Erben: Kytice

Charakteristika díla

• Literární forma: poezie
• Literární druh: balada - 13 básní
• Literární žánr: lyricko-epický, ohlasová poezie (=sbírka balad, které se pak opisovaly)
  • balada: báseň s tragickým koncem nebo průběhem
    • balada fantastická (vystupování nadpřirozených bytostí)
    • balada sociální (obraz sociálních problémů)
    • další autoři píšící balady: Čelakovský, Neruda, Vrchlický, Olbracht,..
• Doba a místo děje: charakteristické pro každou baladu zvlášť
• Doba vzniku díla: v roce 1853 (sbírka 12 balad), v roce 1861 byla rozšířena o baladu Lilie

• Kompozice
  • členění na jednotlivé balady
  • časové uspořádání všech balad je chronologické
  • tématické uspořádání balad zrcadlovým systémem
    • Poklad – Dceřina kletba (mateřská vina)
    • Polednice – Vodník (nadpřirozené bytosti)
    • Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra a zla, legendárnost, pohádkovost)
    • Štědrý den (tajemné roční období, zvyky, obyčeje, pověr)

• Jazyk:
  • lidový, veršovaný psaný gnomickým veršem
  • Básnické prostředky:
    • apostrofa („mateřídouško vlasti naší milé“ – Kytice), hyperbola („oko v slzách kanoucích se topí“ – Poklad), synekdocha („líce skloněné“ – Svatební košile), citoslovce („bouch, bác! letí do kouta“ – Polednice), personifikace („hory a doly zaplakaly“ – Zlatý kolovrat), zvukomalba („vlažný větřík laškuje“ – Štědrý den), epizeuxis („byla svatba, byla“ – Holoubek), elipsa („údy jeho – svaly dubového kmene“ – Záhořovo lože), epiteton ornans („křišťálová brána“ – Vodník), metonymie („padla, jako strom se skácí“ – Vrba), metafora („žití mého květ“ – Lilie), ironie („požehnání, červa v duši do skonání“ – Dceřina kletba), litotes („nejeden“ – Věštkyně).

• Hlavní myšlenka autora: vztahy mezi lidmi, vztah matky a dítěte (především matky a dcery), vina a trest, boj člověka s přírodou, víra v nadpřirozené síly, osudovost, nevyhnutelný a neúměrně vysoký trest

Odkazy

• Čtenářský deník ČRo (MP3)
• Prezentace
• Materiály