Kundera, M.: Žert

1) obecná charakteristika díla

• literární druh:
  • Epika
• literární žánr:
  • Žert je románem společenským a politickým, ale i filozofickým. Svým rozpětím mezi tragédií a fraškou naznačuje mnohovýznamovost motivů, témat a postav.

2) organizace jazykových prostředků

• forma:
  • próza, jazyk spisovný, kniha je vyprávěna v ich-formě, vypravěči se střídají čtyři – Ludvík, Helena, Jaroslav, Kostka. Kapitoly jsou monology

3) tematická výstavba

• a) kompozice
  • Román má sedm různě rozsáhlých a nepojmenovaných částí a ty se dále člení na nestejný počet číslovaných kapitol. Kniha je vyprávěna v ich-formě, vypravěči se střídají čtyři – Ludvík, Helena, Jaroslav, Kostka. Kapitoly jsou monology.
• b) hlavní postavy
  • Ludvík Jahn: tato postava je klíčem ke smyslu celého románu. Ludvík není schopen (a nejpíše ani nechce) srovnat se se skutečností a svou minulostí. Se světem, který ho obklopuje, se ztotožňuje až ve chvíli, kdy si uvědomuje nebohost celé Jízdy králů. Právě ona nebohost je to tenoulinké pojítko, které mu umožní najít cestu zpátky - nebohá lidová slavnost a celé Slovácko, nebohý Jaroslav, nebohá maminka, které ani nemohl přijít na pohřeb, protože seděl ve vojenském kriminále...
  • Helena: v této nenápadné postavě se zvláštním způsobem mísí sentimentalita a sebedůvěra. Právě ona byla drtivým soukolím života semleta nejdůkladněji, a proto představuje nejhorší možné ztroskotání lidské existence.
  • Zemánek: Necitlivý, sobecký kariérista.
  • Lucie: tato postava má svůj zvláštní půvab, jelikož je zahalena určitou rouškou tajemství a je zmýtizována. Vždyť ani Ludvík, kterému byla tak blízká, ji po letech nepoznává, a sám ji často označuje za "bohyni páry", která má fantastickou moc nad jeho životním osudem. Ačkoliv je Ludvík jejím antipodem, byla to právě ona, kterou jako jedinou ženu skutečně a opravdově miloval.
  • Kostka a Jaroslav: dva snílci, kteří odmítají uznat fakt, že jejich hýčkané vnitřní světy nemohou v kruté realitě obstát.
• c) místo a doba děje
  • Děj se odehrává v letech 1948-63 střídavě v Praze a na Moravě, vyprávěn je částečně v přítomnosti, ale z větší části retrospektivně.
• d) obsah

Dějová linka se skládá ze čtyř dílčích příběhů, které vyprávějí různé postavy - Ludvík Jahn, Helena, Jaroslav a Kostka. Ve vnitřních monolozích hlavní postavy Jahna se přeneseme zpět do minulosti, kde jej, horlivého komunistu, zavrhla strana kvůli ztřeštěné pohlednici, kterou jako žert posílá své přítelkyni na komunistické školení. Text pohlednice zněl: "Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík." Za trest byl vyloučen ze strany a ze studií a narukoval do oddílu černých, kde po dobu pěti let těžil uhlí. V této době si Ludvík našel svou jedinou a životní lásku, velmi obyčejnou dívku Lucii, která mu byla ustavičnou motivací. Po půl roce se spolu ale rozchází, protože Lucie není ochotná se s Ludvíkem milovat, a tak vše vrcholí ve vypjaté scéně, kdy Ludvík nebohou dívku dokonce uhodí. V této chvíli se děj posune o několik let dopředu a Ludvík, který po skončení vojenské služby úspěšně dostudoval, chystá pomstu. Chce se pomstít svému bývalému příteli Zemánkovi, který zinicioval jeho vyloučení ze strany a celý incident s pohlednicí nafoukl do obludných rozměrů tím, že svede jeho ženu Helenu. Za tímto účelem se Ludvík vrací do svého rodného města, kde se má s nepřítelovou manželkou, která je do něj zamilovaná až po uši, setkat. Ludvík Helenu opravdu svede, nicméně jeho pomsta zkysne ve chvíli, kdy zjistí, že Helena a její manžel spolu už několik let nežijí jako muž a žena. Znechucený Ludvík, který Helenou ve skutečnosti opovrhuje, odchází. Zoufalá Helena spolyká tubu prášků v naději, že se otráví, ale nakonec si přivodí jen obrovské střevní potíže. Ludvíkovo bloudění a přemítání ho přivede až na náves, kde se koná tradiční lidová slavnost Jízda králů. Potkává tam přítele z mladých let, Jaroslava, snílka, který bezmezně miluje folklór a lidovou hudbu. Jaroslav je zdrcen, protože ho manželka a syn Vladimír, který měl jet v průvodu právě jako král, obelhali a syn místo sebe podstrčil kamaráda a sám odjel na motocyklové závody. Zkroušeného Ludvíka i Jaroslava spojuje nelehká životní situace, a proto se rozhodnou, že si večer půjdou zahrát do folkloristického souboru, kde působili zamlada. Ačkoliv se večer zpočátku daří, vše nakonec skončí katastrofou, protože Jaroslav musí být odvezen sanitkou do nemocnice - dostal infarkt.

4) hlavní myšlenka textu

Román ukazuje absurditu doby od konce 40. do 60. let 20. století v komunistickém Československu (obecně v totalitním systému) a její ničivý vliv na lidské osudy.

5) orientační zasazení díla do literárně-historického kontextu

Šedesátá léta minulého století

6) autor

Milan Kundera se narodil v roce 1929 v Brně. V roce 1948 vstoupil do KSČ, po dvou letech ho vyhodili, znovu mu bylo členství obnoveno v roce 1956. Zkraje 50. let tvořil budovatelskou poezii, nový režim vnímal idealisticky jako řada mladých autorů v té době. Později se však stal odpůrcem režimu, zejména po okupaci v roce 1968. V roce 1975 emigroval do Francie a v roce 1979 byl zbaven českého občanství. Ve Francii žije dodnes, do vlasti se vrací jen zřídka a vždy inkognito. K Česku je kritický a svá díla, která píše ve francouzštině, nenechá přeložit do češtiny. Mezi jeho další díla patří např. Valčík na rozloučenou, Nesnesitelná lehkost bytí a Nesmrtelnost.

7) zasazení díla do tvorby autora

První Kunderův román

8) kritika

Tento román je kritikou hodnocen velmi kladně. Často je v souvislosti s Žertem citován výrok Louise Aragona, že "jde o jeden z největších románů století"