Proměnné a datové typy

• základní datové typy v jazyce C#
• explicitní a implicitní deklarace proměnných
• konstanta
• pole (velikost pole, rozměr pole, index, asociativní pole)
• datové typy u databází
• označování proměnných
• operace s proměnnými a sestavování výrazů
• priorita operátorů

Základní datové typy

Konkrétní hodnoty rozsahu čísel si pamatovat nemusíte, je to tu, aby jste měli představu o tom, o jakých číslech mluvíte.

VB		C#
Celočíselné
Byte	zabírá 1 byte (0–255)
Integer	zabírá 2 byty, číslo se znaménkem (-32768 až 32767)	int	zabírá 4 byty
Long	zabírá 4 byty, celočíselná hodnota (-2147483648 až 2147483647)	long	zabírá 8 bytů
Reálné
Decimal	zabírá 14 bytů, číslo se znaménkem, lze ho použít jen pomocí Variant, jehož je podtypem
Single	zabírá 4 byty, číselná hodnota (-3.402823E38 až –1.401298E-45 pro záporné hodnoty, 1,401298E-45 až 3,402823E38 pro kladné hodnoty)	float	zabírá 4 byty
Double	zabírá 8 bytů, obdoba Single s dvoujnásobnou přesností	double	zabírá 8 bytů
Logické
Boolean	zabírá 2 byty, uchovává hodnotu True (pravda), nebo False (lež)	bool	zabírá 1 byte, logická hodnota – nabývá hodnot true, nebo false
Řetězcové
String	řetězec libovolných znaků kódovaných pomocí ASCII, délka prakticky neomezena (asi 2 miliardy znaků); dělí se na řetězec pevné a dynamické délky	string	posloupnost znaků (řetězec), 2 byty na jeden znak
Nestandardní
Object	zabírá 4 byty, obsahuje odkaz na objekt (adresu objektu v paměti)	object	podle přiřazené hodnoty přiřazuje i datový typ object a; a = 1; proměnná a je typu Int32
Variant	zabírá 16 bytů, obecný datový typ, který může obsahovat jeden z výše uvedených datových typů, proměnná tohoto typu může dynamicky měnit svůj datový typ
Date	zabírá 8 bytů, obsahuje hodnotu odpovídající datumu a času (1.leden 100 až 31.prosinec 9999,00:00:00 až 23:59:59	DateTime	uchovává datum a čas

Explicitní a implicitní deklarace proměnných

Explicitní

• Pro proměnnou rezervujeme za běhu programu prostor v paměti pro uložení proměnné. Explicitní deklarace proměnné se zapisuje před jejím vlastním použitím, zpravidla na začátku procedury události. Deklarace začíná příkazem Dim (v podstatě znamená dimenze nebo dimenzovat). V deklaraci můžeme sdělit VBA jaký typ dat budeme používat (není povinné). Neuvedeme-li v deklaraci typ proměnné je automaticky použit implicitní typ dat Variant - může obsahovat data libovolného typu a velikosti.

• Příklad přiřazení explicitní deklarace proměnné ve Visual Basicu Prijmeni datového typu String

Dim Prijmeni As String

• Příklad přiřazení explicitní deklarace proměnné ve CSharpu Prijmeni datového typu String i s přiřazením hodnoty

string Prijmeni = "Karel IV";

• Příklad přiřazení hodnoty do proměnné Prijmeni

Prijmeni = "Karel IV"

Implicitní

• Jedná se o deklaraci proměnné bez příkazu Dim. Implicitní deklarace znamená, že proměnnou přímo použijeme v programu (viz příklad). Implicitní deklarace má výhodu rychlejšího zápisu programového kódu, ale nese s sebou určitá rizika. Hlavním rizikem je to, že VBA při použití implicitních deklarací nepovažuje za chybu případný překlep ve jménu proměnné a považuje překlep za deklaraci nové proměnné.
• CSharp tuto deklaraci proměnné nepodporuje. V CSharpu lze provést deklaraci proměnné pouze explicitně.
• Příklad implicitní deklarace proměnné Jmeno

Jmeno = "Pepa"

Konstanta

• Konstanty jsou symboly reprezentující v programu neměnnou hodnotu. Konstantě může být přiřazen řetězec, nebo číslo.
• Příklad konstant v jazyce C#:

const int months = 12, weeks = 52, days = 365;

• Uživatel si může nadefinovat svou konstantu příkazem const. Definice vlastních konstant má tuto syntaxi (ve VisualBasicu):

[Public|Private] Const název konstanty [As typ] = výraz

' např.:
Const Months As Integer = 12
Const Weeks As Integer = 52
Public Const Days As Integer = 365

Private Const MyTitle As String = "HELP"

Pole

• kolekce hodnot (čísel, textových řetězců, ...) daného datového typu
• Velikost pole - odpovídá počtu jeho prvků. U jednorozměrného pole je tedy dána maximální hodnotou indexu. U pole dvourozměrného odpovídá součinu maximálních hodnot obou indexů.

