Hrabal: Ostře sledované vlaky
1) Obecná charakteristika díla
1.1 Určit literární druh: Epika
1.2 Literární forma: Próza
1.2 Urči literární žánr, obecně jej charakterizuj a pokut možné, demonstruj na výňatku typické znaky žánru:
Ostře sledované vlaky jsou epické dílo, výňatek zachycuje souvislý děj, text je členěn na věty a odstavce, výrazovou formou je tedy próza.
2) Organizace jazykových prostředků
Kontrast, tragikomika, erotika, černý humor, nekonečný proud řeči, obecná čeština
Ostře sledované vlaky jsou v Hrabalově prozaickém díle spíše výjimkou, ve většině ostatních próz (např. v próze Taneční hodiny pro starší a pokročilé, která je tvořena pouze jedinou nekonečnou větou) chybí souvislá dějová linie, děj se rozpadá na množství epizod, které jsou zachyceny nekonečným proudem řeči. Autor se snaží o poetizaci všednosti, často užívá kontrastů v rovině obsahové (častý je střet motivů krásy a ošklivosti, hrůzy a naděje či krutosti a něhy) i formální (zejména v mísení básnických metafor s obecnou češtinou i vulgarismy). Spisovatel se ve svém díle nevyhýbá erotice, černému humoru ani tragikomickým scénám, hrdiny svých příběhů volí zejména z periferie společnosti.
Zásadní znaky Hrabalova autorského stylu je možné najít i ve výňatku. Lze zde nalézt protikladné motivy (např. klidu a ticha vedle crčící krve, medailonu se čtyřlístkem vedle narůstajícího hřibovitého oblaku po výbuchu nálože atd.), v rovině syntaktické se pak objevují dlouhá souvětí, připomínající pro Hrabala typický nekonečný proud řeči. Z hlediska lexikálního výňatek obsahuje výrazy spisovné i obecné češtiny. Tragikomické vypointování novely je patrné z poslední věty výňatku i knihy (Měli jste sedět doma, na prdeli...).
3) Tématická výstavba (téma, obsah)
3.1 Lyrika popsat téma lyrického díla, lyrický subjekt (ich forma nebo jiné) další motivy díla:
Miloš Hrma, osobní trauma, ztráta zábran a nasazení života v sabotážní akci,Vypravěčem hlavní hrdiny, ich-forma
Vypravěčem je hlavní hrdina novely, mladý výpravčí-aspirant Miloš Hrma. Příběh je vyprávěn v první osobě jednotného čísla, jde tedy o tzv. ich-formu. Jak je zřejmé i z výňatku, vypravěč neomezeně zachycuje své subjektivní pocity, prožitky i názory na další postavy nebo situace (např. ... kdybychom se někde potkali v civilu, možná, že bychom se měli rádi, pohovořili si).
3.2 Epika stručný děj, stavba kompozici, vyjmenovat a charakterizovat hlavní postavy toho díla uvést děj v které době se to odehrává charakterizuji prostor díla, kde se to odehrává charakterizuju hl. psotavy:
Hlavní hrdina a zároveň vypravěč novely Miloš Hrma se po prvním sexuálním nezdaru neúspěšně pokusí o sebevraždu. Z psychiatrické léčebny se vrací na nádraží, kde předtím pracoval. Jinak poklidnou atmosféru provinční stanice narušují erotické hry výpravčího Hubičky (orazítkování pozadí telegrafistky Svaté), zejména však průjezdy „ostře sledovaných“ německých vlaků se zbraněmi, vojáky a municí. Milošovo osobní trauma překonává tajemná Viktorie Freie, odbojářka, která na stanici přinese nálož k likvidaci německého transportu. Miloš zbavený svého problému ztrácí zábrany a v sabotážní akci nasazuje vlastní život. Výňatek je zde samotného závěru novely a zachycuje moment, kdy hrdina po zásahu kulkou umírá u trati společně s německým vojákem.
