Čapek, K.: R.U.R.
- Literární forma: próza
- Literární druh: drama
- Literární žánr: vědeckofantastické antiutopické drama
- Antiutopie = literární žánr, který na rozdíl od utopie nepopisuje ideální stát, aby tímto popisem kritizoval reálnou společnost, ale naopak varuje před nebezpečím vývoje společnosti k totalitě.
- Doba a místo děje: blíže nespecifikovaný ostrov, budoucnost
- Doba vzniku: 1920, divadelní premiéra v roce 1921 (Klicperovo dovadlo v Hradci Králové)
− dílo bylo přeloženo do více než třiceti jazyků, včetně esperanta
Název díla: RUR je zkratka z názvu firmy Rossums Universal Robots. Pan Rossum byl vynálezcem Robotů. Jeho
jméno je odvozeno z českého slova rozum.
Kompozice díla:
− předehra + 3 dějství
− poměrně dlouhá předehra - uvádí diváka do děje. Ten musí přijmout fakt, že lidstvo dokázalo vytvořit roboty,
kteří za něj a na něj pracují. Dozvídá se to zcela nenásilně z rozhovoru Harryho Domina s Helenou Gloriovou,
které je princip robotů vysvětlován.
− dialogy - postavy říkají filozofické myšlenky, které se v normální řeči běžně nepoužívají. I když se tyto věty
hodí spíše do esejů, plyne konverzace velmi lehce a působí přirozeně
Hlavní myšlenka díla:
− varování před možnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Čapek je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale
také obavami o budoucnost lidstva (zažil ničivou 1. světovou válku, ve které byla v tak hojné míře zneužita
technika proti lidstvu).
Nejdůležitější motiv: lidská práce – bez práce přestává být člověk člověkem, práce zušlechťuje duši člověka
Vyznění závěru: optimismus, naděje → lidé byli sice vyhubeni, ale zrodila se láska mezi roboty → život bude
pokračovat
Převážně spisovný, srozumitelný
Nespisovnou češtinou mluví služka Nána, jakožto zástupkyně prostého, nevzdělaného lidu
Svižné, rychlé dialogy (kromě Alquistova monologu na konci) → posunují děj dopředu
Odborná terminologie – především z lékařského prostředí – katalyzátory, enzymy, hormony, koloidální
rosol, protoplazma…
Poprvé použito slovo robot (Čapkovi ho poradil bratr Josef) → ve své době neologismus (= česky novotvar -
nově utvořené nebo přejaté slovo. Vzniká nejčastěji pro označení nových skutečností, např. vynálezů nebo
myšlenek, a postupem času se může stát součástí běžné slovní zásoby.)
Čapkovi roboti nejsou roboty v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření stejným způsobem
jako třeba Frankenstein (autorka Mary Shelley). Jsou zázrakem biologických a chemických dovedností
člověka. Čapek je nechápal jako pouhé stroje, a proto psal vždy slovo Robot s velkým písmenem.
Roboti jsou zároveň i alegorií lidstva, které ztratilo svoji lidskost, chová se jako tupé, nemyslící stádo,
poslušné těch nejnesmyslnějších rozkazů (lidé se mechanicky, bez vlastní vůle jako stroje zabíjejí ve válkách)
Podrobná charakteristika postav
− Zajímavá jsou jména postav, většinou mají nějaký skrytý význam a pocházejí z různých jazyků
− Čapek nechtěl totiž výrobu robotů spojovat s žádnou konkrétní zemí a i ostrov, kde jsou roboti vyráběni,
zůstává anonymní.