' Jednorozměrné pole - 3 indexy (0-2) => velikost pole = 3; jedna se v podstate o 'seznam hodnot'
pole1(0) = 18
pole1(1) = 45
pole1(2) = 10

' Dvourozměrné pole - indexy 2x3 (0-1, 0-2) => velikost pole = 2*3 = 6; jedna se v podstate o 'tabulku hodnot' s dvema radky a tremi sloupci
pole2(0,0) = 18
pole2(0,1) = 45
pole2(0,2) = 12

pole2(1,0) = 16
pole2(1,1) = pole(0,2)   ' tj. nastavi prvku s indexem (1,1) stejnou hodnotu jakou obsahuje prvek s indexem (0,2) - tj. 12
pole2(1,2) = 60

• Index (také nazýván jako klíč) - jednoznačně identifikuje prvek v poli
  • většinou je indexem celé číslo, indexy většinou začínají číslem 0
  • pomocí indexu lze přistupovat ke konkrétnímu prvku v poli a dále s tímto prvkem pracovat ("vrať mi 3. prvek pole", "nastav 60. prvku v poli hodnotu XYZ")
  • jak se s indexy pracuje (ve VisualBasicu) ukazuje příklad u předchozího bodu (Velikost pole)
• Deklarace pole

VisualBasic	C#
Dim MePole(10) As Integer Deklaruje pole s názvem MePole o velikosti 10 prvků, každý jeden prvek pole bude datového typu Integer Pole může být indexováno od 0 nebo od 1. Způsob indexování závisí na nastavení příkazu Option Base. Není-li uveden příkaz Option Base = 1, začínají se všechna pole indexovat od nuly	int[] mePole = new int[10]; Deklaruje pole s názvem mePole o velikosti 10 prvků, indexem budou čísla od 0 do 9, každý jeden prvek bude datového typu Int32 (celé číslo o velikosti 4 byty)

• Asociativní pole
  • je pole jehož prvky nejsou indexovány pomocí posloupnosti celých čísel, ale pomocí klíčů. Klíčem může být číslo (v nesekvenční posloupnosti), textový řetězec a jiné.

Příklad asociativního pole v jazyce PHP:

$foo = array(
    "a" => "1",
    "b" => "10",
    "c" => "100",
    1254 => "apple item",
    "name" => "John Doe"
);
echo $foo["c"] . $foo["b"] . $foo["a"] . $foo[1254] . $foo["name"]; // vypise text 100101apple itemJohn Doe

Datové typy u databází

• MySQL datové typy

Číselné typy
Název	Rozsah čísel
TINYINT	−128 až 127 nebo 0 až 255
SMALLINT	−32768 až 32767 nebo 0 až 65535
MEDIUMINT	−8388608 až 8388607 nebo 0 až 16777215
INT	−2147483648 až 2147483647 nebo 0 až 4294967295
DOUBLE	nejmenší nenulové hodnoty jsou ±2,2250738585­072014E-308; největší nenulové hodnoty jsou −±1,179769313­48623157E+308­. Je-li sloupec UNSIGNED, jsou záporné hodnoty zakázané.
Řetězcové typy
Název	Velikost
VARCHAR	řetězec s pevně danou délkou – od 0 do 255 znaků
TEXT	řetězec o velké velikosti
a spousta dalších řetězcových typů...
Typy pro datum a čas
DATE, TIME, DATETIME, TIMESTAMP, YEAR	typy pro reprezentaci datumu a času

Označování proměnných

• To jak proměnnou označíme (pojmenujeme) závisí na použitém programovacím jazyce. Obecně lze pojmenovat proměnnou podle následujících pravidel (tato pravidla většinou platí i pro pojmenování funkcí a procedur):
  • název proměnné (identifikátor) může být sestaven z libovolné kombinace písmen a číslic a případně dalších znaků (většinou se používá ještě podtržítko _)
  • název nesmí začínat číslicí
  • rozlišují se malá a velká písmena
  • jako identifikátor nesmí být použito klíčové (vyhrazené) slovo daného programovacího jazyka (if, then, for, else, ...)
  • název by neměl obsahovat háčky a čárky (může způsobovat problémy)

Operace s proměnnými a sestavování výrazů

VisualBasic	C#	Popis	Příklad
Aritmetické operátory
+	+	sčítání	1 + 2
-	-	odčítání	2 - 1
/	/	dělení	30/10
*	*	násobení	3 * 3
Mod	%	modulo – zbytek po celočíselném dělení	7 Mod 3 výsledek bude 1
\		celočíselné dělení	7 \ 3 výsledek bude 2
Relační (porovnávací) operátory
Relační operátory vrací hodnotu TRUE , pokud vztah platí, jinak vrací FALSE .
<	<	menší než	1 < 2
>	>	větší než	2 > 1
<=	<=	menší nebo rovno	10 <= 10 , 20 <= 30 ,…
>=	>=	větší nebo rovno	3 >= 3 , 10 >= 5 , …
<>	!=	není rovno	7 <> 3 → výsledek bude TRUE , 5 <> 5 → výsledek bude  FALSE
=	==	je rovno	10 = 10 → výsledek bude TRUE , 5 = 2 → výsledek bude  FALSE
Like		prověří , zda se v řetězci nachází určitý vzorek
Logické operátory
AND	&&	logický součin
OR	||	logický součet
XOR	^	exkluzivní OR ( buď …, anebo … )	0 XOR 0 → 0 0 XOR 1 → 1 1 XOR 0 → 1 1 XOR 1 →  0
NOT	!	negace argumentu	NOT TRUE → FALSE NOT FALSE →  TRUE

Priorita operátorů

Určuje pořadí vyhodnocování částí výrazu. Nejvyšší prioritu mají operátory aritmetické, pak následují relační a nejnižší prioritu u kombinovaných výrazů mají logické operátory. V rámci aritmetických operátorů mají vyšší prioritu * a / před + a -.