Postavy:Miloš Hrma, výpravčí Hubička, Viktoria Freie
Hlavní hrdina novely, dvaadvacetiletý Miloš Hrma, působí jako velmi citlivý, naivní a zranitelný mladík, který své mužské selhání (opakovaně metaforicky nazývané zvadlé lilium) řeší zcela nehrdinsky, pokusem o sebevraždu. Později je během svého působení ve stanici konfrontován s postavou výpravčího Hubičky, jehož úspěchy u žen obdivuje, ale zároveň se tím prohlubuje i jeho trauma. Sebevědomí, sílu a odvahu Milošovi dodá až první sexuální zkušenost. Paradoxně brzy poté umírá při sabotážní akci. Z výňatku - závěrečné pasáže knihy - je patrná Milošova vyrovnanost, vnitřní klid, jistota a smíření s osudem. Díky nabyté odvaze je schopen zabít a zkrátit tak utrpení německého vojáka, kterého však nevnímá jako nepřítele, ale jako člověka (... taky to byl člověk jako já nebo pan výpravčí Hubička...).
Dalšími postavami příběhu jsou např.: výpravčí Hubička - zkušený sukničkář a záletník, Milošův protipól; přednosta - vášnivý chovatel holubů, který touží po povýšení, ale uniforma znečištěná od holubích výkalů mu to znemožní; paní přednostová - trpělivá, chápající žena, u které Miloš naivně hledá pomoc od svého problému; Viktoria Freie - tajemná, atraktivní a zkušená žena, která připraví Miloše o panictví a iniciuje tak jeho přerod v muže; Máša - Milošova dívka, která je v partnerském vztahu aktivnější, svědkyně jeho „selhání“.
3.3 Drama děj kdy se odehrává kde se odehrává popřípadě kdy a kde premiéra:
Druhá světová válka, nádraží v Kostomlatech
Děj novely se odehrává v únorových dnech roku 1945 a je zasazen do prostředí malého nádraží v Kostomlatech.
4) Hlavní myšlenka toho textu
Život na vesnici a válka. Hlavní myšlenkou tohoto díla je kritika druhé světové války. Poukazuje na zbytečné ztráty na životech a jak válka ovlivňuje lidi + nesmyslnost války, která zasahuje do každodenního života lidí
5) Orientační zasazení
5.1 Orientační zasazení díla do literárně historického kontextu:
Uvolnění kontroly nad literaturou, scelování povolené a zakázané literatury, formální i jazykové experimenty
Pro českou literaturu představovala 60. léta 20. století dobu nebývalého rozkvětu. V letech 1958 - 1968 došlo k oslabení moci komunistické vlády, což bylo způsobeno zejména vlnou kritiky stalinismu v 50. letech i pozdější ekonomickou krizí. V české kultuře se tato situace projevila především uvolněním kontroly nad vydávanými pracemi, postupně tak došlo ke scelování povolené a do té doby zakázané literatury i rozšíření publikačních možností dříve zakázaných autorů. Hledáním nových způsobů vyjádření svých názorů i pocitů spisovatelé reagovali zejména na schmetismus literatury 40. a 50. let. Básníci, prozaici i dramatici se často pouštěli do formálních i jazykových experimentů, mnozí byli ovlivněni existencialismem. V českých podmínkách se uplatnil i nový román, absurdní drama a experimentální poezie. Výrazným kulturním fenoménem doby se staly tzv. malé scény, jako např. Semafor.
5.2 Stručně popište vývoj ostatních druhů umění
Figurální malířství, abstraktní malba, pop-art, figurální sochařství, masové stavebnictví, populární hudba
Šedesátá léta 20. století znamenala uvolňování situace i v dalších druzích umění. Docházelo k navazování kontaktů se západní kulturou, výtvarnému i hudebnímu umění se dostávalo více svobody, otevíral se prostor pro experimenty. V malířství se uplatňovala abstraktní malba, ale také umění nové figurace, malíři se inspirovali i americkým pop-artem, vycházejícím z populárního masového umění komiksu a reklamy. Sochařská tvorba byla v tomto období zaměřena zejména na hledání nových výtvarných materiálů a netradičních způsobů jejich zpracování. V architektuře převládalo masové stavebnictví, vznikala velká sídliště a nákupní střediska, velký rozkvět zaznamenal bytový design. 60. léta se stala zlatou érou populární hudby. Mladí zpěváci, např. Karel Gott, Waldemar Matuška, Helena Vondráčková či Václav Neckář, se sdružovali kolem divadel Semafor a Rokoko.