• Harry Domin [dominus = lat. pán] - ředitel R.U.R.; má svou velkou a snad i vznešenou myšlenku: osvobodit
člověka od každodenní práce, aby se mohl zabývat jen duchovnem a uměním. A tuto svou myšlenku chce
prosadit za každou cenu. Jeho postoj k přírodě i ostatním lidem je útočný a dobyvatelský. Chce ovládat svět
a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu. Čapek však Domina zcela nezavrhuje, na touze vytvořit nový
svět, jako zázrakem vše změnit, je i něco pozitivního, chvályhodného
• Alquist [Alkyoné byla podle bájí královna, proměněná po smrti se svým manželem v ledňáčky, a alkyónské
dny znamenají blažený a klidný čas] - nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem
změnit celý svět. V R.U.R. je šéfem staveb. Když se cítí smutný nebo má strach, jde klidně pracovat jako
řadový zedník na lešení. Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot. Má plno dobrých
vlastností, divákovi je od počátku sympatický. Dokonce se dozvídáme, že miluje květiny. Je zjevné, že jeho
ústy mluví samotný autor. Alquist je jediný člověk, kterého roboti ušetří. Potřebují totiž někoho, kdo by jim
znovuobjevil tajemství jejich výroby a rozhodnou se pro Alquista, protože pracuje jako oni, rukama. Jeho
profese má i symbolický význam - tvořit. Lidé vždy pracovali, tak proč se najednou práce zříkají? Alquist je
představitelem starých hodnot.
• Helena - je ve svém vnímání života podobná Alquistovi. Je ztělesněním ženského, citového a laskavého
přístupu k lidem i Robotům. Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat. Na rozdíl od
Nány nebo Alquista se však neomezuje jen na pasivní odpor. Když vidí, že lidstvo hyne, zničí recept na výrobu
robotů. Je to gesto ženy, která sama nemůže mít děti, ale přesto brání svůj rod. Právě proto, že si uvědomuje
situaci, že lidstvo vyhyne i kvůli ní, je asi nejtragičtější postavou hry.
Jméno Helena je již od dob Heleny trojské symbolem ženské krásy a ženy, pro kterou jsou muži ochotni
zemřít. Bylo tomu tak u trojské Heleny, je tomu tak i u hrdinky RUR. Umírá se zde také kvůli jejímu
nerozvážnému činu. Ve hře je spíše symbolem - symbolem ostatních žen po celém světě - krásných, ale
neplodných. Zbytečných, odsuzujících lidstvo k zániku.
• Dr. Gall - vedoucí fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Jeho jméno je odvozeno od stejného člověka,
jako jméno hlavního hrdiny Bílé nemoci - Dr. Galéna, totiž od starověkého řeckého lékaře Galléna z Pergamu.
Jeho úkolem je starat se o tělesnou stránku robotů, aby byli technicky co nejdokonalejší.
• Ing. Fabry [faber = lat. Kovář, člověk obrábějící nějakou hmotu] - generální technický ředitel R.U.R., vše
posuzuje z pohledu technika; nejde mu o zisk, ale jen o pokrok; člověka považuje za nevýkonného a příliš
drahého na to, aby mohl konkurovat robotům; „Člověk byl málo výkonný. Moderní technice už nemohl stačit.
A za druhé– za druhé– je to veliký pokrok, že…. pardon. Prosím za odpuštění. Je to veliký pokrok rodit strojem.
Je to pohodlnější a rychlejší. Každé zrychlení je pokrok, slečno. Příroda neměla ponětí o moderním tempu
práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas. Neudržitelné mrháni časem, slečno
Gloryová.“
• doktor Busman - jeho jméno pravděpodobně pochází z anglického slova businessman; finanční ředitel R.U.R.,
krátkozraký obtloustlý žid fascinovaný světem čísel; v Robotech vidí jen stroje, výhodný prodejní artikl;
zachová se jako opravdový kamarád, když chce sebe i ostatní vykoupit penězi;
• Dr. Hallemeier [hell = něm. světlý, jasný] - zabývá se psychologií a výchovou robotů; na Helenino přání
vypěstuje u pár vybraných robotů i rozumové a citové schopnosti.
• Služka Nána - je zástupcem prostých lidí, nechápe mnoho, ale má strach s přílišné troufalosti člověka. Nejlépe
ji charakterizuje Helenina věta: „Z Nány mluví tisíc let a z vás všech jenom dnešek."
