Zobrazit zdroj

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

== Odkaz na FTP == http://maturitait4.iunas.cz/public-files/maturitni%20otazky/pvy/22.%20aplikacni_software.doc == Co je a co není aplikační software == Aplikační software (zkráceně aplikace) je v informatice veškeré programové vybavení počítače (tj. software), které umožňuje provádět nějakou užitečnou činnost (řešení konkrétního problému, interaktivní tvorbu uživatele) Aplikace využívají pro interakci s uživatelem grafické nebo textové rozhraní, případně příkazový řádek. Mezi aplikace nepatří systémový software (jádro a další součásti operačního systému, např. služba Windows, démon). == Rozdělení aplikačního software podle účelu == Aplikační software můžeme rozdělit do různých skupin. Některé aplikace mohou patřit i do více skupin a skupiny se mohou překrývat, protože rozdělení nemusí být jednoznačné (seřazeno podle abecedy): -Antivirové programy - AVG, Avast, ESET Smart Security, Norton -Databázové systémy - Oracle, Firebird, Microsoft Access -Grafické editory - Adobe Photoshop, GIMP -Hry - :D -Internetové prohlížeče (browsery) - Internet Explorer, Opera, Mozilla Firefox -Kancelářské balíky - Microsoft Office, OpenOffice -Pomocné programy – různé utility -Poštovní programy - Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird -Prezentační programy - Microsoft Powerpoint, OpenOffice Presenter -Výukové programy - různé vyukové programy pro jiné programy -Tabulkové procesory - Microsoft Excel, OpenOffice Calc -Vývojové nástroje - Microsoft Visual Studio, PSPad == Softwarová licence, příklady == Softwarová licence je v informatice právní nástroj, který umožňuje používat nebo rozšiřovat software, který je chráněn zákonem. V České republice se jedná o Autorský zákon. Tvorbu přenechávají autoři software právníkům. Často se používá licence ve formě EULA. Autor může licenci měnit. == Kancelářský balík == Aplikace se může skládat z několika programů, případně je několik aplikací spojeno do skupiny, kterou označujeme jako aplikační balíky (anglicky application suite), mezi které patří například kancelářské balíky OpenOffice.org a Microsoft Office. == Co to je kontingenční tabulka v tabulkovém procesoru == Kontingenční tabulka se užívá k přehledné vizualizaci vzájemného vztahu dvou statistických znaků. Řádky kontingenční tabulky odpovídají možným hodnotám prvního znaku, sloupce pak možným hodnotám druhého znaku. V příslušné buňce kontingenční tabulky je pak zařazen počet případů, kdy zároveň měl první znak hodnotu odpovídající příslušnému řádku a druhý znak hodnotu odpovídající příslušnému sloupci. Například prvním znakem může být pohlaví člověka a druhým znakem měsíc jeho narození. Kontingenční tabulka o 2 řádcích (žena, muž) a 12 sloupcích (leden, únor,…, prosinec) pak popisuje počty výskytů všech kombinací pohlaví a měsíce v nějakém souboru sledovaných jedinců. Je možné, aby jeden řádek či sloupec odpovídal více možným hodnotám znaku. To se děje v případě, kdy znak nabývá některých hodnot příliš zřídka, takže je vhodné spojit více možných hodnot. == Relativní a absolutní adresování v tabulkovém procesoru == '''Relativní adresa''' je odkaz přizpůsobující se nové pozici (U Excelu např. A1, B8, T3, ...). '''Absolutní adresa''' je odkaz směřující stále na stejné buňky (U Excelu pomocí znaku $, např. $C8 pro absolutní sloupce, $C$8 pro absolutní sloupce i řádky. '''Relativní odkazy:''' Pokud vytvoříte vzorec, jsou odkazy na buňky nebo oblasti obvykle založeny na jejich umístění vzhledem k buňce, která obsahuje daný vzorec. V následujícím příkladu obsahuje buňka B6 vzorec =A5 a v aplikaci Microsoft Excel bude vyhledána hodnota jednu buňku nad a jednu buňku doleva od B6. Toto je takzvaný relativní odkaz. Pokud zkopírujete vzorec s relativními odkazy, upraví aplikace Excel automaticky odkazy ve vloženém vzorci tak, aby odkazovaly na jiné buňky vzhledem k umístě ní vzorce. V následujícím příkladu byl vzorec v buňce B6 (=A5, cožje buňka o jednu buňku nad a doleva od buňky B6) zkopírován do buňky B7. Vzorec v buňce B7 se upravil na =A6, který odkazuje na buňku, která je jednu buňku nad a doleva od buňky B7. '''Absolutní odkazy''': Pokud nechcete, aby aplikace Excel upravovala odkazy při kopírování vzorce do jiné buňky, použijte absolutní odkaz. Jestliže například vzorec násobí buňku A5 buňkou C1 (=A5*C1) a daný vzorec zkopírujete do jiné buňky, upraví se oba odkazy. Absolutní odkaz na buňku C1 vytvoříte umístě ním znaku dolaru ($) před části odkazu, které se nemě ní. Absolutní odkaz například na buňku C1 vytvoříte přidáním znaků dolaru do vzorce podle následujícího příkladu: =A5*$C$1

Návrat na stránku „Aplikační software“.