Programovací jazyky
(Rozdíly mezi verzemi)
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
==Zdrojový kód== | ==Zdrojový kód== | ||
− | *Zdrojový kód nebo zdrojový text je v informatice označení zápisu textu počítačového programu v některém programovacím jazyce, který je uložen v jednom nebo více textových souborech (tzv. projekty). | + | *Zdrojový kód nebo zdrojový text je v informatice '''označení zápisu textu počítačového programu v některém programovacím jazyce, který je uložen v jednom nebo více textových souborech (tzv. projekty).''' |
*Zdrojový kód obvykle programátor zapisuje pomocí textového editoru, ale může být též generován specializovaným programem. | *Zdrojový kód obvykle programátor zapisuje pomocí textového editoru, ale může být též generován specializovaným programem. | ||
*Textový editor může být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE), které programátorovi tvorbu zdrojového kódu usnadňuje a poskytuje mu další podporu: | *Textový editor může být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE), které programátorovi tvorbu zdrojového kódu usnadňuje a poskytuje mu další podporu: | ||
Řádka 26: | Řádka 26: | ||
==Algoritmus== | ==Algoritmus== | ||
− | *je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy. | + | *'''je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.''' |
*Myslí se jím teoretický princip řešení problému, oproti přesnému zápisu v konkrétním programovacím jazyce. Obecně se ale algoritmus může objevit v jakémkoli jiném odvětví. Jako jistý druh algoritmu se může chápat i např. kuchařský recept. | *Myslí se jím teoretický princip řešení problému, oproti přesnému zápisu v konkrétním programovacím jazyce. Obecně se ale algoritmus může objevit v jakémkoli jiném odvětví. Jako jistý druh algoritmu se může chápat i např. kuchařský recept. | ||
*'''Vlastnosti algoritmu''' | *'''Vlastnosti algoritmu''' |
Verze z 18. 4. 2012, 21:03
- co to je program, zdrojový kód
- co to je algoritmus, způsoby zápisu algoritmů, vlastnosti algoritmů
- rozdělení prg. jazyků: imperativní (procedurální) a deklarativní (neprocedurální)
- rozdělení prg. jazyků: kompilující a interpretující
- JAVA platforma
- událostmi řízené programování
- syntaxe a sémantika
- vysvětlit předložený zdrojový text v C#
Program
- Je v informatice postup operací, který popisuje realizaci dané úlohy
- Zápis algoritmů pomocí příkazů určitého programovacího jazyka
- Počítačový program (též jen program, obecně pak software) je v informatice posloupnost instrukcí (ne nutně strojových instrukcí), která popisuje realizaci dané úlohy počítačem. Aby počítač mohl vykonávat nějakou činnost, potřebuje mít ve své operační paměti alespoň jeden program
Zdrojový kód
- Zdrojový kód nebo zdrojový text je v informatice označení zápisu textu počítačového programu v některém programovacím jazyce, který je uložen v jednom nebo více textových souborech (tzv. projekty).
- Zdrojový kód obvykle programátor zapisuje pomocí textového editoru, ale může být též generován specializovaným programem.
- Textový editor může být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE), které programátorovi tvorbu zdrojového kódu usnadňuje a poskytuje mu další podporu:
- zvýraznění syntaxe
- vyznačení syntaktických chyb
- nápověda
- seznamy funkcí
- příklady
- přímý přístup k navazujícím nástrojům (vyvolání kompilátoru, možnost krokování a sledování průběhu programu pomocí debuggeru, vytváření souborů pro řízení překladu - Makefile, zpracování dokumentace a podobně)......
Algoritmus
- je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.
- Myslí se jím teoretický princip řešení problému, oproti přesnému zápisu v konkrétním programovacím jazyce. Obecně se ale algoritmus může objevit v jakémkoli jiném odvětví. Jako jistý druh algoritmu se může chápat i např. kuchařský recept.
- Vlastnosti algoritmu
- konečnost - každý algoritmus musí skončit v konečném počtu kroků. Tento počet kroků může být libovolně velký (podle rozsahu a hodnot vstupních údajů), ale pro každý jednotlivý vstup musí být konečný.
- obecnost (hromadnost, masovost, univerzálnost) - algoritmus neřeší jeden konkrétní problém (např. „jak spočítat 3×7“), ale obecnou třídu obdobných problémů (např. „jak spočítat součin dvou celých čísel“), má širokou množinu možných vstupů.
- determinovanost (opakovatelnost) - každý krok algoritmu musí být jednoznačně a přesně definován. V každé situaci musí být naprosto zřejmé, co a jak se má provést, jak má provádění algoritmu pokračovat. Pro stejné vstupy dostaneme pokaždé stejné výsledky.