Podrobný obsah:
• Předehra: V kanceláři firmy Rossum´s Universal Robots sedí ředitel Harry Domin. Na návštěvu přichází
prezidentova dcera Helena Gloryová (za Ligu Humanity), zajímá se o výrobu a existenci Robotů. Helena
nepozná, že Dominova sekretářka je Robotka, naopak pokládá za Roboty šéfy a vědce Fabryho, Galla,
Hallemeiera a stavitele Alquista. Všichni jí vysvětlují, že Roboti přispějí k všeobecnému dobru lidstva, neboť
zastanou práci, vše se zlevní a lidé se budou moci soustřeďovat na své štěstí a zdokonalování. Helena je
zmatena. Když ostatní odejdou připravovat slavnostní snídani pro hosta (Roboti příliš nezastanou vaření –
nemají chuť), Domin požádá Helenu o ruku, neb se do ní během návštěvy zamiloval. Ta nakonec souhlasí.
• Dějství první: Do Helenina salónu tiše přicházejí všichni výše jmenovaní a přináší květiny. Je na den deset let
poté, co k nim Helena připlula. Všichni jsou však z něčeho nervózní a i Helena cítí úzkost. Již týden nepřišla
pošta a nepřiplula loď, Helena v posledních novinách objevuje (krom zpráv o válkách, v nichž se používají
jako vojáci Roboti), že se přestaly rodit děti, její služka Nána tvrdí, že jde o boží trest. Zoufalá Helena si zavolá
Alquista, i ten jí říká, že pokrok přinesl pouze zkázu. Lidé jsou bez námahy a strastí, muži jsou v tomto ráji
zbyteční a takovým ženy nerodí děti. Lidstvo se stalo hluchým květem a tak vyhyne. Poté Helena v jakémsi
oblouznění z toho, co Roboti způsobili (a jak říká Gall, lidstvo už si je nedá vzít, neboť je zbavili jakékoliv
námahy), spálí v krbu štos papírů z manželovy pracovny.
Přichází muži v dobré náladě – je ono výročí a zrovna se doslechli, že k nim opět pluje loď – známka, že
světová revolta Robotů skončila. Helena však naléhá, aby i tak zavřeli továrnu a odjeli někam pryč.
Přichází Fabry: poštu z lodi tvoří jen letáky vyzývající Roboty k vyvraždění lidstva. A na lodi, kterou by mohli
odplout, jsou už také Roboti. Přítomní zjišťují, že jsou obklíčeni. Začíná útok Robotů.
• Dějství druhé: Hrdinové sledují situaci a pustí do plotu elektřinu, Robotů venku přibývá. Loď „Ultimus“,
Dominův dárek Heleně, na ně obrátí děla. Všichni přemýšlí, co bylo špatně, co se zvrtlo. Busman zmíní
Rossumův rukopis s tajemstvím výroby Robotů a možnost vykoupit se jím, nebo jej zničit – pak by se Roboti
nemohli vyrábět a „vymřeli“ by. Helena přizná, že papíry zničila. Busman běží ven, chce vykoupit jejich životy
penězi (půl miliardy), po kontaktu s mříží je zabit proudem.
Večer zhasne světlo – elektrárna už je také v moci Robotů. Hrdinové se rozdělí, aby každý bránil nějaký
vchod. Všichni jsou pobiti, kromě Alqista, který nestřílel. Je vyhlášena vláda Robotů.
• Dějství třetí: výzkumná laboratoř, Alquist marně dumá nad tajemstvím výroby Robotů. Příchozí Roboti mu
hlásí, že hledali lidi, jak je poslal, ale nikoho nenašli. Žádní lidé už nejsou. Tajemství výroby je ztraceno, Robot
Damon (vůdce revolty) naléhá, aby Alquist tedy dělal pokusy na živých Robotech. Alquist vybírá jeho, ovšem
nedokáže ho rozřezat, prohlíží si krvavé ruce. Damon, ač šel dobrovolně, nyní poraněn poznává, že lépe je žít.
Alquist unaven usne, laboratoř si prohlíží Roboti Primus a Helena, povídají si; oba si uvědomují a cítí podivné
věci. Když Alquist slyší Helenin smích, procitne, myslí, že jde o lidi, chce si ji prohlédnout, Primus ji brání.
Alquist ji pošle pryč a oznamuje Primovi, že ji bude pitvat – ten místo ní nabízí sebe. Helena se chce naopak
obětovat za Prima. Alquist otevírá dveře a oba zamilované propouští, aby si byli mužem a ženou. Život bude
existovat dál.