5.3 Charakterizuj směr do kterého dílo zapadá:
Ostře sledované vlaky vyšly v roce 1965, tedy v době, v níž došlo (během let 1958 - 1968) k jistému oslabení moci komunistické vlády, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad oficiálně vydávanými pracemi. Pozdější Hrabalovy knihy ze 70. let (např. román Obsluhoval jsem anglického krále či prózy Příliš hlučná samota a Postřižiny) mohly vyjít pouze v samizdatu a exilu. Z výňatku je patrné, že se Ostře sledované vlaky mimo jiné zabývají tématikou druhé světové války i pocity hlavního hrdiny, lze je tedy zařadit do linie tzv. druhé vlny válečné prózy.
6) Autor základní fakta o životě národnost, co byl (novinář, básník ….)
Bohumil Hrabal (28.3.1914 – 3.2.1997)
• Studoval na gymnáziu v Nymburce a roku 1935 se zapsal na právnickou fakultu University Karlovy, ale zkoušky musel na 6 let odložit, protože vysoké školy byly zavřeny.
• Vystřídal mnoho povolání - úředník, výpravčí, dělník.
• Později utrpěl vážné zranění a nemohl proto dělat nadále těžké práce.
• Roku 1962 se stal spisovatelem.
• Jeho povídky vycházejí v časopisech a později i v knihách.
• Patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století.
• Jeho dílo podstatně ovlivnilo vývoj české prózy jak stylově, tak tematicky.
• Ovlivnil také divadlo a film.
• Základním přínosem jeho většinou krátkých próz je prezentace hovorového proudu, obecného jazyka a obyčejného člověka jako nepatetického hrdiny.
• Některá jeho díla byla zfilmována a zdramatizována.
• Zemřel v nemocnici při pádu z okna.
• Příčina jeho smrti není jasná.
7) Inspirace, jak dílo inspirovalo vliv na spoluvytváření literární a kulturní atmosféry 60. let, běžné užívání obratu „ostře sledovaný“
Novela Ostře sledované vlaky se v době svého vydání podílela na vytváření literární a kulturní atmosféry 60. let 20. století, výraznější vliv na další vývoj české literatury však neměla.
Obrat „ostře sledovaný“ se však v českém jazyce začal běžně používat, např. ve spojení ostře sledovaný politik, ostře sledovaný projekt apod.
8) Literární kritika jak bylo dílo příjmáno v době vzniku čím bylo kontroverzní proč jak působí dílo dnes je aktuální v čem ?
Jak hodnotila kritika dané doby jak ho hodnotí dnes?
Nejednoznačné přijetí kritikou Dobová kritika nepřijala Hrabalovu knihu jednoznačně kladně, většinou přivítala autorův vývoj směrem k tradičnějším formám, někteří kritici (především Jan Lopatka) však ihned postřehli úskalí této cesty. To ostatně cítil i autor a žádné jeho další dílo už takto konvenční není. Ostře sledované vlaky nebývají ani současnou kritikou řazeny k vrcholným Hrabalovým dílům, bezpochyby jde však o dílo nejpopulárnější
9) Další jeho tvorba
Hrabal napsal několik povídek, jako např. Pábitelé nebo Skřivánci na niti. Zabýval se však i vzpomínkovými prózami, z nichž nejslavnější byly Postřižiny nebo Slavnosti sněženek. Vrcholným dílem jeho tvorby byla Příliš hlučná samota a za jeho nejrozsáhlejší prozaické dílo je považováno Obsluhoval jsem anglického krále.
