Erben: Kytice
(Rozdíly mezi verzemi)
(+ odkazy) |
(→Odkazy) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | == Charakteristika díla == | ||
| + | *'''Literární forma''': poezie | ||
| + | *'''Literární druh''': balada - 13 básní | ||
| + | *'''Literární žánr''': lyricko-epický, ohlasová poezie (=sbírka balad, které se pak opisovaly) | ||
| + | **'''balada''': báseň s tragickým koncem nebo průběhem | ||
| + | ***'''balada fantastická''' (vystupování nadpřirozených bytostí) | ||
| + | ***'''balada sociální''' (obraz sociálních problémů) | ||
| + | ***''další autoři píšící balady'': Čelakovský, Neruda, Vrchlický, Olbracht,.. | ||
| + | *'''Doba a místo děje''': charakteristické pro každou baladu zvlášť | ||
| + | *'''Doba vzniku díla''': v roce 1853 (sbírka 12 balad), v roce 1861 byla rozšířena o baladu Lilie | ||
| + | |||
| + | *'''Kompozice''' | ||
| + | ** členění na jednotlivé balady | ||
| + | ** časové uspořádání všech balad je chronologické | ||
| + | ** tématické uspořádání balad zrcadlovým systémem | ||
| + | ***Poklad – Dceřina kletba (mateřská vina) | ||
| + | ***Polednice – Vodník (nadpřirozené bytosti) | ||
| + | ***Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra a zla, legendárnost, pohádkovost) | ||
| + | ***Štědrý den (tajemné roční období, zvyky, obyčeje, pověr) | ||
| + | |||
| + | *'''Jazyk''': | ||
| + | ** lidový, veršovaný psaný gnomickým veršem | ||
| + | ** Básnické prostředky: | ||
| + | ***'''apostrofa''' („mateřídouško vlasti naší milé“ – Kytice), '''hyperbola''' („oko v slzách kanoucích se topí“ – Poklad), '''synekdocha''' („líce skloněné“ – Svatební košile), '''citoslovce''' („bouch, bác! letí do kouta“ – Polednice), '''personifikace''' („hory a doly zaplakaly“ – Zlatý kolovrat), '''zvukomalba''' („vlažný větřík laškuje“ – Štědrý den), '''epizeuxis''' („byla svatba, byla“ – Holoubek), '''elipsa''' („údy jeho – svaly dubového kmene“ – Záhořovo lože), '''epiteton ornans''' („křišťálová brána“ – Vodník), '''metonymie''' („padla, jako strom se skácí“ – Vrba), '''metafora''' („žití mého květ“ – Lilie), '''ironie''' („požehnání, červa v duši do skonání“ – Dceřina kletba), '''litotes''' („nejeden“ – Věštkyně). | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | *'''Hlavní myšlenka autora''': vztahy mezi lidmi, vztah matky a dítěte (především matky a dcery), vina a trest, boj člověka s přírodou, víra v nadpřirozené síly, osudovost, nevyhnutelný a neúměrně vysoký trest | ||
| + | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
* [http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/dila/_zprava/kytice-karel-jaromir-erben--699307 Čtenářský deník ČRo (MP3)] | * [http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/dila/_zprava/kytice-karel-jaromir-erben--699307 Čtenářský deník ČRo (MP3)] | ||
* [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/prezentace/12%20Erben/Karel%20Jaromir%20Erben%20-%20Kytice.ppt Prezentace] | * [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/prezentace/12%20Erben/Karel%20Jaromir%20Erben%20-%20Kytice.ppt Prezentace] | ||
* [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/Erben_Karel_Jaromir.pdf Materiály] | * [http://maturitait4.iunas.cz/public-files/cjl/Erben_Karel_Jaromir.pdf Materiály] | ||
Verze z 21. 4. 2012, 14:06
Charakteristika díla
- Literární forma: poezie
- Literární druh: balada - 13 básní
- Literární žánr: lyricko-epický, ohlasová poezie (=sbírka balad, které se pak opisovaly)
- balada: báseň s tragickým koncem nebo průběhem
- balada fantastická (vystupování nadpřirozených bytostí)
- balada sociální (obraz sociálních problémů)
- další autoři píšící balady: Čelakovský, Neruda, Vrchlický, Olbracht,..
- balada: báseň s tragickým koncem nebo průběhem
- Doba a místo děje: charakteristické pro každou baladu zvlášť
- Doba vzniku díla: v roce 1853 (sbírka 12 balad), v roce 1861 byla rozšířena o baladu Lilie
- Kompozice
- členění na jednotlivé balady
- časové uspořádání všech balad je chronologické
- tématické uspořádání balad zrcadlovým systémem
- Poklad – Dceřina kletba (mateřská vina)
- Polednice – Vodník (nadpřirozené bytosti)
- Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra a zla, legendárnost, pohádkovost)
- Štědrý den (tajemné roční období, zvyky, obyčeje, pověr)
- Jazyk:
- lidový, veršovaný psaný gnomickým veršem
- Básnické prostředky:
- apostrofa („mateřídouško vlasti naší milé“ – Kytice), hyperbola („oko v slzách kanoucích se topí“ – Poklad), synekdocha („líce skloněné“ – Svatební košile), citoslovce („bouch, bác! letí do kouta“ – Polednice), personifikace („hory a doly zaplakaly“ – Zlatý kolovrat), zvukomalba („vlažný větřík laškuje“ – Štědrý den), epizeuxis („byla svatba, byla“ – Holoubek), elipsa („údy jeho – svaly dubového kmene“ – Záhořovo lože), epiteton ornans („křišťálová brána“ – Vodník), metonymie („padla, jako strom se skácí“ – Vrba), metafora („žití mého květ“ – Lilie), ironie („požehnání, červa v duši do skonání“ – Dceřina kletba), litotes („nejeden“ – Věštkyně).
- Hlavní myšlenka autora: vztahy mezi lidmi, vztah matky a dítěte (především matky a dcery), vina a trest, boj člověka s přírodou, víra v nadpřirozené síly, osudovost, nevyhnutelný a neúměrně vysoký trest
