| − | absolutní výhoda
| |
| − | ◦ na základě této výhody, tj. levnější výroba, větší kvalita,... se rozděluje práce pro jednotlivé národy
| |
| − | komparativní výhoda
| |
| − | ◦ pro zemi je výhodné vyrábět to, v čem dosahuje ve srovnání s ostatními určité výhody – obvykle se používá v zemědělství a živočišné produkci
| |
| − | význam zahraničního obchodu
| |
| − | ◦ představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivími zemi
| |
| − | ◦ spojuje hosp. dané země s hosp. jiné země prostřednictvím vzájemné směny zboží
| |
| − | ◦ zajišťuje všechny činnosti, aby zboží došlo od výrobce v jedné zemi k příjemci do druhé
| |
| − | formy zahraničního obchodu
| |
| − | ◦ export – činnosti spojené s prodejem zboží a služeb do jiné země
| |
| − | ▪ přímí vývoz – od výrobce jde zboží přímo k příjemci
| |
| − | ▪ nepřímí – v předání zboží figuruje ještě prostředník, který např. zboží nějak obrábí
| |
| − | ◦ import – zajišťuje pro danou zemi suroviny, které v ní nejsou naturálně
| |
| − | ▪ přímí dovoz – vývoz naopak
| |
| − | ▪ nepřími dovoz – např. tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce suroviny v cizině
| |
| − | ◦ reexport – nakoupení surovin v cizině a následné prodání dál do ciziny
| |
| − | celní politika
| |
| − | ◦ každý stát podporuje zahraniční obchod a cest. ruch a tím i devizové příjmi, zároveň musí zajistit jejich evidenci a chránit ekonomické zájmy domácího trhu
| |
| − | ◦ clo – dávka, kterou stát vybírá při přechodu zboží přes hranice
| |
