Národní obrození
v českých zemích probíhá od 70. let 18. století až po 40. léta 19. století.
ZNAKY NÁRODNÍHO OBROZENÍ:
- velké společenské hnutí, které se týká všech
- národně osvobozenecký boj od Habsburků
- formování novodobého českého národa
- počátky nového českého kulturního života
- je označováno za vzkříšení nebo také probuzení českého národa obrozenci
ZDROJE NÁRODNÍHO OBROZENÍ:
- revoluční nálada lidí, jež vrcholí rokem 1848
- myšlenka slovanské vzájemnosti (Slované si mají pomáhat)
- inspiruje se ústní lidovou slovesností, vede až ke sběratelství (B.Němcová, K.J.Erben, F.L.Čelakovský, ...)
- Václav Matěj Kramerius vydává první české noviny v nakladatelství Česká expedice: KRAMERIOVY CÍSAŘSKO-KRÁLOVSKÉ PRAŽSKÉ POŠTOVSKÉ NOVINY
- činnost drobné venkovské inteligence (faráři, učitelé)
- divadlo, které je hlavně pro ty, co neumějí číst; první je loutkové Matěje Kopeckého
- obrozenecké vědy - jazykověda (J.Dobrovský, J.Jungmann), historie (F.Palacký)
- Národní obrození probíhá ve 4 etapách:
- I. fáze nazývaná obranná (defenzivní) probíhá v 70. letech 18. století do počátku 19. století. Snaží se bránit češtinu, vyvíjí se jazykověda. Nejznámější jazykovědec je Josef Dobrovský. Češtině jako jazyku ještě nevěří, proto o ní píše německy a latinsky.
- II. fáze' je útočná neboli ofenzívní, od počátku 19. století až po 20. léta 19. století. V této fázi se již píše o češtině česky. Patří sem Josef Jungmann, Pavel Josef Šafařík, František Palacký, Jan Kollár a František Ladislav Čelakovský. Je vypracován první novodobý program národního obrození. Rozvíjí se poezie, slovní zásoba a historie.
- III. fáze neboli vrcholná je během 30. - 50. let 19. století. Vrchol všech snah, vznik prvního politického obrozeneckého programu. Nejvýznamnější osobnosti v této fázi jsou Josef Kajetán Tyl, Karel Sabina a Josef Václav Frič.
- IV. fáze - počátky realismu v české literatuře. Probíhá kolem roku 1848. Je to poslední fáze národního obrození a patří sem Karel Jaromír Erben, Božena Němcová a Karel Havlíček Borovský.
