Zobrazit zdroj

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

=== Obecná charakteristika díla === * '''Literární druh:''' ** drama * '''Literární žánr:''' ** satyra ** komedie === Organizace jazykových prostředků === *'''Forma:''' ** hra byla psána formou prózy, což byl i jeden z důvodů, proč se ve své době neuchytila ** jde o satirické podobenství plné ironie a nadsázky, objevují se zde metafory i hyperboly === Tématická výstavba díla === * '''Kompozice:''' ** přímá řeč * '''Hlavní postavy:''' ** '''Harpagon''' – lichvář; tragikomická postava; představuje důkaz o tom, že peníze jsou schopny zničit charakter člověka, je schopen pro své peníze čehokoli, protože pro něj znamenají jediný smysl života ** '''Čipera''' (Šindel, Štika) – je zcela oddaný svému pánu Kleantovi; s myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi ** '''Kleantes''' – Harpagonův syn; zamilován do Mariany, i když byla velice chudá; pravý opak Harpagona; příčí se mu otcova přehnaná láska k penězům a nebojí se postavit vlastnímu otci ** '''Mariana''' – chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku; zamilovala se do Kleanta, ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je; skromná; nebojácná; plachá ** '''Valér''' – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky; kvůli Elišce přes svůj odpor k Harpagonovy mu oddaně slouží, jen aby se mu zavděčil ** '''Eliška''' – dcera Harpagona; zamilovaná do Valéra; bojuje za své štěstí; nechce se provdat za muže, kterého nemiluje ** '''Anselm''' – bohatý šlechtic; má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže) * '''Místo a doba děje:''' ** děj hry se odehrává v Paříži - Francie roku 1670 * '''Obsah:''' ** Harpagon, hlavní postava hry, je lakomý a nepřejícný člověk zvyklý dostat vždy to, co chce. A tak se taky usmyslel, že si vezme za ženu mladou chudou dívku Marianu. Svým dětem, synu Kleantovi a dceři Elišce, již domluvil staré, avšak bohaté nápadníky. Potomci se ale jeho rozhodnutí brání, neboť každý z nich si již sám vyhlédl svou lásku. Eliška se zamilovala do Valéra, sluhu vlastního otce, a Kleant si dokonce shodou okolností vyvolil otcovu nastávající, Marianu. Ani jednomu z nich se však do přiznávání svých citů otci nechce, mají totiž strach z jeho reakce. Když ale Harpagon pozve Marianu domů a řekne, že se rozhodl si ji vzít, Kleant se ke své lásce k ní konečně přizná. S otcem se pohádají, po Marianě touží oba. Během jejich hádky ukradne Štika, Kleantův osobní sluha, Harpagonovu truhlu s penězi a později ji předá Kleantovi. Když to Harpagon zjistí, začne šílet a podezřívat všechny kolem. Prvním vyslýchaným je jejich správce Valér. Při výslechu však dojde k nedorozumění- Valér si myslí, že ho Harpagon obviňuje ne z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Harpagon se tedy domnívá, že už našel viníka, a ještě ten večer uspořádá večeři, na niž pozve jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil za ženicha své dceři - Anselm byl totiž bohatý a jako jediný ochotný vzít si ji i bez věna. Při rozhovoru se však všechno změní, ukáže se, že Valér je vlastně Mariany ztracený bratr a Anslem jejich otec! Kleant slíbí otci vrátit jeho truhlu pod podmínkou, že schválí sňatky obou svých dětí s oběma dětmi Anslemovými. Zištný Harpagon souhlasí, štědrý Anselm dá věno oběma svým dětem. Hra tedy končí poměrně šťastně i přes to, že se vlastně nic dobrého nestalo a Harpagon zůstal stále takovým lakomcem a hrabivcem, jakým býval.

Návrat na stránku „Molière: Lakomec“.