Neruda: Povídky malostranské

Povídky malostranské

Jan Neruda

• Literární druh: epika
• Literární žánr: povídky
• Jazykové prostředky:
  • spisovný jazyk s archaickými výrazy
  • hovorové a nespisovné výrazy, často převzaté z němčiny
  • personifikace (např. Týden v tichém domě)
• Téma: povídky z městského prostředí
• Hl. postavy:
  • všechny postavy jsou detailně popsány a charakterizovány – Neruda je považován za mistra drobnokresby
  • hlavním rysem Nerudových postav je jejich podivínství - každá z nich má svůj podivínský, bizarní rys: pan Vojtíšek svou žebráckou živnost, paní Ruska svou zálibu v pohřbech, doktor Kazisvět svou plachost, pan Vorel svou dýmku atd.
  • častý popis postav pomocí přirovnání člověk – věc: Pan Schlegl je přirovnáván k hmoždíři, pan Ryšánek ke kanafasu…  groteskní účinek
  • některé povídky mají autobiografický charakter, hlavní postavou je tedy samotný autor – např. povídky U Tří lilií; Svatováclavská mše…
  • důležitou roli hraje stereotyp a neochota cokoliv měnit - postavy jsou uvyklé na svůj způsob života, a když někdo z vnějšku naruší jejich prostor něčím novým, nedopadne dobře. Zbraní těchto postaviček jsou pomluvy, fámy, nedorozumění…
• Kdy a kde:
  • přibližně okolo roku 1848
  • Praha - Malá Strana

• Kritika poněmčování v povídce Týden v tichém domě:
  • němčina je pro obyvatele Malé Strany symbolem urozenosti a vzdělanosti; kdo mluví německy, je „něco víc“
  • Moje dcera by nepromluvila na ulici česky za žádnou cenu. Když se někdy zapomenu a na ulici na ni jen slovo česky promluvím, hned se začervená a řekne mně, ‚Ale papá, ty na sebe pranic nehledíš‘.

