Aplikační software

Verze z 22. 4. 2012, 14:25

Odkaz na FTP

http://maturitait4.iunas.cz/public-files/maturitni%20otazky/pvy/22.%20aplikacni_software.doc

Co je a co není aplikační software

Aplikační software (zkráceně aplikace) je v informatice veškeré programové vybavení počítače (tj. software), které umožňuje provádět nějakou užitečnou činnost (řešení konkrétního problému, interaktivní tvorbu uživatele) Aplikace využívají pro interakci s uživatelem grafické nebo textové rozhraní, případně příkazový řádek. Mezi aplikace nepatří systémový software (jádro a další součásti operačního systému, např. služba Windows, démon).

Rozdělení aplikačního software podle účelu

Aplikační software můžeme rozdělit do různých skupin. Některé aplikace mohou patřit i do více skupin a skupiny se mohou překrývat, protože rozdělení nemusí být jednoznačné (seřazeno podle abecedy):

-Antivirové programy

-Databázové systémy

-Grafické editory

-Hry

-Internetové prohlížeče (browsery)

-Kancelářské balíky

-Pomocné programy – utility

-Poštovní programy

-Prezentační programy

-Výukové programy

-Tabulkové procesory

-Vývojové nástroje

Softwarová licence, příklady

Softwarová licence je v informatice právní nástroj, který umožňuje používat nebo rozšiřovat software, který je chráněn zákonem. V České republice se jedná o Autorský zákon.

Tvorbu přenechávají autoři software právníkům.

Často se používá licence ve formě EULA.

Autor může licenci měnit.

Kancelářský balík

Aplikace se může skládat z několika programů, případně je několik aplikací spojeno do skupiny, kterou označujeme jako aplikační balíky (anglicky application suite), mezi které patří například kancelářské balíky OpenOffice.org a Microsoft Office.

Co to je kontingenční tabulka v tabulkovém procesoru

Kontingenční tabulka se užívá k přehledné vizualizaci vzájemného vztahu dvou statistických znaků.

Řádky kontingenční tabulky odpovídají možným hodnotám prvního znaku, sloupce pak možným hodnotám druhého znaku. V příslušné buňce kontingenční tabulky je pak zařazen počet případů, kdy zároveň měl první znak hodnotu odpovídající příslušnému řádku a druhý znak hodnotu odpovídající příslušnému sloupci. Například prvním znakem může být pohlaví člověka a druhým znakem měsíc jeho narození. Kontingenční tabulka o 2 řádcích (žena, muž) a 12 sloupcích (leden, únor,…, prosinec) pak popisuje počty výskytů všech kombinací pohlaví a měsíce v nějakém souboru sledovaných jedinců.

Je možné, aby jeden řádek či sloupec odpovídal více možným hodnotám znaku. To se děje v případě, kdy znak nabývá některých hodnot příliš zřídka, takže je vhodné spojit více možných hodnot.

Relativní a absolutní adresování v tabulkovém procesoru

Relativní adresa je odkaz přizpůsobující se nové pozici (U Excelu např. A1, B8, T3, ...).

Absolutní adresa je odkaz směřující stále na stejné buňky (U Excelu pomocí znaku $, např. $C8 pro absolutní sloupce, $C$8 pro absolutní sloupce i řádky.

Relativní odkazy: Pokud vytvoříte vzorec, jsou odkazy na buňky nebo oblasti obvykle založeny na jejich umístění vzhledem k buňce, která obsahuje daný vzorec. V následujícím příkladu obsahuje buňka B6 vzorec =A5 a v aplikaci Microsoft Excel bude vyhledána hodnota jednu buňku nad a jednu buňku doleva od B6. Toto je takzvaný relativní odkaz. Pokud zkopírujete vzorec s relativními odkazy, upraví aplikace Excel automaticky odkazy ve vloženém vzorci tak, aby odkazovaly na jiné buňky vzhledem k umístě ní vzorce. V následujícím příkladu byl vzorec v buňce B6 (=A5, cožje buňka o jednu buňku nad a doleva od buňky B6) zkopírován do buňky B7. Vzorec v buňce B7 se upravil na =A6, který odkazuje na buňku, která je jednu buňku nad a doleva od buňky B7.

Absolutní odkazy: Pokud nechcete, aby aplikace Excel upravovala odkazy při kopírování vzorce do jiné buňky, použijte absolutní odkaz. Jestliže například vzorec násobí buňku A5 buňkou C1 (=A5*C1) a daný vzorec zkopírujete do jiné buňky, upraví se oba odkazy. Absolutní odkaz na buňku C1 vytvoříte umístě ním znaku dolaru ($) před části odkazu, které se nemě ní. Absolutní odkaz například na buňku C1 vytvoříte přidáním znaků dolaru do vzorce podle následujícího příkladu: =A5*$C$1