• Hlavní myšlenka:
  • Neruda popisuje svoje mládí, které prožil na Malé Straně a její obyvatele s jejich příběhy.
• Literárně hist. kontext:
  • povídky nejprve vycházely jednotlivě časopisecky, jako celek byly prvně vydány v roce 1877
• Autor:
  • Jan Neruda, (9.7.1834 - 22.8.1891)
    • vůdčí představitel literárního hnutí družiny májovců, průkopník kritického realismu, publicista, prozaik a básník
    • zakladatel českého fejetonu
• Ostatní:
  • ironie v názvech většiny povídek
  • vrchol Nerudovy prozaické tvorby
• Povídky:
  • Hlavní dějovou linii tvoří obyvatelé Malé Strany, kteří žijí svým usedlým způsobem života, zajímají se o běžné události a problémy denního života. Zajímají se o městské prostředí a nemají rádi jakýkoli změny ve svém životě.
  • Týden v tichém domě
    • Nejrozsáhlejší a zároveň úvodní povídka celé sbírky ukazuje typický život měšťanské rodiny hokynáře a jeho syna Václava, který byl propuštěn z úřadu, protože psal články, v nichž posuzoval své spolupracovníky, dále pak rodinu domácího Ebera, která si hraje na panstvo a skrývá, že si přivydělává šitím vojenského prádla a starého mládence Loukotu. Jsou to volně spojené příběhy, v nichž kritizuje měšťanstvo a přetvářku společnosti. Nemá jednolitý děj. Charakteristický ráz je vážnější. Autor se ztotožňuje s postavou Václava Bavora.
  • Pan Ryšánek a pan Schlegl
    • Vypráví o nepřátelský dvou bývalých přátel, kteří se pohádali kvůli lásce k jedné ženě, která již zemřela. Tito pánové se po 13 let každý den scházeli v hostinci U Štajniců, nikdy spolu nepromluvili, ani se nepozdravili. Jednoho dne pan Ryšánek těžce onemocněl, dlouho se v hostinci neukázal. Když po dlouhé době přišel nabídl mu pan Schlegl tabák, neboť zjistil, že mu chyběl. Od toho dne se spolu začali přátelit.
  • Přivedla žebráka na mizinu
    • Povídka o nenapravitelné lidské závisti. Pan Vojtíšek žebral na Malé Straně. Každý ho znal a měl ho rád. Jednoho dne potkal "Milionovou babu", která mu nabídla sňatek, který odmítl. Ona o něm ze závisti rozšířila pomluvu, že je bohatý a že má 2 velké domy. Od té doby mu již nikdo nedal peníze ani zbytky. Starý žebrák se musel usídlit na jiném konci Prahy a jednoho únorového dne ho našli zmrzlého.
  • O měkkém srdci paní Rusky
    • Paní Ruska byla vdova, která žila v domě Slezkém trhu. Nechyběla na žádném pohřbu. Pomlouvala mrtvého, i když ho neznala tak dlouho, až jí policie zakázala na pohřby chodit. Asi za půl roku si najala byl u Oujezdské brány, kudy musel každý pohřeb projít a to vždy paní Ruska vyšla před dům a srdečně plakala.
  • Večerní šplechty
    • Povídka neobsahuje děj spíše úvahy čtyř studentů, kteří se scházejí na střeše jednoho domu v Ostruhové ulici, uvažují o smyslu života, budoucnosti a svých láskách.
  • Doktor Kazisvět
    • Vypráví o doktoru Heribertovi, který nechtěl nikoho léčit a s nikým se nestýkal. Jednou při pohřbu rady Schepelera rakev s mrtvým spadla a doktor poznal, že muž není mrtev a přivedl ho k životu. Překazil tím radost dědicům radova majetku a ti mu na oplátku dali jméno Doktor Kazisvět. Stal se slavným, ale pacienty i nadále odmítal léčit.
  • Hastrman
    • Panu Rybářovi říkali Hastrman, protože měl zelené oblečení a toužil vidět moře. Lidé si myslí, že je bohatý a vlastní sbírku drahých kamenů, ale ve skutečnosti to byly jenom polodrahokamy. Obával se, že si ho jeho příbuzní nebudou vážit, když bude chudý. Je však zetěm ujištěn, že ho mají rádi i bez drahokamů.
  • Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
    • Krupař Vorel se přistěhoval na Malou Stranu o otevřel si malý krámek v místě, kde byl před tím byt. Nikdo od něj nechtěl nic kupovat, protože byl cizinec a mouka byla prý cítit kouřem. Z neúspěchu a strachu před bankrotem se nešťastný krupař oběsil.
  • U Tří lilií
    • Romantický příběh, který prožívá sám autor. Příběh o dívce, jenž tančí v hospodě a dostává zprávu, že její matka umírá, avšak dál pokračuje v zábavě. Příběh který ukazuje otrlost, kterou nepohne ani smrt.
  • Svatováclavská mše
    • Autor vzpomíná na mládí, kdy se nechal na noc zavřít do Svatováclavského kostela, aby se přesvědčil, jestli tam slouží vždy o půlnoci mši Svatý Václav. Byla mu zima, měl hlad a usnul. Probudil se až k ránu a uviděl uplakanou maminku, která ho hledala. Jak na to přišlo, že 20. srpna 1899 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořeno. Chlapci z Malé Strany se rozhodli zbořit Rakousko. Za všechny úspory koupili pistole a zbytek dali hokynáři Pohorákovi na střelný prach. Ten však peníze propil a zachránil tak Rakousko.
  • Psáno o letošních dušičkách
    • Tlusté slečně Mary kdysi z žertu vyznali lásku kupec Cibulka a rytec Rechner, ale pak zase ustoupili, údajně ze vzájemné ohleduplnosti. Když zemřeli slečna Mary jim vozila každý rok o dušičkách na hřbitov 2 věnce. Chodila s děvčátkem, které mělo rozhodnout, ke kterému hrobu půjde jako první. Máry si koupila hrob mezi nimi a tam chce být pochována.
  • Figurky
    • Advokátní koncipient Krumlovský chce složit advokátskou zkoušku a aby mohl v klidu studovat, přestěhuje se na Malou Stranu. Ale lidé v domě, kteří jsou jako "figurky" ho stále rozptylují. Najdeme zde například záletnou paní Konduktérku, nadporučíka chodícího za Konduktérkou, malíře Augusta a jeho šišlavou manželku, Provazníka píšícího anonymní dopisy a mnoho dalších postav. Povídka je psána v první osobě – autor se ztotožňuje se studentem Krumlovským.